27 C 590/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Viktora Doležílka a přísedících Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 900 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 900 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 66 056,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 900 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že byla do , datum, zaměstnancem žalované na vedoucí pozici - ředitelka společnosti a ředitelka útvaru finance. Dle pracovní smlouvy ze dne , datum, a manažerské smlouvy ze dne , datum, vzniklo žalobkyni za období leden až červen , Anonymizováno, , Anonymizováno, na hrubou mzdu ve výši 350 000 Kč měsíčně, vyplacena však byla jen do výše 200 000 Kč měsíčně. Žalovaná byla na základě usnesení , Anonymizováno, soudu v , adresa, , č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, v úpadku a soud rozhodl o povolení reorganizace. Pohledávky žalobkyně byly uplatněny vůči osobě s dispozičními oprávněními, nedošlo však k jejich úhradě. V souladu s § 203 odst. 4 insolvenčního zákona se tak žalobkyně vůči žalované domáhá splnění svých mzdových nároků, protože tyto nároky nebyly ze strany žalované doposud uspokojeny. Pakliže došlo ke krácení mzdy žalobkyně s ohledem na ust. § 330 odst. 4 insolvenčního zákona, je třeba takové ustanovení považovat za protiústavní, přičemž vůči žalobkyni bylo postupováno diskriminačně a o krácení bylo rozhodováno až po odpracování rozhodné doby, což není přípustné.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána do , datum, a žalovaná jí vyplatila všechny mzdové nároky, na které jí v souladu se zákonem vznikl nárok. Žalovaná se nacházela v úpadku, jehož způsobem řešení byla reorganizace povolená , Anonymizováno, soudem v , adresa, a v souladu s § 330 odst. 4 insolvenčního zákona odměna žalobkyně byla insolvenčním správcem žalované po diskuzi s věřitelským výborem vždy určena tak, aby nepřekročila 200 000 Kč hrubého měsíčně, což žalovaná žalobkyni vždy řádně vyplatila. Žalovaná nemohla žalobkyni uhradit jakoukoli vyšší částku, neboť by v takovém případě jednala v rozporu s postojem věřitelského výboru, resp. insolvenčního správce, čímž by porušila insolvenční zákon. Navíc insolvenční správce žalované opakovaně otevřel téma odměňování žalobkyně v tom smyslu, aby nějakým způsobem došlo ke kompenzaci neschválené části mzdy žalobkyně, ale ta na tyto návrhy nikdy nereagovala kladně.

3. Soud vzal v řízení nejprve ze shodných tvrzení účastníků řízení (srov. ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění – v textu dále jen jako „o. s. ř.“) za prokázáno, že oba účastníci řízení připojili své podpisy k listině označené jako pracovní smlouva s datem , datum, a k listině označené jako manažerská smlouva s datem , datum, ; že žalobkyně pracovala pro žalovanou jako ředitelka útvaru finance a s účinností od , datum, i jako ředitelka společnosti; a že za práci vykonanou v lednu až červnu roku , Anonymizováno, žalobkyně obdržela od žalované za každý měsíc 200 000 Kč, tedy celkem 1 200 000 Kč.

4. Dále vzal soud po provedeném dokazování z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Pracovní smlouva, že na základě této se účastníci řízení dohodli tak, že žalobkyně bude pro žalovanou pracovat jako ředitelka útvaru finance od , datum, , za což bude žalovanou pravidelně odměňována. Listina je opatřena podpisy obou účastníků řízení a datem , datum, .

6. Z listiny označené jako Manažerská smlouva, že na základě této se účastníci řízení dohodli tak, že žalobkyně bude pro žalovanou pracovat navíc jako ředitelka společnosti s účinností od , datum, od , datum, . Účastníci řízení se v listině dohodli dále tak, že žalobkyně bude od žalované za vykonanou práci měsíčně dostávat základní odměnu 320 000 Kč a na základě rozhodnutí jednatele žalované měsíční prémie 30 000 Kč. Listina je opatřena podpisy obou účastníků řízení a datem , datum, .

7. Z usnesení , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , resp. , datum, , resp. , datum, , že byl zjištěn úpadek žalované a byla povolena její reorganizace.

8. Z listiny označené jako Potvrzení předsedy věřitelského výboru dlužníka, že společnost , právnická osoba, . jako zvolený předseda věřitelského výboru v insolvenčním řízení žalované přijala usnesení, v rámci něhož udělila souhlas s návrhem insolvenčního správce na určení odměny (hrubé mzdy) za měsíce leden až červen roku , Anonymizováno, pro zaměstnance , Anonymizováno, managementu a , Anonymizováno, managementu žalované, tj. žalobkyni a manažery , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Stran žalobkyně přitom byla určena hrubá mzda v maximální výši 200 000 Kč za každý z uvedených měsíců, u ostatních jmenovaných došlo k určení mzdy v maximální hrubé výši v částkách vždy mezi 57 810 Kč a 112 664 Kč. Listina je opatřena podpisem a datem , datum, .

9. Z listiny označené jako Reorganizační plán, že tento se týká žalované a v jeho odst. 117 je uvedeno následující: „Veškerá práva a veškeré pohledávky vůči Dlužníkovi, o nichž není v tomto Reorganizačním plánu stanoveno, že budou existovat i po Dni účinnosti RP, Dnem účinnosti RP zaniknou. (...) Zanikají též pohledávky vedoucích zaměstnanců, které vznikly po povolení Reorganizace a jejich uspokojení nebylo odsouhlaseno Insolvenčním správcem se souhlasem věřitelského výboru (§ 330 odst. 4 InsZ).“ V listině je dále uvedeno, že tento návrh reorganizačního plánu představuje úplný návrh řešení úpadku dlužníka. Listina je opatřena datem , datum, a podpisy jednatelů žalované.

10. Z usnesení , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , že insolvenční soud schválil reorganizační plán žalované vymezený v předchozím odstavci tohoto rozsudku. Insolvenční soud z úřední činnosti přezkoumal zařazení jednotlivých věřitelů do skupin dle předloženého reorganizačního plánu a dospěl k závěru, že bylo provedeno v souladu s insolvenčním zákonem. Insolvenční soud dále uzavřel, že byly splněny podmínky uvedené v ust. § 348 odst. 1 písm. a), b), d) a e) insolvenčního zákona, nikoliv však podmínka uvedená v citovaném ustanovení v rámci písm. c), tudíž insolvenční soud se musel zabývat tím, zda lze přes neschválení plánu dvěma skupinami zajištěných věřitelů schválit reorganizační plán postupem podle § 348 odst. 2 insolvenčního zákona, tj. nahradit svým rozhodnutím souhlas skupin, které plán nepřijaly, a uzavřel, že reorganizační plán je ve vztahu k nim spravedlivý. Insolvenční soud závěrem shrnul, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů a je ke každé skupině spravedlivý; z obsahu reorganizačního plánu ve znění dodatku, ze zprávy o reorganizačním plánu a ze znaleckého posudku lze důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužnice, proto soud reorganizační plán schválil, přestože nebyl přijat všemi skupinami věřitelů, a to v souladu s ust. § 348 odst.2 insolvenčního zákona, když má za to, že všechny podmínky dle tohoto ustanovení byly splněny.

11. Z usnesení , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které nabylo právní moci stejného dne, že insolvenční soud vzal na vědomí splnění reorganizačního plánu žalované, který byl schválen usnesením č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , čímž reorganizace končí. Insolvenční soud přitom považoval za zjištěné, že všechny body reorganizačního plánu byly řádně splněny a jsou tak splněny podmínky pro ukončení reorganizace dlužnice.

12. Z ostatních v řízení provedených (a v rozsudku neuvedených) důkazů soud nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro závěr o skutkovém stavu a jeho právní hodnocení. Soud dále zamítl veškeré v řízení navržené a do doby vyhlášení rozhodnutí neprovedené důkazní návrhy, a to především výslech žalobkyně, kdy pro tento nebyly splněny podmínky ust. § 131 odst. 1 o. s. ř., a dále důkazní návrhy vztahující se k procesu schvalování mzdy v rámci insolvenčního řízení žalobkyně (tj. kdy a za jakých okolností k tomu přesně došlo), neboť pro právní posouzení věci by jakékoliv zjištění v tomto směru nemělo význam (srov. níže).

13. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

14. Účastníci řízení se dne , datum, , resp. , datum, písemně dohodli tak, že žalobkyně bude pro žalovanou osobně pracovat jako ředitelka útvaru finance a jako ředitelka společnosti dle pokynů žalované, za což bude pravidelně odměňována, a to základní částkou 320 000 Kč měsíčně resp. prémiemi 30 000 Kč měsíčně. , Anonymizováno, soud v , adresa, rozhodl usnesením dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , resp. , datum, , resp. , datum, , tak že byl zjištěn úpadek žalované a byla povolena její reorganizace. Následně společnost , právnická osoba, . jako zvolený předseda věřitelského výboru v insolvenčním řízení žalované přijala usnesení, v rámci něhož udělila souhlas s návrhem insolvenčního správce na určení odměny (hrubé mzdy) za měsíce leden až červen roku , Anonymizováno, mj. pro žalobkyni v částce 200 000 Kč měsíčně, přičemž takové částky byly žalobkyni i vyplaceny.

15. Pro právní posouzení byla rozhodující především následující ustanovení právních předpisů:

16. Podle ust. § 330 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění účinném do , datum, (v textu rozsudku dále jen jako „IZ“) platí, že pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, které vznikly po povolení reorganizace, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše, kterou určí insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru.

17. Podle ust. § 352 odst. 1 a 2 IZ platí, že reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější účinnosti insolvenční soud (odst. 1). Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízení i pro další osoby, jejichž práva a povinnosti jsou reorganizačním plánem dotčeny (odst. 2).

18. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě především citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

19. Ve věci bylo zcela zásadním vyhodnocení užití výše citovaného ust. § 330 odst. 4 IZ. Soud se přitom nejprve zabýval námitkou žalobkyně, že takové ustanovení je protiústavní, kdy v případě, že by takový názor soud sdílel, byl by namístě postup podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tedy přerušení řízení a podání návrhu u Ústavního soudu na zrušení takového ustanovení. Soud nicméně dospěl k jednoznačnému závěru, že citované ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem není a zmiňovaný postup tak nebylo možné využít. Ačkoliv k samotnému ust. § 330 odst. 4 IZ není v důvodové zprávě k zákonu č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ničeho uvedeno, je zjevné, že smyslem úpravy je dohled nad hospodařením dlužníka z důvodu obavy, že vedoucí zaměstnanci dlužníka v úpadku mohou čerpat jinak nepřiměřená plnění (shodně , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . § 330 [Dispoziční oprávnění dlužníka v průběhu reorganizace]. In: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .), tedy se jedná o mechanismus, který ze strany věřitelů umožňuje limitovat výdaje na management dlužníka v reorganizaci (shodně , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . § 330 [Dispoziční oprávnění dlužníka při reorganizaci]. In: , adresa, , , Anonymizováno, a kol. Insolvenční zákon. 4. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2021, s. 1202.). Účelem ustanovení není svévolně zasahovat do mzdy (odměny) zaměstnanců dlužníka, nýbrž řešit aktuální nepříznivou situaci související s úpadkem. Pakliže je dlužník v úpadku, mnohdy je takový úpadek způsobem i za přispění právě vrcholového managementu dlužníka, tudíž lze zároveň považovat za spravedlivé, že právě tento bude v rámci svých mzdových nároků částečně limitován ve prospěch „běžných“ zaměstnanců, kteří s úpadkem neměli nic společného. Soud zdůrazňuje, že taková situace v daném případě vůbec nemusela nastat, tedy jinými slovy, soud neví, jestli k (dřívějšímu) úpadku žalované přispěla i žalobkyně, nicméně jedná se o obecnou okolnost, která „ospravedlňuje“ použití ust. § 330 odst. 4 IZ. S ohledem na uvedené, a dále s přihlédnutím ke zcela specifické situaci v případě insolvenčního řízení (zejména postupné a poměrné uspokojování pohledávek věřitelů dlužníka), tak nelze citované ustanovení shledávat jako rozporné s ústavním pořádkem.

20. Dále se soud věnoval tomu, že žalobkyně měla být diskriminována tím, že pouze jí jako ženě byla snížena mzda, přitom mzda ostatních manažerů – mužů zůstala netknutá. Soud k tomu především uvádí, že aby případně mohlo dojít ke změně v rozložení důkazního břemene ve smyslu ust. § 133a o. s. ř., je třeba, aby žalobce uvedl před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci. Žalobkyní tvrzené skutečnosti týkající se případného diskriminačního jednání však spočívaly v tom, že k tomu měl přistoupit insolvenční správce a věřitelský výbor žalované v rámci insolvenčního řízení, nikoliv však přímo žalovaná – případná aplikace ust. § 133a o. s. ř. tak nebyla namístě. Jako zcela zásadní pak shledává soud tu skutečnost, že i kdyby k takovému nerovnému zacházení došlo, stále platí právě uvedené, tedy že by se v tom v případě takového jednání nedopustila žalovaná, nýbrž právě její insolvenční správce, potažmo věřitelský výbor. Žalovaná totiž v takovém procesu snižování mzdy žalobkyně v rámci své reorganizace nehrála žádnou roli, tento nemohla ovlivnit a nelze jí tak ani přičítat jakékoliv zavinění v případě nerovného zacházení s žalobkyní. Nad rámec uvedeného však soud nemůže přehlédnout, že každý z trojice mužů, do jejichž mezd nebylo v rámci insolvenčního řízení žalované zasahováno, dosahoval sotva poloviny „sníženého“ příjmu žalobkyně, tudíž v redukci mzdy toliko žalobkyně by bylo možné nerovné zacházení shledávat jen stěží.

21. Jestliže žalobkyně v řízení dále tvrdila, že o snižování její mzdy bylo rozhodováno až ex post, lze uzavřít, že ani této námitce nelze přisuzovat relevanci (a soud k ní proto neprováděl dokazování), poněvadž je možné dojít ke stejnému závěru jako v případě tvrzeného nerovného zacházení. Jestliže totiž bylo o snižování mzdy rozhodováno až po žalobkyní vykonané práci, případná škoda z toho vzniklá nebo jakékoliv další nároky by bylo možné uplatňovat ve vztahu toliko k insolvenčnímu správci, resp. věřitelskému výboru. Krom toho lze mít důvodně za to, že takové případné pozdější rozhodnutí nepředstavuje porušení zákona, neboť dokud nedojde k odsouhlasení odměny (mzdy), tato vůbec nemůže být vyplacena (shodně , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . § 330 [Dispoziční oprávnění dlužníka v průběhu reorganizace]. In: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .). Ust. § 330 odst. 4 IZ totiž zjevně představuje podmínku, bez jejíhož splnění nelze k vyplacení mzdy vůbec přistoupit, přičemž žádná lhůta zde není stanovena.

22. Konečně soud může zkonstatovat, že i snížená mzda žalobkyně za každý z měsíců v období leden až červen roku , Anonymizováno, dosahovala zcela nadstandardní částky 200 000 Kč měsíčně (ta jí byla i vyplácena – srov. nesporná tvrzení obou účastníků řízení), která představovala více než čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy za rok , Anonymizováno, (srov. https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2024 ), tudíž i z hlediska vyššího principu , podezřelý výraz, nelze na takovém dočasném snížení mzdy žalobkyně v době úpadku jejího zaměstnavatele shledávat nic závadného. Ačkoliv každý zásah do mzdy zaměstnance pro něj může představovat přinejmenším určitou komplikaci, nedovede si soud příliš představit, jak by musela vypadat životní úroveň žalobkyně, aby jí (přinejmenším dočasně) nepostačovala částka „toliko“ 200 000 Kč měsíčně.

23. Jako zcela zásadní skutečnost, která v podstatě představovala i samostatný důvod pro zamítnutí žaloby, soud dále shledává to, že v rámci přijatého reorganizačního plánu bylo výslovně stanoveno, že zanikají také pohledávky vedoucích zaměstnanců, které vznikly po povolení reorganizace a jejich uspokojení nebylo odsouhlaseno insolvenčním správcem se souhlasem věřitelského výboru. Takový reorganizační plán přitom byl schválen usnesením , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, – v něm krajský soud podrobně odůvodňuje, proč lze reorganizační plán považovat za spravedlivý. Podepsaný soud přitom v souladu s ust. § 135 odst. 2 o. s. ř. z takového pravomocného rozhodnutí vychází, kdy neshledal žádný důvod se od něj jakkoliv odchýlit. Reorganizační plán je přitom dle ust. § 352 odst. 2 IZ závazný i pro žalobkyni jako věřitele dlužníka, tedy žalované (shodně , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . § 352 [Účinnost a závaznost reorganizačního plánu a konec zákazu započtení pohledávek]. In: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .) a po nabytí účinnosti reorganizačního plánu nelze měnit jeho obsah ani důsledky plynoucí ze zařazení věřitelů do jednotlivých skupin (stejně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jakékoliv další pohledávky žalobkyně tak tímto schválením zanikly a žalovaná nadále není povinna je uspokojit.

24. Lze tak shrnout, že v insolvenčním řízení žalované bylo postupováno zcela v souladu s ust. § 330 odst. 4 IZ a po schválení reorganizačního plánu žalované insolvenčním soudem zanikly mj. pohledávky vedoucích zaměstnanců, které vznikly po povolení reorganizace a jejich uspokojení nebylo odsouhlaseno insolvenčním správcem se souhlasem věřitelského výboru, tudíž žalovaná není žalobkyni dlužná ničeho. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalované (žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu) přiznal náhradu nákladů ve výši 66 056,60 Kč. Přitom soud vycházel z těchto nákladů:- Mimosmluvní odměna za 4 úkony právní služby po 11 900 Kč dle ust. 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném do , datum, (úkony právní služby učiněné a hotové výdaje vynaložené do tohoto data), resp. od , datum, (úkony právní služby učiněné a hotové výdaje vynaložené po tomto datu) – v rozsudku dále jen jako „AT“ – ve spojení s ust. § 7 bod 6. AT a ust. § 8 odst. 1 AT, při tarifní hodnotě 900 000 Kč, které uskutečnil zástupce žalované, přičemž jsou jimi tyto úkony:o převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT,o písemné podání ve věci samé ze dne , datum, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,o písemné podání ve věci samé ze dne , datum, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT ao účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne , datum, dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT,- 4 náhrady hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 1, odst. 4 AT za 4 úkony právní služby – 2 po 300 Kč (náhrady za výdaje vynaložené v rámci úkonů do , datum, ) a 2 po 450 Kč (náhrady za výdaje vynaložené v rámci úkonů po , datum, ) – tj. celkem 1 500 Kč,- náhrada za promeškaný čas zástupce žalované v souvislosti s účastí na výše uvedeném jednání u podepsaného soudu za čas strávený cestou ze sídla zástupce a zpět – 16 i jen započatých půlhodin dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, dohromady ve výši 2 400 Kč (tj. 16 x 150 Kč),- náhrada jízdného zástupce žalované dle ust. § 137 odst. 1 o. s. ř. za cestu k jednání u Okresního soudu v , adresa, ze sídla zástupce žalované dne , datum, z , adresa, a zpět motorovým vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, v rozsahu 732 km, při spotřebě 5,6 l/100 km, ceně benzínu 35,80 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč/km dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. v celkové výši 4 245,60 Kč a- náhrada za 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrady hotových výdajů, jak požadoval zástupce žalované, tj. z částky 49 100 Kč, a to ve výši 10 311 Kč, neboť zástupce žalované doložil, že je plátcem takové daně.

26. Soud k náhradě nákladů řízení dodává, že ačkoliv za další písemná podání účastníka řízení je třeba přiznat náhradu nákladů jen výjimečně, soud žalované přiznal odměnu i za opětovné vyjádření ve věci, neboť tímto bylo reagováno na zcela nová tvrzení žalobkyně (protiústavnost ust. § 330 odst. 4 IZ, diskriminační jednání vůči žalobkyni aj.) a jednoznačně tak jde o účelně vynaložený náklad.

27. Náhradu nákladů řízení byla žalobkyně zavázána zaplatit ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalované dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.