27 C 60/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 112 277,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 112 277,61 Kč s 15% úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, 8,05% úrokem z částky 110 289,61 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 145,44 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 12 916,66 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 25 981,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 112 277,61 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku (kapitalizovány byly v částce 12 916,66 Kč za dobu od , datum, do , datum, – smluvní úroky, resp. v částce 7 145,44 Kč za dobu od , datum, do , datum, – úroky z prodlení), z titulu smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 123 000 Kč bezhotovostním převodem a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 2 771 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, . Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 24 120 Kč. Žalobkyně tak požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 110 289,61 Kč a poplatky ve výši 1 988 Kč (tj. poplatek za pojištění úvěru ve výši 288 Kč za červenec a srpen roku , Anonymizováno, a poplatky za výzvy k úhradě dlužných částek – 3x500 Kč). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, včetně Záznamu o podpisu klienta, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 123 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroků ve výši 12,74 % ročně a poplatků vrátit v 60měsíčních splátkách ve výši 2 771 Kč. Žalovaný je v listině označen svým jménem a příjmením, datem narození a adresou trvalého bydliště. V listině je dále uvedeno, že „součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky , Anonymizováno, , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry.“ Dále je v listině v čl. V. uvedeno, že žalovaný bude platit poplatek za pojištění k úvěru – Varianta , právnická osoba, (měsíčně): 8,8 % ze splátky Úvěru, tj. 244 Kč měsíčně a že jednotlivá výzva k uhrazení dlužné částky činí 500 Kč. Listina je elektronicky podepsaná žalovaným.

6. Z Výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného č. , hodnota, za období květen , Anonymizováno, až říjen , Anonymizováno, , že příjmy a výdaje žalovaného byly po celou dobu takové, že disponibilním zůstatkem na účtu na konci každého měsíce byla vždy částka přesahující částku 2 771 Kč.

7. Z listiny označené jako OBCHODNÍ PODMÍNKY , Anonymizováno, , Anonymizováno, SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY ve spojení s listinou označenou jako Sazebník , Anonymizováno, pro fyzické osoby – občan, že účastníci řízení se dále dohodli na pojištění 6,6 % z měsíční splátky úvěru a na částce 500 Kč jednotlivou výzvu k úhradě dlužné částky.

8. Z listiny označené jako Výpis z účtu č. , č. účtu, na jméno , Jméno žalovaného, za období od , datum, do , datum, , že žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému částku ve výši 123 000 Kč.

9. Z listiny označené jako Výpis z úvěrového účtu ze dne , datum, , že zůstatek na úvěrovém účtu žalovaného činí 99 462,98 Kč.

10. Z listiny označené jako Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, včetně dodejky poštovní obálky z téhož dne, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění dluhu ke dni , datum, a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 118 699,94 do , datum, .

11. Z listin označených jako výzva k zaplacení dluhu, opakovaná výzva k zaplacení dluhu a poslední upomínka včetně dodejek, že žalobkyně vícekrát vyzývala žalovaného k zaplacení žalobou požadované částky.

12. Z listiny označené jako Předžalobní výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne , datum, včetně podacího archu ze dne , datum, , že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávek z úvěrové smlouvy ve výši 132 339,71 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy.

13. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

14. Žalovaný se dne , datum, dohodl s žalobkyní tak, že žalobkyně mu poskytne bezhotovostním převodem částku 123 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni spolu s dalšími úhradami a úroky vrátit; žalobkyně přitom dostatečným způsobem zjišťovala, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit; žalovaný žalobkyni doposud nezaplatil částky vymezené ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření shora uvedené smlouvy (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

19. Soud nejprve uvádí, že smlouvu uzavřenou mezi účastníky vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. V takovém případě měla žalobkyně povinnost zkoumat schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit, a to ve smyslu rozhodných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (zejm. § 86 ZoSÚ), přičemž lze dospět k závěru, že takovou svou povinnost žalobkyně splnila, když především zkoumala příjmy i výdaje žalovaného prostřednictvím výpisů z účtu žalovaného, které měla žalobkyně k dispozici. Z těchto je přitom zřejmé, že žalovaný disponoval zcela dostatečnými příjmy na to, aby mohl měsíčně žalobkyni splácet částku ve výši 2 771 Kč. Z celkového přehledu zůstatku na běžném účtu žalovaného je dále zřejmé, že i jeho hospodaření, tedy jeho výdajová stránka, mohla být pro žalobkyni dostatečnou zárukou toho, že žalovaná poskytnutý úvěr splatí. Uzavřenou smlouvu tak nelze z důvodů případného nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat za neplatnou. Zároveň pak žalobkyně prokázala čerpání peněžních prostředků žalovaným, a to výpisem z účtu. Žalovaný v řízení netvrdil zaplacení jakékoliv částky nad částky, které již žalobkyni měl zaplatit dle žalobních tvrzení, natožpak že by takovou případnou skutečnost prokazoval. S ohledem na to soud žalobě vyhověl co do částky žalobou požadované, neboť žalobkyni v takovém rozsahu doposud nebyla vrácena. Stejně tak soud žalobě vyhověl co do smluvních úroků, jak byly vymezeny v žalobě, když nárok na jejich zaplacení žalobkyni vznikl v souladu se smlouvou a soud jejich výši nepovažuje za nikterak nepřiměřenou. Pokud jde o poplatky za pojištění a za výzvy k úhradě dlužných částek, tyto plně odpovídají čl. V. smlouvy mezi účastníky uzavřené. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobě v celém rozsahu vyhověl; úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. z dlužné jistiny ve lhůtě ve výroku uvedené, neboť žalovaný se v takovém rozsahu dostal do prodlení, výše přitom byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky) v celkové výši 16 860 Kč, když sazba za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 112 277,61 Kč odpovídá částce 5 620 Kč (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Náhrada 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad (tj. z částky 17 760 Kč) odpovídá částce 3 729,60 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 4 492 Kč. Celkem tak soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal částku 25 981,60 Kč. Soud pro úplnost dodává, že nepřiznal žalobkyni odměnu za úkony právní služby spočívající v doplnění žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím § 79 a násl. o. s. ř., byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v § 79 o. s. ř. (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, neboť z hlediska ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. se nejedná o žalobkyní účelně vynaložený náklad řízení (takové náklady řízení by totiž žalobkyni nevznikly, byla-li by žaloba podána se všemi náležitostmi dle cit. § 79 a násl. o. s. ř.).

21. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.