27 C 84/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem titul Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 19. 4. 2015 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 10 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 1 500 Kč převodem na bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do datum. Žalovaná zápůjčku ve sjednaném termínu nevrátila. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Ke dni podání žaloby tak zbývá žalované uhradit 1 500 Kč. Ode dne datum pak žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 24. 3. 2015 v hotovosti žalované částku 1 500 Kč, kterou žalovaná právní předchůdkyni ani žalobkyni nevrátila. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud shora označenou, oběma stranami podepsanou, smlouvu posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které předchůdkyně žalobkyně coby zapůjčitel poskytla žalované coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč. V řízení pak byla jedna prokázána aktivní legitimace žalobkyně, která vznikla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, a jednak skutečnost, že žalovaná převzala od předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky v hotovosti ve výši 1 500 Kč dne 24. 3. 2015; není přitom rozhodující, že žalobkyně v žalobě tvrdila zaslání peněžních prostředků na účet žalované. Povinností žalované bylo vrátit tyto peněžní prostředky věřiteli nejpozději do 18. 4. 2015. Soud žalobě vyhověl ohledně částky 1 500 Kč představující nevrácenou jistinu zápůjčky, neboť žalobkyně podanou žalobou žádné jiné nároky vztahující se ke smlouvě o zápůjčce nepožadovala. Povinnost právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované zde přitom vzhledem k § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru nebyla. Soud dále přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. také úroky z prodlení, neboť žalovaná se dostala do prodlení s vrácením peněžité zápůjčky dne 19. 4. 2015. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 189 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).