27 C 93/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 915 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 915 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 1. 11. 2018 do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 5 119 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou ve znění dalšího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení 3 915 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že žalovaný pro původního věřitele společnost [právnická osoba], [IČO] vykonával zprostředkovatelskou činnost dle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí na základě smlouvy o obchodním zastoupení, přičemž žalovaný se zavázal za podmínek stanovených smlouvou vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech a původní věřitel se zavázal žalovanému za toto vyplácet provizi. Vzhledem k předčasnému ukončení smlouvy byl žalovaný povinen část provizí původnímu věřiteli vrátit, což však žalovaný ve výši dohromady 3 915 Kč neučinil. Uvedená částka pak byla stanovena na základě smluv s jednotlivými osobami, za něž byla žalovanému provize vyplacena. Nároky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném náklady spojené s uplatněním pohledávky v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně se dne [datum] a dále [datum] dohodla s žalovaným tak, že žalovaný se zavázal pro právní předchůdkyni žalobkyně vyhledávat zájemce o uzavření smluv o finančních produktech a právní předchůdkyně žalobkyně se za to zavázala žalovanému vyplácet provizi; taková dohoda však byla ukončena předčasně a vyplacenou provizi v celkové výši 3 915 Kč žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nevrátil. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: soud v prvé řadě konstatuje, že aktivní legitimaci žalobkyně má prokázánu ze smlouvy o postoupení pohledávek. Dále soud smluvní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vyhodnotil jako platně uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení podle § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě kterých se žalovaný zavázal pro žalobkyni vyvíjet dohodnutou činnost a právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala za to vyplácet žalovanému provizi. Vzhledem k tomu, že spolupráce obou smluvních stran netrvala déle než 3 roky, byl žalovaný v souladu s uzavřenými smlouvami a pracovní směrnicí předchůdkyně žalobkyně povinen část provize dohromady ve výši 3 915 Kč žalobkyni vrátit, což však do dnešního dne neučinil (v řízení nebyl žalovaným tvrzen, natožpak prokazován, opak). Konkrétní výše pak byla stanovena na základě jednotlivých smluv zprostředkovaných žalovaným a na základě provize žalovanému vyplacené. S ohledem na uvedené zavázal soud žalovaného k zaplacení takové částky žalobkyni, jak je uvedeno ve výroku

I. Soud dále přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s vrácením dlužné částky nejpozději dne 24. 10. 2018, přičemž však žalobkyně tyto požadovala až ode dne 1. 11. 2018 Vedle uhrazení dlužné částky žalobkyně požadovala také náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč, která jí byla přiznána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť je zřejmé, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 5 119 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky) v celkové výši 3 000 Kč, když sazba za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 3 915 Kč odpovídá částce 1 000 Kč (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 3. vyhlášky). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300). Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 819 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud nicméně nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím § 79 a násl. o. s. ř., byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v § 79 o. s. ř. (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, neboť z hlediska § 142 odst. 1 o. s. ř. se nejedná o žalobkyní účelně vynaložený náklad řízení (takové náklady řízení by totiž žalobkyni nevznikly, byla-li by žaloba podána se všemi náležitostmi dle § 79 a násl. o. s. ř.). Stejně tak nebyla žalobkyni přiznána 1 náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč vyúčtovaná v žalobě, když není zřejmé, za jaký úkon právní služby by tato náhrada měla být přiznána. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.