28 C 497/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Prajznerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 661,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 858 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 6 858 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, a to ve splátkách po 1 400 Kč, když první splátku je povinen zaplatit do 20. 12. 2024, další splátky vždy do každého 20. dne měsíce následujícího pod ztrátou výhody splátek, k rukám žalobce.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 6 803,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 880,78 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 432,29 Kč, 15% úrok z prodlení z částky 11 371,55 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, 15% úrok z prodlení ročně z částky 6 803,29 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 11. 3. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 661,29 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce s žalovaným dne 7. 6. 2022 uzavřel smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , RČ, a součástí smlouvy se staly také úvěrové podmínky smlouvy, se kterými se žalovaný seznámil. Žalobce uváděl, že před uzavřením smlouvy věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Dle smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který činil 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet ve výši 4 % aktuální dlužné částky vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný čerpal celkem částku 14 754 Kč a tento úvěr uhradil 7 896 Kč. Část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. Protože žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobce jej v souladu se smlouvu o úvěru zesplatnil ke dni 11. 12. 2023 a vyzval žalovaného k úhradě celého úvěru. Přes předžalobní výzvu žalovaný na dlužnou částku již neuhradil ničeho. Proto žalobce požadoval mimo neuhrazené jistiny 11 371,55 Kč s úroky z prodlení také poplatky za pojištění ve výši 89,74 Kč, náklady na vymáhání ve výši 1 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Součástí žalobního návrhu je také kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 1 880,78 Kč, úrok ve výši 26,28 % od 12. 3. 2024 do zaplacení z částky 11 371,55 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok 432,29 Kč ke dni sepsání žaloby.

2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 8. 7. 2024 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou.

3. Na výzvu soudu žalobce doplnil, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel z příjmu klienta uvedeného v žádosti ve výši 20 000 Kč od kterého odečetl životní minimum, 50 % životního minima na vyživované dítě, splátky jiným společnostem ve výši 2 531 Kč a splátky úvěru ve výši 600 Kč s tím, že z částky 20 000 Kč žalovanému zůstává 11 624 Kč.

4. Zástupce žalobce se k ústnímu jednání omluvil a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti.

5. Žalovaný u ústního jednání uvedl, že je pravdou, že si úvěr vzal, úvěrovou smlouvu osobně podepsal a v té době měl příjem jako OSVČ okolo 25 000 Kč, přičemž v té době bydlel u matky, které dával na bydlení 5 – 6 tis. Kč měsíčně a v bytě s ním bydleli ještě jeho tehdy 14letý bratr. Matka pobírala pouze sociální dávky. Při uzavření úvěru byl sice dotazován, kolik vydělává, ale žádné doklady nepředkládal. V té době měl také dluh ze soudního řízení 16 000 Kč peněžitý trest, ještě měl zaplatit poškozené 8 000 Kč, dále si platil sociální pojištění 2 300 Kč a mimo to měl ještě půjčku od , Anonymizováno, ve výši 100 000 Kč, kterou měl splácet po 2 500 Kč. Dále měl také dluh u , Anonymizováno, ve výši 3 000 Kč. Něco zaplatil, ale potom přestal, když neměl práci a pracuje stavební dělník. Pokud toto žalobci sdělil, bylo mu řečeno, že platit musí. Má v úmyslu požádat o insolvenci. Má vyživovací povinnost k nezletilé , Anonymizováno, , narozené , datum, .

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o tomto skutkovém stavu: Žalovaný s žalobcem dne 7. 6. 2022 uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 15 000 Kč, kdy žalovaný měl celkem uhradit při řádném splácení částku 17 604 Kč, přičemž žalobce vycházel z tvrzení žalovaného, že má příjem 20 000 Kč a ostatní členové domácnosti 10 000 Kč a výdaje činí 17 000 Kč. Úvěrovou zprávou bylo prokázáno částečné plnění dluhu žalovaným. Dne 11. 12. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení celého úvěru ve výši 14 800,52 Kč a následně byl žalovaný vyzván ještě předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2024 s tím, že celkový dluh ve výši 15 053,16 Kč je povinen zaplatit do 7 dnů od odeslání výzvy. Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil částku 7 896 Kč. Žalobce si řádně nezjistil, zda žalovaný bude schopen poskytnuté peněžní prostředky vrátit, když dle vlastních tvrzení vycházel pouze z tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmu, když k těmto svým tvrzením žalobce nedoložil žádné odpovídající důkazy a ani netvrdil, že by si tyto údaje jakkoliv ověřoval, např. daňovým přiznáním, nezjišťoval tedy, jaká byla skutečná příjmová složka žalovaného a netvrdil ani, zda žalovaný byl veden v nějakém registru dlužníků.

7. Po takto provedeném zjištění skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobní nárok žalobce je důvodný pouze částečně, kdy provedl následující právní posouzení věci: Soud uzavírá, že žalobce s žalovaným dne 7. 6. 2022 uzavřel smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., na kterou je nutno rovněž aplikovat ust. zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přičemž podle § 86 a 87 zák. o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná. Soud tedy konstatuje, že žalobce své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostál, když v žalobě takové zkoumání sice bylo tvrzeno, ale žalobce soudu nepředložil žádnou listinu k prokázání zkoumání jak příjmové, tak výdajové stránky žalovaného. Soud byl připraven připravit žalobce dle § 118a odst. 3 o. s. ř., avšak žalobce se k jednání před soudem nedostavil, čímž se připravil o možnosti být ze strany soudu poučen, neboť soud činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. Z tohoto důvodu soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy ze dne 7. 6. 2022 pro rozpor se zákonem – ust. § 86 a 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1 o. z., kdy k tomuto je povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.), přičemž soud vycházel z ustálené soudní judikatury (viz. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR z 1. 4. 2015, sp. zn. I As 30/2015, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází rovněž z eurokonformního výkladu citovaných v ustanovení (rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Za situace, kdy žalovaný uhradil žalobci částku 7 896 Kč byl v souladu s ust. § 2991 o. z. zavázán žalobci uhradit bezdůvodné obohacení v částce 6 858 Kč. Tuto částku byl žalovaný zavázán uhradit se zákonnými úroky z prodlení běžícími od 12. 3. 2024, když žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2024 a odeslanou dne 5. 1. 2024 k úhradě dluhu nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy, avšak v žalobě požadoval úroky z prodlení až od data 12. 3. 2024, a proto byl žalovaný zavázán k úhradě úroků z prodlení od tohoto data (výrok I.).

8. Ve zbývající části žaloby, které žalobce nárokoval za situace, kdy smlouva byla sjednána neplatně, byla další žalobcem požadovaná částka 6 803,29 Kč, kapitalizované úroky z prodlení a úrok z prodlení z částky 11 371,55 Kč zamítnuta, když v tomto rozsahu soud shledal nárok žalobce nedůvodným (výrok II.).

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovaný žádné náklady nepožadoval, a tedy žádnému z účastníků nebyly náklady řízení přiznány.

10. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy soud na základě žádosti žalovaného a s ohledem na jeho finanční situaci, když v současné době pracuje pouze brigádně 2x do měsíce a má vyživovací povinnost k dceři, povolil žalovanému splácení dluhu ve splátkách po 1 400 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.