28 C 57/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Prajznerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 48 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 48 290 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 4 209 Kč od 6. 10. 2019 do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení z částky 4 262 Kč od 6. 11. 2019 do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení z částky 4 262 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení z částky 4 257 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení z částky 1 298 Kč od 6. 10. 2019 do 24. 4. 2020, s 10 % úrokem z prodlení z částky 1 298 Kč od 6. 12. 2019 do 24. 4. 2020, s 10 % úrokem z prodlení z částky 1 298 Kč od 6. 12. 2019 do 24. 4. 2020, s 10 % úrokem z prodlení z částky 6 260 Kč od 6. 2. 2020 do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení z částky 3 130 Kč od 6. 2. 2020 do zaplacení a s 8,25 % úrokem z prodlení z částky 21 910 Kč od 27. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 18 194,40 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 9. 9. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 48 290 Kč s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v [obec] [část obce] na ulici [ulice a číslo], který žalovaný na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 28. 2. 2018 užíval od 28. 2. 2018 a na základě dalších dodatků k nájemní smlouvě užíval poté byt do 30. 6. 2020. Vzhledem k tomu, že si žalovaný řádně neplnil povinnosti nájemce, byla mu dne 10. 2. 2020 dána výpověď, která se dostala do jeho dispoziční sféry 14. 2. 2020. Nájemní poměr tak zanikl ke dni doručení výpovědi, tj. ke dni 14. 2. 2020. Po skončení nájemního poměru žalovaný byt nevyklidil a nadále jej užíval bez právního důvodu od 15. 2. 2020 do 1. 6. 2020. Za užívání bytu byl žalovaný povinen hradit žalobci nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu nejpozději do každého 5. dne příslušného měsíce. Dle evidenčního listu byl předpis nájemného od 5. 3. 2018 stanoven v částce 5 950 Kč (z toho 4 650 Kč činil předpis nájemného a 1 300 Kč splátky na služby), od 1. 7. 2019 činil předpis úhrad 6 260 Kč (nájemné 4 962 Kč a splátky na služby 1 298 Kč). Za období užívání bytu od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 žalovaný dluží 16 990 Kč, které představuje nedoplatek předpisů nájmů za říjen 2019 ve výši 4 209 Kč, nájem za listopad a prosinec – 2x 4 262 Kč a za skutečně spotřebované služby za rok 2019 – 4 257 Kč. Služby byly vyúčtování ve vyúčtování ze dne 24. 4. 2020 a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku nejpozději do 31. 7. 2020. Vyúčtování se dostalo do dispozice žalovaného 25. 4. 2020. Od 1.

8. Je tak žalovaný v prodlení s úhradou nedoplatků služeb. Za užívání bytu od 1. 1. 2020 do 14. 2. 2020 žalovaný dluží celkem 9 390 Kč, který představují nezaplacené zálohy na služby za leden 2020 ve výši 1 298 Kč, předpis nájmu za leden 2020 ve výši 4 962 Kč, nezaplacené služby za únor 2020 ve výši 649 Kč a nezaplacený předpis nájmu za únor ve výši 2 481 Kč. Za bezsmluvní užívání bytu za období od 15. 2. 2020 do 31. 5. 2020 žalovaný dluží částku 21 910 Kč představující nezaplacenou náhradu za bezsmluvní užívání bytu odpovídající nájemnému. Žalovaný byl vyzván k vydání částky představující bezdůvodné obohacení - za užívání bytu bez právního důvodu. Na dlužnou částku neuhradil ničeho, dostal se tak do prodlení. Žalobce se domáhá úhrady dlužné částky na základě uznání dluhu žalovaným ze dne 1. 6. 2020 na celkovou částku 47 927 Kč. Rozdíl 363 Kč pak představuje částku za skutečné vyúčtování služeb, které však v době sepsání uznání dluhu nebylo splatné, a proto nemohlo být součástí tohoto uznávacího prohlášení. Přes předžalobní výzvu ze dne 26. 8. 2020 žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil a soud proto v souladu s ustanovením § 101 odstavce 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.

3. U ústního jednání žalobce na podaném návrhu setrval.

4. Při svých skutkových zjištěních vzal soud za prokázáno: -) Z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví [číslo] že žalobce je zapsán jako vlastník domu [číslo] na adrese [část obce], -) z nájemní smlouvy a k dodatků k nájemní smlouvě, že nájemní poměr žalovaného trval od 28. 2. 2018 do 30. 6. 2020, -) z výpovědi z nájmu bytu, že dne 10. 2. 2020 byla žalovanému dána výpověď z nájmu bytu a byl vyzván k předání bytu nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu, -) z evidenčních listů, že předpis nájemného činil k 5. 3. 2018 celkem částku 5 950 Kč, z toho 1 300 Kč představují zálohy na služby, k 1. 7. 2019 částku 6 260 Kč, z toho 1 300 Kč na služby a k 1. 1. 2020 částku 6 260 Kč, z toho 1 300 Kč na služby, -) z karty dluhu, že žalovaný dluží celkem 47 927 Kč, -) z protokolu o předání a převzetí bytu, že dne 1. 6. 2020 žalovaný žalobci předal byt, -) z uznání dluhu, že dne 1. 6. 2020 žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobci v částce 47 927 Kč za nezaplacené nájemné plnění a služby spojené s užíváním bytu za období do 31. 5. 2020 a zavázal se je splácet ve splátkách po 3 000 Kč pod ztrátou výhody splátek, -) z vyúčtování služeb, že za rok 2019 žalovaný dluží za skutečně spotřebované služby celkem 4 257 Kč, -) z předžalobní výzvy, že dne 26. 8. 2020 zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 2. 9. 2020 a z dokladu o odeslání, že z téhož dne byla výzva žalovanému odeslána.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem nemovitosti, ve které je umístěn byt [číslo] jenž žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy a k dodatkům k nájemní smlouvě. Nájem byl ukončen výpovědí ke dni 14. 2. 2020 a od 15. 2. 2020 do 1. 6. 2020 pak žalovaný užíval byt bez právního důvodu. Dne 1. 6. 2020 došlo k předání bytu žalobci. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, že by skutečnosti uvedené v žalobě nebyly pravdivými a že by nájem a vyúčtované služby a bezdůvodné obohacení uhradil. Soud tedy vzal za prokázané skutečnosti uvedené v žalobě a v souladu s ustanovením § 2053 a § 2053 o. z. a § 2246 zákona č. 89/2012 Sb. zavázal žalovaného uhradit dlužné nájemné a skutečně spotřebované služby za dobu trvání nájemního poměru, jak bylo uvedeno výše, tedy za dobu do 14. 2. 2020, kdy nedoplatek na službách byl žalovaný zavázán uhradit v souladu s ustanovením § 2247 zákona č. 89/2012 Sb. V souladu s ustanovením § 2053, § 2295 a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. soud zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 21 910 Kč představující částky odpovídající běžnému nájmu za užívání bytu bez právního důvodu za období od 15. 2. 2020 do 31. 5. 2020. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nájemného i vyúčtování služeb, stejně jako bezdůvodné obohacení za užívání bytu po skončení nájemního vztahu a byl proto dále zavázán k úhradě úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když výše úroku z prodlení je dána v ustanovení § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.

6. Protože byl žalobce v řízení plně úspěšný, zavázal soud žalovaného dále v souladu s ustanovením § 142 odstavce 1 o. s. ř. k náhradě nákladů řízení ve výši 18 194,40 Kč. Tuto částku představuje 1 932 Kč za zaplacený soudní poplatek, 4 úkony právní pomoci á 3 060 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u ústního jednání 22. 6. 2021 a 4x režijní paušál á 300 Kč. K tomu náleží ještě DPH ve výši 2 822,40 Kč dle § 137 odstavce 3 o. s. ř. Dalších nákladů řízení se zástupkyně žalobce vzdala.

7. Lhůta k plnění je dána v souladu s ustanovením § 160 odstavce 1 o. s. ř. a povinnost hradit náklady řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z ustanovení § 149 odstavce 1 o. s. ř.