29 C 114/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Langovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit nemovitosti – pozemek [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemek [parcelní číslo], zahrada, obojí zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [ulice] [obec] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 15 890 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. České republice se nepřiznává právo náhrady nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla stanovena povinnost vyklidit nemovitosti uvedené v žalobě a ve výroku tohoto rozhodnutí specifikované. Žalobu odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a tyto nemovitosti osobně užívá, přičemž je užívala i s žalovaným, jenž je jejím synem. V posledních letech docházelo k trvalým neshodám mezi účastníky, přičemž se jednalo o jednání žalovaného vůči žalobkyni, které naplňovalo pojmové znaky domácího násilí, tj. trvalý a stupňující se nátlak žalovaného na žalobkyni, ponižování a vulgarity, omezování osobní svobody a svobodného rozhodování o vlastním majetku a domácnosti, to vše přerůstající do fyzického násilí. Dále se jednalo o trvalé poškozování movitého i nemovitého majetku žalobkyně, když žalovaný při svých výbuších vzteku rozbíjel vybavení domácností v nemovitostech, nedovoloval provádění jakýchkoliv renovací či oprav a současně v nemovitostech hromadil nepotřebné věci a odpadky, čímž učinil nemovitosti prakticky neobyvatelnými a účastníci tak žili v neutěšených podmínkách bez základních hygienických standardů. Celá situace vyústila v zásah Policie ČR dne [datum], kdy jednáním žalovaného byla žalobkyně omezena na osobní svobodě (žalovaný uzamkl žalobkyni v domě a odebral jí mobilní telefon), což vedlo k vykázání žalovaného z obydlí. Na tento incident navázalo předběžné opatření ve věci domácího násilí, které bylo vydáno Okresním soudem v Ostravě pod č. j. [číslo jednací]. Toto předběžné opatření bylo na žádost žalobkyně prodlouženo usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 1. 2021 č. j. [číslo jednací] na dobu 6 měsíců počínaje dnem [datum]. V současné době je žalovaný omezen na svém právu vstupovat do nemovitostí. Z jeho výpovědi však vyplývá, že po skončení tohoto omezení by rád v užívání nemovitostí pokračoval. Toto je však v přímém rozporu s vůlí žalobkyně, která si z důvodu výše uvedeného chování žalovaného nadále nepřeje, aby nemovitosti užíval, v předmětném domě bydlel a skladoval v něm i na pozemcích nepotřebný odpad. Ze strany žalobkyně byly provedeny několikeré výzvy k odstěhování, které však žalovaný nevyslyšel a domácnost opustil až na výzvu Policie ČR a později v důsledku předběžného opatření. Ze strany právní zástupkyně žalobkyně byly zaslány taktéž předžalobní výzvy, které měly zajistit smírné ukončení celé záležitosti a vyklizení nemovitostí bez nutnosti soudního řízení. Žalovaný však na předžalobní výzvy nikterak nereagoval, stále má v nemovitostech své četné osobní věci a nic nenasvědčuje tomu, že by hodlal dobrovolně nemovitosti opustit.

2. U jednání dále právní zástupce žalobkyně uvedl, že žalobkyně v minulosti navrhovala smírné vyřešení věci s tím, že najde žalovanému bydlení a navrhovala mu i to, že mu půl roku bude platit nájem. Žalovaný toto odmítal. Je nepodstatným, že předmětná nemovitost má dvě bytové jednotky, když celý dům je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Chování žalovaného je takové, že nezdraví a v domě se choval agresivně.

3. Právní zástupkyně žalovaného uvedla, že žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, když žalovaný v předmětných nemovitostech má trvalé bydliště. Z iniciativy žalobkyně rozhodl dne [datum] správní orgán o zrušení trvalého bydliště žalovaného, ovšem toto rozhodnutí nadřízený orgán zrušil. Žalovaný má zájem v domě bydlet, nyní bydlí u příbuzných. Jeho zájem bydlet v [obec] vyplývá i ze skutečnosti, že zde má dvě zaměstnání. Souhlasil by s vyklizením, kdyby mu žalobkyně zajistila jiné bydliště v [obec]. Ke zhoršení vztahů v rodině došlo poté, co získala dům žalobkyně v dědickém řízení. Žalovaný má za to, že by bylo možno, aby v domě bydlel bez toho, aby docházelo k dalšímu narušování soužití, dům má dvě bytové jednotky.

4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy: -) z listu vlastnictví [číslo] pro okres [okres], obec Ostrava, katastrální území Stará Plesná, bylo zjištěno, že mimo jiné nemovitost [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa] rodinný dům a nemovitost [parcelní číslo] – zahrada je ve výlučném vlastnictví žalobkyně -) z předžalobní výzvy Mgr. [jméno] [příjmení], právní zástupkyně žalobkyně, ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětných nemovitostí s tím, že žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání nemovitostí a tyto užívá bez souhlasu a svolení žalobkyně, dále byl vyzván, aby žalovaný zanechal jakýchkoliv projevů, které by mohly naplňovat znaky domácího násilí, a dále byl vyzván, aby se zdržel jakéhokoli shromažďování odpadu v nemovitostech včetně jejich okolí. Dle podacích lístků byla předžalobní výzva žalovanému zaslána na adresu trvalého bydliště a skutečného bydliště žalovaného -) z fotografií založených žalobkyní o ohledání k důkazu soud zjistil, že v jednotlivých místnostech v dotčeném domě je nepořádek, jsou tam skladovány odpadky – prázdné obaly od potravin, reklamní materiály, plastové lahve, místnosti působí spíše jako smetiště nikoli jako obytné prostory.

5. Soud dále provedl důkaz připojenými spisy Okresního soudu v Ostravě. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že navrhovatelka [celé jméno žalobkyně] podala návrh na vydání předběžného opatření dle ustanovení § 400 a následujících zákona č. 292/2013 Sb. proti odpůrci [celé jméno žalovaného]. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že odpůrce je povinen zdržet se vstupu do rodinného domu [číslo] na ulici [ulice] v [obec] [obec], jakož i do bezprostředního okolí předmětného domu, to vše po dobu 1 měsíce počínaje dnem [datum]. Soud zjistil, že dne [datum] proběhlo před Statutárním městem Ostrava – Městským obvodem [obec] ústní jednání ohledně projednání přestupku odpůrce, kdy bylo projednáno napadení jeho matky ze dne [datum] v místě jejich bydliště. Soud po zhodnocení tvrzení navrhovatelky a předložených listin dospěl k závěru, že pro vydání předběžného opatření jsou dány oprávněné důvody. Soud měl za osvědčené, že ze strany odpůrce dochází již po delší dobu a minimálně od počátku roku 2020 k opakovanému duševnímu násilí ve vztahu k navrhovatelce, které má tendenci gradovat již i do roviny fyzického násilí, neboť při posledním incidentu dne [datum] odpůrce navrhovatelku uzamkl v domě, sebral jí klíče, telefon a bránil jí telefonovat o pomoc, přitom jí vulgárně nadává již dlouhodobě. Navrhovatelka se zcela důvodně obává kontaktu s odpůrcem, žije v neúnosném hygienickém prostředí, když se jedná o její vlastní dům, který jí odpůrce znehodnocuje a ohrožuje hromaděním odpadků a nedodržováním hygienu a pobyt v tomto domě za současných okolností začíná pro ni být nesnesitelným. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že navrhovatelka [celé jméno žalobkyně] podala dne [datum] návrh na prodloužení doby na trvání předběžného opatření proti odpůrci [celé jméno žalovaného]. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo návrhu vyhověno a doba trvání předběžného opatření byla prodloužena na dobu 6 měsíců počínaje dnem [datum]. Ohledně návrhu, aby žalovaný byl povinen zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatelky, toto bylo zamítnuto. Odpůrce podal odvolání, o kterém rozhodoval Krajský soud v Ostravě usnesením z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] tak, že usnesení okresního soudu v části, kterým bylo předběžné opatření prodlouženo na dobu 6 měsíců, a v části rozhodnutí o nákladech řízení, bylo potvrzeno. V části zamítavé (odstavec II.) byl odmítnut. Krajský soud konstatoval, že odpůrce u jednání okresního soudu nepopřel, že by se staly události tak, jak navrhovatelka popsala v návrhu na předběžné opatření a jeho prodloužení. Okresní soud proto dospěl ke správnému závěru, že v důsledku chování odpůrce se soužití navrhovatelky s odpůrcem stalo dlouhodobě nesnesitelným, neboť odpůrce se vůči navrhovatelce choval po několik let agresivně a jeho agresivita se stupňovala. Navrhovatelku slovně napadal, ničil zařízení společné domácnosti, shromažďoval v nemovitosti velké množství odpadků. Ač je zřejmé, že příčinou jeho chování bude duševní porucha, odpůrce si zároveň své agresivní chování vůči matce uvědomuje. U jednání okresního soudu uvedl, že má v plánu se léčit. Ze spisu sp. zn. 200 Nc 5022/2022 bylo [anonymizováno], že Policie ČR, Městské ředitelství [obec], [ulice] oddělení [část obce a číslo], sdělila soudu, že dne [datum] využil příslušník Policie ČR svého oprávnění a vykázal [celé jméno žalovaného] ze společného obydlí rodinného domu na ulici [ulice] [číslo] [obec] [obec], které obývá s ohroženou osobou [celé jméno žalobkyně]. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] ve věci zůstavitele [celé jméno žalovaného], zemřelého [datum], bylo zjištěno, že usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla stanovena obvyklá cena majetku, který měl zůstavitel s pozůstalou manželkou ve společném jmění manželů, která ke dni smrti zůstavitele činila 604 170,43 Kč. Dále schválili dohodu pozůstalé manželky s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů tak, že zůstavitelova manželka [celé jméno žalobkyně] přejala do svého výlučného vlastnictví ze společného jmění manželů tento majetek: 1. - movité věci bez hodnoty, 2. – 58 876 ks podílových listů Otevřeného podílového fondu vedených na zůstavitele v hodnotě 68 472,79 Kč, 3. – práva a povinnosti zůstavitele jako majitele osobního účtu se zůstatkem ve výši 480 697,64 Kč, 4. – obvyklé vybavení domácnosti v rodinném domku bez hodnoty. Současně přebrala k úhradě dluhy společného jmění manželů z titulu neuhrazených poplatků za investiční služby ve výši 30 Kč. Do pozůstalostního jmění po zůstaviteli připadlo osobní vozidlo značky Škoda Fabia ve výši [částka] a pohledávka zůstavitele za zůstavitelovou manželkou z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši [částka]. Byla stanovena obvyklá cena majetku pozůstalosti ve výši [částka] a toto byla rovněž čistá hodnota pozůstalosti. Byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, když zůstavitelova manželka [celé jméno žalobkyně] nabyla z pozůstalosti tento majetek: 1. pohledávku zůstavitele za zůstavitelovým manželem z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 247 070,22 Kč, 2. nemovité věci v k. ú. [obec], obec Děhylov, okres [okres] ceně 147 000 Kč, 3. nemovité věci v k. ú. [část obce], obec Ostrava, okres [okres] v ceně 346 250 Kč, 4. nemovité věci v k. ú. [ulice] [obec], obec Ostrava, okres [okres] v ceně 3 536 490 Kč, 5. nemovité věci v k. ú. [ulice] [obec], obec Ostrava, okres [okres] v ceně 6 587 040 Kč, 6. osobní věci zůstavitele bez hodnoty. Zůstavitelův syn [jméno] [celé jméno žalovaného] nabyl z pozůstalosti tento majetek: 1. osobní vozidlo značky Škoda Fabia v ceně ve výši [částka], 2. podíl o velikosti ¾ na nemovitostech v k. ú. [ulice] [obec], obec Ostrava v ceně [částka], 3. nemovité věci v k. ú. [ulice] [obec], obec Ostrava, okres [okres] v ceně [částka]. Zůstavitelův syn [celé jméno žalovaného] nabyl nemovité věci v k. ú. [ulice] [obec], obec Ostrava, okres [okres] v ceně [částka]. Dědická dohoda byla schválena, neboť nebyla v rozporu se zákonem.

6. Soud dále ke zjištění skutkového stavu provedl výslechy svědků, a to [jméno] [celé jméno žalovaného] a Ing. [jméno] [příjmení]. Z výslechu [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že je druhým synem žalobkyně a bratrem žalovaného, se kterým se poslední rok a půl nestýkají. Žalovaný se k matce choval škaredě, psychicky ji týral, co se týče incidentu [datum], který se mezi účastníky stal, žalobkyně před žalovaným utekla na obecní úřad a tehdy starosta obce zavolal městskou policii. Svědek to následně začal [datum] řešit. Vyostřené vztahy mezi účastníky byly ještě za doby života dnes již zemřelého otce. Snažili se situaci žalovaného řešit i pomocí psychologa, což však žalovaný odmítal. Měli snahu řešit bytovou situaci žalovaného, když žalobkyně chtěla žalovanému zařídit bydlení s tím, že za něj bude půl roku platit nájem i služby. Žalovaný toto odmítl. Společně s žalobkyní zasílali žalovanému návrhy bydlení, které mu zjistili z inzerátů. Žalovaný na to nereagoval s tím, že nechce bydlet ve městě, že chce bydlet v [obec] nebo ve [obec]. V současné době žalovaný bydlí u tety. Jak zde probíhá soužití, mu není známo.

7. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je strýcem žalovaného, žalobkyně je jeho švagrová. Žalovaný u něj bydlí od [datum], tedy od doby, kdy byl ze společného bydliště vykázán. Žalobkyně žalovaného zpočátku podporovala a snažila se řešit situaci, kdy žalovaný nakupoval zbytečné věci, které hromadil. Žalovaný na svém bydlišti lpí, u nich dále bydlet nemůže, neboť pořád sbírá potraviny a velké množství letáků, které následně musejí vyhazovat. Žalovaný potřebuje odborné léčení. Jeho závislost na nakupování je každodenní. Když k nim přišel, začal se i léčit i pracovat. [příjmení] má za to, že i žalobkyně by se měla léčit. Za ubytování žalovaného zatím po něm nic nepožadoval a domníval se, že až tato situace skončí, bude toto požadovat po žalobkyni. Zprostředkovaně se dozvěděl, že žalobkyně navrhovala, že bude hradit za nové ubytování žalovaného po dobu 6 měsíců částku snad [částka].

8. Na základě výše provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí, a to na základě dědické dohody uzavřené mezi ní a dvěma syny, [jméno] a [jméno], který je v tomto řízení žalovaným. Rodinný dům obsahuje dvě bytové jednotky. Žalovaný v domě bydlel na základě souhlasu žalobkyně, přičemž soužití mezi účastníky bylo v posledních letech problematické a vyhrocovalo se po smrti otce žalovaného. Žalovaný byl z nemovitostí vykázán nejprve na základě opatření Policie ČR a na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě, které bylo následně prodlouženo o dalších 6 měsíců. Žalovaný totiž se dopouštěl opakovaného duševního násilí ve vztahu k navrhovatelce, nedodržoval hygienické podmínky, nemovitosti znehodnocoval a ohrožoval hromaděním odpadků, přičemž jeho chování gradovalo. V současné době žalovaný bydlí u svého strýce, přičemž se jedná o ubytování přechodné, neboť ani strýc a jeho rodina si nepřeje, aby u nich dále bydlel, když žalovaný stále sbírá potraviny, velké množství letáků a je zřejmé, že potřebuje odborné léčení, jak svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl. Žalobkyně opakovaně nabízela žalovanému pomoc při hledání jiného ubytování s tím, že byla ochotna i na přechodnou dobu toto ubytování hradit (6 měsíců). Žalovaný však trvá na tom, že nové ubytování by mělo být v lokalitě, kde nyní bydlí.

9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.:

10. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

11. Dle ustanovení § 1012, vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

12. Dle ustanovení § 8, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

13. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se totiž domáhá ochrany svého vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 1040 odst. 1 citovaného zákona, neboť bylo prokázáno, že je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí. Žalovaný je ve věci pasivně legitimován, když bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti dosud nevyklidil a ani toto dobrovolně učinit nehodlá. Žalovaný totiž v nemovitosti bydlel na základě odvozeného práva bydlení odvíjejícího se od souhlasu žalobkyně, jako výlučné vlastnice s jeho bydlením. Tento souhlas však byl žalobkyní odňat a po právní stránce je irelevantní, z jakého důvodu. V daném případě však má soud za prokázáno, že byl odňat proto, že žalovaný se k žalobkyni choval v rozporu s dobrými mravy a tato situace dospěla tak daleko, že byl ze společného obydlí i vykázán. Chování žalovaného totiž vykazovalo znaky domácího násilí a situace ve společném soužití účastníků se vyhrocovala a zřejmě se odvíjí od negativního zdravotního či psychického stavu žalovaného. [příjmení] sám připustil, že on sám dochází na psychiatrii a rovněž svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], a stejně tak i žalobkyně se vyslovili, že by žalovaný měl být odborně léčen. Soud se nad rámec zjištěného zabýval otázkou, zda je možno, aby žaloba o vyklizení byla vázána na zajištění náhradního bytu či bydlení žalobkyní pro žalovaného. Dospěl k negativnímu závěru, neboť jak už bylo konstantně judikováno (např. Nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 114/99 pokud„ občanský zákoník neupravuje výslovně, že osoba užívající byt na základě odvozeného právního důvodu, tedy kupříkladu z důvodu příbuzenského vztahu k vlastníku budovy, v níž byt užívá s jeho souhlasem, má po odvolání tohoto souhlasu nárok na bytovou náhradu, vznikající v zásadě jen za předpokladu zániku nájemního práva k bytu“, souhlasí Ústavní soud s názorem, jenž Nejvyšší soud České republiky vyslovil ve svém rozsudku sp. zn. 3 Cdon 131/96, že v takovém případě ustanovení § 712 a § 713 občanského zákoníku, a to ani analogicky použít nelze“. Pokud by žalobě bylo vyhověno, v daném případě pod podmínkou zajištění náhradního ubytování, bylo by žalovanému založeno právo zcela nové, dosud neexistující (viz Nález Ústavního soudu), dále též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002 sp. zn. 22 Cdo 614/2001, ve kterém se uvádí„ je-li podána vlastnická žaloba na vyklizení bytu (včetně bytu v rodinném domě), je třeba vyklizení vázat na bytovou náhradu za analogického použití § 712 občanského zákoníku v případě, že žalovaný užívá byt na základě neodvozeného práva, které již zaniklo“. V tomto případě však žalovaný užívá předmětné nemovitosti na základě souhlasu žalobkyně, která však souhlas již odepřela. Po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby strpěla žalovaného ve své nemovitosti, a to z důvodu výše uvedených, a žalobě tak bylo v celém rozsahu vyhověno.

14. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně, jako ve sporu úspěšná účastnice, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 15 890 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny advokáta dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právního služby po 1 500 Kč, celkem 7 500 Kč, 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

15. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného plnit do 15 dnů od právní moci rozsudku.

16. České republice vznikly náklady řízení v souvislosti s ustanovením právní zástupkyně žalovanému. Tento však je osvobozen od soudních poplatků, proto právo náhrady nákladů řízení České republice přiznáno nebylo.