29 C 137/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Langovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 151 662 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 151 662 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 140 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou z [datum] domáhala po žalované úhrady částky 140 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že Policií ČR byly proti němu dne 5. 4. 2013 zahájeny pod [číslo jednací] úkony trestního řízení. Usnesením PČR v [obec] ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání. Toto trestní řízení dosud běží. Trestní řízení od [datum] do současnosti trvá již 8 let, což je délka nepřiměřeně dlouhá, která zakládá jeho právo na dostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení dle zákona č. 82/98 Sb. Žalobce má za to, že nepřiměřená délka řízení je zapříčiněna výlučně nesprávným postupem orgánů činných v trestním řízení a jejich nesprávným skutkovým a právním hodnocením. Okresní soud již vydal dva odsuzující rozsudky a v obou případech došlo k jejich kasaci odvolacím soudem. Délka řízení mu přináší nejistotu z výsledku a trest s ním spojený. Prvním rozsudkem byl dokonce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. S ohledem na skutečnost, že jde o trestní řízení, je jeho význam pro něj obecně i subjektivně zvýšený. Řádným zadostiučiněním může být pouze zadostiučinění v penězích. Jde-li o výši zadostiučinění, vychází z částky 20 000 Kč za každý rok trvání řízení, přičemž za první dva roky z částky snížené za polovinu. U žalované uplatnil svůj nárok přípisem ze dne [datum]. Žalovaná přípisem z [datum] toliko potvrdila, že u ní byl nárok uplatněn dne [datum] s tím, že na předběžné projednání nároku má zákonnou lhůtu 6 měsíců, avšak v této lhůtě, která marně uplynula dne [datum], meritorní stanovisko k nároku žádné nesdělila, ani neuhradila na zadostiučinění ničeho. Od [datum] proto žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení.

2. U jednání dne [datum] žalobce změnil žalobu tak, že rozšířil žalobu o částku 8 330 Kč s tím, že zadostiučinění bylo požadováno do [datum] a trestní řízení stále trvá. U jednání dne [datum] žalobce opětně rozšířil žalobu ze stejných důvodů, a to o částku 3 332 Kč. V obou případech byla změna žaloby připuštěna.

3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě z [datum] nárok žalobce neuznala s tím, že sporuje existenci nesprávného úředního postupu i vznik nemajetkové újmy. Má za to, že nelze učinit obecný závěr o tom, že řízení trvající určitou dobu představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Délka řízení je dána nejen činností soudu, ale též závisí na složitosti předmětu věci, na počtu úkonů, které je nutno v řízení provést a počtu instancí, které ve věci rozhodovaly. Zákonná kritéria pak zohledňují nejen samotnou délku řízení, ale i konkrétní okolnosti případu, zejména složitost řízení, jednání poškozeného, který přispěl k průtahům řízení, zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, dále pak postup orgánu veřejné moci během řízení a význam předmětu řízení pro poškozeného. Jestliže účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. V postupu soudu nelze shledat bezdůvodná období nečinnosti, ostatně žalobce ani žádné průtahy na straně soudu neuvádí a nespecifikuje. Celková délka řízení byla ovlivněna zejména složitostí věci a opakovaným rozhodováním soudů, proto ji lze dle žalované hodnotit jako přiměřenou okolnostem. Dále žalovaná namítá, že délka řízení odpovídá náročnosti zjišťování skutkového stavu. Řízení probíhá plynule, bez průtahů, na délce řízení se podepisuje nedosažitelnost některých svědků. Nespočívá v nesprávném postupu nalézacího soudu. Žalobce využil svého práva nevypovídat, což je sice jeho právo, avšak má v určité míře vliv na délku řízení, když je nutno ve větší míře zjišťovat skutkový stav věci. Žalovaná dále namítala, že žaloba byla podána předčasně a odkázala na rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2310/2012.

4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl důkaz přípisem žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce ze dne [datum], kterým uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR své právo na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v trestní věci, které bylo zahájeno Policií ČR v [obec] pod [číslo jednací] s tím, že usnesením Policie ČR v [obec] ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce. Z přípisu Ministerstva spravedlnosti ČR adresovaného Mgr. [jméno] [příjmení] (právnímu zástupce žalobce) ze dne [datum] bylo zjištěno, že Ministerstvo spravedlnosti ČR potvrdilo, že mu bylo dne [datum] doručeno podání týkající se právní věci projednávané před Policií ČR OS [obec] pod sp. zn. KRPT [číslo] 2013, [spisová značka]. Podání bylo předáno označenému referentu odboru odškodňování k věcnému vyřízení s tím, že přizná-li příslušný ústřední správní úřad právo na náhradu škody, či přeměřené zadostiučinění, je třeba ji poškozenému proplatit do 6 měsíců od podání žádosti.

5. Soud dále provedl důkaz spisy Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka].

6. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci vydávání se na úřadě za jinou osobu při žádosti o vydání cestovního podkladu s tím, že je dostatečně odůvodněn závěr, že [celé jméno žalobce] se mohl dopustit přečinu poškození cizích práv podle § 181/1a trestního zákoníku. Dle záznamu o sdělení podezření toto bylo žalobci sděleno [datum]. Usnesením státního zastupitelství Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] byl zrušen záznam o sdělení podezření vydaný policejním orgánem dne [datum] z důvodu jeho nezákonnosti a neodůvodněnosti. Dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci žalobce s tím, že je dostatečně odůvodněn závěr, že [celé jméno žalobce] se dopustil přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření. Dle trestního příkazu vydaného Okresním soudem v Karviné – pobočka [obec] byl žalobce uznán vinným přečinu ublížení na zdraví, přečinu výtržnictví, přečinu poškození cizí věci a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Dle usnesení Policie ČR ze dne 7. 8. 2014, [číslo jednací] se podezření ze spáchání trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny, kterého se měl dopustit [celé jméno žalobce], odložila, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání podle § 60 trestního řádu. Dle pokynů okresního státního zastupitelství ze dne [datum] státní zástupce okresního státního zastupitelství usnesení policejního orgánu ČR nezrušil a uložil podle § 157 odst. 2 trestního řádu pokračovat v prověřování této trestní věci. Dne [datum] byl žalobce vyslechnut v pozici obviněného, který využil svého práva nevypovídat. Dne [datum] byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení žalobcem, rovněž podával vysvětlení dne [datum], dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby, a to i ve věci [celé jméno žalobce]. Obžaloba na obviněné - [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] byla podána u Okresního soudu v Ostravě dne [datum]. U hlavního líčení dne [datum] byl žalobce přítomen a využil svého zákonného práva ve věci nevypovídat. Rovněž byl přítomen u hlavního líčení dne [datum], toto líčení bylo bez dalšího odročeno na [datum], kterého se žalobce zúčastnil, a toto bylo odročeno za účelem předvolání svědků. Další hlavní líčení bylo nařízeno na [datum], kterého se žalobce neúčastnil a souhlasil s konáním v jeho nepřítomnosti. Toto hlavní líčení bylo bez dalšího odročeno za účelem zajištění účasti dalšího z obžalovaných na [datum]. Dne [datum] byl proveden protokol o výslechu svědka [jméno] [příjmení], kterého se žalobce neúčastnil, stejně tak nebyl přítomen u výslechu svědka [příjmení], hlavní líčení proběhlo [datum] bez přítomnosti žalobce a u tohoto líčení byl vydán rozsudek, kterým byli všichni obžalovaní uznáni vinnými ze zločinu krácení daně, přečinu poškození cizích práv a přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření. Žalobci byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 roků a 10 měsíců ve věznici s dozorem a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstev na dobu 5 let. Při úvahách o druhu a výměře trestu soud neshledal u žádného s obžalovaných žádné polehčující okolnosti. Soud dospěl v tomto rozsudku k závěru, že na obžalovaného (tedy žalobce v tomto řízení) je nutno působit trestem represivním spojeným s přímým odnětím svobody ve věznici. Trest odnětí svobody byl ukládán v rámci zákonné trestní sazby a soud považoval trest odnětí svobody při spodní hranici zákonné sazby za přiměřený. Proti rozsudku bylo žalobcem podáno odvolání, o kterém rozhodoval Krajský soud v Ostravě usnesením z 13. 6. 2018, č. j. [číslo jednací] s tím, že rozsudek okresního soudu ve vztahu k žalobci byl zrušen v celém rozsahu a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Krajský soud vyslovil, že závěr okresního soudu, že obžalovaný [celé jméno žalobce] měl obstarávat fiktivní faktury, za přinejmenším předčasný, když vycházel z důkazů, které nebyly provedeny, navíc důkazy hodnotil způsobem neodpovídajícími jejich obsahu, přičemž pochybnosti o správnosti skutkových zjištění je zapotřebí objasnit dalšími důkazy. Okresní soud v Ostravě usnesením z 18. 9. 2018, č. j. [číslo jednací], věc žalobce vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí.

7. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] o odvolání obžalovaného [celé jméno žalobce] proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], rozhodl tak, že napadený rozsudek ve vztahu k obžalovanému [celé jméno žalobce] se zrušuje a v celém rozsahu se vrací soudu I. stupně. Z usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2018, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že věc obžalovaného [celé jméno žalobce] byla vyloučena ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí s tím, že věc bude nadále vedena pod sp. zn. [spisová značka]. K hlavnímu líčení nařízenému na [datum] se obžalovaný [celé jméno žalobce] dostavil a hlavní líčení bylo odročeno bez jednání, jelikož se nedostavili všichni předvolaní svědci. Hlavní líčení z [datum] bylo opětovně odročeno za účelem opětovného předvolání členky senátu, žalobce byl přítomen. Následovaly žádosti o vypátrání pobytu. Součástí spisu je výpis z evidence rejstříku trestů, dle kterého [datum] u žalobce nebyly vedeny žádné informace o odsouzení. Dle opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob ke stejnému datu bylo u žalobce zaevidováno rozhodnutí Okresního soudu [obec], na základě kterého byl žalobce odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody rozsudkem z [datum]. Rozsudkem z [datum] vydaným Okresním soudem v Karviné – pobočka [obec] bylo rozhodnuto o potrestání žalobce podmíněným trestem odnětí svobody. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné z [datum] bylo rozhodnuto o odnětí svobody žalobce podmíněně stejně tak jako rozsudkem Okresního soudu v Karviné z [datum] Okresní soud v Karviné rozsudkem z [datum] rozhodl o zrušení rozsudku z [datum] a nově bylo rozhodnuto o podmíněném trestu odnětí svobody žalobce. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka [obec] z [datum] byl žalobce potrestán podmíněným trestem odnětí svobody. Další hlavní líčení ve věci bylo nařízeno na [datum], kterého se žalobce zúčastnil a byl vyslechnut jako obžalovaný, dále došlo k výslechu svědka a líčení bylo odročeno na [datum] za účelem výslechu dalších svědků. Součástí spisu byl dále opis evidence rejstříku trestů s datem [datum] shodného obsahu jako předchozí opis. Hlavního líčení dne [datum] se žalobce neúčastnil a požádal o konání v jeho nepřítomnosti. Byli vyslechnuti svědci a líčení bylo odročeno na [datum] za účelem předvolání obžalovaného a dalších 2 svědkyň. Hlavní líčení [datum] proběhlo bez účasti obžalovaného [celé jméno žalobce], byly vyslechnuty svědkyně a hlavní líčení bylo odročeno na [datum] za účelem předvolání dalších svědků. Součástí spisu byl opis z evidence rejstříku trestů ke dni [datum] se shodným obsahem jako výše. Hlavní líčení z [datum] bylo odročeno bez dalšího za účelem opětovného předvolání svědků. Žalobce se tohoto líčení neúčastnil. Hlavní líčení z [datum] proběhlo bez účasti žalobce, který se omluvil a bylo odročeno za účelem opětovného předvolání svědků na [datum]. K hlavnímu líčení [datum] se žalobce nedostavil a žádal o konání v jeho nepřítomnosti. Byl vyslechnut 1 svědek a hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Toto líčení proběhlo bez účasti žalobce, který požádal o konání v jeho nepřítomnosti a byl vydán rozsudek, kterým byl uznán vinným dle obžaloby a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let s podmínečným odkladem na dobu 4 roků a byl mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstev na dobu 5 let. Proti rozsudku podal žalobce odvolání a součástí spisu byl opis z evidence rejstříku trestů k datu [datum] se shodným obsahem jako výše. Před Krajským soudem v Ostravě proběhlo veřejné zasedání ve věci dne [datum] bez přítomnosti žalobce, který se omluvil a rozsudek okresního soudu byl zrušen v celém rozsahu. V usnesení je konstatováno, že okresní soud v napadeném rozsudku, tedy rozsudku v pořadí druhém, splnil pokyny krajského soudu dané usnesením ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. [spisová značka] toliko částečně, neodstranil již jednou vytýkaná pochybení při hodnocení jednotlivých důkazů, zejména výpovědi svědků. Dne 20. 4. [číslo] proběhlo hlavní líčení před Okresním soudem v Ostravě bez přítomnosti žalobce, který požádal o konání v jeho nepřítomnosti. Líčení bylo bez dalšího odročeno za účelem opětovného předvolání svědka. Hlavní líčení z [datum] bylo odročeno za účelem opětovného předvolání svědka, žalobce u tohoto hlavního líčení byl přítomen. Součástí spisu byl opis evidence rejstříku trestů ke dni [datum] se shodným obsahem výše. Další hlavní líčení bylo nařízeno na [datum], kterého se žalobce zúčastnil, byl vyslechnut svědek a líčení bylo odročeno za účelem předvolání svědka na [datum]. Odročené hlavní líčení na [datum] bylo přenařízeno na den [datum] z důvodu výslechu svědka [příjmení] Hlavní líčení [datum] proběhlo za účasti žalobce, byl vyslechnut svědek a líčení bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku [datum]. Dne [datum] v hlavním líčení byl vynesen rozsudek, na základě kterého byl žalobce uznán vinným dle obžaloby a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 4 roků a byl mu dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvu na dobu 5 let.

8. Na základě výše provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Dne 5. 4. 2013 zahájila Policie ČR pod [číslo jednací] úkony trestního řízení a dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci vydávání se na úřadě za jinou osobu při žádosti vydání cestovního pokladu, čehož se měl dopustit žalobce. Toto bylo zrušeno usnesením státního zastupitelství Okresního zastupitelství v [obec] a dne [datum] byly nově zahájeny úkony trestního řízení ve věci žalobce, který se měl dopustit přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření. Věc u Okresního soudu v Ostravě probíhala pod sp. zn. [spisová značka], a to proti 3 obžalovaným [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Ve věci prvních dvou jmenovaných bylo již pravomocně rozhodnuto a věc žalobce byla vyloučena k samostatnému projednání pod sp. zn. 74 T 123/2018. Ve věci žalobce bylo Okresním soudem v Ostravě již 3x rozhodnuto, když 2x byla věc krajským soudem zrušena a vrácena soudu I. stupně. Žalobce byl v pořadí druhém a třetím rozsudku okresního soudu odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 4 roků a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu 5 let. V prvním odsuzujícím rozsudku byl žalobci uložen trest odnětí svobody v trvání 2 roků a 10 měsíců a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti. Proti v pořadí 3. odsuzujícímu rozsudku podal žalobce odvolání a věc dosud není pravomocně skončena. Žalobce přípisem z [datum] uplatnil nárok na náhradu škody u žalované, která plnění odmítla. <b>9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle zákona č. 82/98 Sb.</b> 10. Dle § 1 odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Dle § 3 odst. 1 písm. a) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

12. Dle § 6 odst. 1 ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní orgány (dále jen„ úřad“). Dle odst. 2 písm. a) úřadem podle odst. 1 je Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.

13. Dle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, má-li dle odst. 2. právo na náhradu ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

14. Dle § 14 odst. 1 nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, dle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody je podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Dle § 15 odst. 1 přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Dle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. V daném případě soud dovodil, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, když se domáhá nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, když v současné době jeho trestní řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a dosud není skončeno a bylo zahájeno dnem [datum]. Pasivní legitimace žalované je rovněž dána § 6 citovaného zákona. Žalobce rovněž splnil podmínku uplatnění nároku na náhradu škody u příslušného orgánu, přičemž žalovaná plnění odmítla. Žalobě přesto vyhověno nebylo, byť bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce trvá od roku 2013 (od [datum]), tedy po dobu delší 8 let, což by mohlo vést k závěru, že se jedná o nepřiměřenou délku řízení. Soud však zde odkazuje na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. [spisová značka]. Ve zmíněném stanovisku je konstatováno, že přiměřené zadostiučinění lze přiznat i tehdy, jestliže řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí a § 22 odst. 1 věta třetí, nebylo doposud pravomocně skončeno, je-li zjevné, že jeho dosavadní délka je nepřiměřená a k porušení práva tak došlo, zároveň však bylo konstatováno, že ve vztahu k možným způsobům odškodnění nejvyšší soud uvedl, že jiná forma náhrady může být přiznána v trestním řízení, a to v podobě zmírnění ukládaného trestu, to je však možné jen za podmínky, že takové zmírnění je navázáno právě na porušení práva na přiměřenou délku řízení. V rozsudku trestního soudu musí být výslovně uvedeno, že uložený trest je mírnější právě proto, že soud přihlédl k okolnostem nepřiměřeně dlouhého řízení, nebo to z něj musí alespoň nezpochybnitelně vyplývat. Musí z něj být patrno, o jakou část byl trest zmírněn právě v důsledku přihlédnutí k nepřiměřené délce řízení. V citovaném rozsudku nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2310/2012 je uvedeno, že v platném českém právu jsou upraveny 4 typy prostředků sloužících k nápravě porušení práva na přiměřenou délku řízení, a to ústavní stížnost, stížnosti adresované orgánu státní správy soudů, žaloba na náhradu škody, alternativní způsob kompenzace formou zmírnění trestu uloženého v trestním řízení. Dále je konstatováno, že u dosud neskončených řízení přichází do úvahy použití zejména preventivních prostředků nápravy uvedených pod bodem 1 a 2, neboť preventivní prostředky nápravy mají jednoznačně přednost před prostředky nápravy kompenzačními. V dané projednávané věci je nutno plně využít výše citované závěry s tím, že žaloba byla podána předčasně, neboť trestní řízení žalobce není dosud ukončeno a ani nelze předjímat, jakým způsobem ukončeno bude, tedy zda bude žalobce uznán vinným a zda mu případně bude uložen trest. V současné době byl žalobce 3x uznán vinným, přičemž v posledních dvou rozsudcích prvoinstančního soudu mu byl uložen shodný trest, tedy nelze dojít k závěru, že by byla v posledním případě zohledněna délka řízení. Jelikož však věc bude projednána opětně krajským soudem, nelze předjímat, zda v případě shledání žalobce vinným bude zohledněna při stanovení délky a způsobu trestu okolnost délky řízení. To samozřejmě v případě, že žalobce bude uznán vinným. V případě, že žalobce uznán vinným nebude, je otázka délky řízení opětně k projednání v nalézacím řízení. I kdyby žalobce byl uznán vinným, nelze vyloučit nalézací řízení i v tomto případě. Soud tedy uzavírá, že žaloba byla podána předčasně a aniž by se soud zabýval otázkou výše odškodnění, byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 150 o. s. ř. V daném případě by žalovaná měla jako ve sporu úspěšná účastnice právo na náhradu nákladů řízení, toto jí však bylo odepřeno, když soud vidí důvody hodné zvláštního zřetele ve skutečnosti, že se jeví základ nároku žalobce, tedy nepřiměřená délka řízení, oprávněným, avšak z důvodu předčasnosti byla žaloba zamítnuta. Jeví se tak nepřiměřené, aby žalobce za situace, kdy trestní řízení proti němu stále trvá, byl ještě zavázán hradit náklady řízení státu.