29 C 175/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Langovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 179 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč za dobu od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, co do částky 3 179 Kč a co do zákonných úroků z prodlení z částky 3 179 Kč za dobu od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 %, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, částku 2 538 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované úhrady částky 10 179 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovanou byla uzavřena Smlouva o úvěru dne , datum, na částku 7 000 Kč, který měl být splacen nejpozději , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem byla následně pohledávka postoupena na žalobkyni. Předmětem žalobního návrhu je dle žaloby pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 971,88 Kč a úroku stanoveného dle článku II. , právnická osoba, Smlouvy ve výši 207,12 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditgo.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a žalovaná odsouhlasila znění Smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS. Žalovaná tento návrh Smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne , datum, bezhotovostním převodem, přičemž žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl zvolen, jako rodné číslo žalované. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, přičemž žalovaná jej nevrátila v datech splatnosti. Za účelem posuzování úvěruschopnosti byla žalovaná lustrována ve veřejně dostupných registrech.

2. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění:- z formuláře pro standartní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že měla být uzavřena Smlouva o úvěru v celkové výši 7 000 Kč se splatností 30 dnů s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit do termínu splatnosti měla činit 8 247,28 Kč. Formulář není podepsán vlastnoručním podpisem žalované, ale elektronickým kódem;- ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, bylo zjištěno, že Smlouva byla uzavřena mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovanou, přičemž předmětem Smlouvy měl být spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč. Na Smlouvě je podpis úvěrující společnosti a u žalované je podpis nahrazen elektronickým kódem;- z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že , právnická osoba, . potvrdila, že na účet majitele , Anonymizováno, , právnická osoba, . byla zaslána částka 1 000 Kč bezhotovostním převodem a jako zpráva pro příjemce je uvedeno číslo , hodnota, ;- z potvrzení o platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že , právnická osoba, . potvrdila, že na účet 0-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, pod variabilním symbolem , var. symbol, byla zaslána částka 7 000 Kč;- z dílčí Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako postupitel uzavřela se společností , právnická osoba, . jako postupníkem na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek Smlouvu o postoupení pohledávek;- z dílčí Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi postupitelem společností , právnická osoba, . a postupníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, fond, a. s. bylo zjištěno, že na základě této Smlouvy postoupil postupitel na postupníka pohledávky v počtu 222 ks;- ze dvou seznamů o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku na společnost , právnická osoba, . dle tohoto seznamu a tato společnost následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni;- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni;- z výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku bylo zjištěno, že , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu;- ze sdělení banky Raiffeisenbank bylo zjištěno, že žalovaná byla vlastnicí účtu č. , č. účtu, ;3. Na základě výše provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Původní věřitelka, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . poskytla žalované finanční prostředky bezhotovostním převodem ve výši 7 000 Kč, a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nebylo prokázáno předloženými listinami, že by původní věřitelka řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Pohledávka od původní věřitelky byla postoupena společnosti , právnická osoba, . a tato byla následně postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek dne , datum, . Tato skutečnost byla žalované oznámena.

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících zákonných ustanovení:

5. Podle § 2390 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Dle ustanovení § 588 Občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Dle ustanovení § 2991 Občanského zákoníku odst. I. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. II. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle ustanovení § 1968 věta prvá Občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9. Dle ustanovení § 1970 věta prvá Občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

10. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložena platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

12. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku při tom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v 3leté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Po shora zjištěném skutkovém stavu soud dospěl na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

15. Soud nejprve uvádí, že Smlouvou uzavřenou mezi původní věřitelkou, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a žalovanou vyhodnocuje jako smlouvu o zápůjčce, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena mezi žalobkyní, jako podnikatelkou, v rámci podnikatelské činnosti a žalovanou, jako spotřebitelem, v důsledku čehož na Smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci má v projednávaném sporu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť tyto upravují povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele.

16. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho potvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměru dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. Dále soud konstatuje, že ačkoliv by při užití toliko jazykového výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ v případě absence řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru přicházela v úvahu relativní neplatnost takovéhoto smlouvy, je soud povinen užít rovněž eurokonformní výklad tohoto ustanovení. Přitom je zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, (dále jen „Směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standart ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Lze zmínit rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 Směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, to je povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu za podmínky, že sankce splňuje požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, to je neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v 3leté promlčecí době.

18. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem Směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle ustanovení § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané Smlouvy dle § 588 Občanského zákoníku, ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

19. V daném případě má soud za to, že původní věřitelka nesplnila svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované, a proto soud považuje Smlouvu uzavřenou s žalovanou, jako neplatnou. Jelikož však bylo prokázáno, že původní věřitelka žalované poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž tyto nebyly žalovanou uhrazeny, jedná se o bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu ustanovení § 2991 Občanského zákoníku.

20. V daném případě na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení ohledně částky 7 000 Kč a v tomto rozsahu bylo žalobě, včetně požadovaných úroků z prodlení vyhověno, když bylo prokázáno, že dluh měl být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazen do , datum, . Od , datum, je žalovaná v prodlení.

21. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována dle ustanovení Občanského zákoníku, a to § 1879, když bylo prokázáno, že původní věřitel postoupil svou pohledávku na společnost , právnická osoba, . a tato společnost postoupila pohledávku na žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno.

22. Co do částky 3 179 Kč s úroky z prodlení byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně toto požadovala z neplatné Smlouvy za poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní úroky, přičemž pokud není platně uzavřen závazek hlavní, nelze z neplatné Smlouvy požadovat jakékoliv další plnění. Proto žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta.

23. Dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni, jako ve sporu převážně úspěšné účastnici, náhradu nákladů řízení. Jelikož žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 69 %, náleží jí náhrada nákladů řízení po odpočtu neúspěchu od úspěchu v rozsahu 38 %. Náklady řízení představují částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. K nákladům řízení náleží dle vyhlášky č. 177/96 Sb. i náklady za právní zastoupení, a to v rozsahu 3 úkonů právní pomoci po 1 540 Kč (§ 7 bod 5), celkem 4 620 Kč a za 3 režijní paušály po 300 Kč (§ 14 odst. 4) celkem 900 Kč. Dohromady za právní zastoupení činí částka 5 520 Kč. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží k nákladům řízení i DPH, které z částky 5 520 Kč činí 1 159 Kč. Náhrada nákladů řízení tak představuje částku 6 679,20 Kč a z této částky 38 % činí 2 538 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.