29 C 258/2024
č. j. 29 C 258/2024-32
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 149 § 160
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 86 § 87
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Langovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 35 270 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, co do částky , částka, , co do částky , částka, a co do částky , částka, s úroky z prodlení z této částky ve výši 15 % za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované úhrady částky celkem , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne , datum, s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí byly zaslány na účet stejný den. Dále žalovaná zažádala o navýšení zápůjčky o , částka, , které jí byly zaslány na účet dne , datum, . Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, . Zápůjčka byla poskytnuta žalobkyni prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry, poté vyplnila formulář, kde zadala osobní údaje a tímto učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost uhradit též úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v celkové výši , částka, . Celková výše dluhu žalované je , částka, . Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky , částka, , a to za dobu od , datum, do , datum, .
2. Žalobkyně byla výzvou z , datum, , č. j. , spisová značka, vyzvána k doplnění tvrzení, na což reagovala podáním z , datum, s tím, že tvrzení doplňovat nebude.
3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na , datum, , ze kterého se obě účastnice omluvily. Další ústní jednání bylo nařízeno na , datum, , přičemž žalobkyně a její právní zástupkyně se omluvily, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.
4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastnicemi dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezhotovostní bezúčelovou zápůjčku v celkové výši , částka, , a to převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí půjčky ve výši , částka, s tím, že pokud bude zápůjčka vrácena řádně a včas nejpozději do , datum, a současně zápůjčka byla poskytnuta v rámci marketingové akce, činí poplatek , částka, a zápůjční úroková sazba 0 %. Součástí smlouvy je i ceník za provedené úkony. Smlouva byla podepsána jednateli společnosti žalobkyně a u žalované je vyznačeno, že je podepsána PIN kódem;- z dodatku ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že účastnice uzavřely dne , datum, dodatek, na základě kterého žalovaná požádala o poskytnutí dodatečných peněžních prostředků ve výši , částka, s tím, že celková výše zápůjčky bude činit , částka, a celkový poplatek po navýšení činí , částka, . Zápůjčka i s poplatkem měla být uhrazena , datum, . Dodatek je opětně opatřen podpisy jednatelů žalobkyně a u žalované je uveden PIN;- z výpisu z účtu u společnosti mBank bylo zjištěno, že v období od , datum, do , datum, měla být majitelem účtu dle výpisu žalovaná;- z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že na číslo účtu u společnosti mBank bylo společností , právnická osoba, dne , datum, zasláno , částka, a dne , datum, rovněž , částka, ;- z upomínky z , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně upomenula žalovanou k úhradě částky , částka, ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ;- z opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, ;- z opakovaných výzev k úhradě bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu, a to výzvami ze , datum, , , datum, a , datum, ;- z předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná byla , datum, vyzývána k úhradě dlužné částky , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, . Dle podacího lístku byla výzva předána k poštovní přepravě , datum, ;- ze sdělení společnosti mBank ze dne , datum, bylo zjištěno, že majitelem běžného účtu č. , č. účtu, byla od , datum, žalovaná, přičemž v období od , datum, do , datum, na tento účet došlo , částka, od společnosti , právnická osoba, ;- ze Všeobecných obchodních podmínek společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že smlouvou mezi účastníky se věřitel, tedy žalobkyně, zavazuje poskytnout klientovi, tedy žalované, za dohodnutých podmínek zápůjčku a klient se zavazuje za dohodnutých podmínek zápůjčku v plném rozsahu splatit společně s dalšími sjednanými platbami či poplatky. , jméno FO, jsou nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce. Pod bodem 2.7. je ujednání, že klient v okamžiku uzavření věřiteli prohlašuje a potvrzuje, že důkladně posoudil svou majetkovou situaci a že je tudíž schopen splácet zápůjčku a současně, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv závazku vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné databázi dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména pak v insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí či v databázi neplatných dokladů MV ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho závazků vůči věřiteli.
5. Na základě výše provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované částku , částka, . Následně , datum, byl uzavřen dodatek, na základě kterého žalobkyně poskytla žalované další částku , částka, . Při sjednávání smlouvy o zápůjčce žalobkyně přenesla svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované na žalovanou, která měla prohlásit a potvrdit, že mimo jiné důkladně posoudila svou majetkovou situaci a že je schopna zápůjčku splácet. Žalobkyně netvrdila a tím ani neprokázala, že by si při zjišťování úvěruschopnosti žalované vyžádala jakékoliv podklady k tomu, aby mohla úvěruschopnost žalované sama posoudit. Žalobkyně pak následně opakovaně žalovanou upomínala k úhradě dluhu, a to i předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně.
6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících zákonných ustanovení:
7. Podle § 2390 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Dle ustanovení § 588 Občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Dle ustanovení § 1968 věta prvá Občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
10. Dle ustanovení § 1970 věta prvá Občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
11. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 Občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložena platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
14. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku při tom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v 3leté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Po shora zjištěném skutkovém stavu soud dospěl na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:
17. Soud nejprve uvádí, že smlouvu a dodatek smlouvy, které byly uzavřeny mezi účastnicemi, vyhodnocuje jako smlouvu o zápůjčce, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní, jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti, a žalovanou, jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení Občanského zákoníku a jednak ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva jako taková při tom byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, jak má na mysli ustanovení § 562 odst. 1 Občanského zákoníku. Klíčovou relevanci tak mají v projednávaném sporu citované ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť tyto upravují povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. V daném případě žalobkyně ani nepožadovala jakékoliv prohlášení od spotřebitele, omezila se pouze na prohlášení samotné žalované, že je schopna úvěr splácet.
18. Dále soud konstatuje, že ačkoliv by při užití toliko jazykového výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ v případě absence řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru přicházela v úvahu relativní neplatnost takovéhoto smlouvy, je soud povinen užít rovněž eurokonformní výklad tohoto ustanovení. Přitom je zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, (dále jen „Směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standart ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Lze zmínit rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 Směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, to je povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu za podmínky, že sankce splňuje požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, to je neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v 3leté promlčecí době.
19. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem Směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle ustanovení § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané Smlouvy dle § 588 Občanského zákoníku, ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
20. Závěrem lze shrnout, že pokud byla shledána smlouva o zápůjčce neplatnou, nelze žalobě vyhovět ze závazkového vztahu mezi účastnicemi. Na druhou stranu je nesporné, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkovém objemu , částka, . Toto je bezdůvodným obohacením žalované ve smyslu ustanovení § 2991 Občanského zákoníku a v tomto rozsahu byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to i s požadovanými úroky od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, když žalované bylo známo, do kdy má dluh uhradit s ohledem na to, že sama se podílela na kontraktačním závazku s žalobkyní. Výše požadovaných a přiznaných úroků z prodlení je pak dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
21. Pokud je neplatný závazkový vztah mezi účastníky, nelze z neplatného závazku přiznat žalobkyni mimo to, co bylo ve skutečnosti v rámci bezdůvodného obohacení plněno, jiné plnění. Žaloba byla proto v odst. II. zamítnuta co do částky , částka, představující náklady spojené s uplatňováním pohledávky, dále co do částky , částka, za požadovanou smluvní pokutu a co do částky , částka, s příslušenstvím za poplatky v souvislosti s neplatně uzavřenou smlouvou.
22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. Pokud tedy žalobkyně v součtu po žalované požadovala úhradu částky , částka, a byla úspěšná co do částky , částka, , byla neúspěšná v rozsahu 43 %. Odpočtem neúspěchu od úspěchu soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží 14 % náhrady nákladů řízení. Náklady řízení představují částku za zaplacený soudní poplatek v úhrnné výši , částka, , z toho 14 % činí , částka, , dále k nákladům řízení náleží odměna advokáta v rozsahu 3 úkonů právní pomoci po , částka, dle vyhlášky č. 177/96 Sb. § 14b odst. 1 bod , právnická osoba, nákladům rovněž náleží 3 režijní paušály po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a). K nákladům řízení rovněž dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží i DPH, neboť právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Z částky , částka, činí DPH , částka, 14 % z celkové částky za právní zastoupení, tedy z částky , částka, činí , částka, . K této částce je třeba připočíst i 14 % ze soudního poplatku, tedy zmíněná částka , částka, . Celkem pak náhrada nákladů řízení činí , částka, a tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
23. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.