30 C 121/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba doručená soudu dne 26. 3. 2021, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení a částku 950 Kč a částku 2 500 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 26. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 500 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 18. 2. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 18. 2. 2019, jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal žalobkyni vrátit částku 5 950 Kč spolu s příslušenstvím do 10. 3. 2019 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem číslo Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení Všeobecných obchodních podmínek ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právnická osoba, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. ulice účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, ulice registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny 5 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením příjmení a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o půjčku. Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 8 450 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 950 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 0 Kč. příjmení paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 950 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 0 Kč = 950 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: výpis z účtu, smlouva o úvěru číslo všeobecné obchodní podmínky, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

4. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu.

5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru číslo soud zjistil, že tato je datovaná dnem 18. 2. 2019 a jako smluvní strana je zde uvedena společnost právnická osoba, IČO jako věřitel a žalovaný jako klient, u nějž je dále uvedeno rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu a číslo telefonu. Předmětem smlouvy je závazek společnosti právnická osoba poskytnout klientovi, tj. žalovanému, za podmínek stanovených níže, peněžní prostředky v úhrnné výši 5 000 Kč. Klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit a zaplatit věřiteli sjednaný úrok a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisí s úvěrem. Tato listina není opatřena podpisy smluvních stran.

6. Z výpisu z účtu soud nevzal za prokázáno, že by částka 5 000 Kč byla dne 18. 2. 2019 poukázána právě na účet žalovaného.

7. Z listiny nazvané Smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy a z listiny nazvané oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení; tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemným oznámením odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě.

8. Z listiny nazvané předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky.

9. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé, a to vzhledem k dále uvedenému právnímu posouzení věci.

10. Soud nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listinu, nadepsanou jako Smlouva o úvěru, nicméně z listiny se uzavření smlouvy předchůdcem žalobkyně s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto smluv odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě – internet, tedy pomoci prostředků komunikace na dálku, žalobce nedoložil žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána, uzavřena, jak je tvrzeno v žalobě, ani k ověření identifikace osoby žalovaného, resp. zejména jeho účtu, když předložené listiny žalobce takovými listinami, dle názoru soudu nejsou. Soud rovněž nevzal za prokázáno v řízení, že by byla žalovanému skutečně vyplacena buď v hotovosti, nebo jakýmkoliv jiným způsobem částka ve výši 5 000 Kč. Z předloženého výpisu z účtu se nepodává, že by částka 5 000 Kč byla dne 18. 2. 2019 poukázána právě na účet žalovaného, neboť listina obsahuje pouze číselné označení účtu, na který je platba poukazována a nejedná se o shodný účet, ze kterého byla poukázána platba 1 Kč, o které žalobkyně tvrdila, že se jedná o tzv. verifikační platbu žalovaného. Tato listina není způsobilá sama o sobě prokázat tvrzení, že žalovanému byl v tvrzené výši úvěr poskytnut, tj. že žalovaný úvěr čerpal, když soud nevzal za prokázáno, že se jedná o účet, jehož majitelem je žalovaný, resp. že se jedná o účet, který by svým aktivním úkonem určil žalovaný k poukázání finančních prostředků. Současně nebylo prokázáno, že by finanční prostředky byly vyplaceny žalovanému jiným způsobem, např. v hotovosti. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.

11. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

12. Na základě právě uvedeného tedy soud uzavírá, že žaloba není důvodná, když v řízení nebylo prokázáno, že by byla mezi předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně či její předchůdce poskytl žalovanému finanční prostředky bez prokázaného právního důvodu ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jak již konstatováno shora. Neprokázala-li žalobkyně oprávněnost svého požadavku co do jistiny žádané částky, pak jí nenáleží ani náklady, které požadovala v souvislosti s odesíláním upomínek žalovanému, ani částka, kterou požadovala jako úrok, smluvní pokutu, nenáleží jí ani požadované příslušenství - úrok z prodlení. Proto soud zamítl žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

13. Výrok II. tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně v řízení nebyla úspěšná a žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat vůči žalobkyni, nevznikly.

14. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.