30 C 124/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 22 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 19. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba doručená soudu dne 31. 3. 2025 se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 10 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 19. 11. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 146,57Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 229 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 31. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 900 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný byl při uzavření smlouvy o úvěru podnikatelem a úvěr uzavíral v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 10. 9. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 18. 11. 2024. Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 8 400 Kč. Strany se podle čl. 7 smlouvy dohodly na možném prodloužení splatnosti, a to za podmínky, že žalovaný uhradil žalobkyni k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V takovém případě se den konečné splatnosti úvěru automaticky odložil o 14 dnů a neuhrazená částka nabyla splatnosti v nově určený den. Rovněž se splatnost úvěru prodlužovala, pokud žalovaný spolu s částkou poplatku za poskytnutí úvěru vztahující se k odkládané splátce a také veškeré doposud neuhrazené splátky, ve vztahu, k nimž je v prodlení, z důvodu nesplnění podmínky pro automatické prodloužené doby splatnosti úvěru. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 8 400 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, jež jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Žalobkyně následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Případně ověření uvedených údajů proběhlo prostřednictvím služby Bank iD od společnosti , právnická osoba, . K ověření majitele bankovního účtu využívá žalobkyně služeb společnosti , právnická osoba, ., která disponuje licencí AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2), kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které byly vykonané na účtu žalovaného. Výpis o ověření bankovního účtu žalovaného žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Jestliže žalovaný s nahlédnutím na účet nesouhlasil, byl za účelem ověření majitele účtu povinen provést tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne 10. 9. 2024 na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platby od společnosti , právnická osoba, , případně z výpisu z bankovního účtu žalobkyně, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání předžalobní upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 19. 3. 2025. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena., právnická osoba, jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 10. 9. 2024, kopie občanské průkazu, payments info, potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 9. 2024, předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

4. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , nicméně tato nebyla opatřena podpisem žalovaného, ani jiným způsobem podpis žalovaného nahrazujícím; z předložené listiny se tak uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena.

5. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému odchozí platbou ze dne 10. 9. 2024, která byla připsána na účet žalovaného, částku 12 000 Kč, přičemž se jedná o účet, ze kterého byla na účet žalobkyně poukázána částka 1 Kč.

6. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala písemným oznámením odeslaným dne 18. 1. 2019 žalovaného k zaplacení žalobou uplatněné částky, a to ve lhůtě do 3 dnů od doručení výzvy k zaplacení.

7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

8. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku „číselný elektronický kód“, neboť toto jednoznačnou a nezaměnitelnou verifikaci podepisující osoby samo o sobě neumožňuje. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, neboť z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok, popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

9. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla plnění bez prokázaného právního důvodu ve výši 12 000 Kč. Žalobkyni tak náleží vůči žalovanému vydání toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k faktu, že v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v rozsahu uvedeném ve výroku I. po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. Výrokem II. soud zamítl další žalobou uplatněné nároky, a to s ohledem na výše odůvodněný závěr o neexistenci smluvního vztahu.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Procesní úspěch žalobkyně je představován výrokem I. a představuje 65,56 % a neúspěch výrokem II. a představuje 34,44 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 31,12 % (65,56 % minus 34,44 %) nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem , hodnota, úkony právní služby á 2 020 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby dále 3 x režijní paušál po 450 Kč dle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 1 145 Kč; tj. na nákladech řízení 10 111,10 Kč, ze kterých soud žalobkyni přiznal z důvodů uvedených výše 31,12 %, tj. částku 3 146,57 Kč. Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

12. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 916 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 1 145 Kč. Proto soud žalobkyni zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku tak, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

13. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.