30 C 136/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 480 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba doručená soudu dne 18. 2. 2021, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 16. 1. 2020 do zaplacení a částku 2 500 Kč a částku 3 980 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 480 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne 27. 12. 2019 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 27. 12. 2019. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 500 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 15. 1. 2020, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovaný na svůj dluh uhradil 0 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Společnost [anonymizována dvě slova] má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (písemné výzvy odeslány dne 22. 1. 2020, 29. 1. 2020, 5. 2. 2020, 14. 2. 2020, 29. 2. 2020). Celková výše dluhu žalovaného kde dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kterou žalobkyně požaduje, činí 15 000 Kč; jistina + poplatek ve výši 12 500 Kč; náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku 3 980 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovanému, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o zápůjčce ze dne 27. 12. 2019, všeobecné obchodní podmínky, dodatek ke smlouvě o úvěru [číslo] výpis z účtu“, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem.

5. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

6. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce ze dne 27. 12. 2019, všeobecné obchodní podmínky soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele žalobkyně a na straně klienta žalovaný, u nějž byla uvedena jeho adresa bydliště, rodné číslo, telefonní číslo, e-mailová adresa. Touto listinou se věřitel zavázal poskytnout klientovi - žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve sjednané výši 3 000 Kč a žalovaný byl povinen vrátit peněžní prostředky spolu se sjednaným poplatkem do 14. 6. 2019. Z listiny nazvané dodatek ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele žalobkyně a na straně klienta žalovaný, u nějž byla uvedena jeho adresa bydliště, rodné číslo, telefonní číslo, e-mailová adresa, a že se jedná o dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne 27. 12. 2019 Touto listinou se věřitel zavázal poskytnout klientovi - žalovanému nejpozději bezhotovostně další peněžní prostředky ve sjednané výši 7 000 Kč a žalovaný byl povinen vrátit peněžní prostředky spolu se sjednaným poplatkem v celkové výši 11 750 Kč do 15. 1. 2020. Nedílnou součástí smlouvy se měly stát všeobecné obchodní podmínky. Soud však v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Podpis žalovaného na smlouvě i jejím tvrzeném dodatku absentuje; v místě podpisu žalovaného je uvedeno jeho jméno a příjmení, čas a [příjmení] kód. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě.

7. Z listiny, kterou žalobkyně označila jako výpis z účtu, soud zjistil, že tuto listinu nelze posoudit jako výpis z účtu, listina nemá náležitosti výpisu z účtu, není seznatelné, jaký peněžní ústav listinu vystavil, není zřejmé, zda se jedná o účet žalobkyně či účet jiné osoby, ze kterého měly být peněžní prostředky poukázány; z předložené listiny se nepodává, že by částka 10 000 Kč byla poskytnuta právě žalovanému.

8. Zástupcem žalobkyně byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání v případě, že dluh nebude vyrovnán (zjištěno z Předžalobní upomínky ve spojení s Poštovním podacím archem).

9. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná.

10. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru a neprokázala ani, že by žalovanému poskytla úvěr.

11. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona.

12. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsala elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU [číslo] 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovanému a dodatku o SMS verifikaci samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu.

13. Soud tedy opakovaně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.

14. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalovanému tvrzené peněžní prostředky. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci se žalobkyně zavázala převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu žalobkyně u platební brány ThePay. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovaným.

15. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala i zaplacení sjednané smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno uzavření smlouvy, nebyly platně sjednány ani další žalobou uplatněné položky. S ohledem na skutečnost, že soud nevzal za prokázáno poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, nemohlo dojít k porušení povinností hlavního závazku žalovaným, a tudíž ani ke vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty jako nároku akcesorického.

16. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

17. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

18. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.