30 C 143/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10 460,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 6. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba došlá soudu dne 20. 5. 2026 se v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 5 460,50 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 6. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 20. 5. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 10 460,50 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 2. 10. 2025 mezi společností právnická osoba., IČO IČO, zapsaného v OR vedeném Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, vložka Anonymizováno, sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, adresa, jako původním věřitelem a postupitelem a společností Jméno žalobkyně., se sídlem Adresa advokátky, IČO IČO žalobkyně, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 6. 8. 2024 Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 5. 9. 2024. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč, který byl splatný dne 5. 9. 2024. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.creditportal.cz zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 5 000 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 5. 9. 2024. Po odeslání smluvní dokumentace žalované byly zaslány peněžní prostředky dne 6. 8. 2024 na bankovní účet č. účtu, který žalovaná uvedla. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno. K ověření totožnosti je žalovaná kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinna uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí: „Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.: „…podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód 750595), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalobkyně dále sděluje, že byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobkyně žádných dalších důkazů. Dále žalobkyně sděluje, že dle článku XV. odst. 3 Smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaná ovšem nehradila řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradila ničeho. Proto žalobkyně požaduje výši poplatku za poskytnutí „před slevou“. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 6. 8. 2024. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaná nevrátila úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 20. 10. 2025. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne 6. 8. 2024, potvrzení o provedené platbě ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky, předsmluvní formulář, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu.

4. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne 6. 8. 2024 soud zjistil, že tato listina není podepsána žalovanou. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako dlužník. Předmětem smlouvy je závazek úvěrující, že poskytne dlužníku peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč na bankovní účet s tím, že dlužník poskytnuté peněžní prostředky vrátí věřiteli nejpozději do 5. 9. 2024. Klient se dále zavázal zaplatit věřiteli sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru. Z výpisu z účtu soud zjistil, že předchůdce žalobkyně poukázal na bankovní účet označený jménem a příjmením žalované dne 6. 8. 2024 platbu ve výši 5 000 Kč. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postupně postoupena z původního věřitele na žalobkyni; tato skutečnost byla žalované oznámena. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila a žalované odeslala písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky.

5. Soud po provedeném dokazování nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou stranou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „smlouva o úvěru“, nicméně tato listina nebyla řádně opatřena podpisem žalované, v místě podpisu žalované je pouze uveden tištěný text: „Jméno a Příjmení: Jméno žalované SMS kód: 750595“; z této listiny se tak uzavření smlouvy se žalovanou stranou nepodává, v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované strany. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena. Z provedených důkazů však vzal soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 6. 8. 2024 částku ve výši 5 000 Kč převodem na její bankovní účet.

6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

7. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace tzv. na dálku. V předložené listině nazvané smlouva o úvěru bylo v místě podpisu žalované uvedeno: v místě podpisu žalované je pouze uveden tištěný text: „Jméno a Příjmení: Jméno žalované SMS kód: 750595“. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalované a dodatku o SMS verifikaci, neboť toto samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu tedy soud konstatuje, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez právního důvodu dne 6. 8. 2024 částku ve výši 5 000 Kč. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy bylo poskytnuto žalované. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno uzavření smlouvy, nebyly platně sjednány ani další žalobou uplatněné položky. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok, popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

8. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její účet částku 5 000 Kč, postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení prokázáno, a současně v řízení nebylo tvrzeno ani jinak zjištěno, že ba na žalobou uplatněnou částku bylo ze strany žalované cokoli uhrazeno, posoudil soud nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Dlužnou částku byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a úspěšnější žalované tak vzniklo právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, žalovaná sama náklady řízení nežádala, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení. Lhůta k podání odvolání počíná běžet faktickým převzetím rozhodnutí adresátem, je-li převzato ihned při doručení zásilky nebo v době do 10 dnů ode dne uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky. V případě, že je rozhodnutí adresátem převzato kdykoliv po desátém dnu od uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky, považuje se desátý den za den doručení a lhůta pro podání odvolání počíná běžet již tímto dnem, a nikoliv dnem faktického převzetí písemnosti (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.