30 C 187/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 240 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba došlá soudu dne 15. 2. 2024, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 10. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 98,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 696,62 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 240 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 290 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 15. 2. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 240 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 25. 5. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvu o úvěru, tel. číslo, , jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách. Na základě smlouvy poskytla společnost Zaplo žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce, jak je uvedeno v přehledu splátek na druhé straně smlouvy. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 4 300,08 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 21 600,96 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal společnosti Zaplo uhradit částku ve výši 51 600,96 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni 25. 5. 2024. K výše uvedenému prosím vizte smlouvu, a to druhou tabulku s textem na první straně a dále druhou stranu s rozpisem splátek. Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně, převodem na bankovní účet. K uvedenému prosím vizte druhou tabulku s textem na první straně smlouvy, kde je na posledním řádku uvedeno číslo bankovního účtu, na nějž byla žalovanému poukázána jistina úvěru. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností Zaplo, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách http://www.zaplonasplatky.cz, kde do formuláře vyplnil požadované registrační údaje a vytvořil svůj klientský profil, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí prosté kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. Následně žalovaný zadal parametry požadovaného úvěru jako výši jistiny, počet splátek atd. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o úvěru, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry úvěru. Na základě těchto informací společnost Zaplo zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování úvěruschopnosti žalovaného, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 30 000 Kč. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil obchodní podmínky, jejichž součástí byl souhlas se zpracováním osobních údajů a souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na email uvedený při žádosti o úvěr (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky úvěru nehradil řádně a včas. Společnost Zaplo proto využila svého smluvního oprávnění a žalovanému zaslala předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovaného informovala, že úvěr by ke dni 25. 9. 2023 zesplatněn. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve smlouvě, a to ve třetím odstavci textu pod rozpisem měsíčních splátek, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne 8. 12. 2022 byla mezi společností Zaplo a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků. Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 41 295,86 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 10 546,62 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 599,24 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, s tím že žalobkyně uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve smlouvě, a to ve třetím odstavci textu pod rozpisem měsíčních splátek. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 10 546,62 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 10 696,62 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 98,63 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po dni zesplatnění úvěru, tj. od 26. 9. 2023 do 4. 10. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 30 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobkyni postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 10. 10. 2023 z jistiny ve výši 30 000 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve smlouvě, a to ve třetím odstavci textu pod rozpisem měsíčních splátek. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 10. 2023 s účinností ke dni 9. 10. 2023, a to ve výši 599,24 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 240 Kč, počítané ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. 26. 9. 2023 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 30 000 Kč do 4. 10. 2023. Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:

5. Z listiny nazvané Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , tel. číslo, datované dne 25. 5. 2023 soud zjistil, že jako věřitel je zde uvedena společnost , právnická osoba, , jako klient je uvedena žalovaný. Předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, na 12 měsíců, celková částka, kterou klient zaplatí, činí 51 600,96 Kč, a to v 12 splátkách ve výši 4 300,08 Kč splatných od 25. 6. 2023 do 25. 5. 2024 dle splátkového kalendáře, RPSN 197,80 %, úroková sazba 114,25 %. Smlouva není opatřena podpisem ani jedné ze smluvních stran.

6. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne 25. 5. 2023 byla provedena bezhotovostní platba ve výši 30 000 Kč na účet označený pouze svým číslem. Z této listiny se nepodává, že by částka 30 000 Kč byla poskytnuta právě žalovanému.

7. Z listin: smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni; tato skutečnost byla žalovanému oznámena.

8. Zástupcem žalobkyně byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání v případě, že dluh nebude vyrovnán (zjištěno z Předžalobní upomínky ve spojení s Poštovním podacím archem).

9. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná.

10. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by její předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru a neprokázala ani, že by žalovanému byly poskytnuty tvrzené peněžní prostředky.

11. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona.

12. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, a žalobkyně tvrdila, že žalovaný tuto smlouvu podepsal elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku „K uzavření smlouvy došlo způsobem výše uvedeným“, neboť toto verifikaci podepisující osoby samo o sobě neumožňuje.

13. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovanému byly skutečně poskytnuty tvrzené peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci se předchůdce žalobkyně zavázal převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu - výpisu z účtu - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovaným. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno uzavření smlouvy, nebyly platně sjednány ani další žalobou uplatněné položky.

14. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

15. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

16. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

17. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 1 210 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 1 500 Kč. Proto soud žalobkyni zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.