30 C 237/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 26 875 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 6. 9. 2023 do zaplacení, a částku 1 843,15 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba doručená soudu dne 19. 1. 2024, se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 4 776 a částku 217 Kč a částku 3 875 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 076 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 19. 1. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 875 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 21. 1. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 8. 2. 2023, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla společnost Zaplo žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně smlouvy, řádku „Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal společnosti Zaplo vrátit částku 29 676 Kč spolu s příslušenstvím do 20. 2. 2023. Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet Zaplo. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností Zaplo, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách www.zaplo.cz. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby , právnická osoba, podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne 8. 12. 2022 byla mezi společností Zaplo a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků. Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. K uvedenému prosím vizte čl. 3. a 4. Rámcové smlouvy. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 31 651 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 23 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 676 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 875 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, s tím, že žalobkyně uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 4 676 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 100 Kč = 4 776 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 843,15 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 21. 2. 2023 do 4. 9. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 23 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobkyni postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 6. 9. 2023 z jistiny ve výši 23 000 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobkyně uvádí, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 11. 9. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován: odchozí dopis 48 Kč, odchozí dopis doporučeně 74 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč a osobní návštěva 217 Kč. Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobkyně ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 217 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Žalobkyně doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobkyně může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 9. 2023 s účinností ke dni 5. 9. 2023, a to ve výši 3 875 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 3 875 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 21. 2. 2023 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 23 000 Kč do 8. 8. 2023. Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena., právnická osoba, jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru č. , tel. číslo, dne 8. 2. 2023, všeobecné obchodní podmínky, výpisy z účtu, rámcová smlouva o postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávek, upomínky k zaplacení, předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

4. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu.

5. Z listin označených jako Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, dne 8. 2. 2023 soud zjistil, že jako smluvní strana je zde uvedena společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, jako věřitel a žalovaný jako klient, u nějž je dále uvedeno rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu a číslo telefonu. Předmětem smlouvy je závazek společnosti , právnická osoba, poskytnout klientovi, tj. žalovanému, za stanovených podmínek peněžní prostředky v úhrnné výši 25 000 Kč. Klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit, a to v celkové částce 29 676 Kč do 20. 3. 2023. Součástí listiny je ujednání, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Smlouva neobsahuje ručně psaný podpis žalovaného. Ve smlouvě je uvedeno, že se žalovaný podrobně seznámil s textem smlouvy včetně jejich příloh, jakož i s obchodními podmínkami. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by byla uzavřena tvrzená smlouva právě s žalovaným. Z výpisu z účtu soud zjistil, že na účet žalovaného, jež byl označen jménem a příjmením žalovaného byla poskytnuta částka celkem 25 000 Kč, přičemž z účtu žalovaného byla ve prospěch účtu věřitele poskytnuta tzv. verifikační platba. Z listiny nazvané Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, Smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy a z listiny nazvané oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení; tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemným oznámením odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě. Z listiny nazvané předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé, a to vzhledem k dále uvedenému právnímu posouzení věci.

6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Soud konstatuje, že v prvé řadě soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva.

7. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku „číselný elektronický kód“ verifikaci podepisující osoby samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat. Soud uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok, popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

8. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána.

9. Ačkoli soud nevzal v řízení za prokázáno uzavření smlouvy, soud v řízení vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 25 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že na tuto částku bylo zaplaceno 2 000 Kč, jiné úhrady žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšly najevo. Žalobkyni tak náleží vůči žalovanému vydání toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 23 000 Kč, tj. poskytnuté prostředky ve výši 25 000 Kč mínus vrácené peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč), neboť ze shora popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v uvedeném rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb.

10. Ohledně zbývajících žalobou uplatněných nároků soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť jak soud konstatoval výše, při závěru o neuzavření smlouvy je nutno dovodit, že jakékoli jiné platby nebyly mezi stranami sjednány (smluvní pokuta, poplatky apod.).

11. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšnější, proto soud náhradě nákladů řízení žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 076 Kč, neboť tento náklad řízení žalobkyni prokazatelně vznikl, byl potřebný k účelnému uplatnění práva žalobkyně a odpovídá míře procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

12. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.