30 C 322/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba doručená soudu dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku [částka] a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 30. 10. [číslo] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou prostřednictvím svého zmocněnce, [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba], dohodu o uznání dluhu. Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši [částka]. Zároveň se zavázal uhradit jej v 29 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaná se následně dostala do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky [číslo] a [číslo]. Žalobkyně se proto rozhodla využít svého smluvního oprávnění a v souladu s ustanovením § 142a občanského soudního řádu odeslala žalované dne [datum] oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Žalovaná na svůj dluh do data podání žaloby uhradila celkem částku ve výši [částka]. Toto plnění bylo ve prospěch žalované alokováno na jistinu pohledávky a žalovaný nárok v příslušné výši ponížen. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila. Jednalo se o listiny nazvané: dohoda o uznání dluhu ze dne [datum], předžalobní upomínka s poštovním podacím archem.

5. Z listiny nazvané Splátková dohoda ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná podepsaly listinu nadepsanou Splátková dohoda, v jejímž článku 1. žalobkyně prohlašuje, že nabyla od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] peněžitou pohledávku vůči žalované ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou jako dlužníkem a předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], přičemž výše pohledávky činí [částka]. Současně listina obsahuje prohlášení, že žalovaná ve smyslu § 2053 o. z. uznává svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu a výše. V listině je obsaženo ujednání o tom, že pohledávka bude žalovanou uhrazena ve splátkách v době od [datum] do [datum]. Žalovaná je v dohodě označena jménem, příjmením, datem narození a adresou bydliště, aniž by z obsahu dohody vyplývalo, že jedná jako podnikatel při podnikatelské činnosti.

6. Z listiny nazvané předžalobní upomínka, oznámení o zesplatnění dluhu ze dne [datum] a z poštovního podacího archu soud zjistil, že žalované byly odeslány uvedené listiny, kterými je žalovaná vyzývána k zaplacení dlužné částky.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Soud vzal předně za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] listinu nadepsanou Splátková dohoda, v níž žalobkyně prohlašuje, že nabyla od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek peněžitou pohledávku vůči žalované ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou jako dlužníkem a předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], přičemž výše pohledávky činí [částka]. Současně listina obsahuje prohlášení, že žalovaná ve smyslu § 2053 o. z. uznává svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu a výše a že pohledávka bude uhrazena ve splátkách v době od [datum] do [datum]. Žalovaná je v dohodě označena jménem, příjmením, datem narození a adresou bydliště, aniž by z obsahu dohody vyplývalo, že jedná jako podnikatel při podnikatelské činnosti. Žalované byla odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno.

8. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná.

9. Dohodou podepsanou dne [datum] (dále jen dohoda o splátkách) hodlala žalobkyně a žalovaná ujednat změnu obsahu původního závazku a modifikovat jej oprávněními a povinnostmi nově sjednanými, přičemž původním závazkem žalované měla být, dle textu dohody o splátkách, závazek žalované ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou jako dlužníkem a předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba]

10. Právním posouzením obsahu dohody o splátkách se tak mělo jednat o dohodu o kumulativní novaci podle § 1902 o. z. Podstatou kumulativní novace je změna původního závazku v dohodnutém rozsahu, přičemž právní důvod původního závazku trvá a k němu kumulativně přistupuje další důvod opřený o smlouvu o novaci, tj. v posuzované věci o dohodu o splátkách.

11. Současně však platí, že předpokladem platnosti novace je existence platného závazku, který má být novací dotčen, tedy platnost dohody o novaci je podmíněna platným vznikem a existencí měněných původních závazků.

12. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, účastníci uzavřeli novaci ohledně závazků žalované ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou jako dlužníkem a předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] Smlouva samotná není v textu dohody blíže specifikována, např. datem svého uzavření, soud tak nemohl posoudit, zda původní závazek má charakter spotřebitelského úvěru či nikoli.

13. Pokud by žalovaná původní smlouvou uzavírala jako spotřebitel, smlouvy by měly charakter tzv. spotřebitelské smlouvy podle § 1810 o. z., a jednotlivá práva a povinnosti by bylo třeba poměřovat také podle ustanovení § 1810 a násl. o. z., neboť, kak bylo uvedeno výše, předpokladem platnosti novace je existence platného závazku, který má být novací dotčen, tedy platnost dohody o novaci je podmíněna platným vznikem a existencí měněných původních závazků. Žalobkyni tak tížilo břemeno tvrzení a důkazní, aby žalobkyně vylíčila rozhodující skutečnosti ohledně původního úvěrového vztahu jejího předchůdce v takovém rozsahu, aby umožňovaly soudu přijmout závěr o platném zřízení a existenci původních závazků žalované, jež měly být měněny novační smlouvou. Ohledně samotné původní smlouvy se však žalobkyně omezila v rámci svých tvrzení pouze na konstatování, mezi kým byla úvěrová smlouva uzavřena. V této souvislosti soud konstatuje, že v daném případě se jedná o řízení sporné, které je ovládáno zásadou projednací, kdy je povinností účastníků řízení tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení), a dále nabídnout k prokázání těchto skutkových tvrzení důkazy (povinnost důkazní). Žalobkyně se k jednání po své omluvě nedostavila, dobrovolně se tak zbavila práva na poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o potřebě doplnění skutkových tvrzení ve shora uvedeném smyslu, které by se jí ze strany soudu při jednání dostalo (poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. je konstruována pouze jako poučovací povinnost soudu při jednání a nikoliv mimo jednání). Pro úplnost soud akcentuje, že úkolem soudu není dokazováním doplňovat chybějící skutková tvrzení, ale dokazováním prověřit skutkovou verzi tvrzenou účastníkem. Proto je třeba nejprve rozhodné skutečnosti tvrdit a poté navrhnout k jejich prokázání důkazy, jejichž provedením bude ověřena tvrzená skutková verze. Žalobkyně nejen, že řádně netvrdila rozhodné skutečnosti, které by soudu umožňovaly přijmout závěr o platném zřízení a existenci původních závazků žalované, jež měly být měněny novační smlouvou, ale důkazy k prokázání existence původního závazku ani neoznačila ani nepředložila. Soud tak nemohl učinit závěr o platnosti původní smlouvy. Již tato skutečnost vede soud k závěru o neplatnosti dohody o splátkách, neboť platnost dohody o novaci (tj. dohody o splátkách) je podmíněna platností závazků, které mají být touto dohodou změněny.

14. Neplatnou soud shledal dohodu o splátkách dále též z důvodu předpokládaného v § 580 a § 588 o. z. pro rozpor s právem na ochranu spotřebitele, přičemž s ohledem na postavení žalované jako spotřebitele je soud k neplatnosti povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť smyslu a účelu ochrany spotřebitele nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu, neboť uzavřením dohody o splátkách věřitel sledoval zejména snadnější vymahatelnost tvrzeného práva bez nutnosti před soudem prokazovat faktický první důvod původního závazku žalované a jeho soulad s právem, neboť zákon na ochranu spotřebitele klade na platnost předsmluvních a smluvních ujednání ve spotřebitelských smlouvách daleko vyšší nároky než v případě dohody o splátkách spojené s uznáním dluhu; přitom nesplnění některých zákonných požadavků má za následek neplatnost smlouvy.

15. Soud tedy uzavírá, že jak soud odůvodnil výše, s ohledem na neunesení břemene tvrzení žalobkyní, nemohl soud učinit závěr o platnosti původní smlouvy; právním následkem případné neplatnosti původní smlouvy by přitom byla neexistence závazků žalované, neboť platnost dohody o novaci (tj. dohody o splátkách) je podmíněna platností závazků, které mají být touto dohodou změněny. Již z tohoto důvodu soud nemohl učinit závěr o platnosti dohody o splátkách. Neplatnou dohodou o novaci nemohl být platně založen žalobou uplatněný závazek žalované ani závazky akcesorické (např. na úrok, úrok z prodlení atp.).

16. Na věci nic nemění ani článek I. dohody o splátkách, ve kterém žalovaná závazek vůči žalobkyni uznala. Je totiž zřejmé, že žalovaná toto právní jednání učinila současně při podpisu dohody o splátkách, kterou měl být uznávaný závazek teprve založen. Za tohoto stavu tak nelze na prohlášení žalované nahlížet jako na platné uznání dluhu podle § 2053 o. z., protože postrádá zajišťovací a utvrzovací povahu a ve svém důsledku obchází ustanovení § 2053 o. z., neboť je zcela evidentní, že smyslem tohoto ujednání je toliko snaha o přenos důkazního břemene na žalovanou, nikoliv zajištění (utvrzení) již splatné pohledávky. Proto soud uvedené ustanovení dohody nekvalifikoval jako uznání dluhu podle § 2053 o. z. s následky, které s uznáním dluhu právní předpisy jinak pojí. Nadto soud akcentuje, že ani platné uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z., nečiní z neplatného závazku závazek platný.

17. Právním následkem neplatnosti dohody o novaci je povinnost účastníků vypořádat svá práva a povinnosti z neplatné smlouvy podle zásad bezdůvodného obohacení. To vyplývá z § [číslo] odst. 2 ve spojení s § 2993 o. z. (plnění bez právního důvodu zahrnuje nepochybně také případy, kdy bylo plněno na závazek, byť neplatný).

18. Soud nemohl rozhodnout o vypořádání vzájemných plnění z původní smlouvy, protože takové vypořádání nebylo předmětem tohoto řízení a pokud by je soud žalobkyni přiznal, rozhodl by o něčem jiném, než bylo žalobou uplatněno; tím by byl nepřípustně překročen návrh žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

19. Na rozdíl od případu, kdy je žalobou požadováno plnění ze smlouvy, kterou soud shledá neplatnou a vypořádá vzájemná plnění účastníků, se v tomto případě nejedná ani o jiné právní posouzení, ale o jiný skutek. Žalobkyně v řízení požadovala plnění z dohody o splátkách, která je samostatným důvodem nového závazku odlišným od právní skutečnosti, která zakládala původní závazek. Proto taky v případě neplatnosti novační smlouvy lze při zachování totožnosti skutku vypořádat pouze plnění poskytnutá na základě této novační smlouvy a nikoliv ze smlouvy, která zakládala původní závazek. Tím není dotčeno právo žalobkyně uplatnit nárok na vypořádání plnění z neplatné úvěrové smlouvy v novém řízení, jakož i právo žalované požadovat po žalobkyni vrácení plnění, které na neplatnou novační smlouvu zaplatila.

20. Z výše rozvedených důvodů soud posoudil žalobu jako zcela nedůvodnou a soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

21. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, žalovaná sama náklady řízení nežádala, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.