Okresní soud v Ostravě · Rozsudek

30 C 327/2025

č. j. 30 C 327/2025-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-11-18 · ECLI:CZ:OSOV:2025:30.C.327.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Ostravě vyhověl žalobě žalobkyně o zaplacení příspěvku za provoz vozidla bez pojištění odpovědnosti, které bylo provozováno bez pojištění po dobu 250 dnů, 92 dnů a 82 dnů. Soud uznal nárok na příspěvek ve výši 16 250 Kč, 5 980 Kč a 5 330 Kč, včetně poplatku 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva. Rozsudek zahrnoval i úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně a náhradu nákladů řízení ve výši 2 954 Kč. Soud se opřel o § 4 odst. 1 a § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 28 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 550 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 250 Kč za dobu od 16. 10. 2024 do zaplacení, částku 6 280 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 980 Kč za dobu od 16. 10. 2024 do zaplacení a částku 5 630 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 330 Kč za dobu od 16. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 954 Kč k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 16. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 460 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Touto žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 1. 8. 2024. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu k úhradě dne 16. 8. 2024. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci o osobě, která je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. Anonymizováno. Podle § 4 odst. 2 zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobkyně na základě zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna považovat je za správné. Žalobkyně si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Výše uvedené ustanovení představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. Žalobkyně se obrátila výzvou na registrovaného vlastníka/provozovatele vozidla, a tento sdělil a doložil, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyl. Žalobkyni bylo doloženo, že vlastnické právo k vozidlu nabyl žalovaný. Tímto byla vyvrácena uvedená zákonná domněnka a skutečným vlastníkem vozidla a osobou povinnou k úhradě příspěvku je žalovaný. Žalobkyně tak v souladu s ust. § 4 odst. 6 větou poslední zákona uplatňuje svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, kterým je žalovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 1. 8. 2021 do dne 7. 4. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 250 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 10. 2024. Žalobkyně dále odeslala písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím společnosti právnická osoba., která pro žalobkyni pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 20. 3. 2025, dne 11. 4. 2025, dne 5. 5. 2025. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 21. 5. 2025 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobkyni tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 16 550 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 250 dní, celkem ve výši 16 250 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 1. 8. 2024. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu k úhradě dne 16. 8. 2024. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 1. 5. 2021 do dne 31. 7. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 92 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 10. 2024. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 6 280 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 92 dní, celkem ve výši 5 980 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 8. 2. 2021 do dne 30. 4. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst.2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 82 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 10. 2024. Žalobkyně dále odeslala písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím společnosti právnická osoba., která pro žalobkyni pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 20. 3. 2025, dne 11. 4. 2025, dne 5. 5. 2025. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 21. 5. 2025 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobkyni tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 5 630 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 82 dní, celkem ve výši 5 330 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: výzva k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky k zaplacení, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu.

5. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdila žalobkyně v žalobě, když s ohledem na jeho faktickou nespornost a povahu provedených důkazů (tj. listin, jejichž pravost ani věcná správnost nebyla žádným účastníkem zpochybněna) v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozepisoval jednotlivá skutková zjištění.

6. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě žalovanému, jakožto vlastníkovi výše specifikovaného vozidla, vznikla v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, avšak v tvrzeném období žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, když v daném období provozoval vozidlo, k němuž nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně tak má v souladu s § 4 tohoto zákona právo na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s výše uvedeným zákonným ustanovením, a to ve výši 47 Kč za den. Po marném uplynutí lhůty pro zaplacení příspěvku se tento stal splatným. Žalobkyni dále vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem hodnota úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 1 200 Kč (tj. 3 x 400 Kč), dále 3 x režijní paušál za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 1 139 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 2 954 Kč. Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení. Lhůta k podání odvolání počíná běžet faktickým převzetím rozhodnutí adresátem, je-li převzato ihned při doručení zásilky nebo v době do 10 dnů ode dne uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky. V případě, že je rozhodnutí adresátem převzato kdykoliv po desátém dnu od uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky, považuje se desátý den za den doručení a lhůta pro podání odvolání počíná běžet již tímto dnem, a nikoliv dnem faktického převzetí písemnosti (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.