30 C 334/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 420 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba doručená soudu dne 3. 8. 2021, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 12 420 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 14. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 420 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 11. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. [právnická osoba] je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytnul dne 14. 12. 2020 žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 9 000 Kč, která měla být dle čl. 1 jednorázově splacena dne 13. 1. 2021 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky [webová adresa] a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele č. [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 9 000 Kč, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky dle čl. 1 smlouvy o zápůjčce ve výši 3 420 Kč; oba nároky splatné společně dne 13. 1. 2021. To vše činí (po případném ponížení o přijaté platby od žalovaného) celkem 12 420 Kč. Žalovaný zatím uhradil na svůj dluh částku ve výši 0 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], rámcová smlouva o postoupení pohledávek, realizační smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

5. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 14. 12. 2020 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně jedné předchůdce žalobkyně a na straně druhé žalovaný, u nějž byla uvedena adresa, rodné číslo, číslo občanského průkazu, telefonní číslo, e-mailová adresa. Touto listinou se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Podpis žalovaného na smlouvě zcela absentuje. V místě podpisu žalovaného je uvedeno„ zákazník“ a„ digitálně podepsáno ([číslo])“. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena tvrzeným způsobem.

6. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 14. 12. 2020 byla provedena platba ve výši 9 000 Kč na účet označený pouze svým číslem. Z této listiny se nepodává, že by částka 9 000 Kč byla poskytnuta právě žalovanému.

7. Z listiny nazvané rámcová smlouva o postoupení pohledávek a realizační rámcová smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že na základě této smlouvy mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], jako postupníkem žalobkyně hodlala nabýt žalobou uplatněnou pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila dne 26. 5. 2021 žalovanému, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

8. Zástupcem žalobkyně byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání v případě, že dluh nebude vyrovnán (zjištěno z Předžalobní upomínky ve spojení s Poštovním podacím archem).

9. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná.

10. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by byla uzavřena s žalovaným tvrzená smlouva a neprokázala ani, že by žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky.

11. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona.

12. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal digitálně. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU [číslo] 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení výrazu„ zákazník“ a„ digitálně podepsáno ([číslo])“, neboť toto verifikaci podepisující osoby samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat.

13. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovanému byly poskytnuty tvrzené peněžní prostředky. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci dle žalobních tvrzení měl předchůdce žalobkyně převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků právě žalovaným. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno uzavření smlouvy, nebyly platně sjednány ani další žalobou uplatněné položky.

14. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

15. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.