30 C 347/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená 2. 8. 2005 bytem Adresa žalované o 11 703,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 999,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za dobu od 22. 3. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 639,19 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 264,50 Kč za dobu od 22. 3. 2025 do zaplacení, a částky 64,29 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 24. 9. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 11 703,45 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 16. 11. 2024 distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 10 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná dne 16. 12. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 10. 5. 2026. Dle čl. I odst. 3 smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalované, a dále Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byla žalovaná v souladu s čl. X odst. 3 smlouvy před podpisem smlouvy seznámena, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijala zejména následky porušení smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně stanoveny. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byla žalované nejprve zpřístupněna formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasila a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslána na jí uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne 16. 11. 2024 v částce 5 000 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy následující volitelnou službu, a to služba “Presto” za poplatek ve výši 165 Kč. Částky zaplacené žalovanou byly dle čl. V odst. 1 smlouvy a čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalované nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne 21. 3. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 22. 3. 2025. Žalovaná má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 11 639,16 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: jistina ve výši 4 999,97 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvní úrok ve výši 6 374,69 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 165 Kč. Žalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaná se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Presto”, v původní výši 165 Kč. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy požadovat v případě prodlení žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po žalované pouze za prvních 90 dnů prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 16. 12. 2024. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se žalovaná dostala do prodlení, a to v každém kalendářním dni v určeném 90denním období od 17. 12. 2024 do 17. 3. 2025. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalované, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 11. 2024, bank ID výpis, Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaný výpis z interního systému), Autorizace ověření totožnosti, předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

5. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 11. 2024, nicméně tato nebyla opatřena podpisem žalované, ani jiným způsobem podpis žalované relevantně nahrazujícím, když v místě podpisu žalované je uvedeno jméno a příjmení žalované a text: „Tímto podepisuji dne 2024-11-16. Klient“. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě. Z předložené listiny se tak uzavření smlouvy s žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena.

6. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy (potvrzení bankovního ústavu o provedení transakce) za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalované odchozí platbou, která byla připsána na účet žalovaného, částku 5 000 Kč.

7. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala písemným oznámením žalovanou k zaplacení žalobou uplatněné částky.

8. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

9. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný tuto smlouvu uzavřel prostřednictvím komunikace na dálku. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalované, datumu a textu: „Tímto podepisuji dne …. Klient“, neboť toto jednoznačnou a nezaměnitelnou verifikaci podepisující osoby samo o sobě neumožňuje. Jak soud uvedl výše, z tohoto důvodu z předložené listiny tak uzavření smlouvy s žalovanou soud nevzal za prokázáno, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu tedy soud uzavírá, že bylo v řízení nebylo prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi uzavřena, v řízení však soud vzal za prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla plnění bez prokázaného právního důvodu ve výši 5 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalované. Žalobkyni tak náleží vůči žalované vydání toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k faktu, že v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na poskytnutou částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v rozsahu uvedeném ve výroku I. po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Výrokem II. soud zamítl další žalobou uplatněné nároky, a to s ohledem na výše odůvodněný závěr o neexistenci smluvního vztahu.

11. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

12. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobkyni zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku tak, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

13. Lhůta splatnosti tímto rozhodnutím přiznaných částek byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.