30 C 416/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 67 838,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 961,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za dobu od 6. 5. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 36 724,16 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 008,02 Kč za dobu od 6. 5. 2025 do zaplacení, a částky 3 153,68 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku ve výši 678 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 6. 11. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 67 838,95 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 28 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 11. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 9. 4. 2026. Dle čl. I odst. 3 smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalované, a dále Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byla žalovaná v souladu s čl. X odst. 3 smlouvy před podpisem smlouvy seznámen, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijala zejména následky porušení smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně stanoveny. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovanou a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovanou, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaná dala svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalované provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Případně žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 17 206 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalovaná dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy následující volitelné služby: služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 40,26 Kč, služba “Presto” za poplatek ve výši 2 640 Kč. Žalovaná splatila na jistinu celkem 65,69 Kč, a to následujícím způsobem: dne 15. 11. 2024 částku 2,16 Kč, dne 20. 11. 2024 částku 2,9 Kč, dne 28. 11. 2024 částku 1,99 Kč, dne 29. 11. 2024 částku 1,23 Kč, dne 8. 12. 2024 částku 1,26 Kč, dne 11. 12. 2024 částku 1,29 Kč, dne 14. 12. 2024 částku 1,81 Kč, dne 19. 12. 2024 částku 1,91 Kč, dne 23. 12. 2024 částku 1,99 Kč, dne 26. 12. 2024 částku 1,63 Kč, dne 30. 12. 2024 částku 1,63 Kč, dne 2. 1. 2025 částku 3,07 Kč, dne 4. 1. 2025 částku 3,35 Kč, dne 5. 1. 2025 částku 1,14 Kč, dne 8. 1. 2025 částku 4,77 Kč, dne 13. 1. 2025 částku 1,22 Kč, dne 16. 1. 2025 částku 4,99 Kč, dne 21. 1. 2025 částku 2,61 Kč, dne 23. 1. 2025 částku 5,36 Kč, dne 27. 1. 2025 částku 4,46 Kč, dne 30. 1. 2025 částku 8,04 Kč, dne 3. 2. 2025 částku 4,57 Kč a dne 7. 2. 2025 částku 2,31 Kč. Částky zaplacené žalovanou byly dle čl. V odst. 1 smlouvy a čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalované nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne 5. 5. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 6. 5. 2025. Žalovaná má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 64 685,27 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: jistina 27 961,12 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 523,27 Kč, smluvní úrok 33 716,13 Kč, poplatek za službu „Presto“ 2 484,75 Kč. Žalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaná se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy službu “Klidné spaní”, v původní výši 40,26 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy službu “Presto”, v původní výši 2 640 Kč. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy požadovat v případě prodlení žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po žalované pouze za prvních 90 dnů prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 1. 2. 2025. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se žalovaná dostala do prodlení, a to v každém kalendářním dni v určeném 90denním období od 2. 2. 2025 do 3. 5. 2025. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané:

5. Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, výpis z bankovního účtu č. , č. účtu, , předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu. Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu; žalobkyně však poskytla žalované bezhotovostním převodem po stupně celkem částku 28 027 Kč a žalovaná doposud uhradila pouze 65,69 Kč; žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání této částky nejpozději do tří dnů.

6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

7. Soud nevzal za prokázáno uzavření samotné úvěrové smlouvy, jak tvrdila žalobkyně. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , avšak z listiny předložené žalobkyní se uzavření smlouvy s žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované, když na této listině není připojen podpis žalované ani jiný nástroj způsobilý její podpis nahradit. V řízení zároveň nebylo prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k tvrzenému uzavření smlouvy, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. Soud však dále považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalované dne 6. 5. 2024 bez prokázaného právního důvodu převodem na její bankovní účet částku 28 027 Kč a žalovaná doposud uhradila pouze 65,69 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná doposud žalobkyni na svůj dluh neuhradila ničeho, soud žalobě má nárok žalobkyně na zaplacení částky 27 961,12 Kč jako zcela důvodný (výrok I.). Protože v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na tuto částku bylo cokoli uhrazeno, a to ani přesto, že žalovaná byla o zaplacení upomínána, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého převážně procesně úspěšnější žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

9. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 2 714 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 3 392 Kč. Proto soud žalobkyni zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku tak, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.