30 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 765 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba doručená soudu dne 7. 1. 2021, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 5 765 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 10. 6. 2020 do zaplacení a smluví poplatek ve výši 0,1% denně z částky 5 765 Kč za dobu od 10. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 7. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 765 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], uzavřela dle ustanovení § 1841 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena výhradně prostředky komunikace na dálku, jak je v podrobnostech uvedeno níže. Žalovaný vyplnil a podal žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru na internetových stránkách společnosti [právnická osoba] Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru vyplnil mimo jiné své jméno, příjmení, rodné číslo, email, telefonní číslo, informaci o požadované výši úvěru a doby trvání úvěru a bankovní spojení žalovaného. Žalovaný rovněž poskytl společnosti [právnická osoba] kopii svého občanského průkazu. [právnická osoba] následně provedla identifikaci žalovaného dle kopie občanského průkazu a kontrolu informací o žalovaném v souladu s článkem 2.. Všeobecných obchodních podmínek. Podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to ověřením bonity prostřednictvím služby TelcoScore a bankovních výpisů žalovaného, nahlédnutím do příslušných databází NRKI a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalovaného. V návaznosti na popsanou proceduru společnost [právnická osoba] schválila poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 4 500 Kč a zaslala žalovanému návrh Smlouvy. Jelikož žalovaný souhlasil s návrhem Smlouvy, akceptoval návrh kliknutím na tlačítko k podpisu. [právnická osoba] byl vygenerován speciální SMS kód, který byl zaslán na telefonní číslo žalovaného. Žalovaný vyplnil obdržený SMS kód do tzv. i-frame, a tímto okamžikem byla smlouva digitálně podepsána, vygenerována a v pdf formátu žalovanému zaslána. Zadáním SMS kódu potvrdil žalovaný svůj souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem, které jsou nedílnou součástí Smlouvy. Žalovaný dále souhlasil se zpracováním osobních údajů, udělil souhlas s ověřením bonity prostřednictvím služby TelcoScore a potvrdil, že se seznámil s notifikací ke zpracování osobních údajů a k nahlédnutí do úvěrových registrů NRKI. Dne 10. 5. 2020 byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 4 500 Kč z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Na základě Smlouvy uzavřené shora uvedeným způsobem poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalovaného úvěr, který se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím do data splatnosti uvedeného v článku VIII. Smlouvy na bankovní účet společnosti [právnická osoba] Současně se žalovaný spolu s jistinou zavázal splatit: poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč; smluvní poplatek ve výši 165 Kč za službu "Presto" - Expresní vyplacení úvěru; smluvní poplatek ve výši 110 Kč za službu "Klidné spaní"; zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 21. 10. 2020 postoupil původní věřitel, společnost [právnická osoba], pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný písemně informován a vyzván k úhradě celého závazku. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: OP žalovaného, všeobecné obchodní podmínky, snímek obrazovky, výpis z účtu, ověření bonity, smlouva o postoupení pohledávky z 21. 10. 2020, výzva k zaplacení, včetně poštovního podacího archu.

4. Soud konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, neboť tato skutečnost se z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru nepodává. Podpis žalovaného na listině absentuje. V místě podpisu žalovaného je prázdné místo a tištěný text:„ podepisuji SMS kódem [číslo]“ Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě. Z žádného předloženého důkazu se nepodává, že by částka 4 500 Kč byla poskytnuta žalovanému tak, jak tvrdí žalobkyně. Zástupcem žalobkyně byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná.

5. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by její předchůdce uzavřel s žalovaným tvrzenou smlouvu a neprokázala ani, že by žalovanému byly peněžní prostředky fakticky poskytnuty.

6. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož předchůdce žalobkyně uzavíral smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona.

7. V předložené úvěrové smlouvě či jiných listinách nebyl obsažen žádný podpis žalovaného, a to ani elektronický. Přestože elektronický podpis je v zák. č. 397/2016 Sb. a v čl. 3 bodu 10 nařízení EU [číslo] 2014 vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení a dalších identifikačních údajů žalované v záhlaví smlouvy, doplněné o tvrzení žalobkyně, že žalovaná smlouvu odsouhlasila na webových stránkách úvěrujícího. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.

8. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovanému byly fakticky poskytnuty tvrzené peněžní prostředky. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci se předchůdce žalobkyně zavázal převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovaným.

9. Soud byl připraven u jednání žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

10. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

11. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla se svou žalobou převážně procesně neúspěšná a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

12. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.