30 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 765 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba doručená soudu dne 7. 1. 2021, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 5 765 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 10. 6. 2020 do zaplacení a smluví poplatek ve výši 0,1% denně z částky 5 765 Kč za dobu od 10. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 7. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 765 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, uzavřela dle ustanovení § 1841 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena výhradně prostředky komunikace na dálku, jak je v podrobnostech uvedeno níže. Žalovaný vyplnil a podal žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru na internetových stránkách společnosti právnická osoba Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru vyplnil mimo jiné své jméno, příjmení, rodné číslo, email, telefonní číslo, informaci o požadované výši úvěru a doby trvání úvěru a bankovní spojení žalovaného. Žalovaný rovněž poskytl společnosti právnická osoba kopii svého občanského průkazu. právnická osoba následně provedla identifikaci žalovaného dle kopie občanského průkazu a kontrolu informací o žalovaném v souladu s článkem 2.. Všeobecných obchodních podmínek. Podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to ověřením bonity prostřednictvím služby TelcoScore a bankovních výpisů žalovaného, nahlédnutím do příslušných databází NRKI a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalovaného. V návaznosti na popsanou proceduru společnost právnická osoba schválila poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 4 500 Kč a zaslala žalovanému návrh Smlouvy. Jelikož žalovaný souhlasil s návrhem Smlouvy, akceptoval návrh kliknutím na tlačítko k podpisu. právnická osoba byl vygenerován speciální SMS kód, který byl zaslán na telefonní číslo žalovaného. Žalovaný vyplnil obdržený SMS kód do tzv. i-frame, a tímto okamžikem byla smlouva digitálně podepsána, vygenerována a v pdf formátu žalovanému zaslána. Zadáním SMS kódu potvrdil žalovaný svůj souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem, které jsou nedílnou součástí Smlouvy. Žalovaný dále souhlasil se zpracováním osobních údajů, udělil souhlas s ověřením bonity prostřednictvím služby TelcoScore a potvrdil, že se seznámil s notifikací ke zpracování osobních údajů a k nahlédnutí do úvěrových registrů NRKI. Dne 10. 5. 2020 byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 4 500 Kč z bankovního účtu společnosti právnická osoba bankovní účet na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Na základě Smlouvy uzavřené shora uvedeným způsobem poskytla společnost právnická osoba žalovanému formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalovaného úvěr, který se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím do data splatnosti uvedeného v článku VIII. Smlouvy na bankovní účet společnosti právnická osoba Současně se žalovaný spolu s jistinou zavázal splatit: poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč; smluvní poplatek ve výši 165 Kč za službu "Presto" - Expresní vyplacení úvěru; smluvní poplatek ve výši 110 Kč za službu "Klidné spaní"; zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 21. 10. 2020 postoupil původní věřitel, společnost právnická osoba, pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný písemně informován a vyzván k úhradě celého závazku. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: OP žalovaného, všeobecné obchodní podmínky, snímek obrazovky, výpis z účtu, ověření bonity, smlouva o postoupení pohledávky z 21. 10. 2020, výzva k zaplacení, včetně poštovního podacího archu.

4. Soud konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, neboť tato skutečnost se z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru nepodává. Podpis žalovaného na listině absentuje. V místě podpisu žalovaného je prázdné místo a tištěný text:„ podepisuji SMS kódem číslo“ Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě. Z žádného předloženého důkazu se nepodává, že by částka 4 500 Kč byla poskytnuta žalovanému tak, jak tvrdí žalobkyně. Zástupcem žalobkyně byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná.

5. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by její předchůdce uzavřel s žalovaným tvrzenou smlouvu a neprokázala ani, že by žalovanému byly peněžní prostředky fakticky poskytnuty.

6. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož předchůdce žalobkyně uzavíral smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona.

7. V předložené úvěrové smlouvě či jiných listinách nebyl obsažen žádný podpis žalovaného, a to ani elektronický. Přestože elektronický podpis je v zák. č. 397/2016 Sb. a v čl. 3 bodu 10 nařízení EU číslo 2014 vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení a dalších identifikačních údajů žalované v záhlaví smlouvy, doplněné o tvrzení žalobkyně, že žalovaná smlouvu odsouhlasila na webových stránkách úvěrujícího. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.

8. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovanému byly fakticky poskytnuty tvrzené peněžní prostředky. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. příjmení, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci se předchůdce žalobkyně zavázal převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovaným.

9. Soud byl připraven u jednání žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

10. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

11. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla se svou žalobou převážně procesně neúspěšná a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

12. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).