30 C 480/2024
č. j. 30 C 480/2024-21
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 2
- o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, 253/2008 Sb. — § 11 § 12
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2991
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 550 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 3. 8. 2023 do zaplacení, a dále na náhradě nákladů řízení částku 158,26 Kč, tuto k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokátky, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci toto rozhodnutí, a to až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba došlá soudu dne 9. 7. 2024 se, v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 3 250 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 250 Kč za dobu od 3. 8. 2023 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 3 300 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9. 7. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 550 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne 3. 7. 2023 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 3. 7. 2023. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 2. 8. 2023, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 0 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů: „K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.“ Vzhledem k tomu, že v soudu předkládané záležitosti se jedná o soukromoprávní vztah, § 5 ZSVD se nepoužije. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v předkládané záležitosti ZSVD připouští podpis smlouvy elektronickým podpisem jiným, než je zaručený elektronický nebo uznávaný elektronický podpis, kdy touto zbytkovou kategorií je tzv. elektronický podpis prostý. Výše popsaný postup podpisu prostřednictvím PINu zaslaného žalobkyní na klientem uvedené telefonní číslo a následné zadání PINu klientem na webových stránkách žalobkyně představuje právě tento tzv. prostý elektronický podpis. S ohledem na tuto skutečnost byla smlouva o zápůjčce uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným v písemné podobě. Upozorňujeme, že tento závěr je rovněž v souladu se stanoviskem ČNB ve vztahu k uzavírání smluv podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, na dálku, když ČNB k této otázce publikovala následující stanovisko: „Obecně z pohledu výkonu dohledu nad ochranou spotřebitele ČNB nepovažuje za nezbytné, aby za účelem dodržení písemné formy byla v soukromoprávních vztazích právní jednání učiněná elektronickými prostředky vždy podepsána zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu článku 3 bod 11) nařízení eIDAS, resp. dříve § 2 písm. b) ZEP, a to proto, že požadavek písemné formy vyplývá podle důvodové zprávy k ZSÚ z nutnosti nastolení právní jistoty v těchto smluvních vztazích a z nutnosti zajištění důkazů pro případné právní spory a podle ČNB pak především ze snahy zabránit v současné době mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. Těmto záměrům může podle ČNB často vyhovět i (prostý) elektronický podpis.“ Konečně žalobkyně závěrem podotýká, že v rámci procesu kontraktace je třeba odlišit ověření totožnosti (které bylo žalobkyní provedeno postupem v souladu s § 11 odst. 7 a § 12 odst. 6 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, jak je popsáno v předchozím odstavci), a podpis samotný, který neslouží k ověření totožnosti, nýbrž ke stvrzení konečnosti dohody a vážnosti vůle (obdobně jako v případě vlastnoručního podpisu, kdy totožnost také není ověřována prostřednictvím podpisu, ale předložením průkazu totožnosti). Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) ZSÚ a žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (písemné výzvy odeslány dne 9. 8. 2023, 16. 8. 2023, 23. 8. 2023, 1. 9. 2023, 16. 9. 2023). K částce požadované za výzvy k úhradě odeslané dlužníkovi uvádíme, že důvodová zpráva k ZSÚ uvádí, že za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, kdy takové jednání důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně žalovanému odeslala upomínky s odstupem několika dnů. Jednání žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedeným požadavkem dle důvodové zprávy. Pokud snad zákonodárce zamýšlel odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo ustanovením v zákoně, nebo případně vyjádřením takové myšlenky v důvodové zprávě, což ale neučinil. Pokud přihlédneme k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná žalobkyní ve výši 500 Kč rovněž odpovídá tržnímu standardu (např. společnost , právnická osoba, . účtuje za každou upomínku 600 Kč, , právnická osoba, . 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů pak 350 Kč za první upomínku a 500 Kč za každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se tedy nedá u žalobkyně hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. nákladech neodpovídajících tržnímu standardu, nadto v situaci, kdy žalobkyně se žalovaným se na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobce požaduje činí 15 750 Kč. Jistina + poplatek ve výši 13 250 Kč. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Smluvní pokuta dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 7. 2023 ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč, a to konkrétně ode dne 3. 8. 2023 do dne 28. 6. 2024, kdy žalobkyně vyhotovuje tento návrh. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 3 300 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že částku uplatněnou žalobou neuznal, když jejího zaplacení se žalobkyně domáhá na základě smlouvy o půjčce, která je ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, a to jednak z důvodu, že žalobkyně, jako poskytovatel úvěru, náležitě neprověřila úvěruschopnost žalovaného a jednak z důvodu nepřiměřeně vysoké RPS, kdy takto vysoký úrok je možno označit za „lichevní“. Dále žalovaný uvedl, že pokud však žalobkyně požaduje, úhradu částky 10 000 Kč, která byla žalovanému fakticky poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení, pak žalovaný takový nárok uznává. Žalovaný požádal soud, aby mu umožnil splácet dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek po 1 500 Kč, neboť žalovaný je starobní důchodce a není v jeho silách uhradit částku 10 000 Kč s přísl. jednorázově.
3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně i žalovaný svou neúčast u jednání omluvili a souhlasili s jednáním a rozhodnutím v jejich nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Z listiny nazvané Smlouva o zápůjčce ze dne 3. 7. 2023 a z listiny nazvané Dodatek ke smlouvě soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient, u něhož je uvedena adresa bydliště, rodné číslo, telefonní číslo, e-mailová adresa, a doručovací adresa. Předmětem smlouvy o zápůjčce měl být závazek věřitele, že poskytne Klientovi bezúčelovou a bezhotovostní Zápůjčku v celkové výši 8 000 Kč, resp. 10 000 Kč, a Klient se peněžní částku odpovídající výši Zápůjčky zavazuje Věřiteli vrátit dle podmínek stanovených v této Smlouvě, a to bezhotovostním převodem na účet Věřitele, a to včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč, resp. 3 250 Kč, a to vše nejpozději 2. 8. 2023. Peněžní částka odpovídající výši Zápůjčky bude Věřitelem poskytnuta převodem na bankovní účet Klienta, a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti této Smlouvy. Zápůjční úroková sazba činí 0 %. Dále bylo v listině uvedeno, že platby Klienta připsané na účet Věřitele budou započteny na dluh Klienta vůči Věřiteli v tomto pořadí: náklady spojené s uplatněním pohledávky, úrok z prodlení, smluvní pokuty, poplatky, jistina. Za předpokladu, že Klient vyčerpá zápůjčku okamžitě v plné výši a tuto splatí do 30 dnů, činí roční procentní sazba nákladů 2969 % a celková částka splatná Klientem tak činí 10 600 Kč. Nedílnou součástí smlouvy měly být Všeobecné obchodní podmínky společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, a Sazebník. Okamžikem prodlení Klienta se splacením zápůjčky (i jakékoliv její části) veškeré doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky a stávají se součástí jistiny zápůjčky. Dále bylo v čl. 2.3. obsaženo ujednání, že v případě prodlení klienta s plněním jeho závazků dle této smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení, a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dále je klient současně povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta, a to dle rozpisu sazeb uvedených v sazebníku s tím, že kromě těchto položek může věřitel požadovat i další účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s prodlením klienta vzniknou, zejména předáním pohledávky k vymáhání inkasní agentuře. Listiny jsou opatřeny pouze ručně psanými podpisy osob jednajících za žalobkyni; za žalovaného nejsou listiny opatřeny ručně psaným podpisem, u vytištěného jména a příjmení žalovaného je uvedeno datum, čas a údaj o PIN kódu.
5. Soud tedy v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla skutečně uzavřena smlouva daného obsahu, ani její dodatek, protože tato skutečnost se z listin nepodává, neboť na listinách absentuje podpis žalovaného, přičemž žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, tedy pomocí prostředku komunikace na dálku.
6. Z nesporných tvrzení stran však soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, nadto žalovaný výslovně svůj závazek vrátit žalobkyni částku 10 000 Kč uznal a netvrdil žádné úhrady na tuto částku, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na částku 10 000 Kč bylo žalovaným cokoli uhrazeno.
7. Dále vzal soud za prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému písemnou výzvu k úhradě žalobou uplatněné částky před podáním žaloby.
8. Soud tedy uzavírá, že soud nevzal v řízení za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva a její dodatek tak, jak žalobkyně tvrdí, avšak v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby k zaplacení žalobou uplatněné částky vyzván. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.
9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena písemné smlouva tak, jak tvrdí žalobkyně. V předložené listině (smlouva o zápůjčce, dodatek ke smlouvě) bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku o PIN kódu, toto neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.
10. Pro úplnost soud též konstatuje, že soud taktéž nevzal v řízení za prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyně sice tvrdila, že schopnost žalovaného úvěr splácet byla posouzena na základě žalovaným poskytnutých údajů, avšak např. o zkoumání výdajové stránky žalovaného žalobkyně ničeho netvrdila a k otázce zkoumání schopnost žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky ani neoznačila dostatečné důkazy. Soudu tak nezbylo než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet a předložené listiny nazvané smlouva o zápůjčce a dodatek ke smlouvy by byly soudem posouzeny jako neplatné pro rozpor se zákonem (dle ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (srov. § 588 o. z.).
11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalobkyni tak s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení náleží vrácení toho, co bez prokázaného právního důvodu poskytla žalovanému, tj. toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., podle § 2993 o. z. Soud v řízení zjistil, a žalovaný sám výslovně potvrdil, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku ve výši 10 000 Kč, žalovaný nezaplatil před podáním žaloby částku ničeho. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez prokázaného právního důvodu poskytla žalovanému, tj. soud shledává žalobu důvodnou pro částku ve výši 10 000 Kč (10 000 Kč minus 0 Kč).
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Procesní úspěch žalobkyně je představován výrokem I a představuje 52,49 % a neúspěch výrokem II a představuje 47,51 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 4,98 % (52,49 % minus 47,51 %) nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Náklady řízení procesně úspěšnější žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 4 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 3 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby a podání ve věci samé. Sazba odměny za 4 výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 1 200 Kč (tj. 4 x 300 Kč) a za dále 4 x režijní paušál za první 3 výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, resp. za jeden úkon dle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky činí 300 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 3 178 Kč, ze kterých soud žalobkyni přiznal z důvodů uvedených výše 4,98 %, tj. částku 158,26 Kč. Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
13. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobkyni zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
14. Lhůta splatnosti je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., soud umožnil žalovanému zaplatit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, když žalovaný o možnost uhradit dluh ve splátkách požádal pro svou finanční situaci. Po důkladném zvážení došel soud k závěru, že splátkami dluhu stanovenými žalovanému nebude žalobkyně nepřiměřeně poškozena na úkor žalovaného, neboť dluh bude při řádném splácení uhrazen za přiměřeně dlouhou dobu poté, co k tomu byl žalovaný původně povinen. Soud umožnil žalovanému splácet dluh ve splátkách pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že v případě nezaplacení kterékoli měsíční splátky se stává splatným celý dluh najednou.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.