30 C 505/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení

I. Žaloba doručená soudu dne 22. 8. 2024, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou dědici po zůstavitelce jméno FO se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 11 797,50 Kč, a to k rukám zást. žalované Jméno advokáta B, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 22. 8. 2024 domáhali určení, že jsou dědici po zůstavitelce jméno FO, což odůvodnili tak, že Okresní soud v adresa prostřednictvím notářky tituly před jménem jméno FO jako soudní komisařky koná řízení o pozůstalosti po zůstavitelce jméno FO, nar. datum, zemř. datum, posledně bytem adresa pod sp. zn. spisová značka. Účastníci jsou sourozenci a zůstavitelka byla jejich tetou. Účastníci by byli jedinými zákonnými dědici a jsou závětními dědici dle závětí sepsaných formou notářského zápisu v roce 2006 a 2008. U předběžného šetření konaného notářkou ve věci spisová značka dne 8. 2. 2023 předložila žalovaná listinu označenou jako závěť, kterou prezentovala jako vlastnoruční závěť zůstavitelky. Notářka jakožto soudní komisařka vyhodnotila předmětnou listinu jako listinu o pořízení pro případ smrti ze dne 3. 5. 2020, která splňuje požadavky kladené ustanovením § 1533 o. z. pro formu závěti a jelikož danou listinu žalobci neuznali jako pravou a platnou, uložila jim usnesením ze dne 4. 3. 2024, aby se domáhali žalobou určení toho, že jsou dědicové po zůstavitelce proti žalované. Žalobci stojí na stanovisku, že listina předložená žalovanou není pořízením pro případ smrti zůstavitelky jméno FO. V prvé řadě proto, že listinu nesepsala zůstavitelka. Současně žalobci tvrdili, že žalovaná ovlivňovala zůstavitelku takovým způsobem, že i kdyby text na listinu přičinila zůstavitelka (čemuž žalobci nevěří), nešlo by o svobodný projev vůle zůstavitelky. Není pravdou, že by zůstavitelka mínila změnit svou závěť z 2.4.2008, jak před notářkou tvrdila žalovaná.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná tvrdila, že žaloba byla ze strany žalobců podána opožděně. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka vydaným notářkou tituly před jménem jméno FO, jako soudní komisařkou pověřenou Okresním soudem v adresa k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce jméno FO, bylo rozhodnuto, že soud ukončuje účast žalobců v řízení, dále že s žalobci nadále nebude v řízení jednáno a že v řízení bude jednáno pouze s žalovanou. žalobcům bylo usnesením ze dne 4.3.2024, které nabylo právní moci dne 21. 3. 2024 uloženo, aby se žalobou podanou proti žalované do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci citovaného usnesení domáhali určení, že jsou dědici po zůstavitelce. Předmětná žaloba byla sice podána dne 1. 5. 2024 u věcně a místně příslušného soudu, nicméně dle zjištění notářky bylo řízení o této žalobě zastaveno usnesením Okresního soudu v adresa ze dne 1.8.2024, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne 22. 8. 2024. Notářka dále odkázala na ustanovení § 170 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních, ze kterého vyplývá, že nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Ve smyslu uvedeného ustanovení ZŘS a ustanovení § 1672 občanského zákoníku tedy nastala nevyvratitelná právní domněnka, že spor byl vyřešen v neprospěch žalobců. Jestliže žalobci ihned po právní moci rozhodnutí o zastavení předchozího řízení (tj. 22. 8. 2024) podali novou žalobu, nemohou tímto zhojit zmeškání lhůty, která uplynula 21. 5. 2024, žalobci nepožádali ani o prodloužení této lhůty, navíc by muselo být o prodloužení rozhodnuto ještě před uplynutím této lhůty. Dále žalovaná odmítla veškerá absurdní tvrzení žalobců o tom, že závěť není sepsána zůstavitelkou a že by snad žalovaná měla zůstavitelku nějak ovlivňovat či dokonce ovládat.

3. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu.

4. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že u Okresního soudu v adresa je pod sp. zn. spisová značka vedeno řízení o pozůstalosti po zůstavitelce jméno FO, nar. datum, zemř. datum, posledně bytem adresa. Provedením úkonů soudního komisaře byla pověřena notářka tituly před jménem jméno FO se sídlem v adresa. Žalobci byli v rámci uvedeného řízení o pozůstalosti vyzváni usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, aby se „žalobou podanou do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení“ domáhali u Okresního soudu v adresa proti žalované určení, že jsou dědici po zůstavitelce s tím, že žalobci byli poučeni, že nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude-li řízení o žalobě zastaveno nebo bude-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou a soud tomu, komu bylo určeno podat žalobu, jeho účast v pozůstalostním řízení ukončí. Soud, jež vede řízení o pozůstalosti, vycházel z toho, že mezi účastníky vznikl spor o dědické právo, pro jehož vyřešení je „nutno prokázat nepravost závěti zůstavitelky ze dne 3. 5. 2020“ s tím, že v případě neplatnosti této závěti budou žalobci dědici zůstavitelky na základě závěti ze dne 2. 4. 2008. Toto usnesení bylo nabylo právní moci dne 21. 3. 2024.

5. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobci dne 1. 5. 2024 podali u Okresního soudu v adresa žalobu na určení, že jsou dědici po zůstavitelce; řízení o této žalobě bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno usnesením Okresního soudu v adresa ze dne 1. 8. 2024, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne 22. 8. 2024.

6. V řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka žalobci žalobu podali dne 22. 8. 2024.

7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

8. Dle § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Dle § 170 odst. 2 z. ř. s. nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

9. Dle § 57 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Dle § 57 odst. 2 o. s. ř. se lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Dle § 57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a to z následujících důvodů.

11. Soud se předně zabýval formálními náležitostmi usnesení, jímž byli žalobci vyzváni k podání žaloby, a dospěl k závěru, že toto zcela splňuje zákonné požadavky, zejm. že usnesení obsahuje poučení o tom, jakou konkrétní žalobu je třeba podat, proti komu a k jakému soudu. Usnesení rovněž obsahuje dostatečnou lhůtu k učinění tohoto úkonu (viz § 170 odst. 1 poslední věta za středníkem z. ř. s.) a rovněž poučení o následcích zmeškání takové lhůty. Usnesení bylo řádně doručeno a nabylo právní moci dne 21. 3. 2024. Soud tedy uzavírá, že usnesení Okresního soudu v adresa, tj. soudu, jež vede řízení o pozůstalosti po zemřelé jméno FO, ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým bylo žalobcům uloženo, aby se „žalobou podanou do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení“ domáhali u Okresního soudu v adresa proti žalované určení, že jsou dědici po zůstavitelce, je bezvadné.

12. Dále se soud s odkazem na § 170 z. ř. s. zabýval včasností podané žaloby, přičemž v posuzované věci soud shledal, že žaloba žalobců, která byla soudu doručena dne 22. 8. 2024, byla podána opožděně. Výše zmíněné že usnesení Okresního soudu v adresa ze dne 4. 3. 2024, č. j. spisová značka nabylo právní moci dne 21. 3. 2024. Žalobcům bylo uloženo podat žalobu do dvou měsíců od právní moci, tj. nejpozději dne 21. 5. 2024. Žalobci však žalobu podali až dne 22. 8. 2024, tj. v době, kdy lhůta stanovená k podání žaloby již uplynula. O tom, že by žalobci v řízení o pozůstalosti vůbec žádali o prodloužení lhůty, a že by o této žádosti bylo rozhodnuto ještě před uplynutím původně stanovené dvouměsíční lhůty nadto nebylo v řízení ničeho tvrzeno ani zjištěno. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu pro opožděnost zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí. Pro nadbytečnost soud neprováděl žádné jiné navržené důkazy, neboť tyto směřovaly do objasnění skutkového stavu věci a pro závěr soudu o opožděně podané žalobě byly nadbytečné.

13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalobcům na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalované sestávají z odměny za zastupování žalované v řízení advokátem, a to za celkem hodnota úkony právní služby právnická osoba 500 Kč, 1 x 3 700 Kč podle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. převzetí a příprava věci, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 11. 11. 2024, účast u jednání před soudem konaným dne 3. 6. 2025), dále 3 x režijní paušál 2 x 300 Kč, 1 x 450 Kč dle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř.; tj. na nákladech řízení celkem 11 797,50 Kč. Tyto náklady řízení žalované prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému bránění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalobce zavázal k rukám zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení. Lhůta k podání odvolání počíná běžet faktickým převzetím rozhodnutí adresátem, je-li převzato ihned při doručení zásilky nebo v době do 10 dnů ode dne uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky. V případě, že je rozhodnutí adresátem převzato kdykoliv po desátém dnu od uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky, považuje se desátý den za den doručení a lhůta pro podání odvolání počíná běžet již tímto dnem, a nikoliv dnem faktického převzetí písemnosti (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.