30 C 551/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 27 780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 16. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba doručená soudu dne 3. 7. 2024, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč a částku 3 780 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 863,91 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 352 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 7. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 780 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne 8. 8. 2023 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 8. 8. 2023. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne 15. 10. 2023, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 0 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním , právnická osoba, podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů: „K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.“ Vzhledem k tomu, že v soudu předkládané záležitosti se jedná o soukromoprávní vztah, § 5 ZSVD se nepoužije. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v předkládané záležitosti ZSVD připouští podpis smlouvy elektronickým podpisem jiným, než je zaručený elektronický nebo uznávaný elektronický podpis, kdy touto zbytkovou kategorií je tzv. elektronický podpis prostý. Výše popsaný postup podpisu prostřednictvím PINu zaslaného žalobkyní na klientem uvedené telefonní číslo a následné zadání PINu klientem na webových stránkách žalobkyně představuje právě tento tzv. prostý elektronický podpis. S ohledem na tuto skutečnost byla smlouva o zápůjčce uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným v písemné podobě. Upozorňujeme, že tento závěr je rovněž v souladu se stanoviskem ČNB ve vztahu k uzavírání smluv podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, na dálku, když ČNB k této otázce publikovala následující stanovisko: „Obecně z pohledu výkonu dohledu nad ochranou spotřebitele ČNB nepovažuje za nezbytné, aby za účelem dodržení písemné formy byla v soukromoprávních vztazích právní jednání učiněná elektronickými prostředky vždy podepsána zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu článku 3 bod 11) nařízení eIDAS, resp. dříve § 2 písm. b) ZEP, a to proto, že požadavek písemné formy vyplývá podle důvodové zprávy k ZSÚ z nutnosti nastolení právní jistoty v těchto smluvních vztazích a z nutnosti zajištění důkazů pro případné právní spory a podle ČNB pak především ze snahy zabránit v současné době mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. Těmto záměrům může podle ČNB často vyhovět i (prostý) elektronický podpis.“ (Stanovisko ČNB K některým ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soubor otázek a odpovědí). Konečně žalobkyně závěrem podotýká, že v rámci procesu kontraktace je třeba odlišit ověření totožnosti (které bylo žalobkyní provedeno postupem v souladu s § 11 odst. , právnická osoba, odst. 6 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, jak je popsáno v předchozím odstavci), a podpis samotný, který neslouží k ověření totožnosti, nýbrž ke stvrzení konečnosti dohody a vážnosti vůle (obdobně jako v případě vlastnoručního podpisu, kdy totožnost také není ověřována prostřednictvím podpisu, ale předložením průkazu totožnosti). Smlouva o zápůjčce včetně , právnická osoba, podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) ZSÚ a žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 1 500 Kč (písemné výzvy odeslány dne 22. 9. 2023, 11. 10. 2023, 20. 10. 2023) Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobkyně požaduje, činí 25 500 Kč. Jistina a poplatek ve výši 24 000 Kč. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč. Smluvní pokuta dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 8. 2023 ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 15 000 Kč, a to konkrétně ode dne 16. 10. 2023 do dne 24. 6. 2024, kdy žalobkyně vyhotovuje tento návrh. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 3 780 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovanému, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o zápůjčce ze dne 8. 8. 2023, všeobecné obchodní podmínky, výpisy z účtu, upomínky k zaplacení, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

5. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce 8. 8. 2023, všeobecné obchodní podmínky soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele žalobkyně a na straně klienta žalovaný, u nějž byla uvedena jeho adresa bydliště, rodné číslo, telefonní číslo, e-mailová adresa. Touto listinou se věřitel zavázal poskytnout klientovi - žalovanému nejpozději do dvou pracovních dní ode dne uzavření smlouvy peněžní prostředky ve sjednané výši 15 000 Kč a žalovaný byl povinen peněžní prostředky spolu se sjednaným poplatkem ve výši 9 000 Kč vrátit sjednaným způsobem. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Podpis žalovaného na smlouvě absentuje. V místě podpisu žalovaného je uvedeno jeho jméno a příjmení, datum, čas a PIN kód. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě. Z výpisů z účtu soud zjistil, že žalobkyně poukázala ze svého bankovního účtu na bankovní účet označený jménem a příjmením žalované dne 23. 3. 2017 platbu ve výši 6 000 Kč. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že z účtu označeného jménem a příjmením žalovaného byla dne 7. 12. 2021 na účet žalobkyně poukázána částka 1 Kč, a právě na tento účet byla dne 8. 8. 2023 žalobkyní poukázána částky 15 000 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalobou uplatněné částky do 7 dnů od doručení výzvy, a to písemnou výzvou ze dne 24. 5. 2024.

6. Soud v řízení tedy nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „smlouva o zápůjčce“, nicméně tato listina nebyla opatřena podpisem žalovaného; z této listiny se uzavření smlouvy se žalovanou stranou nepodává, v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena. Z provedených důkazů však vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 8. 8. 2023 částku ve výši 15 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. K zaplacení žalobou uplatněné částky byl žalovaný vyzván.

7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

8. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona.

9. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení v místě podpisu žalovaného jeho jména a příjmení, datumu, času a PIN kódu, neboť toto samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu.

10. Soud tedy opakovaně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.

11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud konstatuje, že žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu dne 8. 8. 2023 částku ve výši 15 000 Kč, a proto má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalovanému. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na svůj závazek neplnil ničeho; žalovaný sám jakékoli úhrady netvrdil a ani v řízení nevyšly najevo.

12. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 15 000 Kč (tj. 15 000 minus 0 Kč), tj. žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k faktu, že v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v rozsahu uvedeném ve výroku I. po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Výrokem II. soud zamítl další žalobou uplatněné nároky, a to s ohledem na výše odůvodněný závěr o neexistenci smluvního vztahu tak, jak tvrdila žalobkyně.

13. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Procesní úspěch žalobkyně je představován výrokem I. a představuje 81,96 % a neúspěch výrokem II. a představuje 18,04 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 63,92 % (81,96 % minus 18,04 %) nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Náklady řízení procesně úspěšnější žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem , hodnota, úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 900 Kč (tj. 3 x 300 Kč), dále 3 x režijní paušál za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále soudní poplatek ve výši 1 464 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 2 916 Kč, ze kterých soud žalobkyni přiznal z důvodů uvedených výše 63,92 %, tj. částku 1 863,91 Kč. Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 1 112 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 1 464 Kč. Proto soud žalobkyni zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku tak, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.