30 C 659/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 24 925 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 215 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 915 Kč za dobu od 21. 11. 2021 do zaplacení, částku 6 150 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 850 Kč za dobu od 20. 3. 2022 do zaplacení, částku 9 465 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 165 Kč za dobu od 3. 8. 2022 do zaplacení, částku 3 095 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 795 Kč za dobu od 19. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 29. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 925 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 6. 9. 2021. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu k úhradě dne 21. 9. 2021. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, (dále pouze „vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci o osobě, která je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. , Anonymizováno, . Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobkyně na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna považovat je za správné. Žalobkyně si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Výše uvedené ustanovení představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. Žalobkyně se obrátila výzvou na registrovaného vlastníka/provozovatele vozidla, a tento sdělil a doložil, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyl. Žalobkyní bylo doloženo, že vlastnické právo k vozidlu nabyl žalovaný. Tímto byla vyvrácena uvedená zákonná domněnka a skutečným vlastníkem vozidla a osobou povinnou k úhradě příspěvku je žalovaný. Žalobkyně tak v souladu s ust. § 4 odst. 6 větou poslední Zákona uplatňuje svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, kterým je žalovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 13. 4. 2021 do dne 12. 7. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 91 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 20. 11. 2021. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, (dále pouze „vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci o osobě, která je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. , Anonymizováno, . Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobkyně na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna považovat je za správné. Žalobkyně si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Výše uvedené ustanovení představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. Žalobkyně se obrátila výzvou na registrovaného vlastníka/provozovatele vozidla, a tento sdělil a doložil, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyl. Žalobkyni bylo doloženo, že vlastnické právo k vozidlu nabyl žalovaný. Tímto byla vyvrácena uvedená zákonná domněnka a skutečným vlastníkem vozidla a osobou povinnou k úhradě příspěvku je žalovaný. Žalobkyně tak v souladu s ust. § 4 odst. 6 větou poslední Zákona uplatňuje svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, kterým je žalovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 13. 7. 2021 do dne 10. 10. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 90 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 19. 3. 2022. Žalobkyně dále odeslala písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., která pro žalobkyně pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 8. 8. 2022. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, (dále pouze „vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci o osobě, která je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. , Anonymizováno, . Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobkyně na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna považovat je za správné. Žalobkyně si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Výše uvedené ustanovení představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. Žalobkyně se obrátila výzvou na registrovaného vlastníka/provozovatele vozidla, a tento sdělil a doložil, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyl. Žalobkyni bylo doloženo, že vlastnické právo k vozidlu nabyl žalovaný. Tímto byla vyvrácena uvedená zákonná domněnka a skutečným vlastníkem vozidla a osobou povinnou k úhradě příspěvku je žalovaný. Žalobkyně tak v souladu s ust. § 4 odst. 6 větou poslední Zákona uplatňuje svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, kterým je žalovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 11. 10. 2021 do dne 28. 2. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 141 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 2. 8. 2022. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, (dále pouze „vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci o osobě, která je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. , Anonymizováno, . Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobkyně na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna považovat je za správné. Žalobkyně si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Výše uvedené ustanovení představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. Žalobkyně se obrátila výzvou na registrovaného vlastníka/provozovatele vozidla, a tento sdělil a doložil, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyl. Žalobkyni bylo doloženo, že vlastnické právo k vozidlu nabyl žalovaný. Tímto byla vyvrácena uvedená zákonná domněnka a skutečným vlastníkem vozidla a osobou povinnou k úhradě příspěvku je žalovaný. Žalobkyně tak v souladu s ust. § 4 odst. 6 větou poslední Zákona uplatňuje svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, kterým je žalovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 1. 3. 2022 do dne 12. 4. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 43 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 18. 3. 2023. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: výzva k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky k zaplacení, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu.

5. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdila žalobkyně v žalobě, když s ohledem na jeho faktickou nespornost a povahu provedených důkazů (tj. listin, jejichž pravost ani věcná správnost nebyla žádným účastníkem zpochybněna) v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozepisoval jednotlivá skutková zjištění.

6. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě žalovanému, jakožto vlastníkovi výše specifikovaného vozidla, vznikla v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, avšak v tvrzeném období žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, když v daném období provozoval vozidlo, k němuž nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně tak má v souladu s § 4 tohoto zákona právo na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s výše uvedeným zákonným ustanovením, a to ve výši 47 Kč za den. Po marném uplynutí lhůty pro zaplacení příspěvku se tento stal splatným. Žalobkyni dále vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb.

7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla v řízení plně úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal náklady řízení, jež jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), třemi režijními paušály po 100 Kč ke každému z úkonů právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) AT spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 21 %. Náklady řízení tedy v daném případě činí celkem částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

8. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.