30 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 21 780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 780 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 30. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 950,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 12. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 21 780 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně zajišťovala přepravu zboží pro [právnická osoba], s.r.o., [IČO], za tím účelem objednala přepravu u žalované a u [jméno] [příjmení], [IČO]. Žalovaná a [příjmení] [příjmení] však neprovedli přepravu v dohodnutém rozsahu, proto [právnická osoba], s.r.o. zajistila přepravu v chybějícím rozsahu prostřednictvím třetí osoby a po žalobkyni následně požadovala náhradu nákladů vynaložených náhradní služby nedodané žalobkyní. Tato částka činila 1 573 EUR (39 969,93 Kč), viz daňový doklad [číslo]. Žalobkyně náhradu za neprovedenou dopravu uhradila a požadovala po žalované a po [jméno] [příjmení] nahradit část těchto nákladů, tedy po každém z nich 797,09 EUR, tj. 21 780,41 Kč, včetně DPH. K tomu byl vystaven žalované daňový doklad [číslo]. [jméno] [příjmení] za společnost žalované tento dluh uznal, a to telefonicky a e-mailem ze dne 6. května 2020. Přes uznání dluhu, příslib úhrady žalované pohledávky v termínu splatnosti, a splnění dalších podmínek zmiňovaných v elektronické zprávě žalované, nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. Právní zástupce žalobkyně tak dne 3. srpna 2020 odeslal žalované upomínku, předžalobní výzvu. Ani poté však k úhradě pohledávky nedošlo.

2. Má-li soud dostát zásadě občanského soudního řízení, aby rozhodl věc zpravidla při jediném jednání, je nezbytná kvalitní příprava ze strany soudu. Proto občanský soudní řád v zájmu hospodárnosti řízení vychází ze zásady, že žalovaná musí být zavázán již ve stádiu přípravy jednání k vyjádření ve věci, aby účastníci (i soud) znali svá procesní stanoviska, včetně skutkových i právních námitek tak, aby mohl být stanoven okruh sporných skutečností.

3. Soud vydal usnesení dle § 114b o. s. ř. a vyzval žalovanou, aby se ve věci ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřila, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, vylíčila ve svém písemném vyjádření rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a aby připojila listinné důkazy, kterých se dovolává, příp. označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovanou současně poučil o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve lhůtě určené soudem nevyjádří, popř. ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se zato, že nárok, který je proti ní uplatňován žalobou, uznává podle § 114b odst. 5 o. s. ř. V takovém případě soud v souladu s § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne rozsudkem pro uznání.

4. Vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování a jsou-li splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, je soud povinen rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle této zákonné fikce uznání, která je sankcí za nečinnost žalovaného. Soud tak činí tak bez ohledu na to, zda jsou žalobní tvrzení podložena důkazy, či zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se podle nich naopak požadavky žalobce jeví nedůvodnými. Bez zřetele k tomu, v jaké fázi řízení nastala právní fikce uznání nároku, soud v rozsudku pro uznání nečiní žádná skutková zjištění ani je nehodnotí. Vzhledem ke skutečnosti, že je rozsudek pro uznání vydán na základě právní fikce uznání nároku, a že je jím soud v případě existence některé z těchto skutečností povinen rozhodnout, ukládá mu zákon formu tzv. zkráceného odůvodnění rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3498/2012).

5. Usnesení obsahující výzvu podle § 114b o. s. ř. bylo žalované doručeno do vlastních rukou. Na výzvu soudu však žalovaná nijak nereagovala, došlo tedy na základě fikce uvedené v § 114b odst. 5 o. s. ř. k uznání nároku žalobce žalovanou. Soud proto žalobě v souladu s § 153a o. s. ř. vyhověl rozsudkem pro uznání, neboť nejedná se o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, nejedná se o věc uvedenou v § 118b nebo § 120 odst. 2 o. s. ř.

6. V souladu s § 156 odst. 1 o. s. ř. a § 153a odst. 4 o. s. ř. soud pouze pro vydání rozsudku pro uznání nenařizoval jednání a rozsudek veřejně vyhlásil.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalované na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 2,5 úkonů právní služby á 1 980 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h), vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), dále 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 872 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 7 950,50 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva.

8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.