30 C 8/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 119 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 13. 12. 2019 do zaplacení a dále částku 275,92 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba doručená soudu dne 30. 9. 2020 se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 100 Kč a částku 1 119 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 305 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 30. 9. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 119 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 10. 9. 2018 uzavřela žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. právnická osoba, IČO číslo, kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru splatit i kapitalizovaný úrok za předpokládané období trvání úvěru ve výši 0 Kč. Žalovaný se, jak vyplývá z části smlouvy nazvané anonymizováno úvěru, řádku celková splatná částka, zavázal právnická osoba vrátit částku 3 000 Kč spolu s příslušenstvím, a to v jediné splátce s 30 denní splatností ode dne uzavření smlouvy. Dne 11. 10. 2018 byl ke smlouvě o úvěru číslo uzavřen dodatek téhož čísla, kterým byla prodloužena doba splatnosti úvěru, a to do 10. 11. 2018. Žalovaný o dodatek smlouvy zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o úvěru, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry úvěru. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o dodatek byla žalovanému následně schválena, kdy mu byla na sdělený bankovní účet poukázána požadovaná finanční částka. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 7. 1. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 4 225 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 125 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru číslo ze dne 19. 9. 2018, dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne 11. 10. 2018, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního archu, potvrzení o úplatě, předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu.

4. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

5. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu.

6. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru soud zjistil, že tato je datovaná dnem 10. 9. 2018 a jako smluvní strana je zde uvedena právnická osoba, IČO jako věřitel a žalovaný jako klient, u nějž je dále uvedeno rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu a číslo telefonu. Předmětem smlouvy je závazek právnická osoba poskytnout klientovi, tj. žalovanému, za podmínek stanovených níže, peněžní prostředky v úhrnné výši 3 000 Kč. Klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit a zaplatit věřiteli úroky přirostlé k úvěru a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisí s úvěrem, a to vše ke dni splatnosti úvěru. Smlouva obsahuje ručně psaný podpis žalovaného. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se podrobně seznámil s textem smlouvy včetně jejich příloh, které tvoří nedílnou součást smlouvy, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi, považuje je za závazná. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že jako čerpání úvěru převzal částku 3 000 Kč v hotovosti.

7. Z listiny nazvané Smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy a z listiny nazvané oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení; tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemným oznámením odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě.

8. Z listiny nazvané předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky, a to ve lhůtě„ IHNED“ po obdržení výzvy.

9. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé, a to vzhledem k dále uvedenému právnímu posouzení věci.

10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

11. Smlouvu uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., dle kterého, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud podotýká, že smlouva sjednaná mezi účastníky není smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť pojmovým znakem smlouvy o zápůjčce je, že zapůjčitel vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc (v dané věci se jedná o zápůjčku peněžitou); na rozdíl od smlouvy o úvěru, kde se věřitel, tedy úvěrující, zavazuje, že úvěrovanému, tedy dlužníku, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité části. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky.

12. Současně soud vzal za prokázané, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem v oblasti finančních služeb (předchůdcem žalobkyně) a žalovaným jako spotřebitelem. Smluvní vztah je proto nutno kromě výše uvedených právních předpisů posoudit rovněž podle zák. č. 257/2016 Sb. Smlouva má tedy charakter tzv. spotřebitelské smlouvy podle § 1810 o. z., neboť podle skutkového závěru soudu byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jednotlivá práva a povinnosti je třeba poměřovat také podle ustanovení § 1810 a násl. o. z.

13. Věřitel je před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěryschopnosti spotřebitele. Žalobkyně žádná tvrzení o tom, zda vůbec a jakým případně způsobem předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky, netvrdila. Žalobkyně se k jednání po své omluvě nedostavila, dobrovolně se tak zbavila práva na poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o potřebě doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ve shora uvedeném smyslu, kterého by se jí ze strany soudu při jednání dostalo (poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. je konstruována pouze jako poučovací povinnost soudu při jednání a nikoliv mimo jednání).

14. Soud tak nezbylo než konstatovat, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je jednáním, které odporuje zákonu a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek. Neplatnost smlouvy o úvěru je neplatností absolutní a soud je povinen k ní přihlédnout, aniž by se jí kterýkoliv z účastníků řízení musel dovolat. Při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno dovodit, že se tato neplatnost vztahuje i na ujednání o úroku a dalších platbách sjednaných ve smlouvě, neboť tato ujednání jsou ujednáními odvozenými od existence samotné smlouvy a bez ní nemohou samostatně existovat.

15. Z důvodu neplatnosti smlouvy je nutno vzájemné vztahy účastníků vypořádat v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek.

16. V řízení prokázáno, že předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl plnění bez prokázaného právního důvodu ve výši 3 000 Kč Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána.

17. Žalobkyni tak náleží vůči žalovanému právo na vydání toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný nezaplatil ničeho, ohledně případných plateb žalovaného nadto nebylo v řízení ničeho tvrzeno a prokázáno. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 3 000 Kč, tj. poskytnuté prostředky mínus vrácené peněžní prostředky, neboť ze shora popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti.

18. Ohledně zbývajících žalobou uplatněných nároků soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť jak soud konstatoval výše, při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno dovodit, že se tato neplatnost vztahuje i na ujednání o úroku a dalších platbách sjednaných ve smlouvě, neboť tato ujednání jsou ujednáními odvozenými od existence samotné smlouvy a bez ní nemohou samostatně existovat.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Procesní úspěch žalobkyně je představován výrokem I. a představuje 60,25 % a neúspěch výrokem II. a představuje 39,75 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 20,50 % (60,25 % minus 39,75 %) nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Náklady řízení procesně úspěšnější žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 600 Kč (tj. 3 x 200 Kč), dále 3 x režijní paušál za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 1 489 Kč, ze kterých soud žalobkyni přiznal z důvodů uvedených výše 20,50 %, tj. částku 305 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

20. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.