30 C 85/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 13 771 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 15. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba došlá soudu dne 23. 1. 2026 se v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 4 271 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 989,90 Kč za dobu od 15. 11. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 23. 1. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 13 771 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , sídlem , adresa, nabyla pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2025 uzavřené se společností Emma´s credit s.r.o., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, / , Anonymizováno, dne , datum, , dle které žalované poskytl dne , datum, úvěr ve výši 9 500 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána na 14. 11. 2024. Žalovaná se dle čl. III odst. 4 Smlouvy zavázala uhradit poplatek za sjednání úvěru, který dle čl. II odst. 2 písm. b) Smlouvy činil 3 989,90 Kč. Žalovaná se dále dle čl. III odst. 1 Smlouvy zavázala uhradit smluvní úrok, který dle čl. II odst. 2 písm. b) Smlouvy činil 281,10 Kč. Výše poplatku za sjednání úvěru a smluvního úroku je určena dle čl. II odst. 2 písm. b) Smlouvy, neboť žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditgo.cz, na které si žalovaná nejprve zvolila výši úvěru a dobu splatnosti. Následně se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Za účelem ověření identity žadatele o úvěr byla žalovaná povinna doložit kopii dokladu totožnosti. Za účelem ověření úvěruschopnosti byla žalovaná povinna doložit výplatní pásky za 2 měsíce, výpis z bankovního účtu nebo daňové přiznání a současně byla právním předchůdcem žalobkyně lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Na základě uvedené lustrace nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalované. Po ověření identity a úvěruschopnosti žalované jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh Smlouvy. Žalovaná odsouhlasila znění Smlouvy odesláním SMS obsahující unikátní verifikační kód ve znění 78783, který jí byl dle čl. IV odst. 3 Smlouvy přidělen na základě žádosti o úvěr a který je dle téhož ustanovení Smlouvy postaven na roveň podpisu fyzickému, čímž došlo k uzavření Smlouvy. Úvěr byl převeden z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Platba byla identifikována uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídal rodnému číslu žalované. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána. Výzva k plnění před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalované dne , Datum narození advokátky, . Po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované ve výši 0 Kč činí celková výše nároků žalobkyně 13 771 Kč nejpozději splatných dne 14. 11. 2024, skládajících se z nesplacené části jistiny 9 500 Kč, poplatku za sjednání úvěru 3 989,90 Kč, smluvního úroku 281,10 Kč. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. K prokázání skutečnosti, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobkyně, aby soud učinil dotaz na banku žalované , právnická osoba, ., zda ji byla v měsíci říjnu 2024 zaslána na bankovní účet č. , č. účtu, platba 9 500 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a zda byla v rozhodné době žalovaná majitelem účtu nebo k němu měla dispoziční oprávnění. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky, předsmluvní formulář, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu.

4. Z listiny nazvané smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že tato listina není podepsána žalovanou. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako dlužník. Předmětem smlouvy je závazek úvěrující, že poskytne dlužníku peněžní prostředky ve výši 9 500 Kč na bankovní účet s tím, že dlužník poskytnuté peněžní prostředky vrátí věřiteli nejpozději do 14. 11 2024. Klient se dále zavázal zaplatit věřiteli sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 989,90 Kč a sjednaný úrok ve výši 281,10 Kč. Z výpisu z účtu soud zjistil, že předchůdce žalobkyně poukázal na bankovní účet označený jménem a příjmením žalované dne 15. 10. 2024 platbu ve výši 9 500 Kč. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postupně postoupena z původního věřitele na žalobkyni; tato skutečnost byla žalované oznámena. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila a žalované odeslala písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky.

5. Soud po provedeném dokazování nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou stranou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „smlouva o úvěru“, nicméně tato listina nebyla řádně opatřena podpisem žalované, v listině je v místě podpisu žalované uveden tištěný text: „Ja, , Jméno žalované, , rodné číslo , hodnota, potvrzují, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, elektronickým kódem , Anonymizováno, “; z této listiny se uzavření smlouvy se žalovanou stranou nepodává, v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované strany. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena. Z provedených důkazů však vzal soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 15. 10. 2024 částku ve výši 9 500 Kč převodem na její bankovní účet.

6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

7. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace tzv. na dálku. V předložené listině nazvané smlouva o úvěru bylo v místě podpisu žalované uvedeno: „Ja, , Jméno žalované, , rodné číslo , hodnota, potvrzují, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, elektronickým kódem , Anonymizováno, “;. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalované a dodatku „Ja, , jméno FO, , rodné číslo , hodnota, potvrzují, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, elektronickým kódem , Anonymizováno, “, neboť toto samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu tedy soud konstatuje, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez právního důvodu dne 15. 10. 2024 částku ve výši 9 500 Kč. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy bylo poskytnuto žalované. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno uzavření smlouvy, nebyly platně sjednány ani další žalobou uplatněné položky. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok, popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

9. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její účet částku 9 500 Kč, postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení prokázáno, a současně v řízení nebylo tvrzeno ani jinak zjištěno, že ba na žalobou uplatněnou částku bylo ze strany žalované cokoli uhrazeno, posoudil soud nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozhodnutí.

10. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšnější, proto soud náhradě nákladů řízení žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, neboť tento náklad řízení žalobkyni prokazatelně vznikl, byl potřebný k účelnému uplatnění práva žalobkyně a odpovídá míře procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně. K náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.