30 C 89/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 33 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 6. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba došlá soudu dne 24. 1. 2025 se v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 22 100 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 6. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 24. 1. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 33 100 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná byla při uzavření smlouvy o úvěru podnikatelem a úvěr uzavírala v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 28. 6. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 28 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 5. 9. 2024. Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 19 600 Kč. Strany se podle čl. 7 smlouvy dohodly na možném prodloužení splatnosti, a to za podmínky, že žalovaná uhradila žalobkyni k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V takovém případě se den konečné splatnosti úvěru automaticky odložil o 14 dnů a neuhrazená částka nabyla splatnosti v nově určený den. Rovněž se splatnost úvěru prodlužovala, pokud žalovaná spolu s částkou poplatku za poskytnutí úvěru vztahující se k odkládané splátce a také veškeré doposud neuhrazené splátky, ve vztahu, k nimž je v prodlení, z důvodu nesplnění podmínky pro automatické prodloužené doby splatnosti úvěru. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 19 600 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 28 000 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, jež jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření žalovanou uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Žalobkyně následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Případně ověření uvedených údajů proběhlo prostřednictvím služby Bank iD od společnosti , právnická osoba, . K ověření majitele bankovního účtu využívá žalobkyně služeb společnosti , právnická osoba, ., která disponuje licencí AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2), kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které byly vykonané na účtu žalované. Výpis o ověření bankovního účtu žalované žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Jestliže žalovaná s nahlédnutím na účet nesouhlasila, byla za účelem ověření majitele účtu povinna provést tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Žalobkyně úvěr žalované vyplatila dne 28. 6. 2024 na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platby od společnosti , právnická osoba, , případně z výpisu z bankovního účtu žalobkyně, ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání předžalobní upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 21. 12. 2024. Žalobkyně navrhuje, aby soud provedl důkazy předkládanými listinami. Uzavření smluvního vztahu dokládá žalobkyně Smlouvou o podnikatelském úvěru. Poskytnutí úvěru dokládá výpisem z bankovního účtu či Potvrzením o provedené platbě od , právnická osoba, zajišťující platební styk na základě licence od ČNB. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhuje, aby si soud vyžádal vyjádření bankovních ústavů, z jejich účtů byly prováděny transakce, o tom, že žalované byl poskytnut úvěr v tvrzené výši. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované ve výši 17 000 Kč je celkem 33 100 Kč, nejpozději splatných dne 5. 9. 2024. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z listiny nazvané Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující žalobkyně a na straně úvěrované žalovaná, u níž byla uvedena adresa, rodné číslo, číslo telefonu email a u bankovního spojení nebylo uvedeno číslo účtu. Touto listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrované úvěr výši 28 000 Kč a úvěrovaná byla povinna vrátit úvěr do 5. 9. 2024, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání Úvěru, tj. ode dne poskytnutí Úvěru do jeho úplného splacení (není-li v čl. 5.3 této Smlouvy pro případ dlouhodobého prodlení Klienta se splácením Úvěru stanoveno jinak). Soud však v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Žalobkyně smlouvu podepsala dne 28. 6. 2024, avšak v místě podpisu žalované je uvedeno: „Datum: 28.06.2024 Kód SMS verifikace: 1839“. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě a soud tedy nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní žalovanou byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, neboť žalobkyní předložená listina nadepsanou jako „smlouva o úvěru“ nebyla řádně opatřena podpisem žalované; z této listiny se uzavření smlouvy se žalovanou stranou nepodává, v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované strany.

6. Z Potvrzení o provedené platbě a listiny nazvané Payments info bylo zjištěno, že žalobkyně dne 28. 6. 2024 poskytla žalované na její účet částku 28 000 Kč, přičemž se jedná o účet, ze které žalovaná odeslala žalobkyni tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč.

7. Žalobkyně odeslala žalované písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky (zjištěno z Výzvy k zaplacení dluhu - předžalobní upomínky ve spojení s Poštovním podacím archem).

8. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Z provedených důkazů však vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované dne 28. 6. 2024 částku ve výši 28 000 Kč převodem na její bankovní účet. K zaplacení žalobou uplatněné částky byla žalovaná žalobkyní vyzývána.

10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

11. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu.

12. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaná tuto smlouvu podepsala elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení v místě podpisu žalované: „Datum: 28.06.2024 Kód SMS verifikace: 1839“, neboť toto neumožňuje podepisující osobu přesně jednoznačně a nezaměnitelně identifikovat.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud konstatuje, že žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu dne 28. 6. 2024 částku ve výši 28 000 Kč, a proto má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalované. Žalobkyně sama tvrdila, že žalovaná zaplatila 17 000 Kč, jiné úhrady ze strany žalované nebyly v řízení ani tvrzeny ani zjištěny. Žalobkyně tedy poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 28 000 Kč, žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná dosud zaplatila 17 000 Kč, neuhrazeno tak zůstává 11 000 Kč. Protože v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku 11 000 Kč bylo cokoli uhrazeno, a to ani přesto, že žalovaná byla o zaplacení upomínána, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb.

14. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl; nebylo-li v řízení prokázáno uzavření smlouvy, nebylo prokázáno sjednání dalších požadovaných plateb (poplatku, smluvní pokuty).

15. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, žalovaná sama náklady řízení nežádala, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

16. Dlužnou částku byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.