31 C 120/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 33 044 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně částky 11 110 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 20. 8. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení -) částky ve výši 10 440 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 22 575,90 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 21 550 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 8. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 10 440 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení, -) částky ve výši 11 494 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 433,41 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11 494 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 11 494 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 20. 8. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 33 044 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 20. 11. 2006 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 11. 2007. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18. 8. 2009. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 26. 11. 2007. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 26. 11. 2007 činila dlužná jistina částku 12 706,37 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 8 843,63 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 3 890 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 21 550 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 21 550 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 706,37 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 8 843,63 Kč - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 22 575,90 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 21 550 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 22 575,90 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 21 550 Kč od 4. 12. 2007, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020 V. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 24. 7. 2006 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 7. 2007. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18. 8. 2009. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 23. 7. 2007. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 23. 7. 2007 činila dlužná jistina částku 6 907,45 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 4 586,55 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 21 786 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 11 494 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 11 494 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 907,45 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 4 586,55 Kč - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 12 433,41 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 11 494 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 12 433,41 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 11 494 Kč od 31. 7. 2007, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020 V. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání dne 23. 6. 2022 se žalobce ani žalovaná nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal prokázánu jeho procesní subjektivitu.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 7. 2006, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 20 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 13 280 Kč, tj. celkem 33 280 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, první splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa].

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 20. 11. 2006, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 15 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 10 440 Kč, tj. celkem 25 440 Kč v 53 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, první splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa]

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, vč. výňatků z Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - str. 86, str. [číslo] vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávky za žalovanou dle citovaných smluv.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] tímto sdělením mínila oznámit žalované postoupení pohledávek z citovaných smluv na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky z obou smluv ve lhůtě do 10 dnů. Z podacího lístku ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že uvedené bylo žalované odesláno na adresu [adresa], dne 1. 2. 2021.

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 7. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dle citovaných smluv do 13. 8. 2021. Tato výzva byla zaslána žalované dne 30. 7. 2021 na adresu [adresa].

10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej vymezil žalobce v podané žalobě. Soud nevzal prokázané, že by se do dispoziční sféry žalované dostalo oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 odeslané dne 1. 2. 2021 na adresu [adresa], ve kterém byla rovněž žalovaná poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Tato adresa není adresou uvedenou ve smlouvě, z obsahu spisu a provedených důkazů nevyplývá, že by ji žalovaná jako kontaktní vůči žalobci či jeho předchůdci určila, rovněž nejde o aktuálně ani o dříve evidovanou adresu trvalého pobytu žalované. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., aby doplnil skutková tvrzení, na základě jaké skutečnosti žalované na tuto adresu písemnosti zasílal a aby k tomuto označil důkazy, žalobce se dobrovolnou neúčastní u jednání o možnost být poučen ze strany soud připravil.

11. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále v textu jen„ ObčZ“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

16. Po právní stránce soud konstatuje, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. ObčZ, které však nebyly uzavřeny platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvy uzavírala žalovaná v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků Důvodem neplatnosti těchto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák. S ohledem zejména na výši těchto poplatků, které plní funkci úroku a bez jehož sjednání by žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 39 obč. zák. ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smluv, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.

17. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě lze vyhovět pouze částečně, a to pouze ve vztahu k nárokům ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 20. 11. 2006 [právnická osoba] poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy celkem částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná tuto částku převzala a uhradila žalobci či jeho předchůdci před podáním žaloby částku 3 890 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 11 110 Kč (tj. 15 000 Kč minus 3 890 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána poprvé k plnění žalobcem ve smyslu ustanovení § 563 ObčZ předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021, která jí byla odeslána dne 30. 7. 2021 na adresu trvalého pobytu, v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění do 13. 8. 2021. Dnem následujícím – 14. 8. 2021, se tak žalovaná dostala do prodlení se zaplacením dlužné částky. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 11 110 Kč rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši dle žaloby, tj. 7,25% ročně od 14. 8. 2021 do zaplacení.

18. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem, kdy se jedná o lhůtu základní a ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

19. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu, pokud žalobce odvozoval své nároky od smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 20. 11. 2006, zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku. Stejně tak soud ve výroku ad. II tohoto rozsudku zamítl žalobu, a to v celém rozsahu, pokud žalobce odvozoval své nároky od smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 7. 2006, neboť na základě této smlouvy nelze požadovat vůči žalované ničeho. [právnická osoba] poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy [číslo] ze dne 24. 7. 2006 celkem částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná tuto částku převzala a uhradila před podáním žaloby celkem částku 21 786 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované. Již pouhým matematickým srovnáním žalované poskytnuté a žalovanou zaplacené částky podle této smlouvy tu není žádné bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení by mohla být žalovaná zavázána. Na základě uvedeného tak soud žalobu v tomto směru zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku, a to včetně požadovaného příslušenství – úroku z prodlení v kapitalizované i běžící podobě, které sdílí osud jistiny.

20. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla vůči žalobci požadovat, v této věci nevznikly.