31 C 129/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 28 450 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro částku 9 000 Kč na smluvní pokutě, částku 284,34 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, částku 3 000 Kč na poplatcích zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 550 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba došlá soudu dne 5. 1. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 9 900 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 198,82 Kč, úroku ve výši 10,39 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 16 450 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 9 900 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 5. 1. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 28 450 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (s účinností ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) došlo dne 28. 6. 2018 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy dle čl. I. Smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst.

2. Smlouvy poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou dle čl. II. Smlouvy činily 12 900 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 900 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná v souladu čl. II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 28. 8. 2019, zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na: - jistině úvěru 15 000 Kč, - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 450 Kč, - poplatku za uzavření 1 800 Kč a - administrativním poplatku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 15 000 Kč od 29. 8. 2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,37% ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 1 450 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 450 Kč, - úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 1 800 Kč, - úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 200 Kč, - smluvní pokuty ve výši 9 000 Kč, - zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 1 483,16 Kč, dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: - úroků z úvěru ve výši 10,37% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, - zákonných úroků z prodlení ve výši 10,00% p.a. z částky ve výši 16 450 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 450 Kč, od 21. 5. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 18. 12. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Podáním ze dne 27. 5. 2021 žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení tak, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (s účinností ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]), jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o úvěru a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr (dále jen„ Žádost“) ze dne 26. 6. 2018 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Doklady k příjmům“ a„ Doklady k výdajům“. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. V Žádosti žalovaná uvedla, že je na dobu neurčitou zaměstnána jako [anonymizováno] u zaměstnavatele [anonymizováno 6 slov] [jméno] [příjmení], [IČO], že výše jejích měsíčních příjmů činí celkem 11 352 Kč, že výše jejích měsíčních výdajů činí 4 950 Kč, že výše měsíčního příjmu celé domácnosti činí celkem 21 852 Kč, a že výše měsíčních výdajů celé domácnosti činí celkem 9 900 Kč. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si právní předchůdce žalobce ověřil z Přílohy k pracovní smlouvě, Výplatních pásek, Pokladních dokladů a Smlouvy o podnájmu. Žalovaná v Žádosti prohlásila a svým podpisem stvrdila, že údaje, které právnímu předchůdci žalobce před uzavřením Smlouvy poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, a které si právní předchůdce žalobce ověřil, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 950 Kč je dostatečná. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v Žádosti o úvěr. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ustanovení § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě ujednání v čl. I. odst.

1. Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 28. 6. 2018, poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Úvěr byl v souladu s čl. II. Smlouvy poskytnut žalované za a) úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru 15 000 Kč za období, na které byl poskytnut, tj. 4 200 Kč, b) za poplatek za uzavření Smlouvy ve výši 600 Kč, c) za poplatek za správu úvěru (tj. administrativní poplatek) ve výši 3 300 Kč, d) za poplatek za hotovostní výběr splátek (tj. umožnění hradit splátky v hotovosti v místě bydliště žalované) ve výši 4 800 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru spatné žalovanou, představující součet úroku a poplatků, tedy dle čl. III. odst.

1. Smlouvy činily 12 900 Kč. Poplatek za uzavření Smlouvy byl dle čl. II. odst.

2. Smlouvy splatný ihned při uzavření Smlouvy, tj. 28. 6. 2018. Žalovaná se v čl. III. odst.

2. Smlouvy zavázala celkovou dlužnou částku poníženou o poplatek za uzavření, tedy částku 27 300 Kč (27 900 Kč – 600 Kč) uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 950 Kč, přičemž každá splátka byla dle Smlouvy splatná 28. den v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla Smlouva uzavřena. Dle ujednání v čl. III. odst.

3. Smlouvy byly splátky započítávány v souladu s Předpisem splátek ke Smlouvě, tj. z každé splátky byla započtena její příslušná část na úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní inkaso a jistinu. Dále žalobce připojil rozpis splátek a způsob započtení plateb žalované, kdy tato po uzavření Smlouvy uhradila částku ve výši 8 450 Kč (platbou ve výši 600 Kč dne 28. 6. 2018, ve výši 1 950 Kč dne 28. 6. 2018, ve výši 2 000 Kč dne 12. 7. 2018, ve výši 1 950 Kč dne 13. 9. 2018, ve výši 1 950 Kč dne 21. 10. 2018). Žalovaná po dobu trvání smluvního vztahu nehradila své splátky v řádné výši a včas. Dnem splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 28. 8. 2019, tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami (tj. 5.-14 splátka) a právnímu předchůdci žalobce vzniklo tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Po započtení splátek zůstala žalovaná povinna uhradit žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, na neuhrazené jistině částku 15 000 Kč, na úroku částku 1 450 Kč, na poplatku za správu úvěru částku 1 200 Kč, na poplatku za hotovostní výběr splátek částku 1 800 Kč, celkem tedy částku 19 450 Kč. Administrativním pochybením pracovníka při sepisu žaloby došlo v části skutkových tvrzení žaloby k zaměnění částek na poplatku za uzavření (úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy) a na inkasním poplatku (úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti). Na výši dluhu tato záměna nemá žádný vliv. Strany si v čl. V. odst.

4. Smlouvy sjednaly, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaná povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta dle téhož ujednání byla splatná dne následujícího po dni prodlení. Smluvní pokuta vyčíslená za období od prodlení 29. 11. 2018 do 20. 5. 2020 činí celkem 7 827,65 Kč. Žalobce níže uvádí výpočet smluvní pokuty za období od 29. 11. 2018 do 20. 5. 2020. Žalobce požaduje po žalované úrok z prodlení v zákonné výši ze součtu nezaplacených zůstatků jistiny a pevně sjednaného úroku v souladu s ujednáním na druhé straně Smlouvy, kde je výslovně uvedeno, že“ Dnem účinnosti zesplatnění úvěru přirůstá nesplacená část dosud splatných úroků k poskytnuté jistině.“ Žalobce požaduje úrok z prodlení běžící ode dne 29. 8. 2019 až do zaplacení, přičemž v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byl tento úrok kapitalizován za dobu od 29. 8. 2019 do 20. 5. 2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši 10,00 % ročně z aktuální z částky ve výši 16 450 Kč (jistiny ve výši 15 000 Kč a pevně sjednaného úroku ve výši 1 450 Kč) za období od 29. 8. 2019 do 20. 5. 2020 činí částku 1 198,82 Kč. S ohledem na shora uvedené vzal žalobce žalobu částečně zpět o: částku 284,34 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení za období od 29. 8. 2019 do 20. 5. 2020 (tj. 1 483,16 Kč 1 198,82 Kč), částku 1 172,35 Kč na smluvní pokutě (tj. 9 000 Kč 7 827,65 Kč).

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. První jednání se konalo dne 13. 7. 2021. K tomuto jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Žalobce se k ústnímu jednání dostavil, před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobu částečně zpět pro zbývající část smluvní pokuty ve výši 7 827,65 Kč a pro poplatky celkem ve výši 3 000 Kč. Ve zbytku na žalobě setrval, navrhl, aby soud žalobě po zohlednění částečných zpětvzetí vyhověl vydáním rozsudku pro zmeškání. Na základě uvedeného soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. Jednání bylo odročeno na 15. 7. 2021 za účelem vyhlášení rozhodnutí, kdy soud vynesl rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části shora.

5. Žalobce se k jednání dostavil prostřednictvím zástupce, který navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Tomuto návrhu soud nevyhověl. Přestože obecně platí, že pokud soud nevyhoví návrhu na vydání kontumačního rozsudku, nevydává o tom zvláštní rozhodnutí a s návrhem žalobce na postup podle § 153b odst. 1 o.s.ř. se nemusí vypořádat ani v odůvodnění rozhodnutí o věci samé (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 706 s , nebo usnesení ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2450/2006), považuje soud za korektní v tomto případě svůj postup zdůvodnit.

6. Rozsudek pro zmeškání je institutem civilního práva procesního, jehož hlavním smyslem a funkcí je poskytnout ochranu skutečně existujícím subjektivním hmotným právům. Základem koncepce rozsudku pro zmeškání je domněnka nesporného skutkového stavu, na které musí být právní závěr založen. Jinak řečeno, při splnění formálních podmínek podle § 153b zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) lze vyjít z domněnky nespornosti skutkových tvrzení žalobce, aby však soud mohl na základě tohoto„ nesporného“ skutkového stavu rozhodnout kontumačním rozsudkem, musí být takto vybudovaný skutkový stav v souladu s hmotným právem. V posuzované věci byly sice žaloba i předvolání k prvnímu jednání ve věci žalované doručeny do vlastních rukou v zákonné lhůtě, žalovaná se k prvnímu jednání ve věci nedostavila, zástupce žalobce navrhl vyhovění žalobě vydáním kontumačního rozsudku po zohlednění částečných zpětvzetí. V tomto směru byly splněny podmínky pro postup dle § 153b o.s.ř. Soud však měl již na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě pochybnosti o platnosti smlouvy a souladu uplatněných nároků s hmotným právem (viz. dále). Z tohoto důvodu soud nepovažoval vydání kontumačního rozsudku za vhodné a naopak považoval za nezbytné podrobit jednotlivé uplatněné nároky věcnému přezkumu.

7. Výrokem ad. I tohoto rozhodnutí soud řízení v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. částečně zastavil s ohledem na dispoziční úkony žalobce – částečná zpětvzetí, tj. pro smluvní pokutu ve výši 9 000 Kč, poplatky ve výši 3 000 Kč a pro část kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 284,34 Kč. K tomuto soud nevyžadoval souhlas žalované, neboť k částečným zpětvzetím došlo před zahájením jednání ve věci samé. <b>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b> 8. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

9. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 6. 2018 ve spojení se souhlasem se zpracováním osobních údajů ze dne 28. 6. 2018 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] jako úvěrující či věřitel a žalovaná, označená ve smlouvě jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu jako úvěrovaná či dlužník smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jejichž převzetí žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Dále ve smlouvě o úvěru bylo sjednáno, že úvěr je poskytnut za úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které je úvěr poskytnut, tj. 24% ročně, a dále za poplatek za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč (v případě třetí a každé následující smlouvy o úvěru uzavřené mezi věřitelem a dlužníkem je poplatek nulový), který je splatný při výplatě úvěru. Dále se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za správu úvěru ve výši 3 300 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 800 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit žalobci částku 27 900 Kč, sestávající z jistiny ve výši 15 000 Kč a celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 12 900 Kč, a to v 14 splátkách ve výši 1 950 Kč, přičemž první splátka byla splatná 28. den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. RPSN činí 212,32 % Smluvní strany se dohodly, že z pravidelných měsíčních splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a až následně poté poskytnutá jistina. Podle čl. V bodu 2 smlouvy, dnem zesplatnění úvěru přirůstá nesplacená část dosud spatných úroků k poskytnuté jistině. Shodná skutková zjištění týkající se výše, počtu a splatnosti jednotlivých splátek soud učinil i z Předpisu splátek pro smlouvu [anonymizována dvě slova] [číslo].

10. Z Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 28. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná požádala společnost [právnická osoba] o poskytnutí úvěru, když o své osobě této společnosti poskytla základní údaje o příjmech a výdajích, osobních poměrech - svobodný, uvedena 1 vyživovací povinnost k osobě v domácnosti ve věku do 15 let, v domácnosti dvě výdělečně činné osoby, bydlení v nájmu. Věřitel informace o žalované interně hodnotil (zjištěno z listiny: finanční analýza a credit scoring). Ze smlouvy o podnájmu družstevního bytu ze dne 27. 5. 2010, ve spojení s příjmovými pokladními doklady dne 31. 5. 2018 a ze dne 30. 4. 2018 – soud zjistil, že úhrada za bydlení byla v květnu 2018 a dubnu 2018 uhrazena vždy ve výši 4 400 Kč, dále byla uhrazena vždy záloha na vodné ve výši 500 Kč.

11. Z přílohy k pracovní smlouvě ze dne 24. 5. 2017, výplatních lístků za 4/ 2018 a 5/ 2018, soud zjistil, že žalované v pracovním poměru na dobu neurčitou náležel čistý příjem za 4/ 2018 a 5/ 2018 vždy ve výši 13 064 Kč, je evidováno sražení částky 1 761 Kč v rámci exekuce (v obou měsících).

12. Z přehledu plateb – údajů seřazených v tabulce soud zjistil, že dne 28. 6. 2018 uhradila žalovaná částku 600 Kč a částku 1 950 Kč, dne 12. 7. 2018 částku 2 000 Kč, dne 13. 9. 2018 částku 1 950 Kč, dne 21. 10. 2018 částku 1 950 Kč, tj. celkem 8 450 Kč.

13. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2020, včetně dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2020, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020, výňatku z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek – str. 25, Notářského zápisu NZ [číslo] [rok], [spisová značka] ze dne 27. 9. 2018 včetně výňatku z přílohy obsahující seznam úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018, soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] [IČO], která ke dni [datum] nabyla část závodu společnosti [právnická osoba], jako postupitel a žalobce jako postupník. Takto byly na žalobce převedeny pohledávky uvedené v seznamu pohledávek – příloha [číslo] smlouvy, včetně pohledávky za žalovanou (řádek [číslo]). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že tímto společnost [právnická osoba] mínila informovat žalovanou o postoupení pohledávky na žalobce.

14. Z Výzvy k plnění ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce žalovanou úhradě dlužné částky ve výši 31 817,88 Kč do 2. 1. 2021 a upozornil ji v případě neuhrazení závazku ve stanovené lhůtě na možnost soudního vymáhání. Výzva byla žalované odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě dne 18. 12. 2020 (zjištěno z podacího lístku ze dne 18. 12. 2020).

15. Soud tak uzavírá, že vzal za prokázána skutková tvrzení žalobce, kdy žalovaná byla ve věci zcela nečinná a žádné námitky vůči žalobou uplatněnému nároku nevznesla. Soud nevzal za prokázáno odeslání oznámení o postoupení pohledávky do dispoziční sféry žalované, avšak toto nemělo význam pro rozhodnutí soudu věci samé, a proto od poučení žalobce k označení a doložení důkazu dle § 118 odst. 3 o.s.ř. upustil.

16. Po právní stránce soud konstatuje, že vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží, když byla postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek. Dále soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, která však nebyla uzavřena platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavírala žalovaná v postavení spotřebitele a předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků. Důvodem neplatnosti těchto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 580 OZ S ohledem zejména na výši těchto poplatků, které plní funkci úroku a bez jehož sjednání by předchůdce žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 580 OZ ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 576 OZ oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že předchůdce žalobce by smlouvy bez ujednání o poplatcích neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smluv, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.

17. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Na základě právě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované na základě neplatné smlouvy částku 15 000 Kč, žalovaná zaplatila celkem 8 450 Kč (což žalobce prokazoval přehledem přijatých plateb, nicméně žalovaná ani netvrdila a ani neprokazovala žádné úhrady, které by žalobcem nebyly nad rámec této částky nebyly zohledněny). Soud tedy konstatuje, že žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co na základě neplatné smlouvy poskytl žalované. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 6 550 Kč (tj. 15 000 Kč minus 8 450 Kč), představující žalované poskytnuté a nevrácené finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 a násl. OZ, také právo na zákonné úroky z prodlení za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaná byla podle 1958 odst. 2 OZ, povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla vyzvána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne 18. 12. 2020 odeslanou ze dne 18. 12. 2020, která jí byla za použití § 573 OZ doručena do její dispoziční sféry dne 23. 12. 2020, žalovaná byla povinna plnit do 2. 1. 2021. Lze tak shrnout, že od 3. 1. 2021 je žalovaná v prodlení s úhradou částky ve výši 6 550 Kč žalobci. Úroky z prodlení pak soud přiznal ve výši 8,25 % ročně, tj. v zákonné výši, ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

20. Na základě právě uvedeného tak soud žalobě vyhověl pro částku ve výši 6 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 3. 1. 2021 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí. Toto je žalovaná je povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, když tato je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvody.

21. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pro částku ve výši 9 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení částky 16 450 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení částky 9 900 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, úrok ve výši 10,37% ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení (ve výši po částečném zpětvzetí) v částce 1 198,82 Kč soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozhodnutí.

22. Výrok ad. IV tohoto rozhodnutí je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., § 146 odst. 2 o.s.ř. s skutečností, že žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný, žalované pak dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla požadovat vůči žalobci v souvislosti s tímto řízením, nevznikly.

23. Řízení bylo zahájení podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, v té souvislosti žalobce zaplatil na soudním poplatku částku ve výši 1 080 Kč. V souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby bude žalobci vrácena na soudním poplatků částka ve výši 80 Kč, samostatným usnesením po právní moci tohoto rozsudku, v souladu s ustanovením 6a odst. 3 a § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění. Část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, kterou nelze žalobci vrátit, představuje náklad žalobce, na jehož náhradu nemá vůči žalované s ohledem na výše uvedené právo.