31 C 144/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 109 345 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 109 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 109 345 Kč od 30. 1. 2018 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 44 601,70 Kč k rukám zástupce žalobce: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 18. 2. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 109 345 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu, na základě které měl žalobce poskytovat žalovanému technickou pomoci při výkonu technické správy v prostorách areálu obchodního centra [anonymizována dvě slova] ve [část obce] - [část obce] v roce 2017. Odměna žalobce za tuto činnost byla mezi účastníky řízení sjednána na částku 94 500 Kč bez DPH, tj. na částku 114 345 Kč včetně DPH s tím, že bylo sjednáno, že příslušná faktura bude vystavena žalobcem v lednu 2018. Žalobce všechny své závazky vyplývající ze shora uvedené smlouvy řádně a včas splnil, a tak žalovanému vystavil fakturu [číslo] na částku 114 345 Kč vč. DPH se splatností ke dni 29. 1. 2018. Žalovaný platil na shora uvedenou fakturu [číslo] (dále jen "předmětná faktura") pouze částečně, a to částkou 5 000 Kč uhrazenou dne 12. 6. 2020. Emailovou zprávou zaslanou jednateli žalobce, panu [jméno] [příjmení] dne 14. 2. 2021, žalovaný přislíbil žalobci, že mu v průběhu roku 2021 uhradí polovinu zbývající částky a do června 2022 druhou polovinu podle jeho hospodářských výsledků. Nicméně v průběhu roku 2021 žalovaný ani přes své shora uvedené sliby žalobci neuhradil ze zbytku svého dluhy vyplývajícího z předmětné faktury ničeho. Následně žalobce žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce zaslal předžalobní výzvu dne 28. 1. 2022, kde jej vyzval k úhradě zbytku fakturované částky ve výši 109 345 Kč (vypočítané jako 114 345 Kč – 5 000 Kč), zákonného úroku z prodlení a dále nákladů právního zastoupení. Žalovaný do dnešního dne ani přes shora uvedenou předžalobní výzvu žalobce ze dne 28. 1. 2022 neuhradil žalobci ničeho, ani na danou předžalobní výzvu nijak nereagoval. Žalobci tedy nezbývá jiné cesty, než se domáhat svých práv soudní cestou.

2. Následně žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 19. 7. 2022. Uvedl, že žalobce a žalovaný spolu uzavřeli ústně smlouvu, na základě které měl žalobce poskytovat žalovanému technickou pomoc při výkonu technické správy v prostorách areálu obchodního centra [anonymizována dvě slova] ve [část obce] – [část obce] (dále jen„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“) v roce 2017 a 2016. Žalobce pro úplnost uvádí, že žalovaný vykonával na základě živnostenského oprávnění funkci technického správce shora uvedeného obchodního centra a žalobce mu měl na základě předmětné smlouvy s výkonem této funkce v některých oblastech vypomoci. Žalobce měl na základě této smlouvy v roce 2016 a 2017 zejména: povinnost poskytnout žalovanému k užívání osobní vozidlo, které žalovaný potřeboval k výkonu své funkce správce obchodního centra [anonymizována dvě slova], neboť žalovaný neměl k dispozici osobní vozidlo a nesplňoval podmínky u leasingových společností k tomu, aby si mohl vozidlo zakoupit sám na leasing či úvěr; vozidlo bylo žalobci poskytnuto pouze pro účely výkonu funkce správce obchodního centra [anonymizována dvě slova] v neomezeném rozsahu, povinnost zajistit pomocí svých pracovníků servisní pohotovost obchodního centra [anonymizována dvě slova] (např. při výpadku elektřiny, dodávky vody či jiných technických problémech, které bylo třeba řešit bezodkladně) v době nepřítomnosti žalovaného, povinnost poskytovat tzv.„ beck office podporu“, tj. zajistit žalovanému na jeho vyžádání skenování a kopírování různých dokumentů, odesílání pošty apod., neboť žalobce neměl k dispozici kancelář ani kancelářská technická zařízení. Odměna žalobce za tuto činnost byla mezi účastníky řízení sjednána pevně na částku 94 500 Kč bez DPH, tj. na částku 114 345 Kč včetně DPH s tím, že bylo sjednáno, že tato částka bude splatná začátkem roku 2018, resp. že žalobci bude vystavena faktura na celou tuto částku začátkem roku 2018. Žalobce splnil všechny své povinnosti uvedené v čl. II. – tj. zejména předal žalovanému v roce 2016 k užívání osobní vozidlo, které žalovaný užíval v roce 2016 i po celý rok 2017, dále v době nepřítomnosti žalovaného zajišťoval pomocí svých pracovníků servisní pohotovost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a poskytoval žalovanému kdykoliv na jeho vyžádání tzv.„ beck office podporu“. Veškerá plnění poskytnutá žalobcem na základě předmětné smlouvy byla žalovaným bez jakýchkoliv námitek přijata. Žalovaný si zejména od žalobce převzal k užívání dohodnuté osobní vozidlo, které užíval v roce 2016 a celý rok 2017 k výkonu jeho funkce správce, dále dával žalobci pokyny k zajištění servisní pohotovosti i k zajištění beck office podpory. Příslušná faktura byla žalovanému zaslána v den jejího vystavení, tj. 15. 1. 2018, a to emailovou zprávou zaslanou na dohodnutou emailovou adresu žalovaného [email]. Žalovaný pro úplnost uvádí, že skutečnost, že žalovanému byla předmětná faktura odeslána, vyplývá nejen ze skutečnosti, že na tuto fakturu částečně plnil (částkou 5 000 Kč s uvedením variabilního symbolu čísla faktury [číslo]), ale rovněž z jeho emailové zprávy ze dne 14. 2. 2021, kterou žalobce předložil zdejšímu soudu spolu s jeho návrhem na vydání EPR. [příjmení] 5 000 Kč byla uhrazena dne 12. 6. 2020 vkladem žalovaného na bankovní účet žalobce (uvedeným v předmětné faktuře), s tím, že žalovaný zadal jako variabilní symbol číslo předmětné faktury, tj. [číslo] (!), čímž potvrdil, že plnil na danou fakturu a tím pádem závazek z této faktury uznal. Žalovaný o tomto částečném plnění na předmětnou fakturu navíc vyrozuměl žalobce formou MMS zprávy, kde mu zaslal foto dokladu o vkladu hotovosti na bankovní účet žalobce pod shora uvedeným variabilním symbolem [číslo] odpovídajícím číslu faktury. Žalobce v této souvislosti poukazuje na § 2054 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb.: "Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu." S ohledem na skutečnost, že žalovaný fakturu [číslo] neodmítl, nikdy se žádným způsobem neohradil vůči jejímu obsahu, a navíc provedl částečnou úhradu této fakturu v částce 5 000 Kč, přičemž variabilním symbolem [číslo] jasně specifikoval, že se jedná o platbu na tuto fakturu, provedl podle shora citovaného ustanovení uznání zbytku dluhu vyplývajícího z této faktury co do neuhrazené částky 109 345 Kč.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. První jednání se ve věci konalo dne 16. 8. 2022. Přítomný žalobce u ústního jednání na žalobě setrval. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, lhůta k přípravě mu byla zachována. Proto soud jednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. U tohoto jednání soud provedl dokazování listinnými důkazy, které již byly součástí spisu, po poučení žalobce dle § 118a o.s.ř. jednání odročil za účelem vyčkání splnění výzvy žalobcem dle poučení soudu, dále pak za účelem předvolání označených osob k jejich výslechu.

5. Žalobce podáním došlým soudu dne 30. 8. 2022 doplnil, že danou smlouvu se žalovaným uzavřel za žalobce jeho jednatel, [jméno] [příjmení]. Jako důkaz k tomuto žalobce navrhuje výslech svědka [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení], [příjmení], [datum narození], [adresa] [anonymizováno] [obec], který nadále zařizoval a staral se o vše týkající se dané smlouvy. Jednatel žalovaného může být předvolán z adresy [adresa žalobkyně] (adresa uvedená taktéž v OR). Pokud jde o důkazní návrh„ výslechem pověřených pracovníků žalobce“, pak žalobce uvedl, že se jedná o svědka [jméno] [příjmení], [příjmení], - viz. shora, který má svým výslechem prokázat, že předmětná smlouva byla uzavřena tak, jak tvrdí žalobce a dále, že žalobce na tuto smlouvu řádně a včas plnil. Žalobce dále uvedl, že fakturu žalovanému odeslal emailem ze dne 19. 1. 2018 (a ne 15. 1. 2018 jak je nesprávně uvedeno v protokolu z jednání ze dne 16. 8. 2022). K prokázání svého tvrzení žalobce navrhuje důkazy (které již založil do spisu), a to: - emailovou zprávu žalobce odeslanou dne 19. 1. 2018 na adresu [email] (ze kterého je zřejmé, že žalobci byla zaslána v příloze daná faktura - číslo faktury [číslo] je uvedeno v názvu přílohy). - emailovou zprávou žalovaného ze dne 14. 2. 2021 kdy žalovaný z emailové adresy [email] (tedy stejné adresy, kam mu byla faktura zaslána) žalobci přislibuje další splátky na danou fakturu. Oba důkazy žalobce pro jistotu zdejšímu soudu předkládá opakovaně. Žalobce poukazuje na skutečnost, že ze shora uvedeného je zřejmé, že žalovaný emailovou [email] používal a používá (neboť z ní žalobci dne 14. 2. 2021 zasílá zprávu) a že se tedy do této emailové schránky musel přihlásit a měl možnost si daný email s fakturou přečíst. Dále je doručení dané faktury žalovanému zcela nepochybné z toho, že žalovaný dne 12. 6. 2020 na danou fakturu částečně plní částkou 5 000 Kč - přičemž uvádí jako variabilní symbol této platby přesně číslo dané faktury - tedy [číslo] (které je mimo jiné patrno jako název přílohy emailové zprávy žalobce ze dne 19. 1. 2018). Stěží by žalovaný zadal stejné devítimístné číslo jako variabilní symbol platby, pokud by s danou fakturou nebyl seznámen. Žalobce z procesní opatrnosti navrhuje taktéž jako důkaz: - nechť se zdejší soud dotáže banky [právnická osoba] na totožnost osoby, která hradila dne 12. 6. 2020 na bankovní účet žalobce částku 5 000 Kč pod [variabilní symbol] (žalovaný se totiž musel s největší pravděpodobností prokázat dokladem totožnosti, když skládal peníze na cizí účet) - nechť se zdejší soud dotáže příslušného mobilního operátora, komu patří telefonní číslo, ze kterého je zasílána MMS zpráva o platbě 5 000 Kč na bankovní účet (tel. číslo má žalobce uloženo pod jménem " [celé jméno žalovaného] [anonymizováno]). Shora uvedené důkazy žalobce navrhuje, aby zdejší soud uvěřil žalobci, že částečné plnění částky 5 000 Kč na danou fakturu bylo provedeno skutečně osobou žalovaného a že MMS zpráva o této platbě byla taktéž odeslána žalovaný.

6. Další jednání se konalo dne 25. 11. 2022. Přítomný žalobce u ústního jednání na žalobě setrval. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, lhůta k přípravě mu byla zachována. Proto soud jednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. U tohoto jednání soud dokončil dokazování a vynesl rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části shora. <b><i>Na základě praveného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu. Z výpisu z ARES o žalovaném soud zjistil, že je evidován jako podnikající fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění v živnostenském rejstříku, [IČO], sídlem [adresa], a to od 14. 1. 1994 doposud.

8. Z předávacího protokolu ze dne 2. 4. 2016 soud zjistil, že jde o protokol sepsaný žalobcem jako předávajícím a žalovaným jako přejímajícím, kterému je předáváno zde identifikované osobní motorové vozidlo včetně příslušenství, což žalovaný stvrdil podpisem.

9. Ze záznamu o provedení zakázky ze dne 31. 12. 2017 soud zjistil, že jde o podklad žalobce pro fakturaci odměny žalovanému za odměnu na základě objednávky za technickou pomoc při výkonu technické správy v prostorách areálu obchodního centra [anonymizována dvě slova] ve [část obce] [anonymizováno] [část obce] za rok 2017 celkem ve výši 94 500 Kč bez DPH. Záznam je opatřen razítkem a podpisem za žalobce.

10. Z faktury [číslo] ze dne 15. 1. 2018 soud zjistil, že jí žalobce účtoval žalovanému částku ve výši 114 345 Kč jako odměnu na základě objednávky za technickou pomoc při výkonu technické správy v prostorách areálu obchodního centra [anonymizována dvě slova] ve [část obce] [anonymizováno] [část obce] za rok 2017 celkem ve výši 94 500 Kč bez DPH, tj. včetně DPH ve výši 21% částku ve výši 114 345 Kč, s datem splatnosti dne 29. 1. 2018.

11. Z e-mailu ze dne 19. 1. 2018 soud zjistil, že žalobce odeslal žalovanému na e-mailovou adresu [email] fakturu [číslo].

12. Z náhledu na komunikaci ze dne 11. 7. 2020 a 12. 7. 2020 (č.l. 43) soud zjistil, že je zde zachycena komunikace s telefonním číslem označeným jako„ [anonymizována dvě slova]“, je zde zobrazena obdržená MMS zobrazující platbu - vklad na účet žalobce dne 12. 6. 2020 ve výši 5 095 Kč (z čehož je 95 Kč na poplatky) pod [variabilní symbol], s textem„ [celé jméno žalovaného], pobočka [obec], [ulice a číslo]“. Z náhledu do internetového bankovnictví žalobce soud zjistil, že je zde zaevidováno zaúčtování této platby ve výši 5 000 Kč dne 12. 6. 2020 na účet žalobce.

13. Z Opisu účetních dokladů za účetní období 2020 ze dne 25. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce eviduje pouze jednu platbu od žalovaného, a to ve výši 5 000 Kč dne 12. 6. 2020.

14. Z e-mailu ze dne 14. 2. 2021 soud zjistil, že tento adresoval žalobci žalovaný z adresy [email], avizoval, že v následujícím týdnu zašle druhou platbu ve výši 5 000 Kč, do konce letošního roku uhradí polovinu zbývající částky do 6/ 2022 druhou polovinu. Vše v nepravidelných splátkách dle hospodářských výsledků.

15. Z výzvy ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s příslušenstvím před podáním žaloby do 7 dnů od odeslání výzvy. Z poštovního podacího lístku ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že uvedené bylo odesláno žalovanému na adresu sídla dne 28. 1. 2022.

16. Z výpovědi svědka pana [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalobce je jeho bývalý zaměstnavatel, u kterého končil zhruba v polovině roku 2019, věděl, že probíhá proces ve vztahu k člověku, který spolupracoval s žalobcem. Aktuálně již nebyl v pracovním či jiném smluvním vztahu s žalobcem. Není ani ve smluvním vztahu k žalovanému, v minulosti s ním spolupracoval pouze v souvislosti se spoluprací s žalobcem. Pracoval pro žalobce v manažerské pozici, byl prokurista. Mezi jeho povinnosti patřilo jednání se zákazníky, kdy vlastně zajišťovali správu objektu, svědek nastavoval vždy projekt ve vztahu ke každému projektu, resp. ne ke každému projektu, ale k některému z projektů, kdy na tomto pracoval tým lidí. Ve vztahu k žalovanému to probíhalo ve vztahu k objektu, který žalovaný spravoval ve [obec], kdy žalobce mu poskytoval administrativní podporu na dálku, tzv. back office, kdy se jednalo de facto o servisní podporu. Myslel, že tam byla uzavřena smlouva, tedy po dobu trvání té smlouvy. Svědek byl ve firmě asi 10 let, teď už by tu smlouvu musel mít před sebou, aby k tomu mohl říct něco blíže, mohlo to být tak v roce 2018, 2017, 2016. Už nevěděl, kdo tu smlouvu sjednával s žalovaným, něco dělal on, něco dělal jednatel, kdy tam byly i vzorové smlouvy, už opravdu nevím. Domníval se, že ta smlouva probíhala standardně, nemyslel si, že tam byla nějaká starost ve vztahu k žalovanému, nic blíže si nevybavoval. K dotazu PZ žalobce, zda se svědkovi vybavuje, že by žalobce zapůjčoval žalovanému nějaké vozidlo, svědek uvedl, že myslí, že jo. Ale z hlavy to nevěděl. Domníval se, že by se tak dělo na základě předávacího protokolu. Poté, co byla svědkovi předložena k nahlédnutí listina, a to předávací protokol, svědek uvedl, že je to dokument, který obecně zná, je tam uvedena za žalobce kolegyně, která ve společnosti pracovala, byl mu ten dokument povědomý. Tato kolegyně měla na starost vozový park a tyto předávací protokoly byly standardní záležitostí. Bylo to tak, že žalovaný potřeboval vozidlo, proto ho tedy žalobce měl na operativní leasing, žalovaný vozidlo potřeboval, aby plnil to, co bylo jeho povinností podle smlouvy. Úhrada za to potom byla předmětem individuální dohody.

17. Z účastnické výpovědi jednatel žalobce pana [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný pro žalobce pracoval jako technik, a to správce objektu ve [obec], chodil do práce každý den, za to se mu platila smluvní odměna každý měsíc, prostě se staral o objekt, aby to vše fungovalo. Ta dohoda byla ústní, fakturoval si odměnu na základě této dohody po dobu delší, kdy pro nás pracoval asi od roku 2013. Ta spolupráce byla výborná. Fakturoval měsíčně asi 20 000 Kč, mohlo se to v průběhu času měnit, odměna mu byla řádně uhrazena. Nebyl u žalobce v pracovním poměru, vykonával i jinou činnost údajně. Ta žalovaná částka ta se týká vozidla, kdy na konci spolupráce měl žalovaný potíže s autem, neměl finanční prostředky na operativní leasing, proto pana [příjmení] požádal, zda by mu to mohl zajistit žalobce s tím, že náklady s tím spojené se mu přeúčtují. On potom přímo si to vozidlo převzal i vracel leasingové společnosti asi Škofinu. Žalobci byla účtována určitá částka za provoz toho vozidla a na konci období to přeúčtoval žalovanému podle dohody. Za žalobce to s žalovaným domlouval pan [příjmení], byla s ním výborná spolupráce. Spolupráce s žalovaným skončila v době té faktury v roce 2018, resp. v roce 2017, kdy se vracelo to vozidlo a dovyrovnalo se to. Ta částka, která byla žalovanému vyfakturována, o tom jsem s žalovaným mluvil, domluvili se takto, kdy pan [příjmení] s ním i později několikrát mluvil, žalovaný potvrdil, že fakturu dostal, že v pořádku, že to uhradí, ale postupně probíhala komunikace emailem i SMS. Pan [anonymizováno] čekal na ty úhrady, 1x i uhradil částku a zbytek slíbil do půlky roku 2022, resp. já myslím, že tam bylo do roku 2021, nebo 2020. Dále si nic dalšího v té věci nevybavil, to je asi jediná věc, která zůstala ze strany žalovaného nesplněna. Byla taky dohoda, že se žalovanému bude zajišťovat„ back office“, tzn. administrativní podpora servisní, vozil se mu tam materiál provozní, vedla se mu administrativa. Také se zajišťovala pro něj zastupitelnost pro dobu, kdy potřeboval být např. doma, tak se tam zasílal člověk z [obec]. K dotazu PZ žalobce, zda si žalovaný mohl využívat vozidlo výhradně pro plnění úkolů k žalobci či i pro jiné své podnikatelské aktivity, vyslýchaný uvedl, že on mu určitě nezakazoval, aby jezdil i jinam, pokud věděl, bylo to jeho jediné vozidlo. S tím souviselo i to, že se domluvili na plné náhradě nákladů za vozidlo. Byl to operativní leasing, kdy se hradily měsíční splátky, vozidlo nepřešlo do vlastnictví žalobce. Na konci se pak po dvou letech vozidlo buď vrací nebo odkoupí, většinou se ale vrací, protože ta cena je vysoká. Žalobce měl uzavřenou se Škofinem rámcovou smlouvu, měl už jiná vozidla, tedy bylo jednoduché pro žalobce přidat další vozidlo do vozového parku. V letech 2013 – 2016 žalovaný měl nějaké své vozidlo, řešil tam nákladné opravy. Byla to jeho povinnost, dojížděl z místa bydliště, bez vozidla nemohl zajišťovat servisní pohotovost. Byla to dobrá vůle žalobce, že to potom vyřešil tím vozidlem od žalobce, kdy ten operativní leasing byl pro něj zajímavější. Všechno fungovalo dobře s žalovaným do doby, než měl zaplatit. Po nějakou dobu sliboval úhradu a pak už to vyslýchaného po nějaké době přestalo bavit.

18. Důkazní návrh žalobce - dotaz adresovaný bance ohledně identifikace osoby, která provedla dne 12. 6. 2020 vklad na účet žalobce, a dotaz adresovaný operátorovi ohledně majitele telefonního čísla, z něhož byla odesílána dne 12. 6. 2020 MMS žalobci soud zamítl s ohledem na závěr o skutkovém stavu věci (viz. dále), kdy žalovaný žádnou skutečnost nezpochybňoval.

19. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný pro žalobce prováděl od roku 2013 činnost na základě ústní smlouvy, kdy pro žalobce zajišťoval od roku 2013 správu objektu ve [část obce] [anonymizováno] [část obce]. Za to vystavoval žalovaný žalobci měsíčně faktury, jimiž účtoval svou odměnu, tato mu byla řádně hrazena, nebyl u žalobce v pracovním poměru. Žalobce žalovanému v té souvislosti poskytoval„ back office“, tzn. administrativní podporu servisní, vozil mu materiál provozní, vedl mu administrativu, také mu zajišťoval zastupitelnost pro dobu, kdy žalovaný potřeboval být např. doma. K této činnosti žalovaný potřeboval osobní vozidlo, v letech 2013 až 2016 měl vozidlo své. Následně žalobce vyhověl žalovanému a pořídil na operativní leasing osobní vozidlo, které dal k dispozici do užívání žalovanému, a to bez omezení, s tím, že žalovaný uhradí plné náklady s tím spojené žalobci. Tato dohoda byla uzavřena osobně jednatelem žalobce panem [příjmení] a žalovaným. Žalovaný si vozidlo převzal i vracel leasingové společnosti asi Škofinu. Spolupráce s žalovaným skončila v době té faktury v roce 2018, resp. v roce 2017, kdy se vracelo to vozidlo a dovyrovnalo se to. Soud vzal za prokázáno, že žalobce předal žalovanému dne 2. 4. 2016 osobní motorové vozidlo s příslušenstvím. Soud vzal za prokázáno, že žalobce účtoval odměnu za poskytnutou technickou podporu v roce 2017 žalovanému fakturou [číslo] ze dne 15. 1. 2018, a to částku ve výši 114 345 Kč včetně DPH, s datem splatnosti dne 29. 1. 2018. Tato faktura byla žalovanému odeslána e-mailem před datem splatnosti dne 19. 1. 2018 na e-mail [email]. Jednatel žalobce – pan [příjmení] o tomto s žalovaným několikrát mluvil, žalovaný o tom věděl, potvrdil, že fakturu dostal, slíbil úhradu. Žalovaný na tuto fakturu uhradil platbou ze dne 12. 6. 2020 částku ve výši 5 000 Kč, a to vkladem na účet žalobce, kdy platbu označil variabilním symbolem, který je totožný s číslem faktury. Žalovaný e-mailem ze dne 14. 2. 2021 avizoval postupnou úhradu pohledávky do 6/ 2022. Předžalobní výzvou ze dne 28. 1. 2022 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky včetně příslušenství před podáním žaloby, uvedené bylo žalovanému odesláno na adresu jeho sídla dne 28. 1. 2022.

20. Soud nevzal za prokázáno tvrzení žalobce, že odeslal dne 15. 1. 2018 fakturu žalovanému na adresu [email] (viz. podání ze dne 19. 7. 2022). V tomto směru žádný důkaz soudu předložen nebyl, a to ani po poučení žalobce dle § 118a odst. 3 o.s.ř.

21. S ohledem na částečnou úhradu faktury [číslo] dne 15. 1. 2018 ve výši 5 000 Kč dne 12. 6. 2020 platí fikce, že dluh v době uznání závazku v rozsahu uznání trval (§ 2053, § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), bylo tedy na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že se skutek stal jiným způsobem, než jak tvrdí žalobce, resp. aby tvrdil a prokázal, že dluh v době uznání neexistoval, resp. zanikl. V tomto směru byl soud připraven u ústního jednání vyzvat žalovaného k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., žalovaný se však dobrovolnou neúčastí u obou ústních jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil.

22. Soud tak uzavírá, že žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud shledal žalobu důvodnou pro částku ve výši 109 345 Kč, kterou žalobce požadoval jako neuhrazenou část jistiny dle ústní smlouvy, kterou strany mezi sebou uzavřely, ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dále pak z částky ve výši 109 345 Kč přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 30. 1. 2018 do zaplacení, kdy soud vzal za prokázáno, že žalovanému byla výzva k úhradě v podobě faktury [číslo] ze dne 15. 1. 2018 odeslána e-mailem, s datem splatnosti dne 29. 1. 2018, žalovaný o tomto byl informován. Nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá – při absenci smluvního úroku z prodlení z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Výrok ad. II tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který je v této věci zastoupen advokátem, měl ve věci plný procesní úspěch.

24. V dané právní věci zástupce žalobce učinil v řízení celkem 5 úkonů právní služby (dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne 16. 8. 2022 a dne 25. 11. 2022, dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – sepis jednoduché výzvy k plnění). Jako samostatný úkon soud z hlediska odměny nepovažoval doplňující podání žalobce ze dne 19. 7. 2022, kdy toto bylo realizováno k výzvě soudu a zástupce žalobce, který je profesionál, odpovídá za úplnost skutkových tvrzení již v žalobě. Jako samostatný úkon soud z hlediska odměny nepovažoval ani doplňující podání žalobce ze dne 30. 8. 2022, neboť toto bylo reakcí žalobce na poučení soudu dle § 118a o.s.ř., na které mohl žalobce reagovat přímo do protokolu u ústního jednání dne 16. 8. 2022; k jeho žádosti však bylo žalobci umožněno reagovat na výzvu soudu písemně v soudem poskytnuté lhůtě. Za úkony dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží žalobci náhrada nákladů ve výši odměny za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá částce 5 500 Kč za jeden úkon právní služby (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 22 000 Kč (4 x 5 500 Kč). Za úkon dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak žalobci náleží odměna ve výši ½, tj. částka 2 750 Kč (tj. ½ z částky 5 000 Kč). Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem částka 1 500 Kč (5 x 300 Kč). Dále pak soud přiznal v souladu ustanovením § 14 odst. 1, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhradu za promeškaný čas za čas strávený na cestě k soudu a zpět v rozsahu 1 400 Kč (kdy náleží částka 100 Kč za každou započatou půlhodinu). Dále pak soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění změn – cestovné, za cestu se sídla advokáta k Okresnímu soudu v Ostravě a zpět osobním motorovým vozidlem RZ [anonymizována dvě slova] - 2 x, a to celkem 712 km, při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km, vyhláškové ceně Naturalu 95 ve výši 44,50 Kč a základní sazbě ve výši 4,70 Kč/1km, tj. celkem částku 5 596 Kč. Celkovou částku ve výši 33 246 Kč nutno navýšit o DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tj. o částku 6 981,70 Kč. Dále žalobci náleží jako součást nákladů řízení zaplacený soudní poplatek žalobcem ve výši 4 374 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení, která soud žalobci přiznal, činí celkem po haléřovém zaokrouhlení částku ve výši 44 601,70 Kč (viz výrok II. rozsudku).

25. Dlužnou částku včetně příslušenství dle výroku ad. I tohoto rozsudku, jakož i náklady řízení dle výroku ad. II tohoto rozsudku, byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem, náhradu nákladů řízení je žalovaný zavázán uhradit k rukám zástupce žalobce ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.