31 C 144/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Josefem Břeněm sídlem Božkova 927/69, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 19 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 26. 4. 2026 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba došlá soudu dne 27. 4. 2026 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 4 500 Kč, úroku z prodlení ve výši 12% ročně z částky 15 000 Kč od 11. 5. 2025 do 25. 4. 2026, úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 26. 4. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 182,30 Kč k rukám zástupce žalobce: tituly před jménem jméno FO – advokát, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 27. 4. 2026 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 19 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 10. 4. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 10. 5. 2025. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve Smlouvě dále zavázal k datu splatnosti uhradit žalobci smluvní úrok v kapitalizované výši 4 500 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 19 500 Kč, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru dle čl. 2 Smlouvy v kapitalizované výši 4 500 Kč nejpozději splatných dne 10. 5. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.svycarskapujcka.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči žalobci. Žalovaný potvrdil, že návrh Smlouvy přečetl a s jejím obsahem souhlasí. Žalovaný se dále zavázal poskytnout žalobci částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobce vyžaduje za účelem ověření totožnosti. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající číslu Smlouvy. Po přijetí této platby byla Smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, jenž žalobce zaslal žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 3491 žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobce a odesláním potvrdil svoji vůli být Smlouvou vázán. SMS kód byl uveden na poslední straně Smlouvy. Žalovaný výše uvedenými kroky uzavřel s žalobcem Smlouvu. Žalobce poskytl žalovanému úvěr dne 10. 4. 2025, a to převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba ve výši 1 Kč. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol, jenž odpovídá číslu Smlouvy. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě od platební brány TheyPay.cz, s.r.o., ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobcem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 17. 4. 2026. V případě, že by soud neměl nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobce navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba., zda byla v měsíci dubnu 2025 provedena výše uvedená platba na bankovní účet č. č. účtu a zda je tento účet bankovním účtem žalovaného nebo měl žalovaný k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla konkrétního dne ze strany žalobce prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta shora uvedená částka. Žalovaný se tak na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobci vydat.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 19. 5. 2026 tak, že nárok ve výši 19 500 Kč uznává.

3. První jednání se konalo dne 16. 6. 2026. Žalobce ani žalovaný se k jednání nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni, žalovaný svou nepřítomnost u jednání neomluvil. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 1 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy při rozhodnutí vyšel z výsledků dokazování a obsahu spisu a ve věci vynesl rozsudek ve znění uvedeném shora ve výrokové části. Pro vydání jiného rozhodnutí, zejména rozsudku pro uznání, soud neshledal podmínky, a to s ohledem na povahu uplatněného nároku a ustanovení § 153a o.s.ř. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z listiny označené jako „Smlouva o úvěru ID Anonymizováno“ soud zjistil, že jako smluvní strana je zde uveden žalobce jako věřitel, žalovaný jako dlužník, kdy předmětem této smlouvy je závazek žalobce poskytnout žalovanému částku ve výši 15 000 Kč jako úvěr, RPSN 2334%, celkem splatná částka je 19 500 Kč dne 10. 5. 2025, včetně poplatku ve výši 0 Kč, denní úroková sazba činí 1%. Smlouva je opatřena podpisem za žalobce, za žalovaného není opatřena podpisem, kdy je u něj pouze uveden text popisující podpis smlouvy přes SMS.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 4. 2025, zprávy právnická osoba. ze dne 5. 2. 2026 soud zjistil, že účet č. hodnota u tohoto ústavu je účtem, jehož majitelem je žalovaný. Na tento účet došla platba od žalobce ve výši 15 000 Kč dne 10. 4. 2025 (VS var. symbol) zaslaná prostřednictvím společnosti právnická osoba.

6. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 4. 2026 ve spojení s potvrzením ze dne 17. 4. 2026 soud zjistil, že žalobce vyzýval prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů, s upozorněním na zahájení soudního řízení, nebude-li žalovaným hrazeno. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 17. 4. 2026.

7. Z listiny: Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

8. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o úvěru ID Anonymizováno“, nicméně tato nebyla opatřena podpisem žalovaného; z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž soud nevzal za prokázáno, že by žalobce při uzavření smlouvy zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, a to jeho příjmovou, výdajovou stránku, v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného. V tomto směru žalobce netvrdil ani nedoložil ničeho, kdy na výzvu soudu v rámci přípravy k jednání žalobce nereagoval. Soud byl připraven poučit žalobce o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., avšak žalobce se svou dobrovolnou neúčastí jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil.

9. Soud vzal za prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému celkem částku ve výši 15 000 Kč převodem na účet žalovaného dne 10. 4. 2025. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 4. 2026 ve lhůtě do 3 dnů, toto mu bylo odesláno dne 17. 4. 2026 na adresu trvalého pobytu.

10. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Na základě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě lze vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 15 000 Kč převodem na jeho účet, jak konstatováno shora, žalovaný neuhradil před podáním žaloby ničeho (což žalobce nijak neprokazoval, nicméně ani žalovaný netvrdil a neprokazoval žádné úhrady, které by žalobcem nebyly zohledněny, resp. neuplatnil žádnou procesní obranu). Soud tedy konstatuje, že žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytl žalovanému. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 15 000 Kč představující žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky (viz. výrok ad. I tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, také právo na úroky z prodlení za dobu od 26. 4. 2026 do zaplacení, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci – platně - uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaný byl podle 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl vyzván. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 15. 4. 2026, která mu byla odeslána dne 17. 4. 2026. Byla mu tak za použití § 573 o.z. doručena do jeho dispoziční sféry dne 22. 4. 2026, žalovaný byl s ohledem žalobcem uvedenou 3denní lhůtu k plnění povinen plnit do 25. 4. 2026. Lze tak shrnout, že od 26. 4. 2026 je žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky žalobci. Úroky z prodlení pak soud přiznal v zákonné výši 11,5 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

13. Ve zbývajícím rozsahu, soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

14. Výrok ad. III tohoto rozsudku týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud provedl kapitalizaci předmětu řízení k datu rozhodnutí soudu; matematickým propočtem zjistil, že žalobce byl ve věci procesně úspěšný po zaokrouhlení v rozsahu 71 %. Procesní úspěch žalobce z hlediska náhrady nákladů řízení pak činí rozdíl mezi úspěchem v rozsahu 71 % a neúspěchem v rozsahu 29 %, tj. 42%.

15. V dané právní věci zástupce žalobce učinil v řízení celkem hodnota úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva k plnění. Za shora označené úkony do podání žaloby včetně dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží žalobci odměna za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá sazbě 400 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 1 200 Kč (tj. 3 x 400 Kč), ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 100 Kč (14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 300 Kč. Pokud by byl žalobce zcela procesně úspěšný, náležela by mu na odměně částka 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl procesně úspěšný pouze v rozsahu 42%, přiznal mu soud na odměně pouze částku ve výši 630 Kč. Tuto částku pak nutno navýšit o 21 % DPH, jehož je dle doloženého potvrzení o registraci k DPH zástupce žalobce plátcem, tj. konkrétně po zaokrouhlení o částku 132,30 Kč. Poplatková povinnost žalobce činí 1 000 Kč (viz. dále), proto mu soud přiznal 42 % z této částky, tj. 420 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení, kterou soud žalobci přiznal, činí po zaokrouhlení celkem částku 1 182,30 Kč.

16. Rozsudkem přiznanou částku včetně náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, kdy se jedná o základní lhůtu k plnění a ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neměl (§ 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

17. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.