31 C 164/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 32 040 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 20 000 Kč od 9. 11. 2025 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 6. 5. 2026 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 8 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 28 000 Kč od 23. 9. 2024 do 8. 11. 2025, úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 8 000 Kč od 9. 11. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,25% ročně z částky 20 000 Kč od 9. 11. 2025 do zaplacení, částky ve výši 4 040 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 320 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 6. 5. 2026 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 32 040 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 17. 10. 2025 se společností právnická osoba., IČ IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jehož předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních a nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Právní předchůdce žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ofin.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobci fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobci dokládá spolu s návrhem. K ověření úvěruschopnosti žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobce výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.

9. Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“) byl k jejímu podpisu použit pětimístný verifikační SMS kód, který žalobce zaslal žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 38007 žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobce a odesláním potvrdil svoji vůli být Smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 23. 5. 2024 uzavřel s žalobcem Smlouvu. Žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se dle odst. 2.1.

6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný byl dle odst. 2.1.

7. Smlouvy povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 22. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobcem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 22. 9. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 23. 9. 2024. Právo žalobce na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI. Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě i formou výzvy ke splnění dluhu před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Výzva byla právním zástupcem žalobce odeslána žalovanému dne 29. 10. 2025. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 28 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 20 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč nejpozději splatných dne 22. 9. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobce navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba., zda byly v období od data uzavření Smlouvy 23. 5. 2024 do data zesplatnění úvěru 22. 9. 2024 provedeny platby v celkové výši 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. č. účtu a zda je tento účet bankovním účtem žalovaného nebo k němu měl žalovaný dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla konkrétního dne ze strany žalobce prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta shora uvedená částka. Žalovaný se tak na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobci vydat. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 22. 9. 2024. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 23. 9. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 29. 10. 2025. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty po zohlednění případných úhrad žalovaného činí 4 040 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání se dne 16. 7. 2026 se žalobce ani žalovaný nedostavili, svou nepřítomnost u jednání žalobce omluvil. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodl na podkladě výsledků dokazování a obsahu spisu. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota soud zjistil, že zde jsou uvedeny osobní údaje o žalovaném, informace o jeho majetkových poměrech.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že jako smluvní strany jsou uvedeny: společnost právnická osoba. jako věřitel a žalovaný jako klient či dlužník, věřitel se touto smlouvou zavazuje poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s pravidelným hrazením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru až do výše 30 000 Kč, neúčelový, na dobu neurčitou. Úroková sazba činí 40% měsíčně, RPSN 5529,83%. Smlouva je opatřena podpisem za věřitele, za žalovaného není opatřena podpisem, není připojen žádný prostředek způsobilý podpis žalovaného nahradit.

6. Ze potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 5. 2024, zprávy ČS, a.s. ze dne 26. 5. 2026 soud zjistil, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný, dne 23. 5. 2024 na něj byla připsána platba ve výši 20 000 Kč od společnosti právnická osoba. realizovaná prostřednictvím společnosti právnická osoba 7. Z přípisu ze dne 22. 9. 2024 soud zjistil, že společnost právnická osoba mínila oznámit žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru pro opakované porušování smluvních podmínek a vyzvat jej k úhradě dlužné částky.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2025 včetně přílohy soud zjistil, že tuto uzavřela společnost právnická osoba. jako postupitel a žalobce jako postupník, předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek identifikovaných příloze na tuto společnost, ve které je rovněž uvedena pohledávka vůči žalovanému (strana 13 přílohy).

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl informován společností právnická osoba o postoupení pohledávky na žalobce. Z výzvy k úhradě ze dne 29. 10. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby do tří dnů. Z potvrzení soud zjistil, že uvedené bylo žalovanému odesláno dne 31. 10. 2025 na adresu adresa.

10. Z listin: Všeobecné obchodní podmínky, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

11. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi tvrzeným předchůdcem žalobce - právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného, kdy na této listině nebyl připojen žádný podpis žalovaného ani žádný jiný prostředek způsobilý podpis nahradit. Soud rovněž nevzal za prokázáno, že by předchůdce žalobce při uzavření tvrzené smlouvy zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Rovněž soud nevzal za prokázané odeslání listiny: přípis ze dne 22. 9. 2024, do dispoziční sféry žalovaného. Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř., nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.

12. Soud vzal za prokázanou aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, kdy mu byla postoupena (viz. shora citované smlouvy o postoupení pohledávek včetně navazujících listin), rovněž soud vzal za prokázané poskytnutí finančních prostředků žalovanému na jeho účet celkem ve výši 20 000 Kč dne 23. 5. 2024. Rovněž vzal za prokázané odeslání předžalobní výzvy žalovanému, jak citována shora.

13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Na základě právě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to celkem částku 20 000 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho (což žalobce nijak nedokládal, nicméně žalovaný nenamítal, že by něco žalobcem zohledněno nebylo). Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když bylo prokázáno, že na něj byla pohledávka postoupena. Soud tedy konstatuje, že žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytl předchůdce žalobce žalovanému. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 20 000 Kč (tj. 20 000 Kč minus 0 Kč) představující žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky k datu rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 OZ, také právo na zákonné úroky z prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaný byl podle 1958 odst. 2 OZ, povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl vyzván. Žalovaný byl poprvé vyzván výzvou ze dne 29. 10. 2025 odeslanou do dispoziční sféry žalovaného téhož dne 31. 10. 2025, kam jí byla doručena dne 5. 11. 2025 (§573 OZ). Žalovaný byl dle výzvy žalobce povinen hradit do 3 dnů, tj. do 8. 11. 2025. Lze tak shrnout, že od 9. 11. 2025 byl žalovaný v prodlení s úhradou částky ve výši 20 000 Kč. Na základě uvedeného tak soud přiznal žalobci částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně, tj. v zákonné výši ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, od 9. 11. 2025 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

16. Rozsudkem přiznanou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, kdy se jedná o základní lhůtu k plnění a ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neměl (§ 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem).

17. Pokud žalobce požadoval úrok z prodlení předcházející tomuto datu, v jiné sazbě či jiné nároky odvozené od smlouvy (poplatky, úrok, smluvní pokutu), tak v směru soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.

18. Výrok ad. III tohoto rozsudku týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy poměr procesního úspěchu stran a jejich procesního neúspěchu je v zásadě srovnatelný. Žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl vůči žalobci v souvislosti s tímto řízením požadovat, nevznikly.

19. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 1 282 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 602 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa doplatek soudního poplatku ve výši 320 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.