31 C 165/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 664 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 832 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 832 Kč od 19. 7. 2016 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba došlá soudu dne 26. 5. 2021 se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 5 016 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 164,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 801,15 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 274,51 Kč od 18. 6. 2016 do 18. 7. 2016, zákonného úroku z prodlení z částky 1 442,51 Kč od 19. 7. 2016 do zaplacení, úroku ve výši 21 % ročně z částky 4 274,51 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, zamítá.

III. Řízení se pro částku ve výši 1 816 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 435,65 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 1 816 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 26. 5. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 9 664 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 8. 8. 2011 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel půjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou půjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o půjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Jak plyne z čl. 12 Podmínek, žalovaná výslovně prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou půjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ustanovení § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 5 016 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 766 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 140 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 110 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 10. 2012. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 23. 10. 2012. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 1. 10. 2012. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 1. 10. 2012 činila dlužná jistina částku 4 274,51 Kč a dlužný poplatek částku 3 573,49 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 274,51 Kč dále úrokem ve výši 21 % ročně sjednaným v čl. 3 Smluvních podmínek, a to od 6. 5. 2013, tj. ode dne uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 19 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 3 168 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 17. 6. 2016. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 17. 6. 2016 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 7 848 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 7 848 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 274,51 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 573,49 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 2 801,15 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 164,66 Kč, - úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 274,51 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 7,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 274,51 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 801,15 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 21 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 274,51 Kč od 6. 5. 2013, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do data 17. 6. 2016. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 164,66 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 274,51 Kč od 31. 10. 2012, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 17. 6. 2016. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 15. 12. 2010 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 7 524 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 279 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 2. 2012. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 8. 2. 2012. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 1. 2013. Ke dni 6. 5. 2013 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 989,11 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 826,89 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 14 708 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 17. 6. 2016. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 17. 6. 2016 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 1 816 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje požalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 1 816 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 989,11 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 826,89 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 435,65 Kč, - úroků z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z celkové dlužné částky ve výši 1 816 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 435,65 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně počítaný z celkové dlužné částky ve výši 1 816 Kč od 23. 1. 2013, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 17. 6. 2016. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání dne 5. 8. 2021 se žalobce dostavil. Před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět ve vztahu k nárokům, které žalobce dovozoval ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 15. 12. 2010, tj. pro částku ve výši 1 816 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 435,65 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 1 816 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. Tuto smlouvu žalobce neměl k dispozici, nebyla doložena ani v rámci příloh žalobce k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Ve zbytku na žalobě setrval. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. a v souladu s dispozitivním úkonem žalobce řízení částečně zastavil pro částku ve výši 1 816 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 435,65 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 1 816 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozsudku. K tomuto nevyžadoval souhlas žalované, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 8. 8. 2011, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 6 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 6 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 5 016 Kč, který se skládá z: úroku ve výši 766 Kč, poplatků za administrativní činnost ve výši 1 140 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 110 Kč, tj. celkem 11 016 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 184 Kč, poslední ve výši 160 Kč, první splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa žalované].

7. Z uznání dluhu ze dne 11. 6. 2013 soud zjistil, že toto se vztahuje ke smlouvám [číslo] [číslo] celkové dlužné částce 9 664 Kč, žalovaná tuto pohledávku uznala a navrhla splátkový kalendář – částku ve výši 800 Kč měsíčně k 20 dni v měsíci s tím, že první splátku zaplatí do 20. 6. 2013.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016, vč. výňatku z Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - str. 77, str. [číslo] vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle smlouvy o půjčce [číslo] [číslo]. U žalované je mimojiné uvedena adresa: [adresa].

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] tímto sdělením mínila oznámit žalované postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky z obou smluv ve lhůtě do 10 dnů. Z poštovního podacího archu ze dne 1. 7. 2016 soud zjistil, že uvedené bylo žalované odesláno na adresu [adresa].

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 16. 2. 2018 ve spojení s podacím lístkem ze dne 19. 2. 2018 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dle citovaných smluv do 23. 2. 2018. Tato výzva byla zaslána žalované dne 19. 2. 2018 na adresu uvedenou [ulice a číslo], [obec].

11. Důkazní návrhu smlouvou o půjčce č. [číslo] ze dne 15. 12. 2010 soud zamítl, neboť tento s považoval za bezpředmětný s ohledem na částečné zpětvzetí žalobce (viz. shora), kdy nároky, které žalobce odvozoval od této smlouvy, nebyly v rámci tohoto řízení věcně řešeny.

12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej vymezil žalobce v podané žalobě.

13. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále v textu jen„ ObčZ“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

17. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

18. Po právní stránce soud konstatuje, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. ObčZ, které však nebyly uzavřeny platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavírala žalovaná v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků Důvodem neplatnosti těchto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák. S ohledem zejména na výši těchto poplatků, které plní funkci úroku a bez jehož sjednání by žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 39 obč. zák. ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smluv, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.

19. Pokud žalobce odkazoval na uznání dluhu ze dne 11. 6. 2013, pak k tomuto soud konstatuje, že obecně je dána možnost stranám, aby si ujednaly změnu svých práv a povinností, případně aby ujednaly zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. Předpokladem pro takovou úpravu práv a povinností smluvních stran však je platná primární smlouva. Pokud nebyla platně upravena smlouvou práva a povinnosti stran z tvrzené smlouvy o úvěru, nebylo možné tuto smlouvu dohodou platně ukončit ani tvrzená práva a povinnosti dohodou upravovat. Uvedené lze vztáhnout i na jednostranné prohlášení žalované o uznání dluhu ze dne 11. 6. 2013. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce, dovozuje soud závěr o absolutní neplanosti i u uznání dluhu ze dne 11. 6. 2013.

20. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě lze vyhovět pouze částečně, a to pouze ve vztahu k nárokům ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 8. 8. 2011 [právnická osoba] poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy celkem částku ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná tuto částku převzala a uhradila žalobci či jeho předchůdci před podáním žaloby částku 3 168 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 2 832 Kč (tj. 6 000 Kč minus 3 168 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána poprvé k plnění žalobcem ve smyslu ustanovení § 563 ObčZ oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016, které jí bylo odesláno dne 1. 7. 2016, lze tedy shrnout, že do dispoziční sféry žalované se tato zásilka dostala dne 8. 7. 2016. V této výzvě předchůdce žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 18. 7. 2016. Dnem následujícím – 19. 7. 2016, se tak žalovaná dostala do prodlení se zaplacením dlužné částky. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 2 832 Kč rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně od 19. 7. 2016 do zaplacení.

21. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem, kdy se jedná o lhůtu základní a ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

22. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu, pokud žalobce odvozoval své nároky od smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 8. 8. 2011, zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.

23. Výrokem IV. pak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., 146 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl ve věci neúspěšný, žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla vůči žalobci požadovat, v této věci nevznikly.

24. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. V tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).