31 C 187/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o výživné manželky

I. Stanovuje se povinnost žalovaného platit výživné manželky žalobkyni, a to za dobu od 21. 10. 2025 do 24. 2. 2026 ve výši 3 000 Kč měsíčně, kdy částka odpovídající tomuto výživnému za uvedené období v celkové výši 12 539,10 Kč již byla žalobkyni zcela uhrazena platbami žalovaného ze dne 25. 1. 2026, ze dne 19. 2. 2026 a ze dne 5. 5. 2026.

II. Řízení zahájené žalobou došlou soudu dne 21. 10. 2025 se v části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému výživného manželky ve výši 3 000 Kč měsíčně za dobu od 1. 6. 2025 do 20. 10. 2025, zastavuje.

III. Žaloba došlá soudu dne 21. 10. 2025 ve znění podání ze dne 10. 11. 2025 se v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému výživného manželky ve výši 3 000 Kč měsíčně za dobu od 25. 2. 2026 do budoucna, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 31 762,50 Kč, k rukám zástupce žalovaného: , Jméno advokátky, , advokát, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, soudní poplatek za žalobu ve výši 500 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 21. 10. 2025 ve znění doplnění ze dne 10. 11. 2025 domáhala se žalobkyně, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by stanovil žalovanému hradit výživné manželky ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 6. 2025 do budoucna. Svou žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, , z tohoto manželství se narodila dne , datum, dcera , jméno FO, , s níž je žalobkyně na mateřské dovolené. Manželství nebylo možné udržet z důvodu hádek, proto se po domluvě dne 1. 6. 2025 manžel odstěhoval. Nájemné za byt, který manželé společně užívali, činí 19 117 Kč měsíčně, nyní již zde žije pouze žalobkyně a nezletilé dcery. Žalobkyně má příjem v podobě nájemného z bytu, který vlastní, ve výši 8 173 Kč měsíčně a rodičovský příspěvek ve výši 11 219 Kč měsíčně, žalovaný hradí výživné pro dceru ve výši 2 500 Kč měsíčně od 6/2025. Žalobkyně uvedla, že si nemůže navýšit příjem zaměstnáním. Žalovaný je zaměstnán u , Anonymizováno, a má příjem 35 000 Kč měsíčně. Žalobkyně není schopna ze svého příjmu pokrýt náklady na domácnost, na dítě a své potřeby.

2. Následně podáním ze dne 1. 11. 2025 žalobkyně uvedla, že požaduje výživné manželky od data podání návrhu dne 21. 10. 2025 do budoucna.

3. Toto podání soud dle obsahu posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby a řízení tak v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. částečně zastavil pro výživné požadované za dobu od 1. 6. 2025 do 20. 10. 2025, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku. K tomuto soud nevyžadoval souhlas žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé.

4. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 24. 2. 2026, ve kterém uvedl, že žalobkyně nezaslala žalovanému nikdy výzvu před podáním žaloby, nevyzvala jej ani ústně; žalovaný uhradil žalobkyni tyto částky: 10 000 Kč za listopad, prosinec 2025 a leden 2026 (v popisku chybně uvedeno za říjen 2025), což dokládá žalovaný výpis k této transakci, dále uhradil žalovaný částku 2 000 Kč, když má za to, že se jedná o poměrnou část za únor 2026, když zřejmě v tomto měsíci (tj. únor 2026) nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo rozvedeno manželství účastníků – čj. , spisová značka, (viz příloha) ze dne 29. 1. 2026 OS v , adresa, , což také dokládá výpisem. S ohledem na shora uvedené sice žalovaný plnil až po podání žaloby, avšak aniž by byl k jakémukoliv plnění před jejím podáním vyzván. S ohledem na shora uvedené navrhuje žalovaný, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a aby mu byly přiznány náklady tohoto řízení.

5. Jednání se konalo za přítomnosti obou účastníků řízení dne 5. 5. 2026, u tohoto strany setrvaly na svých procesních stanoviscích. Žalovaný žalobkyni doplatil částku ve výši 550 Kč na výživné manželky v hotovosti v jednací síni, což žalobkyně přijala. Toto jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 12. 5. 2026, kdy soud v nepřítomnosti účastníků řízení vynesl rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části shora.

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil: z Oddacího listu ze dne , datum, , že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, v , adresa, před Úřadem městského obvodu , adresa, , z rodného listu nezletilé , jméno FO, , že se narodila dne , datum, rodičům – účastníkům řízení, z rodného listu nezletilé , jméno FO, , že se narodila matce – žalobkyni dne , datum, , z rozsudku Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ze dne , datum, , že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno (výrok III. rozsudku), rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , z potvrzení o provedení platby ze dne 19. 2. 2026, že žalovaný odeslal žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč za dobu od 1. 2. 2026 do 18. 2. 2026, z potvrzení o provedení platby ze dne 25. 1. 2026, že žalovaný odeslal žalobkyni výživné ve výši 10 000 Kč za dobu od října 2025 do ledna 2026.

7. Pokud byly ve věci navrhovány další důkazy (zpráva o výdělcích žalovaného, doklad o výši příjmu žalobkyně), pak tyto soud neprováděl a důkazní návrhy zamítl, neboť s ohledem na níže uvedené bylo jejich provedení bezpředmětné.

8. Soud tak vzal za prokázaný tento skutkový stav: účastníci řízení uzavřeli dne 5. 6. 2023 manželství, z něhož se narodila dne , datum, společná dcera , jméno FO, , žalobkyně má další vyživovací povinnost k dceři , jméno FO, narozené , rodné přijmení, , datum, . Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu, jak byl označen shora, který nabyl právní moci dne , datum, . Žalovaný na výživném uhradil žalobkyni dne 19. 2. 2026 částku 2 000 Kč, dne 25. 1. 2026 částku 10 000 Kč a dne 5. 5. 2026 v jednací síni v hotovosti částku 550 Kč.

9. Podle § 697 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

10. Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

11. Soud posoudil návrh žalobkyně a dospěl k závěru, že tato je důvodná jen částečně. Účastníci byli manželé do , datum, , kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu jejich manželství, toto datum je tak datem konečným, kdy skončila vyživovací povinnost účastníků řízení jako manželů. Žaloba tak byla důvodná od data zahájení řízení dne 21. 10. 2025 (§922 odst. 1 o.z.), do , datum, , kdy manželství účastníků řízení zaniklo. Dle propočtu soudu výživné, které žalobkyně uplatnila v tomto řízení, ve výši 3 000 Kč měsíčně, představuje za uvedené období částka ve výši 12 539,10 Kč (za dobu od 21. 10. 2025 do 31. 10. 2025 částka 967,70 Kč, za listopad částka 3 000 Kč, za prosinec částka 3 000 Kč, za leden 2026 částka 3 000 Kč, za dobu od 1. 2. 2026 do 24. 2. 2026 částka 2 571,40 Kč). Žalovaný svou povinnost hradit toto výživné uplatněné žalobou uznal, kdy toto výživné platbou ze dne 19. 2. 2026, ze dne 25. 1. 2026 a ze dne 5. 5. 2026 v požadované výši za uvedené období uhradil.

12. Soud tak uzavírá, že aby nebylo možné považovat částky vyplacené žalovaným a přijaté žalobkyní na jejím výživném manželky za uvedené období za bezdůvodné obohacení, rozhodl výrokem ad. I tohoto rozsudku tak, že za uvedené období stanovil povinnost žalovaného platit žalobkyni výživné manželky ve výši 3 000 Kč měsíčně za dobu od 21. 10. 2025 do 24. 2. 2026, kdy však současně vyslovil, že celková částka ve výši 12 539,10 Kč již byla žalobkyni uhrazena v platbách zde označených.

13. Pokud žalobkyně požadovala výživné manželky za dobu od 25. 2. 2026 do budoucna (tj. za dobu po právní moci rozhodnutí, kterým bylo manželství účastníků rozvedeno), pak v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozsudku. Na tomto místě soud pro úplnost ve shodě s tím, co uvedl již u ústního jednání konstatuje, že výživné rozvedených manželů je zcela odlišným nárokem, jehož právní rámec a podmínky, za nichž ho lze požadovat, zakotvuje § 760 a násl. o.z.

14. Žalovaný, který byl ve věci právně zastoupen advokátem, měl procesní neúspěch pouze v relativně nepatrné části, proto mu v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. náleží právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Námitkou žalovaného, že nebyl vyzván k úhradě před podáním žaloby či hodnocením chování účastníků z pohledu jejich procesního zavinění dle § 146 odst. 2 o.s.ř. se tak soud v tomto kontextu nezabýval, neboť toto bylo s ohledem na právě uvedené bezpředmětné.

15. Zástupkyně žalovaného poskytla v řízení 3 úkony právní služby, za které jí náleží odměna, ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ve věci samé a účast u jednání. Za tyto úkony náleží náhrada nákladů ve výši odměny za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 2 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou pětinásobek ročního plnění, tj. částka ve výši 180 000 Kč (tj. částka 3 000 Kč x 60 měsíců), což v tomto případě odpovídá částce 8 300 Kč za jeden úkon právní služby (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 24 900 Kč (tj. 3 x 8 300 Kč). Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 450 Kč, což odpovídá § 13 odst. 4 citované vyhlášky, tj. 1 350 Kč (3 x 450 Kč). Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 26 250 Kč pak nutno navýšit o 21 % DPH, jehož je dle doloženého potvrzení o registraci k DPH zástupce žalovaného plátcem, tj. konkrétně po zaokrouhlení o částku 5 512,50 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení, kterou soud žalovanému přiznal, činí celkem částku 31 762,50 Kč (viz výrok IV. rozsudku).

16. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, kdy se jedná o základní lhůtu k plnění a ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neměl (§ 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem). Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

17. Žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. S ohledem na výsledek řízení soud přenesl dle § 3 odst. 3 totožného zákona poplatkovou povinnost odpovídající rozsahu, v němž byla žaloba důvodná, na žalovaného. Proto ho zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, soudní poplatek ve výši 500 Kč dle položky 7 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění účinném k datu zahájení řízení. Tuto částku soudního poplatku je žalovaný dle výroku ad. V tohoto rozsudku zavázán zaplatit ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).