31 C 207/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 67 236,75 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba došlá soudu dne 21. 1. 2022, jíž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 67 236,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 074,60 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 299,95 Kč, úroku ve výši 9,6 % ročně z částky 65 136,75 Kč od 2. 10. 2021 do 19. 10. 2021, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 65 136,75 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 65 136,75 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 21. 1. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 67 236,75 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že aktivní legitimace žalobce vyplývá ze Smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi žalobcem a právnická osoba anonymizováno, IČO, se sídlem adresa, ze dne 1. 10. 2021 a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2021 uzavřenou mezí právnická osoba anonymizováno a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jako "banka"). Právní předchůdce žalobce - právnická osoba - uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru číslo dne 8. 8. 2015 (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Na základě této Smlouvy poskytla banka žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle odst. 4.1 Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 9,60 % p.a., a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek ve výši 3 302 Kč, vždy nejpozději do 16. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení dle ustanovení 8.1 Smlouvy. Dle Smlouvy o úvěru má banka právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, omezit či zastavit další čerpání úvěru, anebo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Sazebníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy banky k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využila banka svého práva a prohlásila dne 21. 7. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku 65 136,75 Kč na jistině dluhu, částku 1 074,60 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 9,60 % p.a. počítaného z aktuální jistiny úvěru do 31. 3. 2016, částku ve výši 1 299,95 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 31. 3. 2016, poplatky v celkové výši 2 100 Kč, a dále smluvní úrok 9,60 % p.a. z aktuální výše jistiny od 2. 10. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z aktuální výše jistiny od 2. 10. 2021 do zaplacení. Žalobce se pokoušel žalovaného kontaktovat a dohodnout s ním zaplacení dluhu např. formou splátkového kalendáře, ovšem neúspěšně. Žalovaný nereagoval ani poté, co mu byla právním zástupcem žalobce zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, žalovaný na ni nereagoval.

2. Podáním ze dne 20. 9. 2022 žalobce doplnil k výzvě soudu skutková tvrzení. Uvedl, že právní předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet následujícím způsobem: Žádost byla poskytnuta přes pobočkovou síť. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši 9 177 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě doloženého potvrzení o výši důchodu. příjmení dále mimo jiné ověřila pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč. příjmení stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, viz část Argumentace užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnost) na 5 106 Kč. Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s ekonomickým modelem stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, klient musí vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak nákladům dle ekonomického modelu. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů klienta (které vychází z ekonomického modelu). Klient na žádosti uvedl splátky mimo anonymizována dvě slova ve výši 0 Kč. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient neměl v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Splátka nového úvěru činila 3 304 Kč. příjmení splátkové zatížení tedy činilo 3 304 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientovi zbylo 5 873 Kč k pokrytí životních nákladů klienta. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 8. 8. 2015 smlouvu o úvěru ve výši 200 000 Kč. Právní předchůdce žalobce svou povinnost splnil, když na základě čl. 2 této smlouvy poskytnul žalovanému finanční prostředky ve smluvené výši, a to dne 13. 8. 2015 na bankovní účet č. bankovní účet (úvěrový účet). Žalovaný se dle čl. 3 smlouvy zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 302 Kč, a to vždy v 16. den každého kalendářního měsíce. První splátka měla být uhrazena do 16. 9. 2015, poslední splátka ve výši 3 213 Kč pak dne 16. 8. 2022 Celkem tedy mělo být žalovaným uhrazeno 84 splátek. Z důvodu porušení splácení, a to konkrétně za období 8/2019, 11/2019, 12/2019, 4/2020, 5/2020, 6/2020, 7/2020, 8/2020, 9/2020, 10/2020, 1/2021, 3/2021, 4/2021, 5/2021, 6/2021 se žalovaný dostal do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce, a také se splacením více než 2 splátek. Tím porušil dle čl. 8 písm. a) smlouvy podmínky splácení a právní předchůdce žalobce tak mohl dle čl. 8 písm. b) využít svého práva prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. K okamžité splatnosti celkového dluhu došlo ke dni 21. 7. 2021. Žalovanému bylo toto oznámení zasláno písemně formou doporučeného dopisu dne 26. 7. 2021 na adresu adresa. Žalovaná jistina ve výši 65 136,75 Kč je výsledkem rozdílu mezi čerpanou částkou s připisovanými úroky a uhrazenými splátkami, které byly na dluh započteny dle čl. 3 Smlouvy o úvěru. Veškeré finanční transakce, které proběhly za celou dobu trvání právního vztahu mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce jsou patrné z přehledného výpisu, na který žalobce odkázal. Poplatky v celkové výši 2 100 Kč byly účtovány následujícím způsobem: - 2x 900 Kč a 1x 300 Kč cena za náklady spojené s prodlením dle odst. 10 Ceníku pro soukromou klientelu právnická osoba Byly účtovány náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč dne 1. 4. 2021 a ve výši 900 Kč dne 1. 5. 2021 a dne 31. 5. 2021. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 299,95 Kč byl vypočten z částky jistiny, konkrétně 65 136,75 Kč, ode dne 9. 7. 2021 do 1. 10. 2021 v sazbě 8,5% ročně. Žalobce uvedl, že pokud je v žalobě uvedeno datum 8. 8. 2015 namísto správného data 9. 7. 2021, pak se jedná o administrativní chybu. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 074,60 Kč byl vypočten z částky jistiny, konkrétně 65 136,75 Kč, ode dne 1. 8. 2021 do 1. 10. 2021 v sazbě 9,6% ročně. Žalobce uvedl, že pokud je v žalobě uvedeno datum 8. 8. 2015 namísto správného data 1. 8. 2021, pak se jedná o administrativní chybu. Žalobce dále v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění po novele provedené zákonem č. 186/2020 Sb. účinné 24. 4. 2020 upravil žalobní petit tak, že žádal, aby soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 67 236,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 074,6 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 299,95 Kč, úrok 9,6 % ročně z částky 65 136,75 Kč od 2. 10. 2021 do 19. 10. 2021, úrok 8,25 % ročně z částky 65 136,75 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 65 136,75 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %.

3. Toto podání žalobce soud posoudil i jako částečné zpětvzetí žaloby co do části úroku. Pro úrok ve výši 1,35% ročně z částky 65 136,75 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení tak bylo řízení částečně zastaveno usnesením č.j. 31 C 207/2022 – 20 ze dne 22. 9. 2022.

4. Žalovaný se věci nevyjádřil.

5. K ústnímu jednání dne 23. 2. 2023 se žalovaný nedostavil bez omluvy, ač byl řádně a včas předvolán. Žalobce se k jednání nedostavil, svou nepřítomnost u jednání omluvil. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodl na podkladě výsledků dokazování a obsahu spisu. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z listiny„ Posouzení úvěryschopnosti klienta“ soud zjistil, že jde o listinu vytvořenou právnická osoba, ve které banka popisuje proces posuzování úvěryschnopnosti žalovaného, uvádí, z jakých příjmů a výdajů při posuzování vycházela. Z potvrzení ČSSZ ze dne 12. 1. 2015 soud zjistil, že žalovaný je příjemcem důchodu pro invaliditu třetího stupně od 27. 5. 2014 ve výši 9 177 Kč měsíčně.

7. Ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 8. 2015 soud zjistil, že tuto uzavřela právnická osoba a žalovaný jako klient, identifikovaný jménem, příjmením, rodným číslem, telefonním číslem a adresou adresa. Předmětem smlouvy je závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč splatný do 16. 8. 2022 v měsíčních splátkách á 3 302 Kč, počínaje 16. 9. 2015, úroková sazba činí 9,6% ročně, RPSN 10,54 %. Úvěr je účelový, nezajištěný, na pořízení automobilu či motocyklu, bude čerpán převodem na příslušné účty dle sjednaného účelu úvěru do 15. 9. 2015.

8. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne 21. 7. 2021 ve spojení s podacím archem ze dne 26. 7. 2021 soud zjistil, že právnická osoba tímto sdělením úvěr zesplatnila ke dni 21. 7. 2021 pro prodlení žalovaného, toto sdělení žalovanému odeslala dne 26. 7. 2021 na adresu adresa.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2021 včetně přílohy soud zjistil, že tuto uzavřela právnická osoba jako postupitel a právnická osoba, anonymizováno jako postupník, předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze smlouvy na postupníka, včetně pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2021 včetně podacího archu ze dne 14. 10. 2021 soud zjistil, že právnická osoba tímto informovala žalovaného o postoupení pohledávky, toto sdělení mu bylo odesláno dne 14. 10. 2021 na adresu adresa.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2021 včetně přílohy soud zjistil, že tuto uzavřela právnická osoba, anonymizováno jako postupitel a žalobce jako postupník, předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze smlouvy na žalobce, včetně pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 11. 2021 včetně podacího archu ze dne 1. 11. 2021 soud zjistil, že právnická osoba, anonymizováno tímto informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobce, toto sdělení mu bylo odesláno dne 1. 11. 2021 na adresu adresa.

11. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 1. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby do 7 dnů od odeslání výzvy. Z poštovního podacího archu ze dne 4. 11. 2021 soud zjistil, že uvedené bylo žalovanému odesláno na adresu adresa.

12. Z listiny„ Podklady pre súdne konanie“ ke dni 1. 10. 2021 soud zjistil, že jde o přehled vývoje pohledávky od založení úvěru – 13. 8. 2015 do 1. 10. 2021, je evidováno založení úvěru dne 13. 8. 2015 ve výši 200 000 Kč, jsou evidovány úhrady strany žalovaného v tomto období dle propočtu soudu celkem ve výši 377 540,45 Kč. Z listiny„ Stav úvěru v minulosti“ soud zjistil, že jde o shrnutí údajů o úvěru ke dni 26. 8. 2022, je evidováno poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč dne 13. 8. 2015 převodem na účet č. bankovní účet, je evidováno splacení částky 204 427,05 Kč.

13. Z listin: Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 19. 6. 2021, právnická osoba účinný od 1. 1. 2020, právnická osoba pro bankovní obchody účinný od 23. 3. 2015, Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba účinné od 1. 1. 2014, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016 se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

17. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedostojí-li tedy vysoce kvalifikované činnosti profesionál v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje soudní teorie i soudní praxe, při vymezení odborné péče (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěry, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastává tedy takový výklad ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivně-aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

19. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením neoznačil ani nedoložil žádné důkazy kromě karty zprávy právnická osoba a sdělení ČSSZ o výši důchodu žalovaného, z tohoto lze mít za prokázáno maximálně ověření příjmové stránky žalovaného, nikoliv však již výdajové stránky v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se dobrovolnou neúčastí u jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou, proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy o úvěru ze dne 8. 8. 2015 pro rozpor se zákonem (shora citovaný § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

20. Soud rovněž nevzal za prokázáno, že by právnická osoba žalovanému poskytla na jeho či jím určený účet úvěr, rovněž nebylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků jiným způsobem, např. v hotovosti. V tomto směru nebyly soudu předloženy žádné listiny, je pouze evidováno poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč na historických výpisech, jak citovány shora, což však samo o sobě není dokladem o čerpání úvěru smluveným způsobem v tvrzené výši a tvrzeného data. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se dobrovolnou neúčastí u jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil.

21. Soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když byla postoupena původním věřitelem shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek na právnická osoba, anonymizováno, dále pak byla postoupena shora citovanou (druhou) smlouvou o postoupení pohledávek na žalobce. Žalovanému byly odeslány dopisy oznamující tyto změny v osobě věřitele, rovněž mu bylo odesláno rozhodnutí právnická osoba o okamžité splatnosti ze dne 21. 7. 2021, a předžalobní výzva ze dne 1. 11. 2021. Soud vzal za prokázáno, že celkem jsou dle propočtu soudu evidovány za dobu od 13. 10. 2015 do 1. 10. 2021 úhrady žalovaného celkem ve výši 377 540,45 Kč.

22. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě není možno vyhovět ani částečně. Žalobce tvrdil a nabízel důkazy k prokázání poskytnutí částky ve výši 200 000 Kč dle shora uvedené smlouvy, což v řízení prokázáno nebylo, jak konstatováno shora. Avšak i kdyby toto prokázáno bylo, nebylo by možno žalobě vyhovět ani zčásti. Žalovaný uhradil žalobci částku 377 540,45 Kč (což žalobce tvrdil a dokládal shora citovaným výpisem, nicméně žalovaný ani netvrdil a neprokazoval žádné úhrady, které by žalobcem nebyly uhrazeny). Soud tedy konstatuje, že žalobce, i kdyby prokázal poskytnutí úvěru právnická osoba dle shora označené smlouvy tvrzeným způsobem a v tvrzené výši, by měl v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému. Již pouhým matematickým srovnáním částky, která měla být dle tvrzení žalobce žalovanému poskytnuta, ve výši 200 000 Kč a žalovaným uhrazené částky před podáním žaloby celkem ve výši 377 540,45 Kč lze uzavřít, že na straně žalovaného by neexistovalo bezdůvodné obohacení, k jehož úhradě by soud mohl žalovaného zavázat. Na základě uvedeného tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku, a to co do částky požadované na jistině, i co do požadovaného příslušenství – úroku a úroku z prodlení v kapitalizované i běžící podobě, které sdílí osud jistiny; s ohledem na výše uvedené závěry o neplatnosti smlouvy, rovněž žalobci nelze přiznat ani účtované poplatky.

23. Výrok ad. II tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci zcela procesně neúspěšný; žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat vůči žalovanému, v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.