31 C 218/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 69 879,81 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro kapitalizovaný úrok ve výši 7 397 Kč a pro smluvní pokutu ve výši 21 012,81 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 40 166 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 166 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 718,42 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba došlá soudu dne 24. 2. 2022 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 8 701 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 701 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 038,51 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací z účtu Okresního soudu v Ostravě část soudního poplatku zaplaceného za žalobu ve výši 352 Kč.

1. Žalobou došlou soudu dne 24. 2. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 69 879,81 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 26. 8. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), Smlouvu o úvěru splatném ve splátkách číslo (dále jen " Smlouva), jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách (dále jen„ ulice podmínky“). Smlouvu žalovaný uzavřel u zprostředkovatele (dále jen„ zprostředkovatel“), který je uveden na první straně Smlouvy o úvěru pod údaji žalovaného na řádku s názvem„ Zprostředkovatel“, kde zároveň při podpisu Smlouvy žalovaný vyplnil Formulář pro doplnění čísla bankovního účtu, v němž uvedl číslo bankovního účtu, na který mu má být poukázána jistina úvěru. Současně s podpisem Smlouvy obdržel žalovaný předsmluvní informace o úvěru, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, kdy jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta bezhotovostním převodem na žalovaným sdělené číslo účtu. Závazek se žalovaný zavázal splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 26. dni příslušného měsíce, jak je uvedeno v přehledu splátek na druhé Smlouvy. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 2 916,41 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 54 990,76 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal spol. anonymizováno uhradit částku ve výši 104 990,76 Kč. K výše uvedenému prosím vizte Smlouvu, a to první stranu Smlouvy, kde jsou uvedeny podmínky úvěru a dále druhou, příp. třetí stranu Smlouvy s podrobným rozpisem měsíčních splátek. Dne 28. 11. 2019 uzavřel žalovaný se právnická osoba druhou Smlouvu o úvěru splatném ve splátkách téhož čísla, která je však technicky dodatkem shora uvedené Smlouvy ze dne 26. 8. 2019 (dále tedy jen "Dodatek"). Tímto Dodatkem byla prodloužena doba splatnosti úvěru, a to do 26. 9. 2022. Pro upřesnění žalobce uvádí, že původní věřitel označoval dodatky ke smlouvám vždy jako„ smlouvu“ nikoliv jako„ dodatek“. I přes zavádějící označení je tedy Smlouvu o úvěru ze dne 28. 11. 2019 nutno považovat za dodatek. Dále žalobce uvádí, že jistina i kapitalizovaný úrok splatný dle uzavřené Smlouvy o úvěru smlouvy ze dne 26. 8. 2019 jsou zahrnuty v jistině i kapitalizovaném úroku splatném dle shora uvedeného Dodatku. K výše uvedenému prosím vizte Dodatek, a to druhou tabulku s textem na první straně a dále druhou stranu s podrobným rozpisem měsíčních splátek. Žalovaný o dodatek smlouvy zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o úvěru, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry úvěru. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, ulice registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o dodatek byla žalovanému následně schválena. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky úvěru nehradil řádně a včas. Společnost anonymizováno proto využila svého smluvního oprávnění a žalovanému zaslala Předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovaného informovala, že úvěr by ke dni 27. 3. 2020 zesplatněn. K uvedenému prosím vizte Dodatek, a to první odstavec textu pod rozpisem měsíčních splátek. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno v Dodatku, a to ve třetím odstavci textu pod rozpisem měsíčních splátek, a zároveň dle téhož odstavce Dodatku povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 77 482 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 48 867 Kč - nesplaceného úroku ve výši 7 247 Kč - nesplacené smluvní pokuty ve výši 21 218 Kč - neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, s tím že žalobce uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno v Dodatku, a to ve třetím odstavci textu pod rozpisem měsíčních splátek. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobci postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo Žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 7 247 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 7 397 Kč. Žalobce požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 756,93 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po dni zesplatnění úvěru, tj. od 28. 3. 2020 do 1. 6. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 48 867 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 15. 6. 2021 z jistiny ve výši 48 867 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 7. 7. 2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu): - Odchozí dopis 39 Kč - Odchozí dopis doporučeně 50 Kč - Odchozí telefonický hovor 72 Kč - Osobní návštěva 217 Kč Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobce ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 690 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 3. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 9. 11. 2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou v Dodatku řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno v Dodatku, a to ve třetím odstavci textu pod rozpisem měsíčních splátek. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021, a to ve výši 21 218 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 21 012,81 Kč, počítané ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. 28. 3. 2020 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 48 867 Kč do 1. 6. 2021 Smluvní pokuta je požadována v souladu s ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

2. Podáním ze dne 27. 9. 2022 žalobce sdělil, že žalovaný uhradil žalobci celkem částku 9 834 Kč, ve splátkách: 26. 9. 2019 ve výši 2 917 Kč, dne 26. 10. 2019 ve výši 2 917 Kč, dne 1. 6. 2020 ve výši 4 000 Kč. Doklady k prokázání posouzení schopnosti žalovaného splácet nedisponuje. Proto žalobce vzal žalobu částečně zpět pro kapitalizovaný úrok ve výši 7 397 Kč a pro smluvní pokutu ve výši 21 012,81 Kč. Ve zbytku na žalobě setrval.

3. Na základě uvedeného soud v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku; k tomuto nevyžadoval souhlas žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. K ústnímu jednání se žalobce, jeho právní zástupce ani žalovaný dne 25. 10. 2022 nedostavil, žalobce svou neúčast u ústního jednání omluvil s tím, že souhlasil s tím, aby jednání proběhlo bez jeho účasti. Na základě právě uvedeného soud jednal v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl na podkladě provedeného dokazování a obsahu spisu. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal prokázánu jeho procesní subjektivitu.

7. Ze Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách číslo ze dne 26. 8. 2019 ve spojení s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako věřitel je zde uvedena společnost právnická osoba, jako klient je uveden žalovaný. Předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, na 36 měsíců, celková částka, kterou klient zaplatí, činí 104 990,76 Kč, a to v 36 splátkách ve výši 2 916,41 Kč od 26. 9. 2019 do 26. 8. 2022 dle splátkového kalendáře, RPSN 74,10%, úroková sazba 56,72% Smlouva je opatřena podpisy obou smluvních stran. Z formuláře pro doplnění čísla bankovního účtu soud zjistil, že u žalovaného je uveden účet č. bankovní účet, listina je opatřena vlastnoručním podpisem zákazníka.

8. Ze Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách číslo ze dne 28. 11. 2019 soud zjistil, že jako věřitel je zde uvedena společnost právnická osoba, jako klient je uveden žalovaný. Předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 48 867,70 Kč, na 34 měsíců, celková částka, kterou klient zaplatí, činí 99 156,76 Kč, a to v 34 splátkách ve výši 2 915,23 Kč od 26. 12. 2019 do 26. 9. 2022 dle splátkového kalendáře, RPSN 68,10%, úroková sazba 56,72% Smlouva není opatřena podpisem ani jedné smluvní strany, není opatřena podpisem ani jiným prostředkem způsobilým podpis nahradit.

9. Z výpisu z účtu společnosti právnická osoba za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 – str. číslo soud zjistil, že je tu zobrazena odchozí platba ve výši 50 000 Kč dne 26. 8. na účet č. bankovní účet označeného jménem a příjmením žalovaného, se zprávou„ anonymizována dvě slova webová adresa číslo“.

10. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 27. 3. 2020 soud zjistil, že touto společnost právnická osoba informovala žalovaného o zesplatnění pohledávky, která činila 60 420,64 Kč, informovala ho o připravenosti úvěru k soudnímu řízení a následné exekuci, vyzvala jej k neprodlené úhradě dluhu. Uvedené bylo žalovanému odesláno dne 27. 3. 2020 na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z podacího archu ze dne 27. 3. 2020).

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2021, potvrzení o přijetí platby ze dne 17. 6. 2021, listiny„ anonymizováno číslo“ soud zjistil, že tuto uzavřela společnost právnická osoba, jako postupitel a žalobce jako postupník, předmětem této smlouvy je mimo jiné i postoupení pohledávky vůči žalovanému ze shora identifikované smlouvy.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021 soud zjistil, že toto vyhotovila společnost právnická osoba a mínila tím oznámit žalovanému postoupení pohledávky na žalobce.

13. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce mínil vyzvat žalovaného k okamžité úhradě jeho dluhu s příslušenstvím před podáním žaloby, do 9. 12. 2021.

14. Z upomínky ze dne 26. 1. 2020, opakované výzvy k úhradě ze dne 25. 2. 2022, výzvy ze dne 7. 7. 2021, přípisu: předání do advokátní kanceláře ze dne 3. 8. 2021 soud zjistil, že jimi mínil žalobce vyzvat žalovaného k úhradě dlužných částek. Z listiny: výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 21. 12. 2021 soud zjistil, že je zde evidováno odeslání dopisu žalovanému dne 3. 8. 2021, návštěva žalovaného terénním pracovníkem žalobce dne 31. 8. 2021, dne 20. 8. 2021, dne 28. 7. 2021.

15. Z obchodních podmínek právnická osoba pro poskytování úběrů splatných ve splátkách (anonymizováno rok – anonymizováno – anonymizováno), soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

16. Soud nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena Smlouva o úvěru splatném ve splátkách číslo ze dne 28. 11. 2019. Žalobce sice předložil k důkazu takto nadepsanou listinu, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy předchůdcem žalobce s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této smlouvy odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě – internet, tedy pomoci prostředků komunikace na dálku, žalobce nedoložil žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána, uzavřena, jak je tvrzeno v žalobě, ani k ověření identifikace osoby žalovaného, když předložené listiny žalobce takovými listinami, dle názoru soudu nejsou. Soud nevzal za prokázáno, že by předchůdce žalobce při jakékoli smlouvy zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy v tomto směru byl žalobce v rámci přípravy k jednání vyzván k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, avšak žalobce v tomto směru na výzvu soudu nereagoval, kdy pouze sdělil, že tyto důkazy nemá k dispozici. Soud nevzal za prokázané, že by listiny: upomínka ze dne 26. 1. 2020, opakovaná výzva k úhradě ze dne 25. 2. 2020, výzva ze dne 7. 7. 2021, přípis: předání do advokátní kanceláře ze dne 3. 8. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, výzva před podáním žaloby ze dne 9. 11. 2021 byly odeslány do dispoziční sféry žalovaného, kdy žádný doklad v tomto směru soudu předložen nebyl. Dále nebyla prokázána realizace tvrzených návštěv terénního pracovníka u žalovaného, kdy žádný důkaz v tomto směru soudu předložen nebyl. Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.

17. Soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, kdy bylo prokázáno, že pohledávka, která je předmětem žaloby, byla postoupena na žalobce. Soud vzal za prokázáno, že společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o úvěru splatném ve splátkách číslo ze dne 26. 8. 2019, o obsahu, jak uveden shora. Soud vzal za prokázáno, že žalovanému byla odeslána do jeho dispoziční sféry předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 27. 3. 2020. Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému převodem na jeho účet částku celkem ve výši 50 000 Kč dne 26. 8. 2019.

18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

22. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 24. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

26. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

27. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

28. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, jak již konstatováno shora. V tomto směru soud vyzýval žalobce k doplnění skutkových tvrzení v rámci přípravy k jednání, žalobce sdělil, že těmito údaji a důkazy nedisponuje. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však dobrovolnou neúčastí u tohoto jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách číslo ze dne 26. 8. 2019 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

29. Na základě právě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to celkem částku 50 000 Kč, žalovaný zaplatil částku ve výši 9 834 Kč, kdy hradil částku 2 917 Kč dne 26. 9. 2019, částku ve výši 2 917 Kč dne 26. 10. 2019, částku ve výši 4 000 Kč dne 1. 6. 2020 (což žalobce nedokládal, nicméně žalovaný nenamítal, že by něco žalobcem zohledněno nebylo). Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když bylo prokázáno, že na něj byla pohledávka postoupena shora označenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy postoupení bylo žalovanému oznámeno. Soud tedy konstatuje, že žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytl žalovanému. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 40 166 Kč (tj. 50 000 Kč minus 9 834 Kč) představující žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky k datu rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 OZ, také právo na zákonné úroky z prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaný byl podle 1958 odst. 2 OZ, povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl vyzván. Žalovaný byl poprvé vyzván výzvou ze dne 27. 3. 2020 odeslanou do dispoziční sféry žalovaného dne 27. 3. 2020, kam mu byla doručena dne 1. 4. 2020. Žalovaný byl dle výzvy žalobce povinen hradit neprodleně, tj. do 3 dnů (za analogické aplikace § 160 odst. 1 o.s.ř.), tj. do 4. 4. 2020. Lze tak shrnout, že od 5. 4. 2020 byl žalovaný v prodlení s úhradou částky ve výši 44 166 Kč, až do 1. 6. 2020, kdy žalovaný uhradil částku 4 000 Kč, od 2. 6. 2020 pak byl žalovaný v prodlení s úhradou částky 40 166 Kč až doposud. Na základě uvedeného tak soud přiznal žalobci částku ve výši 40 166 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně, tj. v zákonné výši ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, z částky 44 166 Kč od 5. 4. 2020 do 1. 6. 2020 a dále pak z částky 40 166 Kč od 2. 6. 2020 do 1. 6. 2021, a to v souladu s požadavkem žalobce v kapitalizované podobě, což představuje částku ve výši 4 718,42 Kč, a dále pak částku ve výši 40 166 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 15 6. 2021 do zaplacení.

30. Částku dle výroku ad. II tohoto rozsudku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, kdy toto odpovídá ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem. Jde o základní zákonnou lhůtu k plnění, kdy ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

31. Ve zbývajícím rozsahu po zohlednění částečného zpětvzetí, soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozhodnutí.

32. Výrok ad. IV tohoto rozsudku v části týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, dle obsahu spisu nevznikly.

33. Řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, a věc byla převedena do agendy sporné. V souvislosti s podáním žaloby zaplatil žalobce soudní poplatek ve výši 2 796 Kč Soudní poplatek po převodu do agendy sporné činil dle položky 1 bodu 1 písm. b) ve spojení s položkou 2 bodem 2 Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 3 494 Kč. Následně byla žaloba vzata žalobcem částečně zpět, kdy předmětu řízení po zohlednění částečného zpětvzetí odpovídá soudní poplatek ve výši 2 444 Kč. Na základě uvedeného tak soud výrokem ad. V tohoto rozsudku vrátil žalobci část zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 352 Kč (tj. 2 796 minus 2 444 Kč), dle § 6a odst. 3, § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.