31 C 221/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 42 864 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 094 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 11 094 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 26. 5. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 31 770 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 233,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 578,44 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25 913,58 Kč od 21. 1. 2020 do 29. 2. 2020, zákonného úroku z prodlení z částky 14 819,58 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 19,98% ročně z částky 25 913,58 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 429 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 26. 5. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 42 864 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 1. 12. 2013 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel půjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o půjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Jak plyne z čl. 12 Podmínek, žalovaný výslovně prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou půjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ustanovení § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 31 770 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 853 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 7 222 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 19 695 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 1 163 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 1. 2015. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 25. 1. 2015. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 20. 2. 2018. Ke dni 26. 3. 2018 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 25 913,58 Kč a dlužný poplatek částku 16 950,42 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 25 913,58 Kč dále úrokem ve výši 19,98 % ročně sjednaným v čl. 3 Smluvních podmínek, a to od 26. 3. 2018, tj. ode dne uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 19 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 26 906 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 20. 1. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 61 864 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 61 864 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 42 864,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 25 913,58 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16 950,42 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 9 578,44 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 233,99 Kč, - úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 913,58 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 913,58 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 9 578,44 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25 913,58 Kč od 26. 3. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do data 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 233,99 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25 913,58 Kč od 28. 2. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 20. 1. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání dne 6. 1. 2022 se žalovaný dostavil, sdělil, že je pravdou, že minulosti žalobci hradil pohledávku, byť v minimálních splátkách, měl u [anonymizováno] tři smlouvy, 2 z nich zcela splatil, tady tato je poslední, aktuálně již nemá finanční prostředky na to, aby cokoliv splácel, neboť mu měsíčně zbývá částka 1 500 Kč na živobytí a na léky, bez pomoci bratra by celou situaci nezvládl. Předložil soudu k nahlédnutí doklad SIPO, z něhož vyplývá úhrada elektřiny a plynu za prosinec 2021 ve výši 2 660 Kč, dále doklad o platbě v hotovosti ze dne 21. 12. 2021, kdy je zobrazeno úhrada částky ve výši 6 700 Kč na zde uvedený účet, k tomu žalovaný sděluje, že se jedná o úhradu nájemného, který vkládá majiteli bytu přímo na jeho účet. Dále žalovaný předkládá soudu k nahlédnutí 2 poštovní poukázky, ústřižky – jednu ze dne 14. 12. 2021, kde je zobrazeno vyplacení příspěvku za bydlení za 11/ 2021 ve výši 5 807 Kč a ze dne 15. 12. 2021, kde je zobrazena výplata příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení za 12/ 2021 celkem ve výši 5 266 Kč. Přítomný žalobce na žalobě setrval. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 1. 12. 2013 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným jako zákazníkem v postavení spotřebitele smlouvu o zápůjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 38 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 38 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 31 770 Kč, zahrnující úrok ve výši 4 853 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 222 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 19 695 Kč, tj. celkem 69 770 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 1 163 Kč, poslední ve výši 1 153 Kč.

6. Z tabulky umoření k této smlouvě soud zjistil, že jsou v době od 1. 12. 2013 do 20. 2. 2018 evidovány úhrady žalovaného celkem ve výši 26 906 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, vč. výňatku z Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - str. [číslo] vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovaným dle citované smlouvy o půjčce žalobci.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že [právnická osoba] tímto sdělením, které žalovanému zaslal na adresu [adresa], oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení.

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 11. 5. 2020 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 12. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 18. 5. 2020. Tato výzva byla zaslána žalovanému dne 12. 5. 2020 na adresu [adresa].

10. Z dokladu SIPO za 12/ 2021 soud zjistil, že žalovaný hradil za tento měsíc elektřinu a plyn částkou celkem ve výši 2 660 Kč. Z dokladu o platbě v hotovosti u [anonymizováno] ze dne 21. 12. 2021 soud zjistil, že byla realizována hotovostní úhrada částky ve výši 6 700 Kč na zde uvedený účet. Z poštovní poukázky – ústřižku ze dne 14. 12. 2021 soud zjistil, že žalovanému byl vyplacen příspěvek za bydlení za 11/ 2021 ve výši 5 807 Kč, z poštovní poukázky - ústřižku ze dne 15. 12. 2021 soud zjistil, že žalovanému byl vyplacen příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za 12/ 2021 celkem ve výši 5 266 Kč.

11. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále v textu jen„ ObčZ“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

13. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

15. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedostojí-li tedy vysoce kvalifikované činnosti profesionál v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje soudní teorie i soudní praxe, při vymezení odborné péče (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěry, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastává tedy takový výklad ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivně-aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením neoznačil ani nedoložil žádné důkazy. Soud poučil žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce na tuto výzvu nedoložil ani neoznačil ničeho. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou, proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 1. 12. 2013 pro rozpor se zákonem (shora citovaný § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.

18. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 38 000 Kč, žalovaný uhradil celkem částku ve výši 26 906 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když mu byla postoupena původním věřitelem shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek. Soud vzal za prokázáno, že žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena původním věřitelem, soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, jak citováno shora.

19. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku 38 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný tuto částku převzal a uhradil žalobci před podáním žaloby částku 26 906 Kč (což žalobce prokazoval tabulkou umoření, žalovaný naopak netvrdil a neprokazoval žádné úhrady nad rámec této částky, které by nebyly žalobcem či jeho předchůdcem zohledněny). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 11 094 Kč (tj. 38 000 Kč minus 26 906 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení § 563 ObčZ výzvou - oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, která mu byla odeslána na adresu, která byla jeho adresou trvalého pobytu, dne 14. 2. 2020, lze tak shrnout, že výzva dostala do dispozice žalovaného dne 19. 2. 2020; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění deseti dnů od doručení, tj. do 29. 2. 2020. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 11 094 Kč rovněž přiznal žalobci v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 ObčZ zákonný úrok z prodlení dle žaloby ve výši 8,5% ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení.

20. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal. Pokud žalovaný dokládal u ústního jednání listiny prokazující jeho aktuální nepříznivou finanční situaci, pak ani toto nemůže změnit výrok soudu v části, ve které vyhověl žalobě, kdy toto nezpůsobuje zánik povinnosti žalovaného pohledávku žalobci uhradit. O možnost pohledávku hradit žalobci ve splátkách žalovaný nežádal, kdy uváděl, že je nemá z čeho hradit.

21. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

22. Výrok ad III. tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce v řízení byl převážně neúspěšný a žalovaný, kterému náleží právo na náhradu nákladů řízení, jejich přiznání nepožadoval.

23. Řízení bylo zahájení podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, v té souvislosti žalobce zaplatil na soudním poplatku částku ve výši 1 715 Kč. Žaloba byla převedena bez vydání elektronického platebního rozkazu do agendy C – sporné. Soudní poplatek tedy v souladu s položkou 2 bodem 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění, soudní poplatek činí celkem ve výši 2 144 Kč. Soud tak zavázal žalobce doplatit na soudním poplatku částku ve výši 429 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozhodnutí, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (za analogického použití § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).