31 C 241/2017
č. j. 31 C 241/2017-646
V PLATNOSTICitované zákony (22)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 10 § 101 § 96 § 142 § 148 § 149 § 160 § 226
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 8 § 13 § 14
- o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), 151/1997 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2106 § 2169 § 2586 § 2615 § 2629 § 2630
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: JTA, spol. s r.o., IČO 25816624 sídlem Petřkovická 861/5, 725 29 Ostrava-Petřkovice zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Mgr. Markem Urbišem sídlem Partyzánská 1565/18, 747 05 Opava-Kateřinky o zaplacení částky 1 210 100 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 569 155,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 569 155,25 Kč od 1. 7. 2017 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba došlá soudu dne 17. 8. 2017 se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 640 944,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 640 944,75 Kč od 1. 7. 2017 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 958 579 Kč, k rukám zástupce žalobce: , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
IV. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, na náhradě nákladů státu částku ve výši 52 511,90 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobou došlou soudu dne 17. 8. 2017 domáhala se strana žalující, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit částku ve výši 2 119 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 7. 2017 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že předchůdce žalobce se společností , právnická osoba, ., uzavřel smlouvu o dílo dne 1. 12. 2014 č. 23/2014, na základě které měl , právnická osoba, jako zhotovitel provést pro předchůdce žalobce stavbu „Dostavba Výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “. , právnická osoba, . za účelem realizace výše specifikované stavby uzavřel tzv. subdodavatelskou smlouvu se společností , právnická osoba, , tj. se žalovaným, a to 1. 12. 2014 č. 19/2014. Postavení zúčastněných subjektů bylo takové, že předchůdce žalobce byl objednatelem, , právnická osoba, . generálním dodavatelem a zhotovitelem a žalovaný dodavatelem části díla (tzn. poddodavatelem), který byl ve smluvním vztahu s , právnická osoba, . Předmětem smlouvy o dílo č. 23/2014 byla dostavba výrobních a skladovacích kapacit pro předchůdce žalobce, přičemž žalovaný měl v rámci vymezeného díla provést mimo jiné podlahy (základové konstrukce), které byly provedeny vadně, což zakládá uplatněný nárok. Skladba podlahy vyplývá ze smlouvy o dílo č. 19/2014 a z prováděcí dokumentace stavby, kterou nechal zpracovat žalovaný s tím, že se mělo jednat o podlahu z drátkobetonu. Proces výstavby haly provázely tyto právní akty: - projektová dokumentace pro stavební povolení z 8/2014, zpracovaná Ječmen studio, - změna projektové dokumentace pro stavební povolení vypracovaná v období září – říjen 2014, - smlouva o dílo č. 23/2014 ze dne 1. 12. 2014, - smlouva o dílo č. 19/2014 ze dne 1. 12. 2014, - prováděcí dokumentace (dokumentace pro realizaci stavby) zpracovaná , tituly před jménem, , jméno FO, pro žalovaného po uzavření obou smluv o dílo v prosinci, - k předání díla došlo dne 31. 8. 2015. Již v srpnu 2015 se na díle objevila vada – praskliny v podlaze, která do důsledku vzato nebyla do dnešního dne vyřešena. Předchůdce žalobce uplatňuje svůj nárok s odkazem na § 2630 odst. 1 písm. a) NOZ. Žalovaný jako poddodavatel zhotovitele vyhotovil i stavební dokumentaci k předmětné stavbě, resp. dodal prováděcí dokumentaci stavby, za kterou dostal zaplacenu částku 180 000 Kč. K předání a převzetí díla došlo dne 31. 8. 2015. Vada díla v podobě popraskané podlahy se poprvé objevila v soupisu vad a nedodělků ze dne 21. 8. 2015. Následně v dalších měsících (září, říjen 2015) došlo k opětovnému popraskání podlahy. Žalovaný provedl opravu těchto prasklin, a to tím způsobem, že podlahu přestěrkoval. V době těchto reklamací a následných oprav nebyla stavba ještě využívána v rámci výrobního provozu, jelikož byly dokončovány rozvody elektřiny, tedy podlaha v této době ještě nebyla zatěžována, ani zde nebylo navezeno strojní zařízení. Po zahájení provozu se v poměrně krátké době vada díla v podobě praskání podlahy projevila opětovně a zhotovitel tuto vadu reklamoval u žalovaného dopisem z 26. 4. 2016. Poté probíhala mezi zhotovitelem a žalovaným korespondence, zhotovitel se v otázce vad obracel na znalce, přičemž v červnu 2016 bylo zjištěno, že v betonové podlaze nejsou drátky, tedy že nebyla použita rozptýlená výztuž, ač prováděcí dokumentace stavby, zpracovaná žalovaným, s tímto řešením počítala. Bylo zjištěno, že věc (dílo) nemá vlastnosti, které si strany ujednaly. Stanovisko žalovaného bylo takové, že nebylo ujednáno použití drátkobetonu, což má dle názoru žalovaného vyplývat z přílohy č. , hodnota, smlouvy o dílo č. 19/2014 sjednané mezi zhotovitelem a žalovaným. Před uzavřením obou výše uvedených smluv o dílo byla vypracována dokumentace pro stavební povolení od Ječmen studio, v této projektové dokumentaci jsou reklamované podlahy obsaženy a jsou ve skladbě (od povrchu směrem dolů) 150 mm drátkobeton, 80 mm polystyren, 200 mm železobetonová deska. Poté byla udělána změna projektové dokumentace 2/2014 na základě požadavku investora, kde je podlaha změněna následovně – ruší se vrstva drátkobetonu tl. 150 mm, vypouští se polystyren a zůstává pochozí železobetonová deska tl. 200 mm, tedy podlaha byla via facti ztenčena z původních 350 mm na 200 mm. Tato změna byla provedena v měsících září – říjen 2014. Následně byly uzavřeny obě smlouvy o dílo, dokumentace od Ječmen studio byla přílohou č. , hodnota, smlouvy o dílo č. 19/2014. Dále je v této smlouvě o dílo č. 19/2014 ujednáno, že předmětem díla, který zajišťuje žalovaný, je i vypracování prováděcí dokumentace stavby pro část stavby , právnická osoba, .2 stavebně konstrukční řešení a prováděcí dokumentace ke změnám, je zde obsažena i změna 2/2014. Tuto prováděcí dokumentaci žalovaný ocenil na 180 000 Kč. Na základě objednávky od žalovaného tedy zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, prováděcí dokumentaci na část , právnická osoba, .2 stavebně konstrukční řešení – základové konstrukce, kde je předmětná podlahová deska specifikována jako deska D2 a ve výkresu č. , hodnota, je následující specifikace: Beton deska D2 C25/30 – XC – S3, drátkobeton – drátky 70 kg/m3, z čehož vyplývá, že kromě výztuže do betonu měly se přidat i drátky. , tituly před jménem, , jméno FO, dokumentaci zpracoval v měsíci prosinci 2014, tedy po uzavření smlouvy o dílo č. 19/2014 a poté, kdy byla vyhotovena dokumentace pro stavební povolení, která slouží žalovanému jako „výmluva“. Dokumentaci pro realizaci stavby předal žalovaný předchůdci žalobce, resp. , právnická osoba, . Dne 8. 6. 2015 byl na základě požadavku předchůdce žalobce uzavřen dodatek smlouvy o dílo č. 19/2014 mezi zhotovitelem a žalovaným, kde se v části půdorysu zvyšovala tloušťka předmětné desky z 200 mm na 300 mm, v důsledku čehož došlo k navýšení kubatury betonu o 13,31 m3 a zvýšení ceny. Dne 12. 7. 2015 byla provedena betonáž předmětné podlahy, předtím byla zhotovitelem zkontrolována výztuž podlahy, která byla v pořádku. Drátky se přidávají do drátkobetonu buďto přímo v betonárce, nebo na stavbě přímo v domíchávači, takže jejich případná absence po vylití betonu nejde zkontrolovat. Po kolaudaci stavby navezl do haly výrobní a technologická zařízení a zahájil zde provoz. Odstranění vady v podobě celé podlahy by žalobci způsobilo značné potíže. S ohledem na postoj žalovaného k řešení vytýkaných vad a s ohledem na nemožnost vystěhovat celou halu za tím účelem, že by si žalobce/předchůdce žalobce zajistil jiný subjekt na opravu podlahy, tak předchůdci žalobce nezbylo nic jiného, než se obrátit na znalecký ústav s tím, aby vyčíslil slevu z ceny díla a vyhodnotil příčiny vad díla. Je judikováno, že odpovědnost za vady stíhá nedostatky vlastního plnění a sleduje, aby věc měla sjednané vlastnosti a netrpěla vadami. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným, resp. mezi zhotovitelem a žalovaným, bylo ujednáno, že při provedení podlahy bude použit tzv. drátkobeton, tj. beton s rozptýlenou výztuží. Tento závěr vyplývá z projektové dokumentace stavby, kterou dodal dle bodu 1.1.písm. c) smlouvy o dílo č. 19/2014 žalovaný. Jedná se o projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem , tituly před jménem, , jméno FO, , kde je v části , právnická osoba, .2, číslo přílohy 07 výslovně uvedeno, že bude použit drátkobeton – drátky 70 kg/m3. V tomto směru není pravdivá obrana žalovaného, že z přílohy č. , hodnota, smlouvy o dílo č. 19/2014 vyplývá, že nemá být použit drátkobeton. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o dílo pouze vyplývá, že bylo upuštěno od vícevrstvé podlahy (beton, polystyren, beton, resp. drátkobeton). Tak to ostatně zjevně pochopil i žalovaný, jinak by jím oslovený projektant, který zpracoval projektovou dokumentaci pro realizaci díla, neuvedl, že podlaha bude tvořena betonovou deskou z drátkobetonu – drátky 70 kg/m3. Žalovaný tak jím zpracovanou a žalobci předanou projektovou dokumentaci pro realizaci díla dostatečně usvědčuje z toho, jaký beton měl být pro podlahu použit, přičemž skutečnost, že podlaha není z drátkobetonu, není mezi stranami sporná. Otázka vady díla není otázkou skutkovou, nýbrž pouze otázkou právní, kdy jediným sporným momentem je to, zda se smlouvy o dílo č. 19/2014 a na ni navazující prováděcí dokumentace vyplývá, co bylo předmětem díla, resp. jaký materiál měl být použit při zhotovování podlahy. Žalující strana je toho názoru, že obrana žalovaného nemůže v tomto směru obstát, jelikož potom by prováděcí dokumentace byla pouhým „cárem papíru“, za který zhotovitel uhradil žalovanému 180 000 Kč. Rozsah díla zde není vymezen pouze smlouvou č. 19/2014 a jejími přílohami, nýbrž i prováděcí dokumentací, která časově následovala po příloze č. , hodnota, smlouvy o dílo. Proces díla není procesem statickým, rozsah díla se může oproti smlouvě změnit, stejně tak může být více konkretizován, jak se tomu stalo v tomto případě v rámci prováděcí dokumentace stavby. Lze tedy uzavřít, že v rámci smluvního procesu, kterému předcházely a provázely jednotlivé právní akty, tak jak jsou uvedeny v časovém sledu shora, byl předmět dodání díla mezi žalovaným jako poddodavatelem a generálním dodavatelem , právnická osoba, ujednán jako dodání betonové podlahy z drátkobetonu ve specifikaci prováděcí dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, z prosince 2014. Žalující strana nemá v tomto případě v úmyslu odstupovat od smlouvy o dílo, a tudíž do úvahy připadají pouze dvě práva strany žalující jako objednatele, a to právo na odstranění vady opravou věci a právo na přiměřenou slevu z ceny díla. Předchůdce žalobce si již v minulosti zvolil právo na přiměřenou slevu z ceny díla, k čemuž jej vedly nepřijatelné návrhy žalovaného na opravu věci toliko „kosmetickou“ formou a zejména pak fakt, že se již v předmětné stavbě realizuje výrobní provoz a odstranění vady by tak žalující straně přineslo „více škody než užitku“. Předmětnou volbu učinil předchůdce žalobce v dopisu z 15. 8. 2016. Na tom setrvává a uplatňuje tak touto žalobou právo na přiměřenou slevu z ceny díla s odkazem na znalecký posudek č. ZU 4783-068/2017 u znaleckého ústavu ZNALCI a ODHADCI – znalecký ústav spol. s r.o., na jehož závěry odkazuje. Sleva z díla činí částku 2 119 100 Kč. Předchůdce žalobce vyzval k zaplacení této částky předžalobní upomínkou z 13. 6. 2017, ale do dnešního dne nezaplatil žalovaný ničeho.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, což vyjádřil blanketním odporem ze dne 20. 9. 2017 ve spojení s doplněním ze dne 30. 10. 2017. Uvedl, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . byla uzavřena smlouva o dílo č. 19/2014, na jejímž základě se žalovaný pro společnost , právnická osoba, . zavázal provést dílo specifikované ve smlouvě o dílo. Žalovaný poukazuje zejména na následující podstatnou část smlouvy o dílo, kterou byl sjednán předmět díla: „spočívající zejména v zhotovení části stavby „Dostavba výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “ dle PD vypracované , tituly před jménem, , , tituly před jménem, , adresa, a jeho subdodavatelů, č. zakázky 20140701 z 08/2014, ve znění dodatků a změn (dodatek č. , hodnota, -4, změny č. , hodnota, -7). Rozsah díla je dán položkami uvedenými v příloze č., hodnota, (nabídka firmy , právnická osoba, – oceněný výkaz výměr)“. Žalovaný tedy nebyl generálním dodavatelem předmětné stavby, jejímž investorem byl zřejmě předchůdce žalobce, a dle smlouvy mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . bylo předmětem plnění žalovaného pouze plnění v rozsahu položek obsažených v oceněném výkazu výměr, který byl přílohou smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . Pokud se týče předmětné podlahové konstrukce, pak dle smlouvy o dílo měly být sjednané položky žalovaným pro , právnická osoba, . provedeny dle dokumentace specifikované výše (viz řez A-A z původní dokumentace, který v legendě obsahuje původní skladbu konstrukcí), avšak se změnami specifikovanými v příloze č., hodnota, smlouvy o dílo, v rozsahu, v jakém se tyto změny vztahují k plnění, které měl poskytovat žalovaný (viz. změnové výkresy, na které příloha č., hodnota, odkazuje - řez A-A – změna 2/2014 a řez , právnická osoba, a řez C-C – změna 20/2014). Mimo jiné tedy bylo dojednáno, že podlaha na terénu S/01, která je situována v 1.np a v nepodsklepené části haly ve 2.np bude provedena ve změněné skladbě, kdy bude vypuštěna vrstva drátkobetonu 150mm a polystyrenu 80 mm a ostatní vrstvy budou ponechány dle projektu s tím, že nově pochozí ŽB vrstva (nad níž byla zrušena vrstva polystyrenu a drátkobetonu) bude zesílena z 150 mm na 200 mm. Touto úpravou sledoval investor zřejmě zlevnění celé stavby. Na tomto místě si žalovaný dovoluje zrekapitulovat, jak měly jednotlivé skladby nosných konstrukcí ve smyslu smlouvy o dílo vypadat (byť ne všechny jejich části byly předmětem jeho plnění dle smlouvy o dílo). Předmětná hala sestává ze dvou nadzemních podlaží, kde 2. NP je rozsáhlejší než 1. NP a jeho část, která přesahuje plochu 1.NP se z části nachází na rostlém terénu a pod zbytkem se nachází 1.NP. V zásadě se hlavní podlahové a nosné stropní konstrukce předmětné haly sestávají ze tří částí: - podlaha 1.NP, která se nachází na rostlém terénu - v části 2.NP, která se nachází nad 1.NP je podlaha tvořena stropními konstrukcemi nad 1.NP - a podlaha ve zbytku 2.NP (nepodsklepená část), která se nachází na rostlém terénu. Po výše sjednaných změnách oproti původní projektové dokumentaci předložené předchůdcem žalobce, resp. , právnická osoba, . byla skladba podlah sjednaná mezi žalovaným a , právnická osoba, . takto a) v 1.NP a 2.NP na rostlém terénu: - 200 mm ŽB deska – hlazený ŽB C25/30, - HI (pozn. hydroizolační) souvrství – svařovaná povlaková 1,2 mm PVC folie mezi 2x geotextilií, - 50 mm podkladní beton, - 50 mm hutněný štěrkopískový násyp (štěrkodrť 0-8 mm), - 100 mm hutněný štěrkopískový násyp (štěrkodrť 0-16 mm), - 200 mm hutněný štěrkopískový násyp (štěrkodrť 0-32 mm), b) strop nad 1 NP - 150 mm drátkobeton, - 220 mm ŽB deska. Z uvedených skladeb pak předmětem plnění zhotovitele nebyla vrstva drátkobetonu nad 1.NP, kterou měl provádět , právnická osoba, . sám, tak jako i převažující část celé stavby. Při uzavření smlouvy o dílo tak nebylo sjednaným plněním žalovaného vůči společnosti , právnická osoba, . provedení žádné vrstvy drátkobetonu (který měl být nadto proveden pouze v konstrukci stropu nad 1.NP a tyto konstrukce nejsou předmětem sporu v tomto řízení), neboť rozsah díla žalovaného byl dán pouze položkami uvedenými v příloze č., hodnota, smlouvy o dílo (nabídka firmy , právnická osoba, – oceněný výkaz výměr), tedy ohledně stropu nad 1NP bylo předmětem plnění žalovaného pouze provedení ŽB desky, nikoliv nad ní se nacházející vrstvy drátkobetonu. Skutečnost, že tomu tak bylo prokazuje ostatně obsah následně mezi stranami uzavřeného dodatku č., hodnota, ke smlouvě o dílo, kterým bylo dodatečně dojednáno, že i tuto vrstvu drátkobetonu nad 1.NP žalovaný provede, což mělo také za následek dohodu o zvýšení ceny díla o 296 161 Kč. Jinde než v konstrukci stropu nad 1.NP neměl být drátkobeton proveden. Předmětem sporu v tomto řízení jsou pak údajné vady podlahy tvořené železobetonovou deskou v nepodsklepené části 2.NP stavby, tedy v části, kde dle smlouvy o dílo mezi žalovaným a , právnická osoba, . nebylo předmětem plnění žalovaného provedení jakékoli vrstvy drátkobetonu. Za povšimnutí nepochybně stojí, že žalobce k dodatku č., hodnota, uzavřenému mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . uvádí pouze lakonicky, že vlastně došlo jen k drobné změně, a to lokálnímu zvýšení výšky železobetonové desky z 200 mm na 300mm, přitom však je z dodatku je zřejmé, že tato změna byla pouze drobností z celého rozsahu dodatku č., hodnota, a podstatnějším bylo dodatečné sjednání provedení vrstvy drátkobetonu nad 1.NP (nikoliv část, kde se vyskytují praskliny). Žalovaný rovněž zdůrazňuje, že veškerou projektovou dokumentaci v této věci, a to i dokumentaci pro provedení stavby, vytvářeli vždy výlučně projektanti zvolení, určení a zřejmě dlouhodobě spolupracující se žalobcem a , právnická osoba, ., kteří byli žalovanému jinak neznámí. Žalující strana v žalobě uvádí, že žalovaný, jako subdodavatel dodavatele předchůdce žalobce, společnosti , právnická osoba, ., provedl část díla, kterou prováděl pro společnost , právnická osoba, ., vadně. Žalovaný tvrdí, že dílo bylo z jeho strany provedeno řádně a bez vad. Je pravdou, že k předání díla ze strany žalovaného společnosti , právnická osoba, . došlo dne 31. 8. 2017, a to bez vad. Pokud byly před předáním na díle jakékoli vady, pak tyto byly řádně odstraněny do dne předání. Ke dni 31. 8. 2017 tedy společnost , právnická osoba, . převzala od žalovaného dílo provedené žalovaným bez výhrad ve smyslu ustanovení §2605 odst. 2 Občanského zákoníku. Jak žalující strana uvádí, měly se tvrzené praskliny na díle vyskytovat a k opětovnému popraskání dojít již v září 2015, přesto žalovaný obdržel oznámení o tvrzených vadách ze strany , právnická osoba, . až v závěru dubna 2016 a ze strany žalující strany byl v této věci vůči žalovanému uplatněn tvrzený nárok až bezprostředně před podáním žaloby, dne 13. 6. 2017. V tomto směru tak žalovaný namítá z opatrnosti, že vady nebyly ze strany žalobce ani , právnická osoba, . vůči němu uplatněny včas, a tedy nemohou být přiznány žádné nároky z tohoto důvodu. Žalovaný však zdůrazňuje, že tuto námitku vznáší pouze z důvodu procesní opatrnosti, když je přesvědčen, že jím zhotovené dílo nevykazuje žádné vady, za něž by žalovaný odpovídal. Pokud žalující strana argumentuje a celý svůj tvrzený nárok staví pouze na výseku jediného výkresu z pracovní verze dokumentace pro provedení stavby, kde nedopatřením zůstalo v označení výkresu uvedeno u označení jednotlivých betonových desek „drátkobeton – drátky 70 Kg/m3“, pak tato argumentace neobstojí při shora popsané argumentaci, kde pro smluvní vztah žalovaného a společnosti , právnická osoba, . je směrodatný obsah smlouvy o dílo, z něhož vyplývá, že žádná vrstva drátkobetonu neměla být provedena, ostatně ze samotného předmětného výkresu je zřejmé, jak mají být předmětné desky vyztuženy, včetně váhy výztuže, kde tato výztuž je tvořena kari sítěmi a ocelovými pruty, vše z betonářské oceli 10 505, nikoliv drátky. Tomuto odpovídá také skutečnost, že s jinou výztuží nepočítá ani statický výpočet projektanta předchůdce žalobce, ani položkový rozpočet, který jednoznačně stanoví celkový rozsah díla, k jehož provedení se žalovaný zavázal, a který počítá pouze s výztuží kari sítěmi a pruty z oceli 10505. Rovněž je tato skutečnost, tedy že plněním žalovaného nebyla žádná vrstva drátkobetonu v nepodsklepené části 2.NP, zřejmá z obsahu dodatku č., hodnota, ke smlouvě o dílo uzavřeným mezi žalovaným a , právnická osoba, ., kde až tímto bylo dodatečně sjednáno provedení vrstvy drátkobetonu, avšak pouze a výlučně nad ŽB deskou stropu nad 1.NP, kde tuto vrstvu měla původně provádět v této části haly sama společnost , právnická osoba, .. V předmětném dodatku č., hodnota, bylo mimo jiné sjednáno, že tato „průmyslová vyrovnávací podlaha nad stropem podsklepené části bude provedena z drátkobetonu 150 mm s ocelovou volnou výztuží BEKAERT specifikace LH 50/1 BN v dávce 20 Kg/m3. Cena této skladebné vrstvy stropu nad 1.NP, která byla dodatečně sjednána a kterou měla původně provádět sama společnost , právnická osoba, ., činila dle dodatku č., hodnota, ke smlouvě o dílo 296 161 Kč bez DPH. K uvedenému výkresu z dokumentace pro provedení stavby je nutno říci, že se jedná o jeden ze dvou k sobě náležejících, které jsou označeny jako 07A – výztuž desky D1 a D2 a 07B - výztuž desky D1 a D2. Žalující strana poukazuje na nesprávný text v hlavičce výkresu 07A, nicméně ve výkresu 07B je zcela zřejmé, že desky D1 a D2 měly být vyztuženy pouze kari sítěmi, což odpovídá i technické specifikaci výztuže ve výkresu 07A. Také pokud předchůdce žalobce tvrdí, že před betonáží či bezprostředně po ní nelze zkontrolovat, jaká betonová směs bude či byla na betonáž použita, pak toto tvrzení je zcela zřejmě nepravdivé a má pouze objasnit zřejmý logický nedostatek v argumentaci žalující strany, totiž proč si předchůdce žalobce až po třech letech od předání díla (resp. společnost , právnická osoba, . po dvou letech) „vzpomněl“, že by dle jeho mínění měla být ve skladbě podlahy také vrstva drátkobetonu. Takováto argumentace má zřejmě odvrátit logickou námitku, že by žalující strana přece takovýto tvrzený nedostatek musela okamžitě zjistit a namítat, o to více za situace, kdy na stavbě probíhaly pravidelně kontrolní dny a na stavbu dohlížela denně celá řada technicky zdatných zástupců předchůdce žalobce. Vysvětlení je zcela jednoduché, totiž, že skladba podlahy byla prováděna a provedena zcela v souladu se zadáním a uzavřenými smlouvami a pouze se zde žalující strana pokouší dodatečně nalézt pochybení žalovaného a toto proto konstruuje takto nepřesvědčivě. Dle mínění žalovaného si je žalující strana vědoma, že pokud předmětná podlaha vykazuje jakékoli nedostatky, pak za tyto neodpovídá žalovaný. Žalovaný tedy shrnuje, že skladba podlahy, jíž se týká toto řízení, tedy podlahy nepodsklepené části 2. NP předmětné stavby byla z jeho strany provedena ve sjednaném rozsahu, ve sjednané skladbě a bez vad. Není tedy pravdou, že by ze strany žalovaného bylo provedeno dílo, které nemá ujednané vlastnosti, ostatně se stranou žalující nemá žalovaný v tomto směru ani žádný právní vztah, natož, aby s ním cokoli ujednal. Jak je zřejmé z podané žaloby, obrátil se předchůdce žalobce na znalecký ústav ZNALCI a ODHADCI - znalecký ústav spol. s r.o. Tento znalecký ústav pak zcela nepřesvědčivě a v rozporu s objektivními skutečnostmi dovodil odpovědnost žalovaného za tvrzené kosmetické vady a dospěl k absurdnímu závěru o údajné ceně oprav těchto vad ve výši žalované částky. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že i když žalovaný zcela odmítá jakoukoli odpovědnost za tvrzené drobné praskliny železobetonové podlahy, pak předmětné žalující stranou tvrzené praskliny jsou pouhou estetickou nuancí, nikterak nebrání řádnému užívání předmětné stavby. Dle závěru dále uvedeného znaleckého posudku se dle příslušných technických norem jedná dokonce o naprosto obvyklou vlastnost takovýchto podlah, nikoliv o vadu. V tomto světle se tedy jeví žalobou uplatněná výše slevy z ceny díla, ve výši cca 20% celkové ceny díla uhrazené žalovanému, jako naprosto absurdní. Pokud se týče uplatněného nároku na slevu z ceny díla, pak k tomuto žalovaný poukazuje také na ustálenou judikaturu, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, , dle které platí, že základem pro zjištění výše slevy z ceny je hodnota vadného zboží (díla) oproti hodnotě bezvadného zboží (díla) ve sjednané době plnění. Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, popř. snižují životaschopnost věci, a dále lze vzít v úvahu další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu. Při uplatnění těchto kritérií by pak bylo nutno dojít k závěru, že tvrzené vady, (v případě, že by byla dána odpovědnost žalovaného) odpovídají nulové slevě z ceny díla, když tvrzené vady nikterak nesnižují hodnotu stavby jako takové, její životnost a projektem předpokládané užitné vlastnosti a nebrání užívání stavby, což plyne jak ze zjištění znaleckého ústavu, tak ze skutečnosti, že žalující strana stavbu běžně užívá v plném provozu. Žalovaný tedy v přesvědčení o tom, že za tvrzené vady neodpovídá, případně že se ani nejedná o vady, oslovil rovněž specializovaný znalecký ústav, a to za tím účelem, aby tento vypracoval znalecký posudek, jímž by zhodnotil stav předmětné podlahy a zjistil, zda tato skutečně vykazuje vady a případně také určil příčinu jejich vzniku a stanovil obvyklou cenu jejich případného odstranění. Na tomto místě žalovaný uvádí, že byl již dříve zcela přesvědčen o tom, že pokud dochází k tvorbě prasklin v předmětné železobetonové desce, pak možnou a pravděpodobnou příčinou je její soustavné opakované přetěžování nad projektovanou únosnost a to jak v důsledku stavební činnosti společnosti , právnická osoba, ., která na předmětné stavbě prováděla další stavební práce ještě řadu měsíců po předání díla ze strany žalovaného, kde k těmto stavebním pracím byla nepochybně použita také těžká stavební mechanizace, a kde únosnost podlah v předmětném objektu je projektována na 1 tunu na m2, tak v důsledku přetížení předmětné podlahy při přepravě strojů žalobcem, a jejich užívání v této hale, kdy i dle laického posouzení žalovaného se jednalo o stroje těžší, než na jaké bylo projektováno zatížení podlahy. V dané věci tedy žalovaný oslovil znalecký ústav , právnická osoba, ., který provedl na místě samém místní šetření za přítomnosti zástupce předchůdce žalobce a následně vypracoval znalecký posudek. Ze závěrů znaleckého posudku je namístě zdůraznit zejména tyto závěry: - výskyt trhlin v povrchu podlahy na nepodsklepené části posuzované haly, je způsoben kombinací několika faktorů. Jedná se o dotvarování podloží stavby, dynamické otřesy vyvolané pracovními stroji, nerovnoměrné zatížení a přetížení podlahy nad rámec původně uvažovaného užitného zatížení, které v případě nejtěžšího stroje překračuje projektovou hodnotu užitného zatížení o 27 %. Vzhledem ke skutečnosti, že z výsledků penetračních zkoušek vyplývá, že podlaha haly je již po počátečním nerovnoměrném poklesu, tak pro další bezvadné užívání podlahy znalec doporučuje provedení opatření zabraňujících dynamickému namáhání podlahové desky způsobené vlivem pracovních strojů, provedení opatření ke snížení zatížení podlahy a vyspravení trhlin sponkováním. Výši nákladů související s opravou podlahy stanovujeme ve výši 24 760 Kč bez DPH. Přes všechny nedostatky, na které majitel objektu poukazuje, je podlaha od doby své realizace zcela funkční a slouží řádně svému účelu.
3. V průběhu řízení byl původní žalobce, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , vymazán z obchodního rejstříku, ke dni 23. 5. 2018 a majetek, práva a povinnosti tohoto subjektu přešly v důsledku fúze sloučením na společnost , Jméno žalobce, ., IČO , IČO žalobce, , sídlem , adresa, . O procesním nástupnictví na straně žalobce soud rozhodl usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 22. 2. 2019.
4. Ve věci strany obě strany (do vynesení prvního rozsudku soudem prvního stupně dne 16. 1 . 2020) podaly řadu rozsáhlých podání, na která soud pro stručnost na tomto místě pouze odkazuje, kdy jsou součástí spisu. U ústních jednání, která se ve věci konala vždy za přítomnosti všech účastníků řízení, strany setrvaly na svých procesních stanoviscích.
5. Soud ve věci vynesl dne 16. 1. 2020 (první) rozsudek č.j. , spisová značka, , kterým řízení v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. a v souladu s dispozitivním úkonem žalobce se souhlasem strany žalované částečně zastavil pro částku ve výši 909 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 1. 7. 2017 do zaplacení. V tomto rozsahu nabyl rozsudek právní moci dne 3. 4. 2020. Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok ad. II tohoto rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky ad. III, IV a V).
6. K odvolání žalobce byl rozsudek přezkoumán odvolacím soudem a následně usnesením Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 16. 11. 2021 ve výrocích ad. II. až V. zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 1. 2022. Shrnul ve shodě s okresním soudem závěr o skutkovém stavu věci (viz. dále). Po právní stránce projednávané věci odvolací konstatoval, že lze s hodnocením shora prokázaného skutkového stavu ze strany okresního soudu souhlasit potud, že dílo v namítaném rozsahu zhotovení průmyslové podlahy bylo ze strany žalovaného zhotoveno vadně, když v rozporu s projektovou dokumentací pro provedení stavby (dle níž byl rovněž specifikován předmět díla v dodavatelské a subdodavatelské smlouvě o dílo), nebyla při konstrukci dotčené podlahy v betonu použita rozptýlená výztuž. Rovněž pak došlo u výztuhy podlahy (tzv. kari sítí) k jejímu sesuvu (sešlapání do jiné hloubky betonové vrstvy podlahy, než bylo v projektové dokumentaci stanoveno. Tato pochybení pak představují podstatnou vadu, jejímž projevem je vznik a tvorba prasklin, které ve svých rozměrech překračují maximální přípustné hodnoty dle technických norem, jak bylo znalecky konstatováno. Bylo tedy na místě učinit závěr, že se jedná o podstatné porušení smlouvy (§ 2106 občanského zákoníku), když je zjevné, že v případě zhotovení takto vadného díla by smlouva o dílo nebyla uzavřena. Odvolací soud (oproti soudu prvního stupně) akcentoval roli právního předchůdce žalobce při reklamačním jednání konaném dne 21. 9. 2015, kdy, jak vyplývá z příslušného zápisu, zástupce právního předchůdce žalobce připojeným podpisem jednoznačně projevil vůli spočívající ve vytčení vad předmětu dodaného díla směrem k žalovanému. Ve spojení s předáním díla ze strany žalovanému dne 31. 8. 2015 společnosti , právnická osoba, (generálnímu dodavateli) a uznáním reklamace ze strany žalovaného, kdy tento následně provedl opravu vadami dotčené podlahy (přesponkování a přestěrkování), nelze mít pochybnosti ani o tom, že dílo bylo v uvedené době dokončeno a předáno právnímu předchůdci žalobce. V této souvislosti je pak rovněž nutno učinit závěr o včasnosti provedené reklamace (vůli reklamovat dílo vůči žalovanému totiž projevil právní předchůdce žalobce nejpozději 21. 9. 2015 u jednání na místě). Odvolací soud se rovněž nepřipojil k výkladu okresního soudu k ustanovení § 2630 občanského zákoníku uzavřel, naopak vyložil a uzavřel, že podmínky pro vznik odpovědnosti žalovaného za vady díla byly splněny. Žalobce přitom v projednávané věci uplatnil vůči žalovanému právo na přiměřenou slevu z díla, jejíž výší se okresní soud s ohledem na svůj právní názor nezabýval. Proto byl rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. v odstavcích II., III., IV. a V. výroku zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení, to dle ustanovení § 219a odst. 2 o. s. ř., kdy k dalšímu zjištění skutkového stavu věci, je třeba provést další důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení. Ve vztahu k určení výše slevy z díla odvolací soud připojil, že se ztotožňuje s právním názorem okresního soudu vysloveným nad rámec odůvodnění jeho rozhodnutí, a sice, že sleva z ceny díla není ve stávajícím znění občanského zákoníku definována, nicméně při jejím určení je nutno vycházet ze závěrů dosavadní judikatury ve vztahu k ustanovení § 439 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, kdy základem pro zjištění výše slevy je porovnání hodnoty dodaného vadného díla oproti hodnotě bezvadného díla ve sjednané době plnění (srov. např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2010 sp. zn. , spisová značka, ). Právní názor odvolacího soudu vyslovený v tomto rozhodnutí je pro soud prvního stupně závazný (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).
7. Následně byly s ohledem na shora citovaný právní názor odvolacího soudu založeny stranou žalující i stranou žalovanou znalecké posudky k určení výše slevy z ceny díla. Strana žalující předložila znalecký posudek č. 18/22 zpracovatele VUT v Brně, Fakulty stavební, ze dne 21. 6. 2022, strana žalovaná, která se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasila, předložila znalecký posudek č. 6658/2022 ze dne 11. 4. 2022 zpracovatele Znalecký a oceňovací ústav s.r.o. a dále pak znalecký posudek č.ZU – FAST_262/2022 ze dne 18. 11. 2022 zpracovatele VŠB Technická univerzita, Fakulta stavební, který je rovněž koncipován jako revizní k předchozím znaleckým posudkům.
8. Spornou mezi stranami byla jednak otázka výše slevy z ceny díla a dále pak s tím související otázka rozsahu případných oprav předmětné podlahy a jejich cena. Podstatou stanoviska žalobce byl argument, že odstranění vad díla v podobě zapravení prasklin není schopno odstranit nejpodstatnější vadu díla, kterou je „sešlapání“ výztuže (kari sítě), protože laicky řečeno vyplněním prasklin jakýmkoli typem pojiva se sešlapaná kari síť. Sešlapaná výztuha - kari síť pak má za následek, že vadná podlaha má výrazně nižší únosnost. Dle názoru VUT FAST , adresa, jde o snížení pevnosti desky na hodnotu cca 60-70% projektované pevnosti. Rovněž tak má zhotovená podlaha nižší životnost, a to dokonce na úrovni cca 50%. Dle zjištění VUT FAST jsou praskliny po celé výšce betonové podlahy, tedy začínají na povrchu a vedou až do úplného spodu podlahy. Tyto praskliny lze zapravit pouze „povrchově“ cca do hloubky 5 cm, nikoli až dolů, protože pro úplné zapravení praskliny by bylo nutno desku v místě praskliny prořezat, což by ovšem znamenalo prořezat i výztuž, která by ovšem po jejím prořezání přestala plnit svou úlohu. Lze tedy dle žalobce uzavřít, že zapravení prasklin nevede k odstranění těch nejpodstatnějších vad díla, tedy úvaha znalce osloveného žalovanou, že sleva z ceny díla by měla činit toliko cca 1/3 nákladů na odstranění vad díla je zcela lichá. Jinými slovy řečeno ve hře jsou zcela nesouměřitelné jevy vad díla, které nelze zaměňovat, tedy zatímco prasklinu lze zapravit, tak sníženou únosnost de facto odstranit nejde. Vada spočívající v nepoužití výztuže z drátkobetonu (rozptýlená výztuž) v kombinaci se sešlapáním výztuže (kari sítě) vytvořila neodstranitelné následky, které mají za příčinu snížení únosnosti podlahy. Tento následek lze odstranit toliko zhotovením nové podlahy.
9. Stanovisko žalovaného lze shrnout tak, že případná snížená životnost předmětné betonové podlahy, na níž poukazuje žalobce, je i v současnosti v každém případě násobně delší, než životnost zbytku předmětné stavby, a tedy nemají předmětné tvrzené vady vliv na životnost celé stavby žalobce. Předmětné praskliny jsou vadou toliko kosmetickou, která žádným způsobem neomezuje žalobce v užívání stavby, o čemž svědčí také skutečnost, že žalobce nemá žádný zájem na tom, aby žalovaný předmětné vady odstranil (aplikací stěrky a sponkováním), což bylo žalobci také opakovaně nabízeno (např. v době technologických odstávek či vánočních svátků a podobně). Dle mínění žalovaného se žalobce pouze pokouší zneužít výskytu předmětné kosmetické vady.
10. Obě strany se dále k těmto i souvisejícím otázkám i založeným znaleckým posudkům podrobně vyjadřovaly rozsáhlými podáními, na které soud na tomto místě pouze odkazuje, neboť jsou součástí spisu a rovněž strany s nimi byly vzájemně seznámeny.
11. Soud pouze pro úplnost konstatuje, že předmětem řízení nadále byla již pouze částka ve výši 1 210 100 Kč s příslušenstvím. Jednání, u něhož soud provedl k důkazu tyto nově zpracované a soudu přeložené znalecké posudky a provedl rovněž konfrontaci jejich zpracovatelů, se konalo dne 13. 6. 2023. Toto jednání bylo odročeno; další jednání se pak konalo dne 1. 2. 2024, u kterého soud vynesl přítomnosti žalobce a žalovaného rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části. Obě jednání se konala v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti vedlejšího účastníka na straně žalovaného, který se, ač řádně a včas předvolán, k jednáním bez omluvy nedostavil.
12. Na základě provedeného dokazování soud pro úplnost shrnuje zjištěné skutečnosti – na základě důkazů provedených do prvního rozsudku soudu prvního stupně (č.j. , spisová značka, ze dne 16. 1. 2020):
13. Z originálu Smlouvy o dílo č. 23/2014 ze dne 1. 12. 2014 soud zjistil, že tuto uzavřela jako objednatel společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , tj. předchůdce žalobce, a jako zhotovitel společnost , právnická osoba, . s tím, že zhotovitel se zavazuje touto smlouvou provést pro objednatele řádně, včas, na svůj náklad a na své nebezpečí dílo dle článku 1 této smlouvy a objednatel se zavazuje za provedené dílo zaplatit zhotoviteli cenu. Předmětem díla je podle bodu 1.1. a) zhotovení stavby „Dostavba výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “ dle PD vypracované , tituly před jménem, , , tituly před jménem, , adresa, , IČO , IČO, a jeho subdodavatelů, číslo zakázky 20140701 z 08/2014, ve znění dodatků a změn (dodatek č. , hodnota, – 4, změny č. , hodnota, -7). Rozsah díla je dán položkami uvedenými v příloze č. , hodnota, . Součástí díla není zejména dodávka sekčních vrat, dodávka části elektro, topení, ZTI, plynu, SDK konstrukcí, podlahových krytin, nátěry strojovny a vany plošiny proti ropným produktům; b) vypracování potřebné dokumentace a dokladové části pro kolaudaci stavby v rozsahu vztahujícím se k předmětu díla specifikovanému pod písmenem a) tohoto článku smlouvy (k prováděné části stavby); c) součástí předmětu díla je i vypracování prováděcí dokumentace pro část stavby v dokumentaci nazvané D1.2 Stavebně konstrukční řešení a prováděcí dokumentace k dodatkům a změnám (příloha č. , hodnota, ), které se týkají stavebně konstrukčního řešení (pouze pro provedení monolitických konstrukcí). Podle bodu 1.2, předmětem díla jsou rovněž činnosti, práce a dodávky, v rámci sjednaného předmětu plnění, které nejsou ve výchozích dokumentech obsaženy, ale o kterých zhotovitel věděl, nebo podle svých odborných znalostí a zkušeností vědět měl a mohl, jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dané povahy třeba, a to i s přihlédnutím ke standardní praxi při realizaci děl analogického charakteru. Podle bodu 1.5. je povinností zhotovitele provést změny, doplňky nebo rozšíření díla vyvolené z důvodů uvedených v článku 3. odst. 3.3 této smlouvy o dílo. Podle článku 2 bodu 2.1. dílo v rozsahu dle článku 1. se bude provádět postupně v termínech dle této smlouvy o dílo. Podle bodu 2.2. termín předání staveniště je 1. 12. 2014. Termín zahájení provádění díla je totožný se dnem předání staveniště dle odstavce 2.2. a termín provedení díla je 15. 8. 2015. Dílčí termíny budou upřesněny ve smlouvě o dílo, v harmonogramu, který je součástí přílohy č. , hodnota, . Podle bodu 2.4. objednatel předá zhotoviteli ve dvou vyhotoveních projektovou dokumentaci pro stavební povolení „Dostavba výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “, vypracovanou , tituly před jménem, , , tituly před jménem, , jméno FO, , číslo zakázky 20140701 z 08/2014, včetně Dodatků č. , hodnota, -4 a Změn č. , hodnota, -7 a pravomocné stavební povolení nejpozději při podpisu smlouvy o dílo. Podle bodu 3.1. za provedení kompletního díla dle článku 1 této smlouvy je smluvena cena ve výši 19 343 476 Kč bez DPH. V ceně a provedení díla jsou podle bodu 3.2. zahrnuty veškeré náklady zhotovitele, které při plnění svého závazku dle této smlouvy nebo v souvislosti s tím vynaloží, a to nejen náklady, které jsou uvedeny v příloze č. , hodnota, , nebo z ní a objednatelem předané projektové dokumentace vyplývají, ale i náklady, které zde sice uvedeny nejsou ani z nich zjevně nevyplývají, ale jejichž vynaložení musí zhotovitel z titulu své odbornosti předpokládat, a to i na základě zkušeností s prováděním podobných staveb. Jedná se zejména o náklady na pořízení všech potřebných věcí k provedení díla, dopravu na místo plnění včetně vykládky skladování, manipulační a zdvihací techniky a přesunů hmot, zařízení staveniště a jeho zabezpečení, hygienické zázemí pro pracovníky a dodavatele, úklid průběžný a konečný úklid staveniště včetně zhotovené stavby, veškerou dokumentaci pro provedení díla, zhotovení prováděcí projektové dokumentace a dokumentace skutečného provedení, předepsaných či sjednaných zkoušek, revizí předání atestů, osvědčení, prohlášení o shodě, revizních protokolů a všech dalších dokumentů nutných ke kolaudaci stavby. Dále se jedná o náklady na cla, režie, mzdy, sociální pojištění, pojištění dle smlouvy, poplatky, zábory, dopravní značení zajištění bezpečnosti práce a protipožárních opatření, likvidace odpadů apod. a další náklady spojené s plněním podmínek dle rozhodnutí příslušných správních orgánů nebo obecně závazných předpisů. Podle bodu 3.3. dojde-li při realizaci díla k jakýmkoliv změnám, doplňkům nebo rozšíření předmětu díla vyplývajících z podmínek zjištěných při provádění díla, z požadavků objednatele, z odborných znalostí zhotovitele, které zhotovitel nemohl a neměl vzhledem ke své odbornosti předpokládat při podpisu této smlouvy, je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu provést soupis těchto změn, doplňků nebo rozšíření a ocenit jej. Tento oceněný soupis předloží zhotovitel objednateli k odsouhlasení. Teprve po jeho odsouhlasení má zhotovitel právo na realizaci těchto změn a na jejich úhradu. Pokud tak zhotovitel neučiní, má se za to, že práce a dodávky jím realizované byly v předmětu díla a v jeho ceně zahrnuty. Takto dodatečně uplatněné práce a dodávky budou zhotovitelem kalkulovány v jednotkových cenách přílohy č. , hodnota, této smlouvy. O změnách, doplňcích nebo rozšíření předmětu díla požadovaných a odsouhlasených objednatelem uzavřou obě strany dodatek ke smlouvě o dílo, ve kterém dohodnou i případnou úpravu termínu dokončení díla a ceny díla. Dle bodu 6.1. smlouvy zhotovitel splní svou povinnost provést dílo řádným dokončením a předáním díla objednateli. Má se za to, že zhotovitel splnil svou výše uvedenou povinnost, pokud se objednatel nedostavil k předání díla, ač byl o předání písemně vyrozuměn nejméně 10 dní předem či převzetí díla odmítl, ač k tomu nebyly splněny důvody. Objednatel nemá právo odmítnout převzetí díla pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání v užívání stavby funkčně ani esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Takové vady je zhotovitel povinen odstranit nejpozději ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne převzetí díla, pokud se strany nedohodnou jinak. Prodlení s takovým odstraněním zakládá povinnost zhotovitele zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý den trvání takového prodlení. Prodlení delší 10 dnů zakládá právo objednatele takovou vadu nechat odstranit třetí osobou k tíži účtu zhotovitele. Náklady na takové odstranění budou vypořádány z cenové pozastávky uvedené v odst. 4.2. této smlouvy. O předání a převzetí díla bude mezi stranami sepsán zápis a podepsán odpovědnými zástupci obou stran. Podle bodu 6.6. objednatel kontroluje provádění díla podle projektové dokumentace a má proto přístup v přítomnosti zhotovitele na staveniště. Podle bodu 6.8. před zakrytím prací a konstrukcí díla, kdy nebude možno dodatečně zjistit jejich rozsah a kvalitu, je zhotovitel povinen včas vyzvat objednatele zápisem do Stavebního deníku nebo emailem, pořízeným minimálně 3 pracovních dnů před dnem požadované kontroly. Nevyzve-li zhotovitel objednatele ke kontrole, bude povinen na žádost objednatele zakryté práce odkrýt na vlastní náklad. Nedostaví-li se objednatel ke kontrole na základě řádné výzvy a bude požadovat dodatečné odkrytí, hradí objednatel veškeré náklady v případě, že odkrytá část stavby bude provedena v souladu s bodem 7.2. této smlouvy. Podle bodu 6.12. objednatel je oprávněn vykonávat v místě provádění díla kontrolně-technický dozor objednatele a v jeho průběhu zejména sledovat, zda jsou práce prováděny dle projektu a dalších rozhodujících dokumentů. Na nedostatky při provádění díla upozorní zápisem ve stavebním deníku. Funkci dozoru objednatele bude vykonávat , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle bodu 7.1. smlouvy zhotovitel poskytuje objednateli záruční dobu na bezvadnou jakost díla, která činí 60 měsíců a počíná dnem předání díla objednatelem společnosti , právnická osoba, bez vad a nedodělků, nejpozději však začíná plynout od 1. 9. 2015 za předpokladu, že dílo bylo dokončeno a předáno objednateli. Na jednotlivé výrobky, které jsou součástí díla, u kterých v rámci předání díla zhotovitel objednateli předá záruční listy od dodavatelů takových výrobků, pak platí záruční lhůta uvedená v těchto záručních listech, nejméně však lhůta 24 měsíců od předání a převzetí dokončeného díla objednatelem společnosti , právnická osoba, , nejpozději však začíná plynout od 1. 9. 2015 za předpokladu, že dílo bylo dokončeno a předáno objednateli. Záručním ujednáním dle tohoto odstavce není dotčeno právo zhotovitele uplatnit práva z odpovědnosti za vady dle § 2629 občanského zákoníku. Dle bodu 6.2. smlouvy zhotovitel odpovídá za provedení díla v souladu s projektovou dokumentací, závaznými částmi platných technických norem a v kvalitě odpovídající účelu smlouvy. Podle bodu 7.3. zhotovitel je povinen odstranit případné drobné záruční vady do 20 pracovních dnů od jejich písemného nahlášení objednatelem. U vad většího rozsahu bude mezi zhotovitelem a objednatelem dohodnuta ve lhůtě 2 pracovních dnů ode dne oznámení vady zhotoviteli přiměřená lhůtě – tj. technologicky nejkratší možná lhůta pro jejich odstranění. Absence takové dohody z důvodu na straně zhotovitele, případně prodlení zhotovitele s odstraněním vady v dohodnuté lhůtě delší 20 pracovních dnů, zakládá právo objednatele takovou vadu nechat odstranit třetí osobou k tíži účtu zhotovitele bez ztráty záruky. Náklady na takové odstranění budou vypořádány z cenové pozastávky případné bankovní záruky uvedené v odst. 4.2.této smlouvy. Dle bodu 9.2. zhotovitel prohlašuje, že se plně seznámil s rozsahem a povahou díla s místem provádění stavby, že jsou mu známy veškeré technické kvalitativní a jiné podmínky provádění díla a že disponuje takovými kapacitami a odbornými znalostmi, které jsou pro řádné provedení díla nezbytné. Potvrzuje, že prověřil podklady a pokyny, které obdržel od objednatele do uzavření této smlouvy, a že je shledal vhodnými, že sjednané podmínky pro provádění díla včetně ceny a doby provedení zohledňují všechny vpředu uvedené podmínky a okolnosti, jakož i ty, které zhotovitel jako subjekt odborně způsobilý k provedení díla, měl nebo mohl předvídat přesto, že nebyly v době uzavření smlouvy zřejmé a přesto, že nebyly obsaženy v podkladech po uzavření smlouvy nebo z nich nevyplývaly. Zhotovitel na základě vpředu uvedeného prohlašuje, že s použitím těchto všech znalostí, zkušeností, podkladů a pokynů splní závazek založený touto smlouvou včas a řádně, za sjednanou cenu, aniž by podmiňoval splnění závazku poskytnutím jiné, než dohodnuté součinnosti. Jestliže se později v průběhu provádění díla bude zhotovitel dovolávat nevhodnosti pokynů nebo věcí předaných objednatelem, bylo pro tento případ dohodnuto, že je povinen prokázat, že tuto nevhodnost nemohl zjistit do uzavření smlouvy. Dle bodu 9.
6. Smlouvu lze měnit a doplňovat pouze písemnými dodatky, podepsanými oprávněnými zástupci obou stran. Dle bodu 9.8. smlouva nabývá platnosti okamžikem podpisu oprávněnými zástupci obou stran. Součástí smlouvy je Příloha č. , hodnota, – oceněný výkaz výměr, Příloha č. , hodnota, – časový harmonogram, Příloha č. , hodnota, – Projektová dokumentace + Dodatky k PD č. , hodnota, -4 + změny k PD č. , hodnota, -7, Příloha č. , hodnota, – Stavební povolení a vyjádření dotčených orgánů (na CD). Smlouva je podepsána objednatelem a společností , právnická osoba, . dne 1. 2. 2014.
14. Z Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo č. 23/2014 ze dne 23. 2. 2015 soud zjistil, že rozsah díla se rozšiřuje o práce a dodávky uvedené v příloze č. , hodnota, k tomuto dodatku č. , hodnota, s tím, že se upravuje cena, která činí 20 268 501 Kč bez DPH. Všechny ostatní články a body původní smlouvy zůstávají v platnosti. V příloze č. , hodnota, je pak rekapitulace k dodatku č. , hodnota, k SOD č. 23/2014, kdy je tu položkově vymezeno navýšení ceny 925 025 Kč, jakož i další listiny, které se týkají dodávky oken a dveří, požárních vrat a pomocných konstrukcí, dešťové kanalizace, využití mostového jeřábu, plynu. Dále je součástí faktura č. 14/2015 ze dne 10. 2. 2015 s datem splatnosti 24. 2. 2015 za provedení úpravy stavebního konstrukčního řešení v rozsahu – změna tvaru a výztuže stropu 1. PP na prováděcím projektu na akci „Dostavba výrobních a skladovacích kapacit Komfi , adresa, “, vystavená , tituly před jménem, , jméno FO, vůči , právnická osoba, ., na částku 7 600 Kč + DPH, tj. celkem 9 196 Kč.
15. Z Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo č. 23/2014 ze dne 15. 6. 2015 soud zjistil, že jím byl rozsah díla rozšířen o práci a dodávky uvedené v příloze č. , hodnota, k tomuto dodatku č. , hodnota, a byla upravena cena na částku 21 453 914 Kč bez DPH. V příloze č. , hodnota, je rekapitulace k dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo č. 23/2014. V příloze tohoto dodatku je ve vztahu k objektu SO_01, Stavební objekt 01 Vlastní objekt, k části 002 – základy: uveden text: základové desky z betonu železového C 25/30 – tl. 15 cm a 20 cm – povrchová úprava strojně hlazený beton – stejný jak podlaha ve stávající hale; bod 20. Zřízení bednění stěn desek, bod 21 odstranění bednění stěn desek, pod tím navazuje kurzívou psaný text „vypuštěno na základě požadavku investora.“ Na to navazuje příloha „Hala Komfi , adresa, “: s popisem: průmyslová podlaha - vyrovnávací nad stropem v podsklepené části - drátkobeton 150 mm z betonu C 25/30 XO, S3 a ocelovou volnou výztuží BEKAERT specifikace LH 50/1 BN v dávce 20 kg/m3 – provedení v řezané variantě provedení v jednom záběru, dilatační celky 5x5 metrů. – 73 m3. Rozdíl v tloušťce železobetonové podlahové desky v 1.NP – změna prováděcí dokumentace proti dokumentaci pro stavební povolení v tl. 5 cm. Výměra 24,33m3. Dále se dodatek týkal i jiných elementů, které byly vyřešeny dodatkem (průmyslová vrata např., nebo dodávka zařízení pro vytápění staveb).
16. Z Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo č. 23/2014 ze dne 27. 7. 2015 soud zjistil, že byl rozsah díla rozšířen o práce a dodávky uvedené v příloze č. , hodnota, k dodatku č. , hodnota, a byla upravena cena díla na částku ve výši 21 852 746 Kč bez DPH. Součástí dodatku je rekapitulace – úpravy předmětu díla týkající se požárního vody, dodatku komunikace, izolace retenční nádrže, požárního uzávěru vrat, zábradlí, frézování, zámků.
17. Z Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo č. 23/2014 ze dne 25. 9. 2015 soud zjistil, že se mění rozsah díla o práci a dodávky uvedené v příloze č. , hodnota, . Byl upraven termín provedení díla do 15. 10. 2015 a rovněž byla upravena cena na částku ve výši 21 965 321 Kč. Podle bodu 4 dodatku se mění Článek 7 smlouvy – Právo z vad díla a lhůta pro uplatnění, který se vypouští a nahrazuje se novým zněním: „Zhotovitel poskytuje objednateli záruční dobu na bezvadnou jakost díla (mimo část díla, kterou bude provádět firma , právnická osoba, , mimo zvedací hydraulickou plošinu, kterou provádí firma Profota, mimo , právnická osoba, a dveře, které dodává firma Sulko, a mimo 3 ks sekčních vrat, která dodává firma Spedos), která činí 60 měsíců a počíná běžet dnem předání díla objednateli společnosti , právnická osoba, bez vad a nedodělků. Na část díla, kterou bude provádět firma , právnická osoba, poskytuje zhotovitel objednateli záruční dobu na bezvadnou jakost díla v délce 58,5 měsíce a počíná běžet dnem předání díla objednateli. Dále na část díla (hydraulická plošina, kterou bude provádět firma Profota), poskytuje zhotovitel objednateli záruční dobu na bezvadnou jakost díla v délce 22,5 měsíce a počíná běžet dnem předání díla objednateli. Na část díla (, právnická osoba, a dveře, které bude dodávat firma , právnická osoba, .), poskytuje zhotovitel objednateli záruční dobu na bezvadnou jakost díla v délce 58,5 měsíců a počíná běžet dnem předání díla objednateli. Na část díla (3 ks sekčních vrat, které bude dodávat firma Spedos), poskytuje zhotovitel objednateli záruční dobu na bezvadnou jakost díla v délce 58,5 měsíce a počíná běžet dnem předání díla objednateli. Záručním ujednáním dle tohoto odstavce není dotčeno právo zhotovitele uplatnit práva z odpovědnosti za vady dle § 2629 občanského zákoníku. Dále je připojena rekapitulace k dodatku č. , hodnota, , a to popis prací a dodávek společnosti JTA, SULKO, LIKO_S, Tespo, Profota, Halámek a související doklady k těmto jednotlivým společnostem a úkonům, které mají provést.
18. Z Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo č. 23/2014 nedatovaného soud zjistil, že je opatřen podpisy obou smluvních stran s tím, že objednatelem je , právnická osoba, , zhotovitelem , právnická osoba, . Rozsah díla se zužuje o práce a dodávky uvedené v příloze č. , hodnota, . Termín provedení díla je nahrazen dnem 1. 12. 2015 a je snížena cena díla na částku ve výši 21 921 487 Kč bez DPH. Jsou rovněž upraveny platební podmínky a čl. 7 – Právo z vad díla a lhůta pro uplatnění se vypouští a nahrazuje novým zněním: Zhotovitel poskytuje objednateli záruční dobu na bezvadnou jakost díla, která je specifikována následně: Záruční doba: - na část díla, kterou prováděla firma JTA (stavební část) do 30. 8. 2020. Dále následuje vymezení dalších společností a termínů, do kdy poskytuje zhotovitel záruku ve vztahu k jednotlivým dílčím plněním, které ta která společnost dodala. Záručním ujednáním dle tohoto odstavce není dotčeno právo zhotovitele uplatnit práva z odpovědnosti za vady dle § 2629 občanského zákoníku.
19. Ze smlouvy o dílo č. 19/2014 ze dne 1. 12. 2014 soud zjistil, že tuto uzavřel jako objednatel , právnická osoba, . s žalovaným v pozici zhotovitele s tím, že se zhotovitel zavazuje provést touto smlouvou předmět díla, který je vymezen v čl. 1.1. smlouvy, předmětem díla je a) zhotovení části stavby „Dostavba výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “ dle PD vypracované , tituly před jménem, , , tituly před jménem, , adresa, a jeho subdodavatelů č. zakázky 20140701 z 08/2014, ve znění dodatku a změn (dodatek č. , hodnota, -4, změny č. , hodnota, -7). Rozsah díla je dán položkami uvedenými v příloze č. , hodnota, (nabídka firmy , právnická osoba, – oceněný výkaz výměr). Součástí díla není zejména: dodávka ocelové haly včetně opláštění a střechy, dodávka oken, vrat a dveří, dodávka části elektro, topení, VZT, ZTI, plynu, dodávka zdvihací plošiny, dodávka zámečnických konstrukcí, SDK konstrukcí, podlahových krytin; b) vypracování potřebné dokumentace a dokladové části pro kolaudaci stavby v rozsahu vztahujícím se k předmětu díla specifikovanému pod písmenem a) tohoto článku smlouvy (k prováděné části stavby); c) součástí předmětu díla je i vypracování prováděcí dokumentace pro část stavby v dokumentaci nazvané D1.2 Stavebně konstrukční řešení a prováděcí dokumentace k dodatkům a změnám (příloha č. , hodnota, ), které se týkají stavebně konstrukčního řešení (pouze pro provedení monolitických konstrukcí). Podle bodu 1.2. předmětem díla jsou rovněž činnosti, práce a dodávky, v rámci sjednaného předmětu plnění, které nejsou ve výchozích dokumentech obsaženy, ale o kterých zhotovitel věděl, nebo podle svých odborných znalostí a zkušeností vědět měl a/nebo mohl, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dané povahy třeba, a to i s přihlédnutím ke standardní praxi při realizaci děl analogického charakteru. Podle bodu 2.2. smlouvy termín předání staveniště je 1. 12. 2014. Termín provedení díla je 10. 8. 2015. Cena díla činí dle bodu 3.1. smlouvy částku 10 529 270 Kč bez DPH. V ceně za provedení díla jsou podle bodu 3.2. zahrnuty veškeré náklady zhotovitele, které při plnění svého závazku dle této smlouvy nebo v souvislosti s tím vynaloží, a to nejen náklady, které jsou uvedeny v příloze č. , hodnota, , nebo z ní a objednatelem předané projektové dokumentace vyplývají, ale i náklady, které zde sice uvedeny nejsou ani z nich zjevně nevyplývají, ale jejichž vynaložení musí zhotovitel z titulu své odbornosti předpokládat, a to i na základě zkušeností s prováděním podobných staveb. Jedná se zejména o náklady na pořízení všech potřebných věcí k provedení díla, dopravu na místo plnění včetně vykládky skladování, manipulační a zdvihací techniky a přesunů hmot, zařízení staveniště a jeho zabezpečení, hygienické zázemí pro pracovníky a dodavatele, úklid průběžný a konečný úklid staveniště včetně zhotovené stavby, veškerou dokumentaci pro provedení díla, zhotovení prováděcí projektové dokumentace a dokumentace skutečného provedení, předepsaných či sjednaných zkoušek, revizí předání atestů, osvědčení, prohlášení o shodě, revizních protokolů a všech dalších dokumentů nutných ke kolaudaci stavby. Dále se jedná o náklady na cla, režie, mzdy, sociální pojištění, pojištění dle smlouvy, poplatky, zábory, dopravní značení zajištění bezpečnosti práce a protipožárních opatření, likvidace odpadů apod. a další náklady spojené s plněním podmínek dle rozhodnutí příslušných správních orgánů nebo obecně závazných předpisů. Podle bodu 3.3. dojde-li při realizaci díla k jakýmkoliv změnám, doplňkům nebo rozšíření předmětu díla vyplývajících z podmínek zjištěných při provádění díla, z požadavků objednatele, z odborných znalostí zhotovitele, které zhotovitel nemohl a neměl vzhledem ke své odbornosti předpokládat při podpisu této smlouvy, je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu provést soupis těchto změn, doplňků nebo rozšíření a ocenit jej. Tento oceněný soupis předloží zhotovitel objednateli k odsouhlasení. Teprve po jeho odsouhlasení má zhotovitel právo na realizaci těchto změn a na jejich úhradu. Pokud tak zhotovitel neučiní, má se za to, že práce a dodávky jím realizované byly v předmětu díla a v jeho ceně zahrnuty. Takto dodatečně uplatněné práce a dodávky budou zhotovitelem kalkulovány v jednotkových cenách přílohy č. , hodnota, této smlouvy. O změnách, doplňcích nebo rozšíření předmětu díla požadovaných a odsouhlasených objednatelem uzavřou obě strany dodatek ke smlouvě o dílo, ve kterém dohodnou i případnou úpravu termínu dokončení díla a ceny díla. Dle bodu 6.1. smlouvy zhotovitel splní svou povinnost provést dílo řádným dokončením a předáním díla objednateli. Má se za to, že zhotovitel splnil svou výše uvedenou povinnost, pokud se objednatel nedostavil k předání díla, ač byl o předání písemně vyrozuměn nejméně 10 dní předem či převzetí díla odmítl, ač k tomu nebyly splněny důvody. Objednatel nemá právo odmítnout převzetí díla pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání v užívání stavby funkčně ani esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Takové vady je zhotovitel povinen odstranit nejpozději ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne převzetí díla, pokud se strany nedohodnou jinak. Prodlení s takovým odstraněním zakládá povinnost zhotovitele zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý den trvání takového prodlení. Prodlení delší 10 dnů zakládá právo objednatele takovou vadu nechat odstranit třetí osobou k tíži účtu zhotovitele. Náklady na takové odstranění budou vypořádány z cenové pozastávky uvedené v odst. 4.2. této smlouvy. O předání a převzetí díla bude mezi stranami sepsán zápis a podepsán odpovědnými zástupci obou stran. Podle bodu 6.6. objednatel kontroluje provádění díla podle projektové dokumentace a má proto přístup v přítomnosti zhotovitele na staveniště. Podle bodu 6.8. před zakrytím prací a konstrukcí díla, kdy nebude možno dodatečně zjistit jejich rozsah a kvalitu, je zhotovitel povinen včas vyzvat objednatele zápisem do Stavebního deníku nebo emailem, pořízeným minimálně 3 pracovních dnů před dnem požadované kontroly. Nevyzve-li zhotovitel objednatele ke kontrole, bude povinen na žádost objednatele zakryté práce odkrýt na vlastní náklad. Nedostaví-li se objednatel ke kontrole na základě řádné výzvy a bude požadovat dodatečné odkrytí, hradí objednatel veškeré náklady v případě, že odkrytá část stavby bude provedena v souladu s bodem 7.2. této smlouvy. Podle bodu 6.12. objednatel je oprávněn vykonávat v místě provádění díla kontrolně-technický dozor objednatele a v jeho průběhu zejména sledovat, zda jsou práce prováděny dle projektu, technických norem a jiných právních předpisů a v souladu s rozhodnutím orgánů veřejné správy. Na nedostatky při provádění díla upozorní zápisem ve stavebním deníku. Osoba vykonávající kontrolně-technický dozor je oprávněna dát pracovníkům zhotovitele příkaz k přerušení prací na provedení díla, je-li ohrožena bezpečnost prováděné stavby, život nebo zdraví osob pracujících na stavbě při provádění díla či třetích osob. Funkci dozoru objednatele bude vykonávat , tituly před jménem, , jméno FO, . Podle bodu 7.1. zhotovitel poskytuje objednateli záruční dobu na bezvadnou jakost díla, která činí 60 měsíců a počíná dnem předání díla objednatelem společnosti , právnická osoba, bez vad a nedodělků, nejpozději však začíná plynout od 1. 9. 2015 za předpokladu, že dílo bylo dokončeno a předáno objednateli. Na jednotlivé výrobky, které jsou součástí díla, u kterých v rámci předání díla zhotovitel objednateli předá záruční listy od dodavatelů takových výrobků, pak platí záruční lhůta uvedená v těchto záručních listech, nejméně však lhůta 24 měsíců od předání a převzetí dokončeného díla objednatelem společnosti , právnická osoba, , nejpozději však začíná plynout od 1. 9. 2015 za předpokladu, že dílo bylo dokončeno a předáno objednateli. Záručním ujednáním dle tohoto odstavce není dotčeno právo zhotovitele uplatnit práva z odpovědnosti za vady dle § 2629 občanského zákoníku. Dle bodu 7.2. smlouvy zhotovitel odpovídá za provedení díla v souladu s projektovou dokumentací, závaznými částmi platných technických norem a v kvalitě odpovídající účelu smlouvy. Podle bodu 7.3. zhotovitel je povinen odstranit případné drobné záruční vady do 10 pracovních dnů od jejich písemného nahlášení objednatelem. U vad většího rozsahu bude mezi zhotovitelem a objednatelem dohodnuta ve lhůtě 2 pracovních dnů ode dne oznámení vady zhotoviteli přiměřená lhůtě – tj. technologicky nejkratší možná lhůta pro jejich odstranění. Absence takové dohody z důvodu na straně zhotovitele, případně prodlení zhotovitele s odstraněním vady v dohodnuté lhůtě delší 10 pracovních dnů, zakládá právo objednatele takovou vadu nechat odstranit třetí osobou k tíži účtu zhotovitele bez ztráty záruky. Náklady na takové odstranění budou vypořádány z cenové pozastávky případné bankovní záruky uvedené v odst. 4.2. této smlouvy. Dle bodu 9.2. zhotovitel prohlašuje, že se plně seznámil s rozsahem a povahou díla s místem provádění stavby, že jsou mu známy veškeré technické kvalitativní a jiné podmínky provádění díla a že disponuje takovými kapacitami a odbornými znalostmi, které jsou pro řádné provedení díla nezbytné. Potvrzuje, že prověřil podklady a pokyny, které obdržel od objednatele do uzavření této smlouvy, a že je shledal vhodnými, že sjednané podmínky pro provádění díla včetně ceny a doby provedení zohledňují všechny vpředu uvedené podmínky a okolnosti, jakož i ty, které zhotovitel jako subjekt odborně způsobilý k provedení díla, měl nebo mohl předvídat přesto, že nebyly v době uzavření smlouvy zřejmé a přesto, že nebyly obsaženy v podkladech po uzavření smlouvy nebo z nich nevyplývaly. Zhotovitel na základě vpředu uvedeného prohlašuje, že s použitím těchto všech znalostí, zkušeností, podkladů a pokynů splní závazek založený touto smlouvou včas a řádně, za sjednanou cenu, aniž by podmiňoval splnění závazku poskytnutím jiné, než dohodnuté součinnosti. Jestliže se později v průběhu provádění díla bude zhotovitel dovolávat nevhodnosti pokynů nebo věcí předaných objednatelem, bylo pro tento případ dohodnuto, že je povinen prokázat, že tuto nevhodnost nemohl zjistit do uzavření smlouvy. Dle bodu 9.
6. Smlouvu lze měnit a doplňovat pouze písemnými dodatky, podepsanými oprávněnými zástupci obou stran. Dle bodu 9.8. smlouva nabývá platnosti okamžikem podpisu oprávněnými zástupci obou stran. Přílohou této smlouvy je Příloha č. , hodnota, – Nabídka , právnická osoba, - oceněný výkaz výměr, Příloha č. , hodnota, – časový harmonogram, Příloha č. , hodnota, – Projektová dokumentace + Dodatky k PD č. , hodnota, -4 + změny k PD č. , hodnota, -7, Příloha č. , hodnota, – Stavební povolení a vyjádření od dotčených orgánů (na CD). Smlouva je opatřena podpisem společností , právnická osoba, a , právnická osoba, . V příloze smlouvy pak je položkový rozpočet k popisu SO_01: Stavební objekt 01 Vlastní objekt. Zde jsou mimojiné vymezeny pod bodem 002 – základy, a to pod bodem 18 – , právnická osoba, z betonu železového C25/30 – tl. 15 cm a 20 cm – povrchová úprava strojně hlazený beton – stejný jako podlaha ve stávající hale, pod bodem 22: Výztuž desek betonářskou ocelí 10 505 (R), stejně pak bod 28 – Výztuž základových pasů betonářskou ocelí 10 505 (R) – pasy z prefa bloků, bod 29 – Výztuž základových pasů ocel 10 505 D nad 12 mm, bod 34 – Výztuž základových patek betonářskou ocelí 10 505 (R), stejně tak položka 54 – Výztuž sloupů hranatých betonářskou ocelí 10 505, pod bodem 006 - úpravy povrchu - bod 86 – výztuž desek betonářskou ocelí 10 505 (R). Navazuje harmonogram prací. V příloze č. , hodnota, je připojena listina „soupis změn a dodatků ke dni 13. 10. 2014, nadepsaný Dostavba výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “. Z tohoto soud zjistil, že na základě vznesených požadavků na doplnění PD ze strany dotčených orgánů státní správy a vznesených požadavků ze strany investora byly zpracovány tyto změny a dodatky: Ve vztahu ke změně 2/2014 – změna podlahy S/01: Byla upravena skladba podlahy na terénu S/01, která je situována v 1. NP a v nepodsklepené části haly ve 2. NP. Změna se týká zrušení vrstvy drátkobetonu tl. 150 mm a polystyrenu tl. 80 mm. Ostatní vrstvy skladby budou ponechány dle původně navržené skladby. Pochozí vrstvu bude nově tvořit pouze železobetonová deska v tl. 200 mm v obou podlažích. Původně byla v 1. NP navržena železobetonová deska v tl. 150 mm, tato změna vyvozuje úpravu výškového uložení železobetonové desky vůči úrovni 0,000. Celé souvrství bude posunuto směrem nahoru tak, aby horní hrana železobetonové desky byla v 1. NP ve výškové úrovni -3,850 a h.h. žb desky ve 2. NP byla v úrovni 0,0. S tím souvisí také úprava základů, tj. hloubka základových pasů (patek) a úroveň základové spáry. Odkaz na PD s uvedenými změnami viz. výkres č. D1.1.23_výsek řezu A-A, D1.1.04_řez , právnická osoba, , C-C a změna č. 7/2014_úprava monolitických konstrukcí.
20. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2015 předloženého žalobcem v originálu a žalovaným v prosté kopii v totožném znění soud zjistil, že je doplněn rozsah díla a rozšiřuje se o práce a dodávky uvedené v příloze č. , hodnota, k tomuto dodatku č. , hodnota, , navyšuje se cena na částku 10 863 324 Kč bez DPH. V příloze tohoto dodatku byla listina „VCP č. , hodnota, – podbednění patek“, listina týkající se položky č. 931994111U00, a položky 14 – kód 174101102, VCP č. , hodnota, – výztuž do ztraceného bednění, „Komfi , adresa, - Dodatek komunikace“, „VCP č. , hodnota, – obrubníky“, „VCP č. , hodnota, – komunikace – varianta s dlažbou do lože kameniva tl. 40 mm“, „VCP č. , hodnota, “, ve které je ve vztahu k objektu SO_01, Stavební objekt 01 Vlastní objekt, k části 002 – základy: uveden text: základové desky z betonu železového C 25/30 – tl. 15 cm a 20cm – povrchová úprava strojně hlazený beton – stejný jak podlaha ve stávající hale; bod 20. Zřízení bednění stěn desek, bod 21 odstranění bednění stěn desek, pod tím navazuje kurzívou psaný text „vypuštěno na základě požadavku investora.“ Na to navazuje příloha „Hala Komfi , adresa, “ s popisem: průmyslová podlaha - vyrovnávací nad stropem v podsklepené části - drátkobeton 150 mm z betonu C 25/30 XO, S3 a ocelovou volnou výztuží BEKAERT specifikace LH 50/1 BN v dávce 20 kg/m3 – provedení v řezané variantě provedení v jednom záběru, dilatační celky 5x5 metrů. – 73 m3. Dále byl přiložena listina „Hala komfi , adresa, “, ve které byly uvedeny položky k SO-01 – 002 – základy – č. , hodnota, , 28, 29, 34 – výztuž desek, základových pasů, základových patek betonářskou ocelí, 003 – svislé konstrukce – výztuž hranatých sloupů betonářskou ocelí (položka 54), 004 – vodorovné konstrukce - položky 65, 71, 75, 77 – výztuž schodišťové konstrukce, ztužujících pásů a věnců, nosníků, volných trámů, průvlaků, stropů betonářskou ocelí, 006 – úpravy povrchu – položka 86 – výztuž desek betonářskou ocelí, nato navazoval oddíl S02 – stavební objekt 02 venkovní objekty, byl rovněž uveden výpočet dopadu na cenu.
21. Z dokumentace pro stavební povolení zpracovaného , tituly před jménem, , adresa, , soud zjistil, že jde o výkres - dokumentaci pro stavební povolení z 8/2014. Je zde vymezena skladba konstrukcí: S/01 – podlaha na terénu v 1. NP a 2. NP, 150 mm drátkobeton, prořezaný z důvodu dilatace, 80 mm EPS pro zatížené podlahy průmyslových objektů separace, 200 mm železobetonová deska, 50 mm podkladní beton, 150 mm hutněný stěrkopískový podsyp 15 rostlý terén, S/02: stropní konstrukce nad 1. NP – 150 mm drátkobeton, prořezaný z důvodu dilatace, 200 mm železobetonová deska (viz D1.2_stavebně konstrukční část).
22. Z dokumentace pro stavební povolení zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , a to Technické zprávy, část , právnická osoba, .2, číslo přílohy 01 z 9/2014, soud zjistil, že se jedná o stavebně konstrukční část dokumentace pro stavební povolení. Konstatuje se zde, že stavební pozemek se nachází na svažitém pozemku. V místě dostavby jsou umístěny sondy S1 a S2. Podle IG průzkumu se pod vrstvou navážek o mocnosti 0,6 m nachází jíly se střední plasticitou tuhé konzistence, slabě písčité s příměsí valounů. V hloubce ca 1,6 m pod terénem je uvažována tab. únosnost Rdt 110 kPa. Podzemní voda ustálená se nachází v hloubce 2,85 m pod terénem, tj. pod úrovni dna výkopů pro základy. Agresivita podzemní vody na betonové konstrukce není v IG průzkumu uvedena. Základová půda je nebezpečně namrzavá, hloubka založení 1,6 m pod UT. Zemina je rozbřídavá, prosedavá a těžce hutnitelná. Největší díl sedání stavby se projeví až po dokončení stavby. Základová spára musí být chráněna před promrznutím, zvodněním a znečištěním napadávkami. Základy - železobetonové, monolitické. V 1. NP jsou tvořeny pasy a patkami pod nosnými zdmi a pilíři. Opěrné stěny samostatné jsou tížné, v řezu ve tvaru L. Ocelové pilíře haly mimo půdorys 1. NP jsou založeny na patkách. Patky mají hloubku založení přizpůsobenou klesajícímu terénu. Podkladní žb. monolitická deska v 1. NP má tl. 150 mm. Bude uložena přes horní líce pasů a patek na zhutněný a vyrovnaný terén krytý betonovou mazaninou. Deska je dotažena k vnitřnímu líci obvodových stěn. Podkladní žb. monolitická deska ve 2. NP bude mít tl. 200 mm a bude uložená na hutněný a vyrovnaný terén krytý betonovou mazaninou. Násyp pod deskou bude hutněn na hodnotu E def2 min 45 MPa. Podkladní deska bude monoliticky spojena s obvodovými sokly a s pasem při stávající hale. Dále je uložena na ozub v koruně obvodové podzemní stěny 1. NP. Konstrukce ve 2. NP – Vestavba do haly ve 2. NP je ocelové konstrukce. Stropní deska vestavby je železobetonová, monolitická, vybetonovaná do trapézového plechu jako do ztraceného bednění. Deska je uložena na ocelové stropnice. Tloušťka desky včetně vlny bude 10 cm. Deska bude vyztužena sítí Kari a prutovou výztuží. Krytí výztuže bude min 20 mm, tj. v souladu s požadovanou požární odolností desky 15 min. Materiál nosných konstrukcí – Podkladní desky – beton C 25/30, XC1, S3, Monolitické nezákladové konstrukce, tj. pilíře stropní desky a schodiště – beton C 25/30, XC1, S3, S4, Výztuž – B500 b, (10 505). V bodě 6. Jsou uvedena procenta vyztužení a odhad spotřeby výztuže – drátkobeton podlah 70 kg/m3+1xvrstva KARI 8/100/100 celoplošně.
23. Ze změny č. 2/2014 ze dne 3. 10. 2014 včetně výkresu nadepsaného „řez A-A“ soud zjistil, že toto zpracoval subjekt Ječmen Studio , tituly před jménem, arch , jméno FO, , jde o výkres upravující dokumentaci pro stavební povolení z 8/2014. Je zde vymezena následující skladba konstrukcí: S/01 podlaha na terénu v 1.NP a 2. NP: 200 mm železobetonová deska – hlazený ŽB C25/30, 50 mm podkladní beton, 50 mm hutněný štěrkopískový násyp (štěrkodrť 0-8mm), 100 mm hutněný štěrkopískový násyp (štěrkodrť 8-16mm) a 200 mm hutněný štěrkopískový násyp (štěrkodrž 0-32mm). S/02 – stropní konstrukce nad 1. NP bude 150 mm drátkobeton, prořezaný z důvodu dilatace a 220 mm železobetonová deska (viz D1.2_stavebně konstrukční část). Z výkresu - dodatku č. 7/2014 ze dne 9. 10. 2014 – , právnická osoba, . 2. – stavebně konstrukční část soud zjistil, že se týká tvaru stropu nad 1. NP.
24. Z dodatku č. 2/2014 ze dne 9. 10. 2014 soud zjistil, že jde o dodatek zpracovaný , tituly před jménem, arch , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, z 9. 10. 2014 k dokumentaci pro stavební povolení, jde o úpravu SO 01 – nová hala, je připojena legenda místností 1.NP, kde je jako podlaha uveden železobetonová deska o výměře 462,6 m2 v objektech 1.01 až 1.
4. Dále je připojena legenda k objektu S0 01 – nová hala, Legenda místnosti 2.NP, kdy v hale je uvažován v části 2.01a podlaha drátkobeton na ploše 1 063,8 m2 - prořezávaný drátkobeton, v chodbě 2.02 - 120,5 m2 - drátkobeton - prořezávaný drátkobeton.
25. Z dokumentace provedení stavby z 12/2014 zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, (výkresy v modré složce) soud zjistil, že výkres , právnická osoba, . 2. 02 se týká základů, výkres 03 se týká tvaru základových soklů a zde uvedených patek, výkres 04 se týká výztuže základových pasů a desky ZD 1, výkres 05 se týká výztuže patek, výkres 06 řeší výztuž soklů a zde uvedených patek, výkres 07 se týká výztuže v základových desek D1 a D2. U obou desek – D1 a D2 je v nadpisu výkresu 07 je připojen text: C25/30 – XC1-S3 drátkobeton, drátky 70 kg/m3, kdy text je u desky D1 vytištěn, u desky D2 je napsán ručně, fixem. Dále je u podkladní desky D1 pak uvedeno v zákresu „KARI 8/100x100 při dolním povrchu, krytí dolní 30 mm, styk přesahem 350 mm, , spisová značka, při horním povrchu, krytí horní 20 mm, STYK přesahem 350 mm.“ U Výztuže podkladní desky D2 je uveden popis „drátkobetonová deska D2, tloušťka 200 mm a KARI 8/100x100 při dolním a horním povrchu krytí, dolní 30 mm, horní 20 mm, styk přesahem 350 mm“. Z dokumentace provedení stavby z 12/2014 zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, - výkresy v modré složce s razítkem žalovaného dne 25. 8. 2015 a textem „skutečný stav“ soud zjistil, že je zde vložena stejná dokumentace, kdy na všech výkresech je umístěno stejné razítko jako na složce. Kromě toho je součástí technická zpráva - dokumentace pro stavební povolení zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , a to Technická zpráva, část , právnická osoba, .2, číslo přílohy 01 z 9/2014, ze dne 4. 12. 2014. Konstatuje se, že v místě dostavby jsou umístěny sondy S1 a S2. Podle IG průzkumu se pod vrstvou navážek o mocnosti 0,6 m nachází jíly se střední plasticitou tuhé konzistence, slabě písčité s příměsí valounů. V hloubce ca 1,6 m pod terénem je uvažována tab. únosnost Rdt 110 kPa. Podzemní voda ustálená se nachází v hloubce 2,85 m pod terénem, tj. pod úrovni dna výkopů pro základy. Agresivita podzemní vody na betonové konstrukce není v IG průzkumu uvedena. Základová půda je nebezpečně namrzavá, hloubka založení 1,6 m pod UT. Zemina je rozbřídavá, prosedavá a těžce hutnitelná. Největší díl sedání stavby se projeví až po dokončení stavby. Základová spára musí být chráněna před promrznutím, zvodněním a znečištěním napadávkami. Základy - železobetonové, monolitické. V 1. NP jsou tvořeny pasy a patkami pod nosnými zdmi a pilíři. Opěrné stěny samostatné jsou tížné, v řezu ve tvaru L. Ocelové pilíře haly mimo půdorys 1. NP jsou založeny na patkách. Patky mají hloubku založení přizpůsobenou klesajícímu terénu. Podkladní žb. monolitická deska v 1. NP má tl. 200 mm. Bude uložena přes horní líce pasů a patek na zhutněný a vyrovnaný terén krytý betonovou mazaninou. Deska je dotažena k vnitřnímu líci obvodových stěn. Podkladní žb. monolitická deska ve 2. NP bude mít tl. 200 mm a bude uložená na hutněný a vyrovnaný terén krytý betonovou mazaninou. Násyp pod deskou bude hutněn na hodnotu E def2 min 45 MPa. Podkladní deska bude monoliticky spojena s obvodovými sokly a s pasem při stávající hale. Dále je uložena na ozub v koruně obvodové podzemní stěny 1. NP. Výztuž základových konstrukcí: je zřejmá z výkresové dokumentace. Podkladní deska v 1 NP bude vyztužena sítí Kari při obou lících a prutovou výztuží při okrajích desky. Materiál nosných konstrukcí je uveden na výkrese.
26. Z emailu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 11. 10. 2016 soud zjistil, že tímto odpovídal žalovanému, kdy sdělil: „Jako zpracovatel DPS na akci jsem navrhoval tvary a výztuž pouze monolitických nosných konstrukcí. Návrhem drátkobetonových podlah jsem se nezabýval. , právnická osoba, je řešena podkladní deska vyztužená sítěmi Kari při obou površích. Podloží desky je definováno mírou zhutnění. V technické zprávě je popsáno rozmístění dilatací v desce. Z emailu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 21. 10. 2016 včetně přílohy soud zjistil, že je zde popsáno zadání a výsledky statického posouzení desky v 2. NP. Deska tl. 200 mm, Kari 8/100/100 při obou lících, beton C 25/30, zatížení 10,0 kN/m2, předepsané zhutnění podloží E def 2 min 45 Mpa. Podepsáno , tituly před jménem, , jméno FO, se závěrem: Posouzení – ohybová únosnost desky 29,9 kNm, deformace desky 4000/0,6..1/6600, vyhoví.
27. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , adresa, soud zjistil, že obecně byl informován, o co u soudu jde, kdy si toto dovodil z předvolání, které od soudu obdržel. O problému prasklin v podlaze byl informován panem Matějíčkem, jednatelem žalobce, který si na to při realizaci jiné akce ztěžoval. PZ žalobce neznal, byl ve smluvním vztahu k žalobci, který působil jako investor na několika akcích, ke straně žalované nemá žádné vazby. , tituly před jménem, , jméno FO, je jeho tchánem, se kterým absolvoval cestu autem k soudu. Svědek uvedl, že zpracoval doklady pro stavební povolení, kde bylo projektováno jako konvenční podlahové souvrství s nosnou železobetonovou deskou, tepelnou izolací a drátkobetonovou podlahovou deskou. Následně změnou č. , hodnota, byla tato konstrukce redukována, vypuštěna tepelná izolace a dvě desky byly nahrazeny jednou ve funkci těchto dvou, která potom měla plnit jak nosnou, tak podlahovou funkci, tato změna byla provedena na základě požadavků investora. K dotazu PZ žalobce, zda po vypuštění té izolační vrstvy to tedy měly být dvě desky či jen jedna a v případě, že jedna, zda měla být zachována drátkobetonová podlaha či nikoliv, svědek uvedl: „Nově navrhovaná železobetonová deska měla funkci obou desek, obou konstrukcí, ano, měla obsahovat jak výztuž, tak drátky. Deska měla být jen jedna.“ K dotazu PZ žalobce, zda svědek obdržel před vypracováním projektu od žalobce nějaké statické posouzení či informaci o tom, jaké stroje se budou používat, svědek uvedl: „Od investora jsme dostali tzv. layout výroby, tzn. rozvržení, umístění strojů na půdoryse haly.“ K dotazu PZ žalobce, s kým byl svědek po změně dokumentace domluven na tom, že podlaha bude drátkobetonová, svědek uvedl: „My jsme tuto změnu předali , tituly před jménem, , jméno FO, , který je zpracovatelem statické části a pan , jméno FO, následně zpracoval provádějící dokumentaci statiky s tímto zadáním. K dotazu PZ žalovaného, jak měla být vyztužena železobetonová deska před změnou, svědek uvedl: „Měla být vyztužena podle statické části , právnická osoba, .
2. Já akcentuji, že jsem zpracovával dokumentaci pro stavební povolení, kdy součástí je statický výpočet bez zpracovaného armování. Typ armatury je přesně specifikován vyhláškou s tím, že má být předmětem navazující projekt prováděcí dokumentace.“ K dotazu PZ žalovaného, zda je rozdíl, pokud je v projektu uvedeno, že bude podlaha mít vrstvu železobetonu a vrstvu drátkobetonu, a pokud ano, tak jaký je v tom rozdíl, svědek uvedl: „Železobetonová konstrukce je nosná a vrstva drátkobetonu je podlahová. Rozdíl mezi nimi je takový, že jedna vrstva je dimenzovaná (spodní vrstva) na zatížení, nad tím je vrstva tepelné izolace a nad tím je vrstva podlahy a vrstva podlahy musí roznést zatížení, aby nedošlo k lokálním deformacím tepelné izolace.“ K dotazu PZ žalovaného, jaký je rozdíl ve složení těchto dvou desek, svědek uvedl: „Spodní železobetonová deska je vyarmována a zalita betonem, horní podlaha je směs betonu a drátků v předepsaném poměru.“ Armování železobetonových konstrukcí se standardně provádí armovací výztuží, a to buďto pruty nebo kari sítěmi. Po nahlédnutí do listiny „změna dokumentace zpracovaná , tituly před jménem, , jméno FO, – řez , právnická osoba, , řez A-A, nenadepsaný list“ svědek potvrdil, že jde o výkresy, které zpracoval ke změně č. , hodnota, , k dotazu, zda z tohoto výkresu označeného řez A-A ve vztahu k podlaze S/01 je zřejmé, že se tam má nacházet drátkobeton, svědek uvedl: „Projektová dokumentace funguje jako celek s tím, že odkazuje na to, že je zde uvedeno železobetonová deska – hlazený žb C25/30 (viz. , právnická osoba, .2_stavebně konstrukční část).“28. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že v zásadě není informován o tom, o co dnešního dne u soudu jde, asi jen, že jde o nějaký finanční spor, nikdo ho oficiálně neinformoval, nikdo ho ani v poslední době nekontaktoval. Uvedl, že asi před dvěma lety s panem , jméno FO, hovořil, kdy mu sdělil, že podlaha v 2.NP má nějaké poruchy. Aktuálně však s nikým nehovořil. Se žalobcem nebyl svědek v žádném vztahu, nezná ho, neznal ani PZ žalobce. Stranu žalovanou rovněž svědek neznal, resp. byl s nimi pouze v obchodním vztahu, kdy jim předal korespondenčně dokumentaci a fakturu, osobně s nimi nikdy nebyl. K dotazu PZ žalobce, jakou formou se svědek podílel na projektové dokumentaci, jaké typy dokumentace svědek zpracovával a jaké bylo složení podlahy v 2.NP, svědek uvedl: „Já jsem zpracovával jednak dokumentaci pro stavební povolení - stavebně konstrukčního řešení celé této stavby a jsem následně zpracovatelem téhož v úrovni prováděcí dokumentace. Což znamená veškeré nosné konstrukce mimo ocelové halové konstrukce. Součástí dokumentace byl i návrh podlahové desky ve 2NP na terénu. Podlahová deska měla sílu 200 mm, byla z betonu C25/30 a byla vyztužena sítí kari průměr 8/100x100 při obou lících a zároveň ještě byla vyztužena drátky o spotřebě 70kg/m3 betonu. Dále ještě na okrajích desky byla prutová výztuž. Ten povrch terénu byl zhutněn na hodnotu EDEV2 35 megapascalů. Všechny tyto údaje jsou v platné dokumentaci pro provedení stavby, kterou jsem zpracovával pro dodavatele, tj. pro , právnická osoba, , se kterým jsem byl ve smluvním vztahu.“ K dotazu PZ žalobce, zda když byla zpracovávána dokumentace pro provedení stavby, zda měl svědek k dispozici informaci o umístění strojů, svědek uvedl: „Požadavek od odběratele/investora byl parametr plošného zatížení podlahy a ten byl 20 kN(kilonewtonů)/m2. Já si nejsem jistý, jestli následně ten požadavek ze strany investora neklesl na 10 kN/m2, ale já jsem to dimenzoval na to původní zatížení, tj. na těch 20. K žádosti PZ žalobce byla svědkovi předložena listina originál nákresu , právnická osoba, .2 – 07, označená razítkem – skutečný stav, a k dotazu PZ žalobce, zda je to svědkem zpracovaná dokumentace, nechť se k ní vyjádří ke složení desek D1 D2 podle této dokumentace, svědek uvedl: „Je to má dokumentace, kdy já nejsem schopen říci, kdo tam napsal text fixem k betonové desce , právnická osoba, , nicméně u té D.2 byla navržena výztuž drátkobeton a kari sítě. Jednoznačně z mé dokumentace vyplývá, že deska podlahy 2NP na terénu byla vyztužena 2x kari sítí a drátkobetonem podle projektové dokumentace. K výslovnému dotazu PZ žalobce potvrzuji, že jsem autorem této dokumentace.“ K dotazu PZ žalobce, zda je toto finální podoba dokumentace, kterou svědek předal žalovanému, svědek uvádí: „Ano, je na to i předávací protokol.“ Dále svědek uvedl: „Pokud je mi předložen dokument označený razítkem skutečný stav stavby, pak toto razítko jsem tam neumístil já, ani ten text, který je zde uveden fixem, protože kdyby tomu tak bylo, tak já bych takto doplněný text autorizoval svou parafou.“ K dotazu PZ žalovaného, o jakou dokumentaci se v tomto případě jedná, svědek uvádí: „Toto je dokumentace provádění stavby z prosince 2014.“ K dotazu PZ žalovaného, kdy svědek uzavřel smlouvu o dodání dokumentace s žalovaným, svědek uvedl: „Já myslím, že to bylo i později, možná v lednu 2015, ale už si nejsem jistý, možná to bylo ještě i později.“ K dotazu PZ žalovaného, jaký byl původní návrh té sporné části podlahy, svědek uvedl: „Pokud si dobře pamatuji, tak tam byla dvouvrstvá podlaha. K dotazu soudu, zda si svědek vybaví, jaké bylo původní navrhované složení desky, svědek uvedl: „Na to nejsem připraven, to si již nevybavuji. Obecně předpokládám, že tam byla spodní železobetonová deska a na ní nějaká další už pojezdová vrstva. Nemůžu vyloučit, zda tam mezitím nebyla nějaká tepelná vrstva.“ Nato K emailu ze dne 24. 10. 2016 svědek uvedl: „Mě jsou tyto listiny známy, k emailu ze dne 24. 10. 2016 – statické posouzení desky uvádím, že je to pravda, je tam uvedeno zatížení 10 kN/m2, ale zároveň připomínám, že deska je posouzena i na 20 kN/m2, ta vyhovuje. Pro posouzení pevnosti desky je považována pouze kari síť a rozplývavá výztuž je pro eliminaci dalšího zatížení, dalších vlivů. Takto vyztužená deska pouze těmi kari sítěmi již vyhoví i na to plošné zatížení 20 kN/m2.“ K dotazu PZ žalovaného, zda je běžné množství 70 kg/m3, svědek uvedl: „V tomto konkrétním případě bylo navrženo toto množství, a to z důvodu mechanické odolnosti desky a z důvodu právě aby vyhověla po všech stránkách. Kari sítě i rozptýlená výztuž způsobují ohybovou ztuhlost desky a obojí přispívá k tomu, aby byla deska mechanicky tuhá. Je zcela běžné, že u tohoto typu desek se používá kari sítě i rozptýlená výztuž, resp. že se kombinují.“ K dotazu PZ žalovaného, zda se svědek setkává s tím, že je běžná výztuž 70 kg/m3, svědek uvedl: „Je to běžné. Pokud se mám vyjádřit k tomu druhému emailu, který mi byl předložen, sděluji, že se nejspíš jedná o špatnou formulaci, když z projektové dokumentace je zřejmé, že tam mají být jak drátky, tak sítě kari. Pokud by se snad mohlo jevit, že to znamená něco jiného, tak to se nejedná. Pokud se mám vyjádřit k technické zprávě, která mi byla předložena, sděluji, že to je projekt pro stavební povolení, podle kterého se nestaví. K těm zatížením, podlahy na terénu, tzn. podlaha v 1NP a podlaha v 2NP byly spočteny na 20 kN/m2 a strop nad 1NP na 10 kN/m2.“ K dotazu PZ žalovaného, jakým způsobem je složen strop označený ve výkresech S02, svědek uvedl: „Je tam železobetonová deska klasická a na ní je podlahové souvrství, jehož složení neznám, a je předmětem jiného projektu.“ K dotazu PZ žalovaného, jak měla být vyztužena železobetonová deska stropu, svědek uvedl: „Měla být vyztužena prutovou výztuží, možná je tam nějaká kari síť.“ K dotazu PZ žalovaného, jaké má složení deska v přízemí na podlaze na terénu, jak je projektována, svědek uvedl: „Je projektována podobně jako v 2NP, je tam kari síť při obou lících, nevím, jestli je tam nějaká rozptýlená výztuž, ve stropu rozptýlená výztuž není, nikdy se do stropu nedává. Na žádost PZ žalovaného svědkovi předložena listina – řez BB, řez AA ve vztahu ke změně dokumentace pro stavební povolení, zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, , k dotazu PZ žalovaného, proč jsou desky zakresleny stejným způsobem, avšak složení mají dle svědka odlišné, svědek uvádí: „Jednak se domnívám, že tento dotaz má směřovat na zpracovatele této dokumentaci, není moje. Dále se domnívám, že toto složení je jiné, protože ty desky mají plnit jinou funkci. Ta deska stropní má funkci nosnou s tím, že ta podlahová má funkci našlapovou, pojezdovou.“ K dotazu PZ žalovaného, pro koho svědek zpracovával dokumentaci pro stavební povolení, svědek uvedl: „Myslím si, že pro , tituly před jménem, , jméno FO, .“ K dotazu PZ žalovaného, z jakého důvodu svědek zpracovával dokumentaci dříve, než na tuto měl objednávku, svědek uvedl: „Já si myslím, že jsem s objednatelem - JTA byl domluven verbálně předem. Následně se svědek otáčel na pana , jméno FO, s tím: „Možná jsem byl dopředu domluven s Vámi?“. Dále k tomu svědek uvedl: „Já bych to chtěl uvést na pravou míru. Pokud si vzpomínám, tak s panem , jméno FO, jsem mluvil, že bude potřeba dokumentace a že se na ní bude spěchat, ale je pravda že to neobjednával on.“ K dotazu PZ žalobce, zda svědek má k dispozici předávací protokol k předání dokumentace k provedení stavby, svědek uvádí: „Ano, tento mám, ale aktuálně ho nemám u sebe, jsem ho dodatečně schopen soudu předložit. Mám to ve formě naskenovaného dokumentu. Podotýkám, že ta prováděcí dokumentace se zpracovávala na dvě etapy, takže jsou dvě dokumentace. První se týká spodní části stavby, druhá druhé části stavby.“29. Ze znaleckého posudku č. 20/4/2018 zpracovaného , tituly před jménem, , adresa, , znalcem z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika a kybernetická odvětví různá, elektrotechnika a odvětví elektrotechnika ekonomika, odvětví ceny a odhady věcí movitých, ze dne 30. 4. 2018 soud zjistil, že byl zadán , právnická osoba, . s tím, že předmětem posouzení bylo, zda předložený email je autentický, z jaké emailové komunikace pochází a zda přílohy – soubory, které jsou součástí příloh, a to 07A výztuž desky D1 a D2.pdf a 7C výztuž desky D1 a D2.pdf jsou autentické. Z obsahu znaleckého posudku pak soud zjistil, že se jedná o posouzení emailu odeslaného z adresy: , e-mail, dne 8. 1. 2015 v 10:48 na mail , jméno FO, s koncovkou za @ caska-invest.cz a na mail: , e-mail, s tím, že přílohou byla 01Technická práva, krycí list, 02základy, 03 – tvar soklu, 04A - výztuž pasů a desky ZD1, 04B výztuž pasů a desky ZD1, 04C výztuž pasu a desky ZD1 revize 1, 04D - výztuž pasu a desky ZD1, 5A – patky, 05B – patky, 05C patky s tím, že je zpráva připravena k odeslání s následujícími soubory nebo odkazy: 01Technická práva, krycí list, 02 - základy, 03 – tvar soklu, 04A - výztuž pasů a desky ZD1, 04B výztuž pasů a desky ZD1, 04C výztuž pasu a desky ZD1 revize 1, 04D - výztuž pasu a desky ZD1, 5A – patky, 05B – patky, 05C – patky, 0C6 - výztuž soklů S1, S2, S3, S4, DB1 patka 11, patka 12, 1260x594, a 07A výztuž desky D1.a D2, 07B výztuž desky D1 a D2, 07C výztuž desky D1 a D2, , adresa, základové konstrukce DPS sken, fa a předávacího protokolu, základy statika KOMFI TZ – základy. Znalec uzavřel, že email je odeslán zaměstnancem žalovaného společnosti , právnická osoba, ., e-mail s tímto předmětem je autentický, nevykazuje žádné známky jakéhokoliv zásahu nebo úprav, a to včetně příloh. Rovněž přílohy posuzovaného emailu jsou autentické. Soud se spokojil s tímto písemným vyhotovením znaleckého posudku, když upustil od výslechu znalce s ohledem na jednoznačné závěry znaleckého posudku s tím, že ani strany netrvaly na osobním výslechu znalce.
30. Z emailu ze dne 21. 8. 2015 ve spojení s přílohou ze dne 21. 8. 2015 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . odeslala žalovanému nedodělky za srpen 2015, kdy žádají o odstranění, a to staré parkoviště – oprava zámkové dlažby na 2 místech po zapatkování jeřábu, úklid spodního parkoviště, prasklá betonová podlaha v hale na 3 místech, cca 20 bm, obrousit kus omítky u vnitřních dveří ve výtahové šachtě – plošina drhne o omítku, cca ½ m 2, oprava plotů, dodělat podlahu pod přemístěnými dveřmi, odvézt toalety, zapravit obetonování sloupů u haly.
31. Ze zápisu o předání a převzetí dokončených staveb ze dne 31. 8. 2015 soud zjistil, že přejímací řízení bylo mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným zahájeno 31. 8. 2015 a dokončeno 31. 8. 2015. U zhodnocení provedených prací je uvedeno: práce jsou provedeny v dobré kvalitě. U soupisu nedodělků: Nejsou. Záruční doba je do 31. 8. 2020, mimo předmětů, u kterých jsou předány záruční listy s jinou záruční dobou a mimo věcí poskytnutých zhotoviteli k zabudování odběratelem (dle SOD).
32. Z emailu ze dne 9. 9. 2015 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . reklamovala u žalovaného betonovou plochu v hale firmě KOMFI, neboť tato podlaha oproti stavu při předání stále praská, stávající praskliny se prodlužují a objevují se i nové praskliny v dalších polích. Žádají odstranění této vady.
33. Z emailu ze dne 22. 9. 2015 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . odeslala žalovanému a žalobci zápis o projednání reklamace ohledně popraskání betonových podlah na stavbě hala KOMFI v , adresa, , který se konal dne 21. 9. 2015. Z tohoto zápisu z projednání reklamace ohledně popraskaných podlah ze dne 9. 9. 2015 soud zjistil, že jde o zápis ze stavby Hala KOMFI konané dne 21. 9. 2015 v , adresa, , kdy byli přítomni za KOMFI , tituly před jménem, , jméno FO, , za JTA , tituly před jménem, Skrípek, za VibroBeton pan , jméno FO, a pan , jméno FO, a za , právnická osoba, . , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy bylo zjištěno, že kromě asi dvou polí jsou všechna pole železobetonové podlahy nad nepodsklepenou částí haly popraskané a pozorováním se zjistilo, že praskliny se dále rozšiřují. Firma VibroBeton navrhla následující řešení: všechny praskliny se přesponkují tak, jak již bylo provedeno na 1 poli, celý povrch opravované části se oprýská a provede nová stěrka, dilatační spáry zůstanou zachovány. Stěrka se provede ve všech polích, která jsou popraskána, vždy nejméně po dilatační spáru, firma VibroBeton slíbila, že nejspíše se tato oprava provede tento týden a dá vědět do 22. 9. 2015.
34. Z listiny „Reklamace – stavba „hala Komfi, , adresa, “ ze dne 26. 4. 2016 soud zjistil, že jde o reklamaci společnosti , právnická osoba, . adresovanou žalovanému s tím, že reklamuje dle čl. 7 smlouvy o dílo č. 19/2014 praskání a deformaci betonových podlah na stavbě „Dostavba výrobních a skladovacích kapacit Komfi , adresa, “. Vada se týká toho, že betonové podlahy i po asi 9 měsících po provedení stále praskají a deformují se. Žádají o prověření, proč k tomu dochází, neboť dle jejich zkušeností není běžné, aby po tak dlouhé době od provedení, ještě docházelo k praskání a deformaci podlah. Žádají odstranění této vady dle čl. 7 výše uvedené smlouvy o dílo a o zaslání protokolu o odstranění závad. Listina je sepsána na hlavičkovém papíru společnosti , právnická osoba, . a podepsána , tituly před jménem, , jméno FO, , opatřena razítkem této společnosti, s dodatkem „v.z. , právnická osoba, .“ Žádné pověření doloženo nebylo. Z poštovního podacího archu ze dne 26. 4. 2016 soud zjistil, že uvedené společnost , právnická osoba, . odeslala žalovanému formou doporučené zásilky na adresu sídla.
35. Z listiny „Reklamace - stavba „hala Komfi, , adresa, “ – schůzka“ ze dne 10. 6. 2016 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . žádá žalobce i žalovaného o účast na schůzce ohledně řešení popraskaných podlah na firmě Komfi v , adresa, v týdnu od 20. 6. 2016. Listina je sepsána na hlavičkovém papíru společnosti , právnická osoba, . a podepsána , tituly před jménem, , jméno FO, z dodatkem „v.z. , právnická osoba, .“ Z podacího lístku ze dne 13. 6. 2016 soud zjistil, že uvedené bylo zasláno žalovanému na adresu sídla dne 13. 6. 2016 prostřednictvím pošty. Z emailu ze dne 10. 6. 2016 soud zjistil, že přípis totožného obsahu odeslala společnost , právnická osoba, žalovanému i elektronicky.
36. Ze sdělení ze dne 27. 7. 2016 soud zjistil, že jde o přípis žalovaného adresovaný , právnická osoba, . – reakce na reklamaci podlah. Žalovaný tímto reaguje na zaslané posudky, a to stanovisko statika zn. LE/14/07/16-1, Odborný posudek TZiB 16-0183, ve věci prasklé železobetonové desky v objektu „KOMFI , adresa, “. Z obou zaslaných posudků vyplývá, že žalovaný nepochybil při provádění díla a předmětné praskliny nejsou vadami, za které by nesl odpovědnost.
37. Ze sdělení z 15. 8. 2016 „Reklamace podlah – stavba Hala Komfi , adresa, “ soud zjistil, že toto adresovala společnost , právnická osoba, . žalovanému, kdy sdělila, že nesouhlasí se stanoviskem, že reklamaci z 26. 4. 2016 neuznávají a na své reklamaci trvá, protože dílo vykazuje následující vady, a to popraskaná podlaha dle předchozí reklamace. Vzhledem k tomu požaduje, jak již bylo sděleno při jednání v , adresa, , slevu z ceny díla za tyto vady ve výši 480 000 Kč. S případnou opravou podlah nesouhlasí, neboť aktuálně je celá hana zaplněna stroji, které společnost , Jméno žalobce, . nezbytně nutně potřebuje ke své výrobě. Ani stávající opravy, které již byly provedeny společnosti , právnická osoba, . nevyhovují (povrchová pevnost podlah proti obrusu a poškrábání, udržování čistoty atd.), toto při odsouhlasení předchozích oprav části haly nepředpokládali. Ukázalo se, že kvalita opravované podlahy neodpovídá kvalitě podlahy, která byla sjednána ve smlouvě o dílo. Vyjádření, že nepoužití chybějící výztuže (drátky) bylo odsouhlaseno a že dílo bylo provedeno podle projektové dokumentace a že na toto byl uzavřen dodatek ke smlouvě o dílo, se nezakládá na pravdě a zaslaná projektová dokumentace k výztuži není vůbec relevantní. Z emailu , právnická osoba, ze dne 17. 8. 2016, podací stvrzenky z 16. 8. 2016 a výpisu poštovní podací knihy vyplývá, že uvedená zásilka byla zaslána žalovanému na adresu sídla dne 16. 8. 2016 a byla doručena dne 17. 8. 2016.
38. Z přípisu žalovaného adresovaného , právnická osoba, . ze dne 6. 9. 2016 soud zjistil, že žalovaný odmítl, že by reklamované praskliny byly vadami díla a odmítl tedy odpovědnost, jak vyplývá rovněž z obou posudků vypracovaných v této věci, nicméně jsou připraveni ošetřit praskliny odsouhlasenou metodou pouze v rámci zachování dobrých obchodních vztahů.
39. Z emailu ze dne 9. 9. 2016 soud zjistil, že byla svolána schůzka k řešení reklamace podlah na hale KOMFI v , adresa, na den 14. 9. 2016 do Olomouce.
40. Z emailu ze dne 5. 10. 2016 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, za , právnická osoba, . sděluje, že , tituly před jménem, , jméno FO, za KOMFI s odložením vyjádření k reklamaci podlah do 15. 11. 2016 souhlasí, ale dále čekat nebude.
41. Ze sdělení ze dne 25. 10. 2016 soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím svého zástupce sdělil společnosti , právnická osoba, ., že neodpovídá za tvrzené vady díla ve vztahu k dostavbě výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, .
42. Z přípisu ze dne 13. 6. 2017 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 14. 6. 2017 soud zjistil, že zástupce žalobce zaslal žalovanému koncept žaloby, kterou považuje žalobce jako předžalobní upomínku. Uvedené bylo žalovanému odesláno na adresu sídla dne 14. 6. 2017.
43. Z odborného posudku č. , hodnota, -0183 zpracovaného Technickým a zkušebním institutem , adresa, ze dne 9. 6. 2016 soud zjistil, že zadavatelem tohoto posouzení je , právnická osoba, . Je zde uzavřeno na základě dílčích výstupů místního šetření a provedených analýz, že byly splněny požadavky na pevnostní parametry zatvrdlé betonové směsi, nebyly pozorovány defekty vnitřní struktury způsobené nevhodným návrhem betonové směsi či její neodbornou pokládkou, nášlapná vrstva (strojně hlazený cementový vsyp) nevykazovala defekty, bylo dosaženo kvalitní hutné struktury strojním hlazením a provázání vsypu s betonovou deskou. Iniciace trhlin může být ovlivněna dosednutím betonové desky. Rozvoj takto vzniklých trhlin může být podpořen objemovými změnami (smrštěním) betonu, a to až do stáří nad 1 rok od betonáže. Podlaha haly je již po počátečním nerovnoměrném poklesu stabilizovaná. Na základě zjištěných hodnot lze doporučit provedení monitoringu rozvoje trhlin, který povede k závěru o stabilizaci šíření trhlin, a tedy nepřímo k závěru o ukončení dosedání konstrukce. Z emailu ze dne 15. 6. 2016 od , jméno FO, z , právnická osoba, soud zjistil, že tímto sděluje, že složení betonu po průzkumu elektronovou mikroskopii nasvědčuje tomu, že výrazné objemové změny (smrštění) betonu již odezněly. Navrhuje tedy ponechat pásky instalované a sledovat, zda dojde k prasknutí časem, což nepředpokládá, nebo po nějakém dynamickém rázu, např. zatížení po transportu velmi těžkého břemene bez roznášecích plechů. Sanaci trhlin doporučuje provést po transportu, instalaci a po prvotním zatížení provozem.
44. Z odborného posouzení zpracovaného , právnická osoba, dne 2. 2. 2017 soud zjistil, že jde o statické posouzení podlahové desky. Z provedené statické analýzy plyne, že celý analyzovaný systém je funkční a dostatečně únosný. Výpočtem bylo prokázáno, že v konstrukci není v žádném místě překročena únosnost tahové pevnosti betonu, nedochází tedy od uvedeného zatížení ke vzniku trhlin v konstrukci. První trhliny vzniknou v posuzované konstrukci až při zvýšení námahy o cca 60 %, a to u spodního líce. U horního líce by vznikly první trhliny až při zvýšení zatížení na více než trojnásobek. Únosnost desky je využita na cca 66 %. Spočtené deformace desky jsou do 3 mm, spočtené maximální natočení desky je 1,15 mrad.
45. Z listu ze stavebního deníku č. , hodnota, – list C soud zjistil, že dne 13. 7. 2015 bylo zataženo, 14-22 stupňů, pracovní doba 6-18:00, připravuje se betonáž podlah, betonová pumpa mix, 2NP.
46. Ze znaleckého posudku č. ZU 4783-068/2017 ze dne 28. 4. 2017 zpracovaného společností Znalci a odhadci – znalecký ústav, spol. s.r.o. ve spojení s dodatkem č. ZU 4803- 088/2017 ze dne 30. 5. 2017 soud zjistil, že tento byl zpracován pro žalobce. Úkolem znalce bylo posoudit, zda byla předmětná konstrukce podlahy nepodsklepené části průmyslové haly v 2.NP objektu nové výrobní a skladové haly spol. žalobce realizována dle projektové dokumentace a zda vykazuje vady a poruchy, a to zejména v ohledu ke kvalitě provedení podlahové desky. Nutno dále posoudit příčinu vzniku případných vad a poruch a jejich původce. Dále, nechť si znalec vyčíslí přiměřenou slevu ve smyslu ustanovení § 2169 odst. 1, resp. odst. 3 OZ. Podkladem pro vypracování znaleckého posudku zde byla dokumentace, která je tu vymezena, včetně odborného posudku č. , hodnota, -0183 vypracovaného dne 9. 6. 2016 Technickým a zkušebním institutem , adresa, s.r.o., a dále pak místní šetření dne 10. 3. 2017. Šetřením bylo zjištěno, že v betonové desce je možno pozorovat sítě výrazných trhlin, které mají převážně šikmá až podélný, avšak neustálený charakter a vyskytují se především v centrální třetině každého smršťovacího pole, v okrajových třetinách se rozvětvují. Rozevření trhlin v místě větvení dosahuje běžného rozměru 0,4 – 0,6 mm, v centrálních částech pak až 0,8-1,0 mm. Při bližším pohledu je patrné, že výrazné trhliny volně navazují na patrný crazing desky při povrchu. Při jižním – středovém okraji polí s betonovým povrchem je patrné prokreslení středové smršťovací spáry. V současnosti je možné na některých místech pozorovat olamování hrany trhlin. K polymerové stěrce, která byla jako sanace provedena v 9-10/2015, znalec uzavřel, že nemá standardní charakter. Skrze pečetící vrstvu zjevně vystupuje křemičité plnivo – plnivo není zcela uzavřeno v souvrství stěrky, na vrcholcích vystupujícího plniva dochází k nadměrnému obrusu pečetící vrstvy. Vytváří sice souvislý, ovšem hrubý, snadno ušpinitelný, ovšem těžko čistitelný povrch. Povrch je dále výrazně poškrábaný, zejména v místech komunikačních koridorů. Do povrchové úpravy se dále zřetelně vykreslují linie veškerých sanovaných trhlin, včetně rastru sešití podkladu, ovšem v povrchu prakticky nevzniká žádná trhlina (s jedinou výjimkou). V místě vykreslení trhlin je možné pozorovat i hromadění nečistot. Zmíněnou výjimkou je příčná trhlina š. 0,2-0,3mm v blízkosti smršťovací spáry. Ze závěru tohoto znaleckého posudku plyne, že žádný z odebraných vzorků nevykazuje výskyt rozptýlené výztuže. Použití rozptýlené výztuže do betonu má dva základní úkoly, zvýšení houževnatosti monolitu a zároveň omezení výskytu nežádoucích smršťovacích trhlin. V současnosti se používají buďto drobné ocelové profily drátky anebo polymerová vlákna, a to v různých rozměrech podle účelu a použitého množství. Způsob přidávání výztuže do betonové směsi je v podstatě dvojí, a to při přípravě směsi v betonárce nebo na stavbě přidáváním do domíchávače. Normou stanovený minimální limit obsahu drátkobetonu je 20kg/m3 v použité směsi, reálná praxe a průkazné laboratorní testy ukazují, že primární skutečné efektivní množství použitých drátků se projevuje spíše okolo 40 kg/m3. V tomto ohledu do rovnice vstupuje i ekonomická stránka věci, kdy navýšení celkové ceny konstrukce při použití množství drátků 40 kg/m3 je nežádoucí. Reálné používání množství drátkové výztuže se tedy v praxi pohybuje ve středu udávaných hodnot, tj. okolo 30 kg/m3. Zároveň je použití drátkové výztuže komplikací, kdy se jedná o komplikace z hlediska statického návrhu a posouzení, spíše tedy dochází k návrhu odhadem než výpočtem. Projekční návrh dávky 70 kg/m3 je založen na statickém a na projekčním výpočtu potřebné dávky, ale z realizačního hlediska na zájmové konstrukce je téměř neproveditelný. Zároveň je značně neekonomický z pohledu ceny díla. Toto ovšem na druhou stranu není opodstatnitelným důvodem k naprostému vynechání drátků. Úplné zanedbání použití rozptýlené výztuže je při realizaci zájmové konstrukce podstatnou vadou provedení s tím, že se jedná o vadu způsobenou technologickou nekázní zhotovitele zájmové konstrukce. Je zde uveden závěr, že trhliny v betonové desce jsou poruchami, jedná se o evidentní smršťovací trhliny, což vyplývá z charakteru poruchy nepravidelného umístění větvení i zjevného rozevírání ve výšce profilu desky, je zřejmé, že se jedná o zjevný následek nadměrného smršťování betonu desky v průběhu zrání. Příčinou může být: 1) nevhodná betonová směs dopravená na stavbu, kdy významnou roli v tomto ohledu hraje i obsah množství a způsob aplikace rozptýlené výztuže, 2) nedostatečná ochrana zabudovaného betonu v období zrání. Z doložené dokumentace ze sdělení objednavatele znaleckého posudku vyplývá, že beton mohl být ošetřen postřikem pouze jednorázově v době uložení, následné vysoké denní teploty jsou významným rizikem, kdy mohlo docházet k nadměrnému vysýchání betonu a následné tvorbě nežádoucích smršťovacích trhlin. Z hlediska výskytu poruch trhlin je nutno konstatovat, že z největší pravděpodobností se jedná o následek kombinace obou možných příčin, a to nevhodná receptura betonové směsi s absencí drátků s nedokonalým ošetřováním betonu v době zrání. Jedná se o kombinaci podstatné vady materiálu a podstatné vady provedení, což bylo způsobeno s největší pravděpodobností činností zhotovitele zájmové konstrukce. Ve vztahu k již provedené sanaci stěrkou znalec uzavírá, že tato trpí podstatnou vadou provedení, při aplikaci stěrky došlo k porušení technologického postupu a požadovaných dávek jednotlivých součástí stěrkového souvrství, díky čemuž výsledný produkt nedosahuje požadovaných kvalitativních vlastností, ekvivalentních původní pochozí vrstvě. Jedná se o vadu způsobenou technologickou nekázní zhotovitele. K sanaci: Základním principem sanace jakékoliv konstrukce je uvést sanovanou konstrukci do původního – požadovaného, spolehlivého a funkčního bezvadného stavu, se zachováním maximálního možného souboru vlastností a parametrů požadované konstrukce. Při sanaci nášlapných vrstev průmyslových podlah z betonu s obrusnou vsypovou vrstvou je tedy při sanaci nutno brát zřetel k vlastnosti této požadované úpravy a zvolit vhodnou metodu sanace tak, aby bylo možné zajistit co možná největší část vlastností takové konstrukce. Toho se běžně dosahuje vhodným návrhem a aplikací polymerových stěrkových systémů. Součástí sanace může být i sponování/sešívání masivních trhlin. Jeví se jako vhodné sešití minimálně všech trhlin se šířkou 0,4mm a více. Stěrková úprava se následně provádí v přesně daném souvrství pro vytvoření souvislého, trvanlivého a uzavřeného povrchu. Před aplikací je nutné povrch konstrukce adekvátně připravit. Zpravidla je nutno odstranit současnou obrusnou vrstvu – otevření podkladu – pro zajištění adekvátních kohezivních vlastností nosného spoje mezi podkladem a vlastní stěrkou. Skladba stěrkového souvrství obsahuje: penetraci, základní vrstvu, plnivo, pečetící vrstvu. Pokud jde vyčíslení, pak je zde shrnuto, že objektivní hodnota slevy z ceny díla vychází ze vzniklé škody na zájmové konstrukci činnosti zhotovitele, což je dáno minimálními náklady na uvedení konstrukce do bezvadného stavu. Obvyklá hodnota nákladů na uvedení věci do bezvadného stavu představuje výši slevy z ceny díla. Vyčíslení se rozpadá na dvě části, a to vyčíslení odhadu ceny vzniklé záměnou materiálu, kdy je vyčísleno, že žalovaný měl ušetřit částku 90 321 Kč nepoužitím betonové mazaniny vyztuženou ocelovými vlákny o hustotě 30 kg/m3, plus navýšení o DPH 18 967 Kč, tj. sleva celkem 109 288 Kč. Dále navazuje vyčíslení odhadu slevy ve formě nákladů na sanaci, což je vyčísleno na částku 2 009 811 Kč, na to navazuje položkový rozpočet takto navržené sanace. Souhrnné vyčíslení výše slevy tak činí součet těch součástek + navýšení o DPH, tj. částku ve výši 2 119 100 Kč.
47. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -782/2014 ze dne 27. 10. 2017 vypracovaného znaleckým ústavem , právnická osoba, . soud zjistil, že zadavatelem tohoto znaleckého posudku je žalovaný. Požadavek na zpracování znaleckého posudku byl žalovaným vymezen tak, že má jít o zhodnocení aktuálního technického stavu podlahy a vyjádření ke způsobu opravy podlahy nepodsklepené části výrobní a skladovací haly společnosti , právnická osoba, , , adresa, . Znalecký posudek vycházel z dokumentace doložené žalovaným, která je zde vymezena, rovněž posudek vycházel ze zjištění shrnutých ve znaleckém posudku žalobce, jak citován shora, odborného posudku č. , hodnota, -0183 vypracovaného dne 9. 6. 2016 Technickým a zkušebním institutem , adresa, s.r.o., a vlastního místního šetření dne 13. 9. 2017. Znalec uzavřel, že na základě makroskopického ohledání lze konstatovat, že se jedná o hlazenou betonovou podlahu s povrchovou úpravou tvořenou zahlazeným minerálním vsypem, na které se z části nacházela povrchová úprava syntetickou stěrkou. , adresa, se na podlaze nacházely rozvětvené trhliny a vlasové trhliny, kdy největší naměřená šířka trhliny byla 0,5mm a nacházely se převážně v blízkosti pracovních strojů situovaných u obvodové stěny haly. Vezmeme-li v úvahu plochu haly, tak výskyt trhlin a vlasových trhlin byl v ploše haly zanedbatelný. Přes vrstvu stěrky došlo k lokálnímu prokreslování trhlin vyspravených sponkováním. , právnická osoba, případech došlo dokonce ke vzniku nových trhlin již v místě sponkovaných trhlin překrytých stěrkou. Podlaha vyspravená stěrkou byla při vizuálním hodnocení ve velmi dobrém stavu a nevykazovala žádné defekty, např. vystupující plnivo skrz pečetící vrstvu stěrky nerovnoměrně rozprostření plniva, puchýře apod. Na podlaze se nacházely šmouhy vyvozené od pojezdu manipulační techniky (vysokozdvižné vozíky apod.) a současně i ulámané hrany podlahové desky, které byly v místě dilatačních spár. Podlaha byla poškrábána a znečištěna od provozního namáhání, tj. znečištění oleji a nečistotami. Znečištění bylo nejvíce patrné v místě povrchové úpravy stěrkou, neboť povrch stěrky je díky jejímu plnivu drsnější než povrch hlazené betonové podlahy se vsypem, což umožňuje vyšší náchylnost k usazování provozních nečistot. Rovněž v rámci místního šetření provedl znalecký ústav i ohledání strojů umístěných v hale s cílem nalézt nejtěžší pracovní stroj, který se nacházel na podlaze nepodsklepené části. Tím byl obráběcí stroj typu MCU 700V-5X SPRINT o hmotnosti 18 000 kg. Bylo propočteno, že zatížení stroje na podlahu je 12,7 kN/m2 a shrnuto, že ve skutečnosti je zatížení na podlahu vyšší, neboť ve výpočtu se uvažuje s uložením stroje v celé jeho ploše, ale ve skutečnosti je uložen jen na několika stavěcích nohách. Závěr zní: Na základě poskytnutých podkladů a provedení mého místního šetření lze konstatovat, že se na podlaze aktuálně nachází nedostatky, kterou lze rozdělit do dvou skupin, a to nedostatky související s hlazenou betonovou podlahou a její nosnou deskou a nedostatky související se stěrkovou povrchovou úpravou. V rámci místního šetření bylo zjištěno, že lokálně se nacházely trhliny šířky od 0,1-0,5mm, přičemž nejširší trhliny se nacházely v blízkosti pracovních strojů. Vezmeme-li v úvahu povrch haly, tak výskyt trhlin je k ploše haly zanedbatelný. Podle dostupných informací se trhliny nacházely i v části haly, která je opatřena syntetickou stěrkou, přičemž ve dvou případech došlo k proprasknutí původních sanovaných trhlin až na povrch syntetické stěrky, kdy tyto trhliny mají dnes šířku 0,1-0,2mm. Z hlediska výskytu vlasových trhlin lze uvažovat znění ČSN 744505, kde se uvádí v kapitole 6.3.3, že výskyt drobných smršťovacích mikrotrhlin ve vrstvě vsypu s šířkou do 0,1mm je přirozenou vlastností hlazených vsypových povrchů a není funkční ani estetickou vadou. Z tohoto důvodu není příčina vzniku těchto vlasových trhlin v posudku řešena. , adresa, vzniku výskytu trhlin šířky nad 0,1mm může být projevem smršťování, chybným návrhem betonové směsi, nadměrným zatížením či projevem dotvarování konstrukce. Znalec uzavřel, že absence rozptýlené výztuže nemá negativní vliv na únosnost podlahy, kterou lze užívat bez omezení. Reálná situace skutečného chování podlahové desky ale bude jiná, neboť skutečné provozní namáhání podlahy je vyšší, než předpokládaných 10 kN/m2, a to s ohledem na to, že se při místním šetření na ploše podlahy vyskytoval i obráběcí stroj typu MCU 700V-5X SPRINT, jehož hmotnost činí 18 000 kg, v případě přepočtu na plošné zatížení působí tento stroj tíhou 1 270 kg/m2, resp. 12,7kN/m2 a dle obsluhy stroje se při vybraných pracovních operacích projevuje i dynamické zatížení – chvění stroje na podlaze. V technické zprávě dokumentace pro provedení stavby je však uvažováno s užitným statickým zatížením pouze 10 kN/m2, tzn. hrubým přepočtem dochází k přetěžování podlahy o 27 %. Ve skutečnosti zatížení působící na podlahu je vyšší, neboť dle výpočtu uvažujeme s uložením v celé jeho ploše, což tak není, neboť stroj je uložen na několika stavěcích nohách. V technické zprávě se rovněž uvádí, že zemina je rozbřídavá, prosedavá a těžce hutnitelná, kdy největší díl sedání stavby se projeví až po dokončení stavby. Z technické zprávy je patrné, že s dotvarováním podloží bylo uvažováno již v projektové dokumentaci. Obecně lze říct, že dotvarování konstrukcí, respektive podloží je u staveb zcela běžné a odeznívá po určité době od zahájení provozu staveb, neboť na dotvarování má přímý užitné zatížení nosných konstrukcí staveb. Lze tedy uzavřít, že příčinu vzniku trhlin lze přisuzovat několika faktorům spočívajícím dotvarováním podloží stavby, dynamických otřesech vyvolaných pracovními stroji, nerovnoměrnému zatížení a přetížení podlahy nad rámec užitného zatížení. Na prvotní vznik trhlin mělo velmi pravděpodobně velký vliv i samotné chování betonové směsi, resp. její smršťování. S ohledem na fakt, že ke vzniku trhlin dochází i v současnosti, tj. 26 měsíců od betonáže, kdy již dávno došlo k ukončení smršťování betonu, tak je nutné hledat příčinu vznikání nových trhlin jinde než ve smršťování betonu či nedodržení technologických postupů při betonáži. Nutno konstatovat, že na základě v minulosti provedených penetračních zkoušek vyplývá, že podlaha haly je již po počátečním nerovnoměrném poklesu stabilizovaná. Ve vztahu k již sanované části podlahy znalec konstatuje, že celkově lze provedení stěrky hodnotit jako řádné a podlahu lze užívat plnohodnotně. Na to navazuje vyjádření znaleckého ústavu ke způsobu opravy podlahy. Zde znalec konstatuje, že doporučuje sesponkování trhlin širších než 0,3mm, zbývající trhliny doporučuje vytmelit anebo u méně exponovaných ploch ponechat bez opravy. Tento způsob opravy navrhuje u obou nášlapných vrstev, tj. hlazený beton se vsypem i syntetická stěrka. Tento znalecký ústav kalkuluje opravu, kdy uvádí, že tato oprava celkem v součtu bude stát částku ve výši 24 760 Kč. Vymezuje se proti technickému řešení opravy podlahy navrhovanému ve znaleckém posudku zpracovaném ZNALCI a ODHADCI – znalecký ústav, spol. s r.o., kdy toto prý není postaveno na reálných praktických postupech oprav, jak se standardně realizují. Čištění ploch betonových konstrukcí tlakovou vodou po broušení betonových povrchů není standartní. Standardně se po broušení betonových ploch provádí vysátí povrchu, nikoli čištění vodou, neboť jejím vlivem dochází ke zvýšení vlhkosti betonu, resp. vlhkosti podkladu pro aplikaci povrchové úpravy – stěrky. Samotné zvýšení vlhkosti podkladu pak vede k nutné technologické pauze na dobu nezbytnou k dosažení požadované přípustné vlhkosti podkladu umožňující řádnou a spolehlivou aplikaci syntetické povrchové úpravy. V položkovém rozpočtu je uvedeno použití helikální výztuže, která má být použita pro sponkování thlin, nicméně helikální výztuž se pro tyto účely nepoužívá, neboť je určena pro statické zesilování nosných konstrukcí a tomu odpovídá její materiálová charakteristika i cena. Pro sponkování trhlin jsou určeny speciální profilované sponky, které jsou konstruovány přesně pro tento účel a jejich cena je diametrálně odlišná od ceny helikální výztuže. V položkovém rozpočtu je pro konečnou povrchovou úpravu podlahy navržena velmi kvalitní polyuretanová stěrka. Ta má ze své materiálové podstaty lepší elastické vlastnosti než stěrka epoxidová, ale pro dosažení protiskluzných vlastností povrchu podlahy bude muset souvrství obsahovat křemičité plnivo, na kterém bude obdobně jako na stávající epoxidové stěrce docházet k usazování nečistot, takže uživatelem reklamované nadměrné špinění stěrky bude přetrvávat. Závěrem tedy zpracovatel posudku podotýká, že přes všechny nedostatky, na které majitel objektu poukazuje, je podlaha od doby své realizace zcela funkční a slouží řádně svému účelu. Navrhuje provést navrhovaná nápravná opatření tak, jak byla popsána shora.
48. Z revizního znaleckého posudku o stávajícím stavebně technickém stavu průmyslové podlahy výrobní a skladovací haly KOMFI , adresa, ze dne 10. 1. 2019 zpracovaného Vysokým učením technickým v Brně, Fakultou stavební (dále jen „VUT FAST v Brně“) soud zjistil, že jde o revizní znalecký posudek ke znaleckému posudku č. ZU 4783-068/2017 ze dne 28. 4. 2017, ve znění jeho dodatku z 30. 5. 2017 a ke znaleckému posudku č. , hodnota, -782/2017 ze dne 27. 10. 2017, kdy úkolem znaleckého ústavu je vypracovat revizní znalecký posudek a posoudit podlahu nepodsklepené části průmyslové haly ve 2.NP Dostavby výrobních a skladovacích kapacit žalobce na adrese , adresa, . Tímto znaleckým ústavem bylo provedeno mj. i místní šetření a provedeny vlastní zkoušky a rozbory. Vizuálně a měřením bylo zjištěno: povrch podlahy je tvořen cementovým vhozeným vsypem, část podlahy je sanována syntetickou stěrkou, minimální výskyt vlásečnicových trhlin v cementové hlazené vsypové vrstvě, strojně hlazené plochy průmyslové podlahy je na bázi cementu bez anomálií, provedení ve standardní kvalitě. Lokální znečištění podlahy – zejména olej z provozu strojů. Lokální rýhy v podlaze vlivem provozu (nevýznamný rozsah, nemá vliv na provoz). Síť trhlin, které se táhnou napříč jednotlivými dilatačními celky, trhliny se nepatrně větví, větvení nelze pokládat za zásadní. Jsou ve své podstatě rovnoběžné. Hlavní trhliny dělí dilatační celky relativně rovnoměrně na třetiny, případně pětiny, větší množství trhlin mezi poli 7-8, 8-9, 9-10 v jižní části haly u komunikačního koridoru, trhliny mezi poli 9-10, 10-11 v oblasti velkého a těžkého stroje v severní části haly, množství trhlin mezi poli 11-12 v severní polovině haly, sanace části průmyslové betonové podlahy v oblasti 7-8, 8-9, 9-10 v jižní části haly u komunikačního koridoru, výskyt vlásečnicových trhlin v sanační stěrce. Zjištěná šířka trhlin od 0,1 do 0,, právnická osoba, , trhlin šířky nad 0,4mm je maximálně 10-15 %. Naměřený sklon desek v oblasti trhlin činí od 0,15 do 0,5 %. Zjištěná plošná rovinnost podlahy tvoří maximálně 2,5mm na dvoumetrové lati. Poklepově bylo zjištěno, že vsypová hlazená vrstva nedelaminuje od betonové desky a je s ní pevně spojena. Dilatační spáry jsou šířky od 3-4mm. Z odebraných jádrových vývrtů bylo zjištěno, že tloušťka betonové desky v místě mezi poli 7-8, 8-9 v jižní části přistavěné haly u komunikačního koridoru činí 210-215mm včetně hlazené vsypové vrstvy. Tloušťka betonové desky v poli 9-10 v oblasti velkého a těžkého stroje a poli 11-12 činí 275-285 mm včetně hlazené vsypové vrstvy. Tloušťka vsypové vrstvy se pohybuje od 3,5-4,2mm. Mocnost provedené sanační stěrky se pohybuje od 0,8 do 1,3mm. Makrostruktura betonu podlahové desky bez významnějších anomálií, zjištěna výztuž v betonové desce 2x8/100/100, u desky tloušťky 200m krytí dolní výztuže 25-35mm, krytí u horního líce desky 110-120mm (v dostupné projektové dokumentaci navrženo 20-30mm), u desky tloušťky 200 m krytí dolní výztuže (od spodního okraje desky) 85-95 mm, krytí u horního líce desky 125-135 mm (v dostupné PD navrženo 20-30 mm). Rozptýlená výztuž v desce nezjištěna. (dle dostupné PD navrženo 70 kg/m3). Třída zabudovaného betonu se pohybuje od C25/30 do C30/37 (dle dostupné PD bylo navrženo C25/30), dilatační spáry šířky 3,5mm, hloubka prořezu činí 60 mm, vyplnění spár pružnou hmotou, pod prořezem dilatační trhlina šířky okolo 0,3 mm. Šířka trhlin 0,2-0,, právnická osoba, , v sanační stěrce je šířka trhlin od 0,05-0,2mm. Zjištěno dodatečné sponkování trhlin. Sponky z plechu šířky 0,5mm, prořez okolo plechu dostatečně nevyplněn spojovací hmotou – funkčnost pouze omezená. Tento revizní znalecký posudek se připojil k závěru znaleckého ústavu Znalci a odhadci - znalecký ústav s.r.o., že souhlasí s tím, že úplné zanedbání použití rozptýlené výztuže při realizaci zájmové konstrukce je podstatnou vadou provedení a pramení z technologické nekázně zhotovitele. Nutno však dodat, že rovněž to použití drátku v projektem stanoveném množství 70 kg/m3 je pro provedení nereálné, kdy odpovídající je 20-30 kg/m3. Znalecký ústav VUT FAST v Brně nesouhlasil s tvrzením, že je výskyt trhlin v betonové desce s největší pravděpodobností následkem kombinace příčin, a to nevhodné receptury betonové směsi s absencí drátků a nedokonalého způsobu ošetřování betonu v době zrání. VUT FAST v Brně uzavřel, že receptura samotné zabudované betonové směsi byla správná. Absence drátků by výskyt trhlin v daném případě zcela jistě minimálně omezila. O ošetřování zabudované betonové směsi není nic známo. Je zřejmé, že v době betonáže panovalo horké a větrné počasí. Lze konstatovat, že ošetřování betonu, respektive jeho neošetřování, v době zabudování a zrání má na výslednou kvalitu jistý vliv a může se na vzniku poruch podílet. Toto lze rovněž označit za technologickou nekázeň zhotovitele. Rovněž souhlasil se závěrem, že realizovaná sanace značné části zájmové konstrukce stěrkou trpí podstatnou vadou provedení. Při aplikaci stěrky zjevně došlo k porušení technologického postupu a požadovaných dávek jednotlivých součástí stěrkového souvrství, díky čemuž výsledný produkt nedosahuje požadovaných kvalitativních vlastností, ekvivalentních původní pochozí úpravě. VUT FAST v Brně na základě semidestruktivní diagnostiky in situ a dle následných laboratorních rozborů spatřuje nedostatky v tloušťce vrstvy sanační stěrky, ale zejména v provedení sponkování jednotlivých trhlin. Bylo zjištěno, že sponkování je provedeno nesprávně, kdy kovové spony nejsou v prořezu dostatečně vyplněny spojovací hmotou. Jedná se o vadu způsobenou technologickou nekázní zhotovitele. VUT FAST v Brně souhlasil s vyčíslením slevy z ceny díla ve vztahu k záměně materiálu, což bylo vypočteno na částku 90 321 Kč bez DPH, ale nesouhlasil s celkovým vyčíslením výše slevy díla po sečtení položek za záměnu betonu a sanaci stávajícího stavu na částku 1 751 322 Kč bez DPH. VUT FAST v Brně souhlasil s tím, že dílo vykazuje podstatné vady a poruchy ve formě záměny použitého materiálu vyskytujících se poruch vlivem nadměrného smrštění a podstatných vad provedení předešlých sanací formou polymerové stěrky. Všechny zmíněné vady a poruchy jsou s největší pravděpodobností následkem činnosti zhotovitele zájmové konstrukce, avšak nesouhlasil s ideovým návrhem sanace. Zvolené materiály nejsou pro potřeby sanace vzhledem k provozu zcela vhodné. Nesouhlasí s použitím helikálních výztuží pro sponkování trhlin, s druhem sanační stěrky, mokrým čištěním povrchu podlahy a s celoplošným hloubkovým broušením povrchu podlahy. VUT FAST v Brně nesouhlasil se závěrem znaleckého ústavu , právnická osoba, ., že se na podlaze nachází trhliny šířky 0,1-0,5 mm, a i na ploše ošetřené stěrkou jsou od 0,1 do 0,2mm. Při místním šetření byly zjištěny trhliny i v šíři 0,9mm. VUT FAST v Brně souhlasil se závěrem, že absence rozptýlené výztuže nemá negativní vliv na únosnost podlahy. Rovněž se VUT FAST ztotožnil se závěry znaleckého ústavu , právnická osoba, ., že na základě provedených zkoušek je možné říci, že podloží je stabilizováno. Dále se zabýval posouzením navrženého způsobu sanace, kdy nesouhlasil s vyčíslením , právnická osoba, . na cenu opravy 24 760 Kč. Souhlasil s konstatováním , právnická osoba, ., když vymezoval nesouhlas s ideovým způsobem opravy uvedeným ve znaleckém posudku zpracovaného znaleckým ústavem Znalci a odhadci – znalecký ústav, s.r.o. S konstatováním společnosti , právnická osoba, ., že příčinou poruch betonové podlahy je dotvarování podloží, dynamické otřesy vyvolané provozem strojů, nerovnoměrné zatížení a přetížení podlahy stroji, VUT FAST v Brně nesouhlasil, když v odborných posudcích a zprávách bylo prokázáno, že podloží je dostatečně konsolidované. Tvar a rozložení trhlin v betonové desce neodpovídá dotvarování podloží. Dynamické zatížení vlivem působení strojů nebylo nikterak měřeno, jedná se o pouhé konstatování bez bližších důkazů. Nerovnoměrné zatížení na betonovou podlahovou desku jistě působí, je také jasně překročena projektem požadovaná únosnost podlahové desky 10 KN/m2. Ve statickém posouzení však bylo prokázáno, že únosnost podlahy by měla být dostatečná. Viz stanovisko , právnická osoba, , vypracované , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , jméno FO, v únoru 2017. VUT FAST v Brně nesouhlasí se závěrem, že trhliny nejsou způsobeny porušením technologických postupů ze strany zhotovitele a podlahová deska splňuje projektem stanovené parametry. Rovněž nesouhlasil s vyjádřením, že část podlahy, jež byla v minulosti sanována stěrkou, je provedena ve standardní kvalitě a nevykazuje žádné viditelné povrchové vady kromě drobných poškození způsobených provozem. Nesouhlasil rovněž se závěrem, že přes všechny majitelem vytýkané nedostatky je podlaha od doby realizace zcela funkční a slouží řádně svému účelu. VUT FAST v Brně akcentoval, že nesouhlasil s navrženou skladbou betonové průmyslové podlahy, neboť nelze správně rozmíchat v celé hmotě betonu 70 kg/m3 drátků, reálně je možno rozmíchat 20-30kg/m3 drátků rozptýlené výztuže. , právnická osoba, dokumentaci realizační musí být uvedeny absolutně všechny parametry konstrukce. Není tedy přípustné, aby v PD absentoval způsob povrchové úpravy podlahy. Za významný nedostatek lze považovat také to, že se realizační PD nezabývá řešením smršťovacích spár, tj. dokumentace není pro realizaci stavby dostatečně podrobná. VUT FAST v Brně shrnuje, že nesouhlasí zcela se závěry obou předkládaných a revidovaných znaleckých posudků. Lze s nimi souhlasit pouze částečně, proto bylo nezbytné provedení vlastní diagnostiky a vlastních zkoušek, které v kombinaci se zajištěnými podklady a v kombinaci s revidovanými znaleckými posudky poukazují na vlastní, částečně odlišné závěry. Lze konstatovat, že podlahová deska betonové průmyslové podlahy není provedena v souladu se zajištěnou projektovou dokumentací, kdy absentuje rozptýlená výztuž v podobě drátků o projektem předepsaném množství 70 kg/m3, byť je to množství nepřiměřené, uložení horní a spodní výztuže desky není v souladu s projektovou dokumentací, kdy v projektu bylo stanoveno vyztužení KARI sítěmi 2x8/100/100 s přesahem 350mm. Krytí výztuže mělo být podle projektové dokumentace při horním i spodním okraji 20-30 mm. Při diagnostických pracích bylo zjištěno krytí výztuže u desky tloušťky 200m krytí dolní výztuže 25-35mm, krytí u horního líce desky 110-120 mm. U desky tloušťky 200 m krytí dolní výztuže (od spodního okraje desky) 85-95 mm, krytí u horního líce desky 125-135mm. Bylo rovněž překročeno projektem stanovené zatížení podlahy, kdy v projektu je předepsáno zatížení podlahy 10 KN/m2. Při osazení stroje MCU 700V-5X SPRINT o hmotnosti 18 000kg na plochu 4085x3460 mm. Přepočtem bylo zjištěno, že stroj působí na podlahu tíhou 12,7 KN/m2, bylo staticky doloženo, že toto zatížení pro podlahu nepředstavuje významné zatížení. Na provedené sanaci již byly zjištěny tyto vady a poruchy: povrch sanační stěrky má významnější povrchovou drsnost a v místě ostrých výstupků dochází k obrusu stěrky. Toto je pravděpodobně způsobeno nedodržením technologického postupu při přípravě a aplikaci sanační stěrky. Výskyt trhlin v sanační stěrce o tloušťce 0,1-0,2 mm, které kopírují trhliny v betonové desce podlahy. Jde o aktivitu trhlin podkladní desky. Poukazuje na nedostatečnou funkčnost stehování. Rovněž bylo zjištěno, že stehování trhlin betonové desky průmyslové podlahy je provedeno nesprávně. Vložený stehovací plech v místě prořezu drážky pro stehování není dostatečně propojen v celém objemu prořezu s betonovou deskou. Není tak schopen správně přenášet tahová napětí, která na něj působí a trhliny se i nadále rozevírají. Co se týče ideového návrhu stávajícího stavu, tak co do sanace VUT FAST v Brně navrhuje lokální úpravu, a to zvlášť sanaci trhlin do šířky 0,4mm a zvlášť na sanaci trhlin nad šířku trhliny 0,4 mm. V obou případech se jedná o využití sanace trhlin pomocí injektáže trhlin v betonové vrstvě podlahové konstrukce. Kvalifikovaný odhad finančních nákladů potřebných pro sanaci povrchu podlahy vychází z nákladů sanace z předpokladu opravované plochy v rozsahu cca 300m2, což představuje zhruba polovinu plochy celé podlahy. Délka opravovaných trhlin činí asi 80 m. Cena opravy na tento rozsah činí 909 191 Kč bez DPH, plus rozdíl v nákladech za beton a rozdíl drátkobeton-beton 100 000 Kč, k tomu je třeba připočítat cenu za projekt sanace - odhadována ve výši 50 000 Kč. Lze uzavřít, že celkový kvalifikovaný odhad nákladů za sanaci předpokládané porušené plochy průmyslové podlahy zvolenou metodou činí včetně projektu asi 1 000 000 Kč bez DPH, za přibližně polovinu sanované plochy betonové podlahy. VUT FAST v Brně uzavřel, že příčinou poruch betonové průmyslové podlahy je primárně smršťování betonové podlahové desky – vliv na smršťování a vznik trhlin má zejména neošetřování betonové podlahy po aplikaci betonu v průběhu tuhnutí a zrání betonu a především při jeho aplikaci za vysokých teplot a zvýšeného průvanu. Dále potom absence rozptýlené výztuže a nedodržení projektové dokumentace. Významný podíl má také nesprávné rozložení výztuže v betonové desce, kde je přespřílišné krytí výztuže desky. Jedná se o nedodržení projektové dokumentace. Krytí výztuže mělo být dle projektové dokumentace při horním i spodním okraji 20-30mm, při diagnostických pracích bylo zjištěno krytí výztuže u desky tloušťky 200m krytí dolní výztuže 25-, právnická osoba, , krytí u horního líce desky 110-120mm. U desky tloušťky 285m krytí dolní výztuže od spodního okraje desky 85-95mm, krytí u horního líce desky 125-135mm. Jde tedy o nedodržení projektové dokumentace a nesprávné provedení této železobetonové podlahové konstrukce, za což odpovídají generální dodavatel, technický dozor investora, autorský dozor – projektant. Příčinami poruch – trhlin na opravné sanační stěrce je zejména nesprávné provedení stehování. Vlastní sanační stěrka vykazuje nedostatečné množství materiálu. Opět je tady nesprávné provedení této betonové podlahové konstrukce.
49. Z dodatku č. , hodnota, k reviznímu znaleckému posudku č. 173/2018 zpracovaného Vysokým učením technickým v Brně, Fakultou stavební (dále jen „VUT FAST v Brně“) ze dne 10. 4. 2019 soud zjistil, že je tu upřesněno, že k uložení horní a spodní výztuže desky není dle provedených jádrových vrtů v souladu s realizační projektovou dokumentací. Vzhledem k tomu, že byla dle ústních výpovědí generálního dodavatele stavby výztuž před betonáží podrobně kontrolována a byla se správným krytím, došlo pravděpodobně k pohybu horní výztuže vlivem manipulace a dalšího pohybu při vyztužení při samotné betonáži. Projektem stanovené zatížení podlahy: , právnická osoba, je předepsáno zatížení podlahy 10KN/m2 s tím, že tady je kalkulováno se zatížení stroje MCU 700V-5X SPRINT o hmotnosti 18000kg. Přepočtem bylo zjištěno, že stroj působí na podlahu tíhou 12,7 KN/m2. Pod tento stroj však byla správně použita deska tloušťky 300mm, dle ústně podaných informací byla deska zesílená právě na základě stavebníkem dodaných informací o hmotnosti stroje, která by dle doložených statických výpočtů měla zvýšené zatížení přenést. Bylo doloženo, že i deska tloušťky 200mm by toto zatížení mohla přenést. Tloušťka desky 300mm je tedy na jedné straně v rozporu se zajištěnou projektovou dokumentací pro realizaci stavby, ale na straně druhé, co se tloušťky desky týče, je provedena správně a k překročení zatížení tak nedochází. Použitím desky tloušťky 300 mm bylo zabráněno přetížení této podlahové desky. Závěrem tedy projektová dokumentace dle názoru znaleckého ústavu není pro realizaci stavby dostatečná, je neúplná, není dostatečně podrobná. Značení a popisy dokumentace jsou nejednoznačné a zmatečné. Není tedy v souladu s vyhláškou 499/2006 o dokumentaci staveb. Příčinami poruch betonové průmyslové podlahy je primárně smršťování betonové podlahové desky, kdy na smršťování a vznik trhlin má vliv nedostatečné ošetřování betonové podlahy po aplikaci betonu v průběhu tuhnutí a zrání a jeho aplikace za vysokých teplot a zvýšeného průvanu. Dále pak má na vzniku a rozvoji trhlin vliv absence rozptýlené výztuže, a přespřílišné krytí výztuže desky, jak popsáno shora. Díky vysokému krytí horní výztuže, které vzniklo velmi pravděpodobně „sešlapáním“ horní výztuže při betonáži desky, nebyla při dilatačním prořezu prořezána horní výztuž. Tím se provedená podlahová deska dostává do rozporu s posuzovanou projektovou dokumentací a významně se podílí na vzniku a rozvoji trhlin betonové podlahové desky. Jedná se o nedodržení projektové dokumentace a zejména nesprávné provedení této železobetonové podlahové konstrukce. Za provedení podlahové desky zodpovídá konkrétně dodavatel předmětné podlahové konstrukce, tj. žalovaný. Za správnost a úplnost projektové dokumentace zodpovídá projektant, tj. společnost PrestaiN – statika staveb. Musí tedy upravit závěrečné konstatování z revizního znaleckého posudku, a tedy, že za vzniklé poruchy podlahové desky ze stavebně technického hlediska odpovídá zhotovitel předmětné podlahové desky, a tj. žalovaný.
50. Ze znaleckého posudku č. 822/14/2019 zpracovaného Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, v květnu 2019 soud zjistil, že se jedná o posudek zadaný žalovaným, kdy byly zadány následující otázky: Jaký je nejvhodnější způsob opravy trhlin, jaká je cena této opravy, jaký vliv na existující trhliny má možné přetěžování podlahy oproti návrhům a předpokladům. Jsou zde vymezeny podklady, které se sestávají z tří již citovaných znaleckých posudků a odborného posudku č. , hodnota, -0183 zpracovaného , právnická osoba, , který byl rovněž citován shora s tím, že nebylo prováděno samostatné místní šetření a bylo vyházeno z podkladů uvedených ve výše uvedených posudcích. Je zde uveden výklad k samotnému vzniku trhlin v betonových deskách, kdy je konstatováno, že souvisí prioritně s přirozeným smršťováním betonu, kdy v konečné úrovni je uváděno obvykle hodnotou , hodnota, mm/m. S ohledem na velikost smrštění se běžně betonové podlahové desky i cementobetonové vozovky opatřují řezanými smršťovacími spárami, a to ve vzdálenosti 30 až 40násobku jejich tloušťky. Kromě finální velikosti smrštění, které je dáno především strukturou použitého betonu, zejména obsahem hrubých frakcí kameniva, má na vznik trhlin významný vliv i kluznost betonové desky na zeminovém podkladu. Zde záleží na tzv. koeficientu tření. Velký význam při vzniku smršťovacích trhlin mají i klimatické faktory, zejména výška teplot a rychlost proudění vzduchu. Výše uvedené faktory může zhotovitel betonové podlahy jen z části ovlivnit. I při vší vynaložené péči se nelze tedy vždy výskytu smršťovacích trhlin vyhnout. Sanace tedy patří ke zcela standardním technickým operacím a specializuje se na ni řada firem. Trhliny, které jsou s šířkou do 0,1mm, jsou trhliny s akceptovatelnou šířkou ve smyslu ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení. Trhliny s šířkou 01-0,3mm jsou trhliny, které jsou estetickou vadou, které jsou u běžného návštěvníka z pohledu výšky očí obtížně identifikovatelné. Z funkčního hlediska s ohledem na provoz manipulačních prostředků nepředstavují pro povrch podlahy riziko. Jejich sanace je neúčelná a je spíše zvětšením imperfekce z hlediska vzhledového. Trhliny se šířkou 03-3mm, to jsou trhliny, při jejichž kolmém přejezdu dochází k postupnému olamování hran a zvětšování šířky trhliny. Je nezbytné je sanovat prořezem a následnou gravitační injektáží nízkoviskózní epoxidovou pryskyřicí. Tyto trhliny se tlakově neinjektují. Trhliny s šířkou nad 3,0 mm, které jsou kolmé na provoz manipulačních prostředků, je třeba obvykle sanovat drážkováním, tedy obříznutím trhliny na každou stranu o 50 až 100mm do hloubky cca 60 mm s následným vyplněním této oblasti epoxidovou plastmaltou. Nepojížděné trhliny šířky do 3 mm se standardně sanují prořezem a vyplněním pružným polyuretanovým tmelem. Jedná se o trhliny, které jsou situovány v oblastech, kam žádné manipulační prostředky nezajíždějí. Při těchto sanacích se obvykle neprovádí sponování trhlin, které je ve standardním provedení neúčinné a nadbytečně narušuje vzhled podlahy. Sponování/trnování se provádí pouze u volných okrajů dilatačních celků za situace, kdy dochází k jejich významnému pružení, resp. vzájemnému pohybu. Následuje popis standardního způsobu sanace a identifikace tmelu, který je možno použít, včetně uvedení nejzkušenějších firem specializovaných na provádění sanace. Cenová hladina sanačního zásahu uvedeného pod bodem 1 (trhliny mimo dopravní cesty) se pohybuje v závislosti na sumární délce trhlin a cestovních nákladech na úrovni 230 Kč/bm. Sanace trhlin pod body 2 (trhliny v dopravních cestách s šířkou do 3mm) se pohybuje na úrovni 280 Kč/bm. Cena sanace trhlin s šířkou nad 3mm závisí na šířce tzv. „zámku“ a tedy výsledné spotřebě plastmalty. Při šířce zámku na úrovni 80 mm se cena pohybuje na úrovni 860 Kč/bm. Cena plošné penetrace lithiovými solemi je 60 Kč/m2. Tzn. nejvhodnější způsob opravy trhlin se standardně provádí prořezem a následnou gravitační injektážní nízkoviskózní epoxidovou pryskyřicí. Tlaková injektáž těchto trhlin se neprovádí. Trhliny s šířkou 0,1 až 0,3 mm doporučuje nesanovat, protože destruktivní zásah do podlahy, způsobený prořezem, je nepřiměřený s ohledem na šířku trhliny. Shodně nedoporučuje provádění celoplošných polymerních povrchových úprav vzhledem k tomu, že jejich tvrdost je vždy nižší než tvrdost minerálního vsypu provedeného na povrchu betonové podlahové desky. U jemných trhlin připadá v úvahu pouze aplikace speciální penetrace lithiovými solemi. Cena opravy vychází z jednotkových cen a může se pohybovat v intervalu +-15% s ohledem na celkovou sumární délku trhlin. Při sanaci trhlin s šířkou 0,3 až 3 mm prořezem a gravitační injektáží epoxidovou pryskyřicí se cena pohybuje na úrovni 280Kč/bm. Celková cena sanačního zásadu odpovídá sumární délce těchto trhlin x tato jednotková cena. Dle informací uvedených v posudku VUT je délka trhlin vyžadujících sanaci asi 50 bm. Cena gravitační injektáže by tedy činila 50bm x 280 Kč = 14 000 Kč. Případná celoplošná aplikace lithiové vytvrzovací penetrace pak 300m2 x 60 Kč = 18 000 Kč. Cena účelného sanačního zásahu činí 32 000 Kč. Trhliny, které se vyskytují v posuzované betonové podlahové desce, jsou zjevně trhlinami smršťovacími, nesouvisí tedy s přetěžováním podlahy. Dynamické účinky strojního zařízení však mohou významně ovlivňovat jejich výslednou šířku a jejich šíření v ploše, tedy výslednou délku. S ohledem na konfiguraci hrotu trhliny se v jeho okolí vyskytuje tzv. vrubové napětí, které při jakémkoliv vnějším silovém účinku obvykle řadově převyšuje tahovou pevnost okolního materiálu a způsobuje tedy šíření trhliny. Současně může docházet i k rozšiřování trhlin z „vlasové šířky“ na šířku vyžadující sanační zásah. Dynamické účinky (chvění, vibrace) jsou častým zdrojem samovolného šíření zdánlivě stabilizovaných trhlin. Na místě je analogie s běžnými defekty čelních skel automobilů, kde nepatrný defekt, vzniklý v důsledku kontaktu skla s odlétlým kamínkem, se s ohledem na vibrace vozidla během běžného provozu šíří, a to zdánlivě bez jakéhokoliv doplňujícího silového účinku.
51. Na tomto místě soud konstatuje, že rovněž ve věci vyslechl zpracovatele všech 4 znaleckých posudků a dal jim prostor ke konfrontaci, kdy tito zpracovatelé v zásadě setrvali na svých závěrech, které vyjádřili v písemném vyhotovení posudků, vyjádřili se rovněž v obecné rovině z odborného hlediska k obvyklým postupům při realizaci průmyslových podlah.
52. Na základě těchto důkazů soud – na základě důkazů provedených do prvního rozsudku soudu prvního stupně (č.j. , spisová značka, ze dne 16. 1. 2020), ve shodě s názorem vyjádřeným v rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 16. 11. 2021 – v odůvodnění body 16 až 24, vzal za prokázáno a shrnuje následující:
53. Předchůdce žalobce: společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřela jako objednatel se společností , právnická osoba, ., jako zhotovitelem smlouvu o dílo č. 23/2014 ze dne 1. 12. 2014, jejímž předmětem bylo zhotovení stavby „Dostavba Výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “ podle projektové dokumentace vypracované , tituly před jménem, , adresa, a jeho subdodavatelů – číslo zakázky 20140701 z 8/2014 ve znění dodatku a změn (dodatek č. , hodnota, -4, změny č. , hodnota, -7). Rozsah díla je dán položkami uvedenými v příloze č. , hodnota, . Součástí díla není dodávka sekčních vrat, dodávka části elektro, topení, ZTI, plynu, SDK konstrukcí, podlahových krytin, nátěry strojovny a vany plošiny proti ropným produktům; součástí díla je vypracování potřebné dokumentace a dokladové části pro kolaudaci stavby v rozsahu vztahujícím se k předmětu díla specifikovanému pod písmenem a); součástí předmětu dála je i vypracování prováděcí dokumentace pro část stavby v dokumentaci nazvané D1.2 Stavebně konstrukční řešení a prováděcí dokumentace k dodatkům a změnám (příloha č. , hodnota, ), které se týkají stavebně konstrukčního řešení (pouze pro provedení monolitických konstrukcí). Předmětem díla jsou rovněž činnosti, práce a dodávky, v rámci sjednaného předmětu plnění, které nejsou ve výchozích dokumentech obsaženy, ale o kterých zhotovitel věděl, nebo podle svých odborných znalostí a zkušeností vědět měl a mohl, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dané povahy třeba, a to i s přihlédnutím ke standardní praxi při realizaci děl analogického charakteru. Tato smlouva relevantním způsobem upravila práva a povinnosti objednatele, tj. žalobce, resp. jeho předchůdce a společnosti , právnická osoba, . jako zhotovitele. Dále soud odkazuje na tomto místě na úpravu práv a povinností tak, jak je v podrobnostech rozepsána u tohoto důkazu shora. Soud vzal za prokázáno, že ke smlouvě č. 23/2014 ze dne 1. 12. 2014 byl uzavřen dodatek 1 až 5. Pouze v dodatku č. , hodnota, ze dne 15. 6. 2015 je v příloze označené jako „Hala Komfi , adresa, “ zmíněna otázka výztuže drátkobetonem textem: „průmyslová podlaha - vyrovnávací nad stropem v podsklepené části - drátkobeton 150 mm z betonu C 25/30 XO, S3 a ocelovou volnou výztuží BEKAERT specifikace LH 50/1 BN v dávce 20 kg/m3 – provedení v řezané variantě provedení v jednom záběru, dilatační celky 5x5 metrů. – 73 m3. Rozdíl v tloušťce železobetonové podlahové desky v 1.NP – změna prováděcí dokumentace proti dokumentaci pro stavební povolení v tl. 5 cm. Výměra 24,33m3.“ V jiných přílohách či dodatcích ke smlouvě není již na žádném místě otázka výztuže drátkobetonem řešena.
54. Dále pak soud vzal za prokázáno, že společnost , právnická osoba, . jako objednatel uzavřela s žalovaným v pozici zhotovitele smlouvu o dílo č. 19/2014 ze dne 1. 12. 2014, kdy předmět díla je vymezen v článku 1.1. smlouvy, a to zhotovení části stavby „Dostavba výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “ dle projektové dokumentace zpracované , tituly před jménem, , , tituly před jménem, , adresa, a jeho subdodavatelů, č. zakázky 20140701 z 8/2014, ve znění dodatku a změn (dodatek č. , hodnota, -4, změny č. , hodnota, -7). Rozsah díla je dán položkami uvedenými v příloze č. , hodnota, (nabídka firmy , právnická osoba, – oceněný výkaz výměr). Dále je vymezeno, co není součástí díla, tj. dodávka ocelové haly včetně opláštění a střechy, dodávka oken, vrat a dveří, dodávka části elektro, topení, VZT, ZTI, plynu, dodávka zdvíhací plošiny, dodávka zámečnických konstrukcí, SDK konstrukcí, podlahových krytin, dále je součástí vypracování potřebné dokumentace a dokladové části pro kolaudaci stavby v rozsahu vztahujícím se k předmětu díla specifikovanému pod písmenem a) tohoto článku k prováděné části stavby. Součástí předmětu díla je i vypracování prováděcí dokumentace pro stavby v dokumentaci nazvané D1.2 Stavebně konstrukční řešení a prováděcí dokumentace k dodatkům a změnám (příloha č. , hodnota, ), které se týkají stavebně konstrukčního řešení (pouze pro provedení monolitických konstrukcí). Bod 1.2. je pak totožný s předchozí smlouvou o dílo, po obsahové stránce tj., že předmětem díla jsou rovněž činnosti, práce a dodávky, v rámci sjednaného předmětu plnění, které nejsou ve výchozích dokumentech obsaženy, ale o kterých zhotovitel věděl, nebo podle svých odborných znalostí a zkušeností vědět měl anebo mohl, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dané povahy třeba, a to i s přihlédnutím ke standardní praxi při realizaci děl analogického charakteru. Ve zbytku pak soud odkazuje k úpravě práv a povinností k podrobným skutkovým zjištěním, která jsou obsažena shora, která soud učinil přímo z této smlouvy. Soud vzal za prokázáno, že ke smlouvě č. 19/2014 ze dne 1. 12. 2014 byl uzavřen dodatek č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2015, který se mimo jiné týkal použití drátkobetonu, avšak pouze v průmyslové podlaze - vyrovnávací nad stropem v podsklepené části, a to ve shodě s dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě č. 23/2014 (viz. shora).
55. Soud vzal za prokázáno, že dokumentaci pro stavební povolení zpracoval , tituly před jménem, Arch. , tituly před jménem, , adresa, , který je zetěm , tituly před jménem, , jméno FO, (statutární orgán společnosti , právnická osoba, .) v srpnu 2014. V této dokumentaci je vymezena skladba konstrukcí takto: S01 – podlaha na terénu v 1.NP a v 2.NP: 150mm drátkobeton, prořezaný z důvodu dilatace, 80mm EPS pro zatížené podlahy průmyslových objektů separace, 200mm železobetonová deska, 50mm podkladní beton, 150mm hutněný štěrkopískový podsyp 16 rostlý terén, S/02 – Stropní konstrukce nad 1.NP: 150 mm drátkobetonu, prořezaného z důvodu dilatace, 200 mm železobetonová deska (viz. D1.2._stavebně konstrukční část). Na to navazovala dokumentace pro stavební povolení zpracovaná , tituly před jménem, , jméno FO, , a to technická zpráva část , právnická osoba, .
2. Dále pak soud vzal za prokázáno, že následně došlo na podzim 2014 ke změně dokumentace pro stavební povolení, a to tak, že konkrétně podlaha S01 - podlaha na terénu v 1.NP a 2.NP měla být tohoto složení: 200 mm železobetonová deska, hlazený železobeton C25/30 50 mm, podkladní beton 50 mm, hutněný štěrkopískový násyp štěrkodrť 0-8mm, 100mm hutněný štěrkopískový násyp štěrkodrť 8-16mm, 200 mm hutněný štěrkopískový násyp, v S02 stropní konstrukci měl být zachován drátkobeton 150 mm prořezaný z důvodu dilatace a 220mm železobetonová deska (k tomu srov. listiny: změna č. 2/2014 ze dne 3. 10. 2014 včetně výkresu nadepsaného „řez A-A“, výkres - dodatku č. 7/2014 ze dne 9. 10. 2014 – , právnická osoba, . 2. – stavebně konstrukční část, dodatek č. 2/2014 ze dne 9. 10. 2014). , tituly před jménem, Arch. , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil původní složení navrhovaného podlahového souvrství, včetně změn (viz. shora) s tím, že potvrdil, že měl informaci od žalující strany - objednatele o tom, kde budou stát v hale stroje, kdy informaci o rozmístění strojů dostal od objednatele. Dále soud vzal za prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, zpracoval část dokumentace pro stavební povolení jako subdodavatel , tituly před jménem, , adresa, , následně zpracovával dokumentaci provedení stavby, kdy ve smluvním vztahu byl s žalovaným. Soud vzal za prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, oslovil s tímto požadavkem v prosinci 2014 , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že ho informoval o tom, že věc následně bude patrně poněkud spěchat. Soud vzal za prokázáno, že tedy , tituly před jménem, , jméno FO, zpracoval dokumentaci provedení stavby z 12/2014, kdy tento svědek potvrdil pravost listin předložených soudu – výkresy založené ve dvou modrých složkách, s výhradou textu uvedeného fixem v nadpisu výkresu 07 u desky D 2 - C25/30 – XC1-S3 drátkobeton, drátky 70 kg/m3, a razítka „skutečný stav 25. 8. 2015 s identifikací žalovaného“, kdy tento nadpis ani razítko zde neumístil. Soud rovněž vzal z jeho výslechu za prokázáno, že tuto dokumentaci provedení stavby zaslal žalovanému. Žalovaný následně předal dokumentaci společnosti , právnická osoba, . v lednu 2015 v elektronické podobě. Soud vzal za prokázáno, že dle výkresu 07 je u podkladní desky D1 počítáno s výztuží „KARI 8/100x100 při dolním povrchu, krytí dolní 30 mm, styk přesahem 350 mm, , spisová značka, při horním povrchu, krytí horní 20 mm, STYK přesahem 350 mm, u podkladní desky D2 je uveden popis „drátkobetonová deska D2, tloušťka 200 mm a KARI 8/100x100 při dolním a horním povrchu krytí, dolní 30 mm, horní 20 mm, styk přesahem 350 mm“. , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že deska D2 je deskou podlahy v 2.NP na terénu, měla být přiztužena 2 karisítěmi a drátkobetonem podle projektové dokumentace. K zatížení podlahy na terénu, tzn. podlaha v 1NP a podlaha v 2NP svědek , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že byly spočteny na 20 kN/m2, strop nad 1NP na 10 kN/m2.
56. Společnost , právnická osoba, . požádala žalovaného dne 21. 8. 2015 o odstranění nedodělků na stavbě. Žalovaný předal provedené práce společnosti , právnická osoba, . dne 31. 8. 2015, kdy je shrnuto, že práce jsou provedeny v dobré kvalitě a nejsou žádné nedodělky. Společnost , právnická osoba, . reklamovala u žalovaného předmětnou betonovou plochu, neboť podlaha praská a stávající praskliny se prodlužují, objevují se nové praskliny v dalších polích. Tato reklamace byla projednána dne 21. 9. 2015 za přítomnosti zástupce žalující strany, žalovaného, vedlejšího účastníka i , právnická osoba, ., kdy bylo zjištěno, že kromě asi dvou polí jsou všechna pole železobetonové podlahy nad nepodsklepenou částí haly popraskané a pozorováním se zjistilo, že praskliny se dále rozšiřují. Bylo navrženo, že vedlejší účastník na straně žalovaného všechny praskliny přesponkuje, celý povrch opravované části se oprýská a provede nová stěrka, dilatační spáry zůstanou zachovány. Stěrka měla být provedena ve všech polích, která byla popraskána, vždy nejméně po dilatační spáru. Tato stěrka byla provedena (viz. dále závěry znaleckých posudků, kdy tato skutečnost ani nebyla mezi stranami sporná). Soud vzal za prokázáno, že další komunikace probíhala od dubna 2016. Společnost , právnická osoba, . reklamovala dne 26. 4. 2016 u žalovaného předmětnou betonovou podlahu, kdy sdělila, že asi 9 měsících po provedení stále praská a deformuje se. Žádá odstranění této vady dle čl. 7 výše uvedené smlouvy o dílo a o zaslání protokolu o odstranění závad. Listina je sepsána na hlavičkovém papíru společnosti , právnická osoba, . a podepsána , tituly před jménem, , jméno FO, , opatřena razítkem společnosti , právnická osoba, . z dodatkem „v.z. , právnická osoba, .“ Soud vzal za prokázáno, že následně opět společnost , právnická osoba, . iniciovala v červnu 2016 setkání žalující strany, , právnická osoba, . a žalovaného za účelem vyřešení reklamace, avšak bezvýsledně. Přípisem ze dne 27. 7. 2016 žalovaný reklamaci s ohledem na stanovisko statika zn. LE/14/07/16-1 a Odborný posudek TZiB 16-0183 (viz. dále) odmítl s tím, že z nich vyplývá, že žalovaný nepochybil při provádění díla a předmětné praskliny nejsou vadami, za které by nesl odpovědnost. Společnost , právnická osoba, . vyjádřila nesouhlas s tímto postojem žalovaného přípisem ze dne 15. 8. 2016, který byl žalovanému doručen dne 17. 8. 2016. Přípisem ze dne 6. 9. 2016 a ze dne 25. 10. 2016 adresovanými společnosti , právnická osoba, . žalovaný na svém stanovisku, že neodpovídá za tvrzené vady díla ve vztahu k dostavbě výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, , setrval. Soud vzal za prokázáno, že žalující strana vůči žalované odeslala koncept žaloby dne 14. 6. 2017, kterou žalobce označuje jako předžalobní upomínku.
57. Soud dále vzal za prokázáno, že požadavky na pevnostní parametry zatvrdlé betonové směsi byly splněny, nebyly pozorovány defekty vnitřní struktury způsobené nevhodným návrhem betonové směsi či její neodbornou pokládkou, nášlapná vrstva (strojně hlazený cementový vsyp) nevykazovala defekty, bylo dosaženo kvalitní hutné struktury strojním hlazením a provázání vsypu s betonovou deskou. Podlaha haly již byla v červnu 2016 po počátečním nerovnoměrném poklesu stabilizovaná. Rovněž bylo provedeno statické posouzení podlahy v 2/2017, se závěrem, že celý analyzovaný systém je funkční a dostatečně únosný. Výpočtem bylo prokázáno, že v konstrukci není v žádném místě překročena únosnost tahové pevnosti betonu, nedochází tedy od uvedeného zatížení ke vzniku trhlin v konstrukci. První trhliny vzniknou v posuzované konstrukci až při zvýšení námahy o cca 60 %, a to u spodního líce. U horního líce by vznikly první trhliny až při zvýšení zatížení na více než trojnásobek.
58. Soud ve vztahu k poruchám předmětné podlahy a jejím příčinám akcentuje závěry revizního znaleckého posudku o stávajícím stavebně technickém stavu průmyslové podlahy výrobní a skladovací haly KOMFI , adresa, ze dne 10. 1. 2019 zpracovaného Vysokým učením technickým v Brně, Fakultou stavební (dále jen „VUT FAST v Brně“) ve znění dodatku, kdy je zřejmé, že VUT FAST v Brně provedl nejrozsáhlejší šetření na místě samém včetně zkoušek (viz. shora), jeho posouzení tak lze považovat v tomto směru za nejkomplexnější. Z hlediska posouzení poruch soud nepřihlížel k závěrům vyjádřeným ve znaleckém posudku č. 822/14/2019 zpracovaném Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, v květnu 2019, jehož posudek se zabýval výhradě sanací poruch, s nimiž byl seznámen pouze zprostředkovaně (prostřednictvím závěrů dříve zpracovaných posudků a šetření jejich zpracovatelů).
59. Ke stavu podlahy a jejím poruchám soud vzal za prokázáno, že na sporné části průmyslové podlahy se nachází síť trhlin, které se táhnou napříč jednotlivými dilatačními celky, trhliny se nepatrně větví. Zjištěná šířka trhlin od 0,1 do 0,, právnická osoba, , trhlin šířky nad 0,4mm je maximálně 10-15 %. Tloušťka betonové desky v oblasti velkého a těžkého stroje činí 275-285 mm včetně hlazené vsypové vrstvy. Mocnost provedené sanační stěrky se pohybuje od 0,8 do 1,3mm. Makrostruktura betonu podlahové desky bez významnějších anomálií, zjištěna výztuž v betonové desce 2x8/100/100, u desky tloušťky 200m krytí dolní výztuže 25-35mm, krytí u horního líce desky 110-120mm, u desky tloušťky 200 m krytí dolní výztuže (od spodního okraje desky) 85-95 mm, krytí u horního líce desky 125-135 mm Rozptýlená výztuž v desce nebyla zjištěna. Šířka trhlin 0,2-0,, právnická osoba, , v sanační stěrce je šířka trhlin od 0,05-0,2mm. Zjištěno dodatečné sponkování trhlin. Sponky z plechu šířky 0,5mm, prořez okolo plechu dostatečně nevyplněn spojovací hmotou – funkčnost pouze omezená. Trhliny jsou trhlinami smršťovacími, otvírají se směrem k hornímu líci.
60. K příčinám vzniku trhlin soud vzal za prokázáno, že byla zcela vynechána rozptýlená výztuž a její úplné zanedbání při realizaci zájmové konstrukce je podstatnou vadou provedení, ačkoli použití drátků v projektem stanoveném množství 70 kg/m3 je pro provedení nereálné (shodné závěry posudku VUT FAST v Brně a Znalci a odhadci – znalecký ústav, spol. s r.o.). Absence rozptýlené výztuže nemá negativní vliv na únosnost podlahy (viz. hodnocení VUT FAST v Brně ve spojení se závěry znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, .). Výskyt trhlin v desce není způsoben nevhodnou recepturou betonové směsi (k tomuto viz. hodnocení VUT FAST v Brně ve spojení se závěry odborného posudku č. , hodnota, -0183 zpracovaného Technickým a zkušebním institutem , adresa, ze dne 9. 6. 2016), ani dotvarováním podloží, dynamickými otřesy vyvolanými provozem strojů, nerovnoměrným zatížením a přetížení podlahy stroji (viz. hodnocení VUT FAST v Brně ve spojení se závěry odborného posouzení zpracovaného , právnická osoba, dne 2. 2. 2017 a odborného posudku č. , hodnota, -0183 zpracovaného Technickým a zkušebním institutem , adresa, ze dne 9. 6. 2016). Ošetřování betonu, respektive jeho neošetřování, v době zabudování a zrání má na výslednou kvalitu jistý vliv a může se na vzniku poruch podílet, kdy k ošetřování zabudované betonové směsi nebylo tvrzeno ani prokázáno ničeho. Příčinou vzniku trhlin je uložení horní a spodní výztuže desky, které není v souladu s projektovou dokumentací, kdy v projektu bylo stanoveno vyztužení KARI sítěmi 2x8/100/100 s přesahem 350mm. Krytí výztuže mělo být podle projektové dokumentace při horním i spodním okraji 20-30 mm. Při diagnostických pracích bylo zjištěno krytí výztuže u desky tloušťky 200m krytí dolní výztuže 25-35mm, krytí u horního líce desky 110-120 mm. U desky tloušťky 200 m krytí dolní výztuže (od spodního okraje desky) 85-95 mm, krytí u horního líce desky 125-135mm. Příčinami poruch – trhlin na opravné sanační stěrce je zejména nesprávné provedení stehování. Vlastní sanační stěrka vykazuje nedostatečné množství materiálu.
61. Tyto znalecké posudky se rovněž vyjadřovaly k návrhům sanace a jejich cenovému hodnocení soud na tomto místě odkazuje na písemná vyhotovení znaleckých posudků, kdy v tomto směru se znalecké posudky předložené žalující stranou zcela rozcházely se závěr znaleckých posudků předložených žalovaným. Tyto závěry neovlivnily rozhodnutí soudu ve věci samé, z důvodů uvedených níže.
62. Z dalších důkazů – provedených v řízení soudem prvního stupně po rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 16. 11. 2021 – ke zjištění výše slevy z ceny díla - soud zjistil následující skutečnosti:
63. Ze znaleckého posudku č. 18/2022 zpracovaného Vysokým učením technickým v Brně, Fakultou stavební ze dne 21. 6. 2022 (znalecký posudek dodaný žalobcem) soud zjistil, že úkolem znaleckého ústavu byla odpověď na otázku, jaká je výše slevy z ceny díla, pokud základem pro zjištění výše slevy je porovnání hodnoty dodaného vadného díla oproti hodnotě bezvadného díla ve sjednané době plnění. Při formulaci tohoto posudku vyšel tento znalecký ústav ze závěru vyjádřených ve znaleckém posudku č. 173/2018 (viz. shora). Znalecký ústav sestavil 4 možné varianty výpočtu slevy na předmětné konstrukci: 1) cena bezvadného a vadného díla stanovená odhadem pomocí vyhlášky o oceňování majetku; 2) cena bezvadného díla dle smlouvy o dílo uzavřené mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobce, . a cena vadného díla s užitím cen dle této smlouvy; 3) cena bezvadného díla a cena vybudování nové desky z důvodu dodávky jiného zboží, než které bylo předmětem smlouvy o dílo, popř. dodatků; 4) cena bezvadného díla a cena díla vadného sestavená z cen dle smlouvy o dílo uzavřenou mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobce, . v kombinaci s přiměřeným užitím vyhlášky oceňování majetku. Znalecký ústav vyšel ze závěru, že na základě rozboru údajů, které měla mít podlahová deska tl. 200 mm dle reálné polohy výztuže, tak reálná funkční mocnost podlahové desky činí 100-110 mm oproti projektové dokumentaci stanoveným 200mm. Lze tedy kvalifikovaně odhadovat, že reálná pevnost desky odpovídá cca 50-70 % projektované pevnosti. Následně vyšel z toho, že podlahová deska má mít tloušťku 300 mm, reálně provedená deska má na základě jádrových vývrtů zjištěnou mocnost desky 275-285 mm a je tedy až o 15 až 25 mm snížená. Dle projektové dokumentace má být krytí dolní výztuže betonem 30 mm a horní výztuže 20 mm. Reálně zjištěné krytí výztuže betonem na základě jádrových vývrtů bylo zjištěno při spodním okraji desky 85-95 mm, není dodržena projektová dokumentace, nicméně toto krytí nepředstavuje tak zásadní problém, rozdíl je 55-65 mm. Reálné zjištěné krytí výztuže betonem na základě jádrových vývrtů bylo zjištěno při horním okraji desky 125-135 mm, krytí je tedy o 105-115 mm větší, než bylo stanoveno v projektové dokumentaci. Na základě tohoto rozboru je možné opět konstatovat, že reálná funkční mocnost podlahové desky činí cca 150 mm, oproti v projektové dokumentaci stanoveným 300 mm. Lze tedy kvalifikovaně odhadovat, že reálná pevnost desky odpovídá cca 60-70 % projektované pevnosti. Druhá rovina – kvalifikovaný odhad na základě dlouholetých zkušeností s posuzováním obdobné problematiky. Kvalifikovaným odhadem je reálné provedení podlah v , adresa, na cca max. 75 % projektem předpokládané únosnosti. Kvalifikovaný odhad respektuje realitu stávajícího poškození trhlinami v nášlapných vrstvách, jejich kořeny jsou stabilizovány v oblasti „sešlapané“ původně horní výztuže podlahové desky. Obecně je nutno konstatovat následující: významně až na cca 50 % je snížena životnost a trvanlivost podlahové konstrukce z důvodů pravidelné údržby podlahy (úklid), kdy dochází k pravidelným zátokům vody (případně dalších technologických kapalin od umístěných strojů) k výztuži, a tedy jejich korozi, lze relevantně předpokládat, že původní životnost 60 let je snížena na 30 let, kdy bude nutno stávající povrch upravovat kvůli nerovnostem mezi trhlinami oddělenými masivy původně monolitické desky a výtlukům v liniích trhlin od běžného provozu (přeprava břemen paletovými vozíky). Otázkou zůstává vliv citlivosti provozních zařízení na případné dodatečné nerovnoměrnosti v uložení strojů a možné nerovnoměrné otřesy. Jestliže vezme znalecký ústav v potaz odhadovanou pevnost desky, je zřejmé, že se zjištění dle obou výše popsaných metod kvalifikovaných odhadů zásadně neliší a je možné reálně počítat s max. pevností desky cca 70 %. Životnost desky však bude při stávajícím provozu maximálně poloviční, tedy cca 30 let. K ceně bezvadného a vadného díla (zboží) stanovené odhadem pomocí vyhlášky o oceňování majetku znalecký ústav uzavírá, že vzhledem k tomu, že není možné zajistit dostatečné množství zobchodovaných nemovitostí, které by odpovídaly předmětné nemovitosti, resp. zjištění zobchodované nemovitosti, která by vykazovala stejnou nebo podobnou vadu jako zájmová nemovitost, je rovna nule, nelze stanovit porovnání cen obvyklých haly v bezvadném stavu a ve stavu vykazujícím předmětné vady podlahové konstrukce. Je to dáno tím, že jednou ze specifik stavební výroby je, že každá stavba je ve své podstatě unikátní, nejedná se o pásovou výrobu, výrobní kapacity se stěhují na místo výroby a proces výroby je náročný na čas a kvalitu dostupných zdrojů. Z těchto důvodů jsou i vady svým způsobem unikátní, protože vznikají působením více vnitřních a vnějších vlivů (nepředpokládanými povětrnostními podmínkami, kvalifikací obsluhy, technologickou kázní pracovníků při výstavbě apod.). Z výše uvedených důvodů není možné (nebo je jen ve velice omezené míře) stanovovat slevu na díle porovnáním ceny obvyklé nemovitostí v bezvadném a vadném stavu. Větší míru možnosti stanovení slevy porovnáním ceny v bezvadném a vadném stavu poskytuje vyhláška o oceňování majetku, pomocí které lze určit cenu zjištěnou v bezvadném stavu a stavu s vadou, pokud je použit nákladový způsob ocenění v kombinaci s analytickou metodou opotřebení. Vyhláška pracuje s tzv. základní cenou (potažmo základní cenou upravenou), která historicky vychází z Technicko-hospodářských ukazatelů, násobenou obestavěným prostorem, jedná se o skutečně hrubý odhad. Tato metoda zjištění slevy na díle je efektivnější spíše u vad neodstranitelných, pokud však nemovitost plní svoji funkci (technickou, popř. ekonomickou funkci čili vada je např. spíše estetická či morální). Znalecký ústav provedl výpočet ceny haly v bezvadném a vadném provedení pomocí vyhlášky, výpočet je uveden v příloze č. , hodnota, tohoto znaleckého posudku. Podlahovou konstrukci funkčního dílu dle vyhlášky „1Základy včetně zemních prací“ rozdělil znalecký ústav pomocí cen uvedených ve smlouvě o dílo uzavřené mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobce, ., kde byl poměr vyjádřen pomocí celkové ceny stavebních dílů „1Zemní práce“ a „2 Základy“ a ceně za základovou/podlahovou desku obsažené ve stavebním dílu „2 Základy“. Ta byla následně rozdělena stejným způsobem na část vykazující vady a část bez vad, po přepočtu odpovídajících výměr části s trhlinami a bez trhlin. Odhad poměrového zastoupení železobetonových desek s trhlinami. Na základě těchto výpočtů pak byla cena bezvadného stavebního díla dle vyhlášky stanovena na částku 25 220 947,34 Kč a cena vadného stavebního díla byla dle vyhlášky stanovena na částku 24 493 937 Kč. Sleva dle této metody byla stanovena rozdílem na 727 010,34 Kč. Rozdíl v ceně předmětné konstrukce mezi vadným provedením a bezvadným provedením je způsoben nižší životností (50% životnost) a dodáním podstandardní konstrukce (snížená pevnost). Cena bezvadného díla dle smlouvy o dílo uzavřené mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobce, . a cena vadného díla s užitím cen dle smlouvy o dílo uzavřené mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobce, .: v kontextu kapitoly 4.1, kdy byly fakticky dodány železobetonové desky, které svou únosností a polohou výztuže neodpovídají tloušťkám obsažených v projektové dokumentaci a objednaným investorem, ale tloušťkám výrazně menším, je možné stanovit slevu jako cenu železobetonové desky požadované objednatelem a desky skutečně dodané stran únosnosti. K takto stanovené slevě je však třeba dále doplnit cenu za sanaci trhlin odhadovanou ve znaleckém posudku č. 173/2018 na základě ideového návrhu. Ta byla stanovena na 909 191 Kč bez DPH. Sanace však nezvýší únosnost desky na požadované parametry ve vztahu k provozu a ani nenavrátí předpokládanou životnost u tohoto typu konstrukce. Cena bezvadného plnění byla stanovena s využitím cen dle smlouvy o dílo uzavřené mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobce, ., neboť tato byla objednatelem hrazena a lze ji tedy považovat za cenu obvyklou. Cena bezvadného plnění na předmětné části základové/podlahové desky byla vypočtena celkem na částku 889 835,20 Kč, cena vadného plnění, resp. skutečně dodané dílo na předmětné části základové/podlahové desky byla vypočtena na 641 359,90 Kč bez DPH. Tuto hodnotu je třeba ponížit o 50 % z důvodu nižší životnosti konstrukce. Sleva je tedy stanovena jako rozdíl obou částek s přípočtem ceny sanace trhlin. Sleva takto stanovená je 1 478 349,25 Kč bez DPH. Cena bezvadného díla a cena vybudování nové desky z důvodu dodávky jiného zboží, než které bylo předmětem smlouvy o dílo, popř. dodatků: V kontextu kapitoly 4.1, kdy byly fakticky dodány železobetonové desky, které svou únosností a polohou výztuže neodpovídají tloušťkám obsažených v projektové dokumentaci a objednaným investorem, ale tloušťkám výrazně menším, čili bylo dodáno jiné zboží (jiné dílo), které svým charakterem nesplňuje požadavky objednatele a neodpovídá provozu a jeho účelu podnikání, je na místě stanovit slevu jako cenu železobetonové desky požadované objednatelem po odstranění vadné desky. Ceny bouracích prací odpovídají cenové soustavě ÚRS roku 2015/II. Takto byla vypočtena cena výměny základové/podlahové desky na cenu 2 090 543,52 Kč bez DPH. Jedná se o prosté vybourání konstrukce podlahy bez podchycení/zajištění ostatních konstrukcí haly. Dle bodu 4.5 Cena bezvadného díla a cena díla vadného sestavená z cen dle smlouvy o dílo uzavřené mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobce, . v kombinaci s přiměřeným užitím vyhlášky o oceňování majetku: Cena předmětné části desky je 889 835,20 Kč bez DPH. Toto provedení desky považuje znalecký ústav za nadstandardní provedení, protože je zde kladen jiný důraz na povrchovou úpravu, míru vyztužení vzhledem k provozu na desce a v konečném důsledku na rovinnost a vzhled oproti běžné základové desce. Dodaná deska je však podstandardní, neboť její pevnost je 70 % a nesplňuje podmínky pro provoz definované v projektové dokumentaci. Z pohledu oceňovací vyhlášky se jedná o úpravu koeficientu vybavení stavby K4, který se vypočte podle vzorce K4=15(0,54x2), kde 1 a 0,54 jsou konstanty a „n“ je součet cenových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v tabulce č. , hodnota, v příloze č. , hodnota, k této vyhlášce, s nadstandardním vybavením, snížený o součet cenových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením, určených z uvedených tabulek. Životnost desky je navíc na 50 %. V kontextu výše uvedené se pak sleva stanoví jako rozdíl nadstandardní konstrukce se 100 % životností a podstandardní konstrukce s 50 % životností. Takto je stanovena sleva na 756 937,70 Kč bez DPH. Stanovení slevy váženým průměrem z vybraných oceňovacích metod. Je zde uzavřeno, k jakým výším slev dospěl znalecký ústav předchozími metodami a uzavírá: Slevu lze stanovit několika metodami, z nichž některé nevystihují dostatečně charakter vady a potřeby provozu objednatele. Míra relevantnosti metody je určena výší hodnoty váhy. Váženým průměrem je možné stanovit celkovou předpokládanou slevu na 1 506 639,15 Kč bez DPH (v cenové úrovni roku 2015). Podle bodu 4. pro odhad znaleckého posudku - pro odhad celkové slevy byly užity čtyři metody. Výše slevy se pro jednotlivé metody liší. Slevy stanovené pomocí vyhlášky o oceňování majetku jsou výrazně nižší než slevy stanovené pomocí položkových rozpočtů. Je to dáno tím, že oceňovací vyhláška pracuje s nejméně přesným způsobem oceňování, kde reprezentanty jsou celé objekty (stavby). Rovněž příslušné koeficienty (např. pro vyjádření standardu, podstandardu a nadstandardu) ve vyhlášce uváděné jsou výrazně zobecněny a nedokáží přesně postihnout individuálnost stavební výroby. Slevy sestavené pomocí položkových rozpočtů pracují v daleko vyšší podrobnosti (podrobné členění dle TSKP) a daleko lépe vystihují právě výše uvedenou individuálnost stavební výroby. Proto v tomto případě je nejpřesnější slevy vypočtená pomocí položkového rozpočtu, a to jako cena odstranění předmětné konstrukce a její nahrazení novou konstrukcí, která byla objednatelem objednána. Vzhledem k tomu, že na výpočet výše slevy lze pohlížet různou formou a užít různé metody, bylo přistoupeno k sestavení slevy váženým aritmetickým průměrem. Znalecký ústav však zastává odborný názor, že by měla být sleva určena pomocí metody uvedené v kapitole 4.4., resp. dodání konstrukce takové, aby splňovala požadavky na zatížení a další parametry pro daný typ provozu (objednanému zboží). Ze závěru znaleckého posudku VUT v Brně, Fakulta stavební, formuloval závěr, že celková sleva je znaleckým ústavem FAST VUT předpokládána v intervalu 727 010,34 Kč bez DPH – 2 090 543,52 Kč bez DPH. Váženým průměrem je možné odhadnout celkovou předpokládanou slevu na 1 506 639,15 Kč, tedy po zaokrouhlení 1 500 000 Kč bez DPH (cenová úroveň roku 2015). Ceny jsou ve vztahu k roku 2015. Od roku 2015 do roku 2022 došlo u monolitických konstrukcí k navýšení cen o 53 % asi. Při aktualizaci sanace, popřípadě odstranění vad je třeba ceny násobit koeficientem 1,53. Celková výše slevy by byla v cenové úrovni roku 2022 ve výši 2 300 000 Kč bez DPH. Uzavírá dále, že se v daném případě jedná o vadu odstranitelnou, proto je výše ceny na sanaci podle názoru znaleckého ústavu jedinou správnou metodou v případě nemovitostí, tak jak bylo uvedeno již ve znaleckém posudku č. 173/2018. Cena sanace je pak vždy stanovená pomocí položkového rozpočtu. Jakékoliv porovnávání obvyklých cen nemovitostí v bezvadném a vadném stavu vede k vysokému procentu nepřesného vyčíslení slevy a vysoké míře nejistoty správnosti výsledků. Tím může dojít k prodloužení soudního sporu. Tuto metodu je možné v určitých situacích aplikovat u vad neodstranitelných. Dodané stavební dílo nekoresponduje s objednaným, a proto je dle názoru znaleckého ústavu možné stanovit slevu až při horní hranici, tzn. 2 090 543,52 Kč x 1,53, tj. 3 198 531,60 Kč bez DPH pro rok 2022, jako opravu a dodání požadovaného zboží umožňující plynulý provoz a chod podnikání objednatele s dostatečnou životností. Do slevy není zahrnuto případné vyklizení objektu. Dále zde nejsou zohledněny ušlé zisky objednatele z titulu přerušení výrobního provozu v hale, popřípadě vyšší míra zmetkovosti výroby a další.
64. Ze znaleckého posudku č. 6658/2022 zpracovaného Znaleckým a oceňovacím ústavem s.r.o. – znaleckým ústavem ze dne 11. 4. 2022 (znalecký posudek č. , hodnota, zadaný žalovaným ke stanovení výše slevy z ceny díla) soud zjistil, že účelem znaleckého posudku či znaleckým úkolem je určit obvyklou výši slevy z ceny díla, a to ve smyslu judikátu sp. zn. , spisová značka, ze dne 23. 6. 2010, která odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží (stavební dílo) bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží (stavební dílo) dodané s vadami. Základem pro zjištění výše ceny slevy z díla je hodnota vadného zboží (díla) oproti hodnotě bezvadného zboží (díla) ve sjednané době plnění. Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, popř. snižují životaschopnost věci, a dále lze vzít v úvahu další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto nároku z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy mu bylo plněno bez vad. Znaleckým úkolem tedy bude určit v souladu s výše uvedeným cenu obvyklou nemovitých věcí (stavební dílo) s předmětnou vadou a cenou obvyklou nemovitých věcí bez předmětné vady, tj. v bezvadném stavu. Rozdíl těchto dvou obvyklých cen pak bude hledaná výše slevy z ceny díla. Žalovaný zde postupoval s odkazem na zákon č. 237/2020 Sb., o oceňování majetku s tím, že při ocenění věci vycházel z obvyklé ceny, která je zde definována. Tj. ceny, která byla dosažena při prodejích stejného, případě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Obvyklá cena se vyjadřuje hodnotou majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním. Pokud tak nelze stanovit obvyklou cenu, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, což je odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Je zde rovněž konstatováno, že obvyklá cena se určuje porovnáním sjednaných cen stejných, popřípadě obdobných předmětů ocenění v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Při určení tržní hodnoty se vychází z porovnávacího, výnosového nebo nákladového způsobu určení ceny. Zpracovatel se v tomto případě přiklání k ocenění způsobem srovnávacím a za tímto účelem dlouhodobě vede vlastní databázi skutečně sjednaných cen nemovitého majetku. Cena obvyklá bude tedy určena srovnáním zrealizovaných prodejů obdobného majetku. Jako doplňkový způsob pro určení tržní hodnoty bude použit nákladový způsob. Tzn. v zásadě o stanovení nákladů na pořízení v současných cenách a určení opotřebení přiměřeného stáří a skutečného stavu (časová cena vystihující reálný technický stav v časohodnocení). Znalecký posudek tohoto znaleckého ústavu rovněž vychází z popisu vady tak, jak jej formuluje poslední revizní znalecký posudek VUT FAST v , adresa, , přejímá popis vady tak, jak je formulován tímto znaleckým posudkem, včetně návrhu sanace. Vlastní posudek je vypracován na základě standardního postupu pro ocenění srovnatelného majetku, prohlídka nebyla umožněna. Pro nemovitost po nemovitých věcech uvedeného typu, tj. výrobně skladovací haly, uvedené velikosti, vybavení, resp. zjištěnému technickému stavu, s danými omezeními, v dané lokalitě a u srovnatelných nemovitých věcí byla poptávka mírně vyšší než nabídka. Proto s přihlédnutím k umístění nemovité věci, technickému stavu, vybavení a způsobu využití, došel znalecký ústav k závěru, že oceňované nemovité věci jsou obchodovatelné. V případě předmětných nemovitých věcí, které jsou obchodovány včetně zjištěných a popsaných vad, lze konstatovat, že poptávka byla srovnatelná s nabídkou. Zjištěná závada má tedy negativní vliv na obchodovatelnost, avšak stále se dá hovořit, že jsou nemovité věci obchodovatelné. Obecně lze rozdíl v obvyklé ceně mezi vadným a bezvadným stavem určit jakožto rovný nebo menší, než je cena sanace této vady. Tedy případnému kupujícímu by prodávajícím byla odsouhlasena pravděpodobně sleva z kupované nemovitosti v plné výši odhadovaných nákladů na odstranění vady či ve výši pouze části těchto nákladů. Přičemž procento předpokládaných nákladů na sanaci by pravděpodobně odpovídalo závažnosti vady. Sleva ve výši 100 % nákladů (tedy sleva v plné výši předpokládaných nákladů na sanaci vady) by odpovídala závažné vadě, kterou je nutné odstranit pro další fungování díla – zde se jedná zejména o statické narušení, předpoklad nemožného používání vadné části stavby. Sleva ve výši menší než 100 % nákladů (tedy sleva ve výši pouze části předpokládaných nákladů na sanaci vady) by odpovídala vadám, které nemají zásadní vliv na funkčnost stavby, v rámci nižších desítek procent se pak jedná pravděpodobně o pohledové vady s mírně omezujícím vlivem na možné využití díla, v případě slevy 0 % by se jednalo pouze o zanedbatelné pohledové vady. Jako nejvhodnější a na české poměry nejlépe aplikovatelná pro zjištění skutečné nákladové ceny staveb, je v daném případě použita v přiměřeném rozsahu metodika reprodukční ceny snížené o přiměřené opotřebení. Základem pro ocenění budov je zjištění obestavěného prostoru, a to podle vlastního předpisu pro měření staveb. Podle účelu skutečného užití stavby a dále dle jejího stavebnětechnického provedení se zjistí odpovídající cena za tuto měrnou jednotku. Jako podklad pro zjištění ceny měrné jednotky pro daný typ nemovitosti je portál https://www.cenovasoustava.cz/. Takto zjištěná cena za měrnou jednotku je dále upravena koeficientem zohledňujícím skutečné provedení a vybavení stavby, lišící se od běžného standardu a současně nepromítnutelné do opotřebení. Je stanovena odborným odhadem znalce, neboť tuto korekci nelze stanovit matematickým výpočtem. Náklady na projekt, technický dozor, rizika, pojištění apod., jsou zahrnuty ve výchozí ceně staveb, stejně tak i cena standardních venkovních úprav. Od výchozí ceny staveb se odečte přiměřené opotřebení, které se nejčastěji stanovuje lineární metodou a dále též odborným odhadem znalce. Stanovení plánované životnosti jednotlivých staveb je součástí vlastního oceňovacího systému. Od výchozí ceny staveb se odečte opotřebení, které odpovídá stavbě daného stáří, nevyžadující okamžitou rozsáhlejší opravu pro uvedení do provozuschopného stavu. Používá se nejčastěji metoda lineární. U budov, u kterých byla ½ plánované životnosti překročena, se opotřebení stanoví bodovou metodou. , právnická osoba, – přístavba haly – bezvadný stav ke dni 31. 8. 2015 – zde je kalkulováno s cenou 28 717 337 Kč, je to cena stavby po započtení opotřebení. V bodě 5.2.2. jsou uvedeny náklady na sanaci vady, kdy se vychází z ideového návrhu sanace vady, kterou uvedl ve svém znaleckém posudku znalecký ústav VUT FAST v Brně. Znalecký posudek VUT FAST v Brně vyšel z výpočtu, který je zde uveden, kdy uzavřel cenu sanací na 909 191 Kč. Tento znalecký ústav spočítal náklady na sanaci v cenové úrovni ke dni zpracování tohoto znaleckého posudku na 700 410 Kč, v cenové úrovni k 31. 8. 2018 na 584 841 Kč. K těmto nákladům připočítává náklady na pořízení projektové dokumentace a s tím spojené inženýrské činnosti ve výši 50 000 Kč. Tedy náklady na sanaci vady díla, tedy dle výše uvedeného činí celkem 584 841 Kč + 50 000 Kč, tj. 634 841 Kč bez DPH. Věcnou hodnotu ve vadném stavu byla spočtena na stavbu (stavební dílo) – bezvadný stav - 28 717 337 Kč, náklady na sanaci vady 634 841 Kč, tedy celkem 28 082 496 Kč. Závěr – rozdílem vědné hodnoty vadného stavu a bezvadného stavu jsou náklady na sanaci vady díla. Nákladovým způsobem ocenění tedy výše slevy z ceny díla činí 634 841 Kč, po zaokrouhlení 630 000 Kč. Díky určení věcné hodnoty bezvadné stavby a vadné stavby jsme dále schopni vyjádřit procentuální rozdíl, který lze v další části posudku aplikovat na srovnávací způsob ocenění. Jedná se totiž o nejexaktnější metodu k odlišení technického stavu v případě ocenění srovnávacím způsobem. Sleva z ceny díla tedy činí 2,26 % z ceny bezvadného díla. Určení srovnávací hodnoty nemovitých věcí, kdy se v principu jedná o vyhodnocení cen nedávno uskutečněných prodejů nemovitostí srovnatelných svým charakterem, velikostí a lokalitou. V bodě 5.3.1. jsou vymezeny vzorky pro srovnání. S obdobnými nemovitými věcmi se v porovnatelných lokalitách běžně obchoduje. K datu rozhodnému se tedy srovnatelné stavby obchodovaly v rozmezí přepočtených jednotkových cen 5 417 Kč/m2 až 9 273 Kč/m2. Při stanovení srovnávací hodnoty pomocí zohlednění hodnototvorných faktorů a dále s ohledem na výše uvedené skutečnosti volí tedy hodnotu v průběrné výši přepočtených cen na 7 208 kč/m2, tedy srovnávací hodnota za předmětné nemovité věci činí 1 474,40 m2 x 7 208 Kč/m2, tj. 10 627 475 Kč (po zaokrouhlení 10 600 000 Kč). Jde-li o ocenění nemovitých věcí ve vadném stavu, tak je velmi obtížné až nemožné určit tuto konkrétní výši slevy z vadného díla. Toto je možno určit pouze odhadem výše srážky v cenotvorném faktoru „technický stav“. Zde vyšel znalec z toho, že věcná hodnota slevy z díla činí 2,26 % - viz výpočet shora, a proto stanoví, že výsledná sleva z ceny díla pak činí 2,26 % z ceny 10 600 000 Kč = 240 000 Kč. Srovnávací hodnota vadného stavu tedy činí 10 360 000 Kč. Tato výše slevy z díla odpovídá premise uvedené v marketingové situaci, kde jsme uvedli, že obecně lze rozdíl v obvyklé ceně mezi vadným a bezvadným stavem určit jako rovný nebo menší, než je cena sanace z této vady. Tedy případnému kupujícímu by prodávajícím byla odsouhlasena pravděpodobně sleva z kupované nemovitosti v plné výši odhadovaných nákladů na odstranění vady či ve výši pouze části těchto nákladů. Přičemž procento předpokládaných nákladů na sanaci vady by pravděpodobně odpovídalo závažnosti vady. V této věci tedy sleva nákladů na sanaci díla činí 240 000 Kč z 630 000 Kč, což odpovídá 38 %, což odpovídá vadě, která omezuje využití stavby, avšak vadnou část lze dále užívat. Určení obvyklé ceny – tržní hodnoty (bod 5.4. znaleckého posudku): Obvyklá cena bude ve výši určené srovnávacím způsobem, který nejlépe vystihuje aktuální stav na trhu s nemovitostmi. Jelikož bylo provedeno srovnání s realizovanými kupními cenami, tak se jedná o obvyklou cenu dle definice v bodu 3 tohoto znaleckého posudku. Dále byl vypracován doplňkový způsob ocenění, a to nákladový. Výše slevy z ceny díla nákladovým způsobem je 630 000 Kč, srovnávacím způsobem 240 000 Kč, obvyklá cena je 240 000 Kč. Pro potřeby tohoto ocenění je nutno počítat s určitým rizikem. Výše uvedené ceny počítají s tím, že prodávající bude jednat v optimálních podmínkách trhu. Dalším negativním aspektem je skutečnost, že výše uvedené ceny jsou realizovatelné v podmínkách trhu odpovídajícím rozhodnému období. Na základě provedených analýz a za předpokladu dodržení určitých bezpečnostních podmínek a s ohledem na výše uvedené skutečnosti lze konstatovat, že obvyklá cena oceňovaných nemovitých věcí byla určena srovnávacím způsobem za použití minimálně tří zrealizovaných prodejů. Na základě uvedených zjištění a s přihlédnutím k místním podmínkám nemovitých věcí určují obvyklou výši slevy z ceny díla ve výši 240 000 Kč bez DPH.
65. Ze znaleckého posudku č. ZU–FAST_262/2022, Technická univerzita , adresa, , Fakulta stavební, ze dne 18. 11. 2022 soud zjistil, že předmětem tohoto znaleckého posudku je stanovit výši slevy z ceny díla k datu předání, tj. k 31. 8. 2015 a také provedení revize znaleckého posudku č. 6658/2022 Znaleckého oceňovacího ústavu s.r.o. a znaleckého posudku č. 18/2022 VUT v Brně, Fakulty stavební. Datum ocenění bylo s ohledem na zadání znaleckého posudku stanoveno v cenové úrovni k datu 31. 8. 2015. Tento znalecký ústav má s odkazem na judikát sp. zn. , spisová značka, ze dne 23. 6. 2010 zato, že znaleckým úkolem je stanovení ceny obvyklé stavebního díla s předmětnou vadou a stanovení ceny obvyklé stejného stavebního díla v bezvadném stavu. Rozdíl těchto obvyklých cen je výše slevy z ceny díla. V tomto směru opět odkazuje na § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, který definuje obvyklou cenu, ta vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním. Stejnou definici znalecký ústav vnímá také pro stanovení obvyklé výše slevy, kterou posuzuje v úrovni ceny nápravných stavebních prací, který stav vadné nemovitosti napraví do stavu bezvadného. Taktéž v tomto případě znalecký ústav má zato, že ideálním způsobem stanovení je porovnání trhu, tentokrát cen služeb stavebních prací. Popis vady díla znalecký ústav převzal na základě znaleckého posudku č. 173/2018, který zpracoval VUT v Brně, fakulta stavební dne 10. 1. 2019, který je posledním znaleckým posudkem zabývajícím se problematikou konkrétní vady. Zde dále cituje popis vad ve shodě se znaleckým posudkem, včetně ideového návrhu sanace. Tento znalecký ústav je toho názoru, že s obdobnými soubory nemovitostí se v rozhodné době běžně obchodovalo. Poptávka v tomto období byla v tomto nemovitostním segmentu mírně vyšší než nabídka, zejména nabídka novostaveb výrobně-skladovacích hal se soudobým standardem. Znalecký ústav FAST je tak názoru, že za této situace by byla běžně obchodovatelná předmětná výrobně-skladovací hala se zjištěnými a popsanými vadami. Za této tržní situace, s přihlédnutím ke konkrétním zjištěným a popsaným vadám, by pro stranu případného kupujícího byla akceptovatelná, a oproti „plné“ ceně obvyklé ceny bezvadného souboru nemovitostí, „ponížená“ cena právě o náklady na sanaci (odstranění) těchto vad. Obvyklou výši slevy díla je tak, v konkrétním případě možné stanovit opačným způsobem, bez nutnosti stanovení cen obvyklých obou odlišných stavů (bez vad vs. s vadami), a to přímo stanovení nákladů na sanaci vad. V souladu s definicí obvyklé ceny tak znalecký ústav vnímá pro stanovení obvyklé výše slevy jako nejlepší způsob porovnávací způsob stanovení. V tomto případě porovnání několika nabídek služeb stavebních a montážních prací, které by vady odstranily do bezvadného stavu. V této souvislosti znalecký ústav Fakulty stavební, VŠB-TUO využil podkladového materiálu zpracovaného znaleckým ústavem , právnická osoba, . ze dne 13. 1. 2020, který provedl průzkum trhu firem a společností specializujících se na sanační práce a tyto oslovil s cenovou poptávkou kopírující ideový návrh sanace, kterou stanovil znalecký ústav Fakulty stavební, VUT v Brně. Znalecký ústav Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity , adresa, je názoru, že tržní úroveň cen stavebních a montážních prací nejlepším způsobem stanoví obvyklou výši slevy předmětného díla. Vyšel tedy z nabídky společnosti , právnická osoba, , nabídka společnosti , adresa, Speciální izolace a povrchy, s.r.o., nabídka společnosti , právnická osoba, , ceny bez DPH v roce 2020, kdy průměrná nabídková cena na základě váženého průměru činila 255 215,50 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že jednotlivé nabídky a tímto i průměrná nabídková cena nejsou zpracovány v cenové úrovni rozhodného dne, tj. v cenové úrovni roku 2015, znalecký ústav Fakulty stavební, provedl indexaci na cenovou úroveň rozhodnou pomocí indexu cen stavebních konstrukcí a prací (podlah litých) vydávaných , právnická osoba, , kdy pro 1. čtvrtletí roku 2020 je evidován index 111,2 oproti roku 2015 s indexem 100. Tedy snížil tuto průměrnou nabídkovou cenu na úroveň roku 2015 na 229 510,30 Kč bez DPH. Tzn. obvyklá cena výše slevy je 230 000 Kč bez DPH. Při stanovení výše slevy v tomto konkrétním případě vyšel z teze, že za tržní situace s přihlédnutím ke konkrétním zjištěným a popsaným vadám, by pro stranu případného kupujícího výrobně-skladovací haly byla akceptovatelná, oproti „plné“ ceně obvyklé ceny bezvadného souboru nemovitostí, „ponížená“ cena právě o náklady na sanaci (odstranění) těchto vad. Jelikož pro nápravné stavební práce do stavu bezvadného měl znalecký ústav cenové informace z trhu stavebních prací, které lépe vykreslují tržní situaci a navíc odpovídají samotné definici ceny obvyklé služby tavebních prací nápravy, tj. že vychází z porovnání, znalecký ústav stanovil obvyklou výší slevy tímto porovnáním s cenami trhu, se zohledněním cenové úrovně stavebních prací odpovídající rozhodnému datu. Ve vztahu k revizi znaleckého posudku č. 6658/2022 znalecký ústav Fakulta stavební, VŠB-TUO konstatuje, že neexistuje žádná závazná metodika, která by odborníky znalecky zavazovala k postupu, jakým způsobem řešit předmětnou problematiku stanovení obvyklé výše slevy. Znalecký ústav zde uzavírá k závěru tohoto znaleckého posudku, že volil pro stanovení obvyklé ceny jinou dílčí cestu řešení, nicméně postavenou na stejných výchozích postupových základech. Znalecký ústav Fakulty stavební, VŠB-TUO, se tak neztotožňuje s dílčím postupem znaleckého a oceňovacího ústavu, souhlasí však s výslednou cenou výše slevy stanovenou Znaleckým a oceňovacím ústavem, s.r.o. K revizi znaleckého posudku č. 18/2022 tento znalecký ústav uvedl, že Fakulta stavební, VUT v Brně v rámci znaleckého posudku na stanovení obvyklé výše slevy z díla neaplikoval judikát o výši slevy stavebního díla, tak jak byl citován v obou posudcích žalovaného, kdy v rámci znaleckého posudku sestavil 4 možné varianty výpočtu obvyklé slevy z ceny díla. V rámci znaleckého posudku se znalecký ústav Fakulty stavební, VUT v Brně zabýval problematikou únosnosti podlah a její životnosti, kdy pro konkrétní stav, který nastal na předmětném díle, konstatoval cca max. 75 % projektem předpokládanou únosnost, respektive významně až na 50 % sníženou životnost a trvanlivost konstrukce. Ve znaleckém posudku není nikde patrné, jakým způsobem k těmto procentním hodnotám dospěl. Znalecký ústav Fakulty stavební se tak neztotožňuje s těmito dílčími závěry, které by zásadně v dílčích výpočtech posudku ovlivňovaly variantní cenové závěry. Znalecký ústav Fakulty stavební, VŠB-TUO nesouhlasí taktéž s postupem stanovení ceny bezvadného a vadného díla pomocí vyhlášky oceňování majetku, když tato vyhláška je prováděcím předpisem využívána ke stanovení tzv. ceny zjištěné, nikoliv obvyklé. Tento postup je v revidovaném znaleckém posudku použit ve variantě výpočtu 4.2 a 4.
5. Znalecký ústav Fakulty stavební, VŠB-TUO se rovněž neztotožňuje s názorem uvedeným v kapitole 4.3 znaleckého posudku, kdy ke stanovené slevě kalkulované na základě rozdílu ceny bezvadného plnění dle smlouvy o dílo a ceny vadného plnění (skutečně dodaného díla) je použito ponížení o již zmíněné procentní stanovení životnosti konstrukce, kdy navíc tato cena je připočtena k ceně sanace trhlin stanovené na základě ideového návrhu Fakulty stavební, VUT v Brně v hodnotě 909 191 Kč bez DPH. Znalecký ústav Fakulty stavební, VŠB-TUO je názoru, že v tomto postupu je výše slevy vlastně násobena, resp. ji spatřuje jak ve vlastním výpočtu ceny rozdílu plnění, tak v samotné sanaci, kdy navíc je názoru, že cenu sanace na základě ideového návrhu VUT v Brně jsou schopny firmy realizovat za jiné náklady, než je odhad stanovený Fakultou stavební, VUT v Brně. S postupem třetí variantou výpočtu, tj. stanovením ceny nové desky se započtením bouracích prací stávající desky, znalecký ústav v , adresa, uvádí, že tento postup by odpovídal tzv. neodstranitelné vadě, kdy ve skutečnosti jed o vadu odstranitelnou, která se dá stavebním zásahem opravit. Navíc dle sdělení zadavatele znaleckého posudku, vlastník výrobně-skladovací haly dílo od doby realizace užívá, tedy nenastala skutečnost, která by bránila úplnému užívání, není tak nutné konstrukci pro možnost užívání zcela odstranit. Za dostatečně nevysvětlený pak závěrem považuje znalecký ústav Fakulty stavební, VŠB-TUO, postup zpracovatele revidovaného znaleckého posudku pomocí váženého průměru, kdy není známo, podle jakého klíče zpracovatel znaleckého posudku jednotlivé dílčí váhy rozdělil a proč takto vůbec postupoval. Tedy závěr je, že se tento znalecký ústav neztotožňuje s postupem znaleckého ústavu Fakulty stavební, VUT v Brně a nesouhlasí rovněž s výsledně stanovenou předpokládanou slevou.
66. Na tomto místě soud konstatuje, že rovněž ve věci vyslechl zpracovatele všech 3 znaleckých posudků ke stanovení výše slevy z ceny díla, dal jim prostor ke konfrontaci, kdy tito zpracovatelé v zásadě setrvali na svých závěrech, které vyjádřili v písemném vyhotovení posudků.
67. Z listin: Nabídka podlah na akci: „Sanace trhlin , adresa, “ ze dne 6. 10. 2019, Cenová nabídka sanace trhlin železobetonu, Lanškoun – cca 50bm ze dne 7. 10. 2019, fotodokumentace, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Ve věci byly dále vzneseny další důkazní návrhy: provedení místního šetření a výslech jednatele (ke zjištění aktuálního stavu podlahy a k vlivu vad na užívání haly), které soud neprovedl, neboť byl zjištěn dostatečně skutkový stav v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí soudu; proto tyto neprovedené důkazní návrhy soud zamítl.
68. Na základě provedeného dokazování soud konstatuje, že žalobu považuje důvodnou, avšak pouze částečně. Po právní stránce soud ve shodě s názory vyjádřenými ve shora citovaném rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 16. 11. 2021 shrnuje, že předchůdce žalobce: společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřela jako objednatel se společností , právnická osoba, ., jako (generálním) zhotovitelem smlouvu o dílo č. 23/2014 ze dne 1. 12. 2014, jejímž předmětem bylo zhotovení stavby „Dostavba Výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “ podle projektové dokumentace vypracované , tituly před jménem, , adresa, a jeho subdodavatelů – číslo zakázky 20140701 z 8/2014 ve znění dodatku a změn (dodatek č. , hodnota, -4, změny č. , hodnota, -7). Dále pak soud vzal za prokázáno, že společnost , právnická osoba, . jako objednatel uzavřela s žalovaným v pozici zhotovitele smlouvu o dílo č. 19/2014 ze dne 1. 12. 2014, kdy předmět díla je vymezen v článku 1.1. smlouvy, a to zhotovení části stavby „Dostavba výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “ dle projektové dokumentace zpracované , tituly před jménem, , , tituly před jménem, , adresa, a jeho subdodavatelů, č. zakázky 20140701 z 8/2014, ve znění dodatku a změn (dodatek č. , hodnota, -4, změny č. , hodnota, -7). Tím se fakticky stal žalovaný poddodavatelem ve smyslu ustanovení § 2630 OZ. Obě smlouvy je možno považovat za platně uzavřené smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. OZ. Předmětná průmyslová podlaha byla ze strany žalovaného zhotovena vadně, když v rozporu s projektovou dokumentací pro provedení stavby (dle níž byl rovněž specifikován předmět díla uvedený v dodavatelské a subdodavatelské smlouvě o dílo), nebyla při konstrukci dotčené podlahy v betonu použita rozptýlená výztuž. Rovněž pak došlo u výztuhy podlahy (tzv. kari sítí) k jejímu sesuvu (sešlapání do jiné hloubky betonové vrstvy podlahy, než bylo v projektové dokumentaci stanoveno. Tato pochybení pak představují podstatnou vadu, jejímž projevem je vznik a tvorba prasklin, které ve svých rozměrech překračují maximální přípustné hodnoty dle technických norem, jak bylo znalecky konstatováno. Jedná se o podstatné porušení smlouvy (§ 2106 občanského zákoníku), které zakládá práva žalobce z vadného plnění vůči žalovanému. Ve spojení s předáním díla ze strany žalovanému dne 31. 8. 2015 společnosti , právnická osoba, (generálnímu dodavateli) a uznáním reklamace ze strany žalovaného, kdy tento následně provedl opravu vadami dotčené podlahy (přesponkování a přestěrkování), lze uzavřít, že dílo bylo v uvedené době dokončeno a předáno právnímu předchůdci žalobce. Rovněž reklamace byla provedena včas (vůli reklamovat dílo vůči žalovanému projevil právní předchůdce žalobce nejpozději 21. 9. 2015 u jednání na místě).
69. Lze uzavřít, v souladu se shora shrnutými právními závěry vyjádřenými ve shora označeném rozhodnutí odvolacího soudu, že základ nároku, tj. existence odpovědnosti žalovaného za jím předané vadné plnění a existence nároku žalobce z vadného plnění v podobě slevy z ceny díla vůči žalovanému, byl v první fázi řízení vyřešen a je dán. V druhé fázi tohoto řízení (při opětovném projednávání soudem prvního stupně), byla řešena již výhradě otázka výše slevy z ceny díla.
70. Podle § 2615 odst. 2 OZ ve spojení s § 2106 odst. 1 písm. c) OZ je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má objednatel právo na přiměřenou slevu z ceny díla. Tento pojem není občanským zákoníkem definován, obecně se stanoví jako jeden z nároků objednatele z práv z vadného plnění. Jak vyplývá i z odborné literatury (např. kolektiv autorů: Občanský zákoník, 2. vydání - 2.aktualizace, 2023 – komentář k § 2106 – dostupný v aplikaci Beck online), vypořádání vady slevou z ceny díla spočívá v tom, že zhotovitel akceptuje, že si ponechá věc mající vadu s tím, že jako kompenzace za danou vadu bude cena díla věci snížena. Sleva má být „přiměřená“, způsob výpočtu slevy však komentované ustanovení neupřesňuje. Bude zřejmě třeba nadále vycházet podpůrně z pravidla, že nárok na slevu z kupní ceny, resp. v tomto případě z ceny díla, by měl odpovídat rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží/dílo bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží/dílo dodané s vadami v době, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění. Toto pravidlo bylo výslovně obsaženo v § 439 odst. 1 ObchZ, dle judikatury k předchozí úpravě v ObchZ a ObčZ 1964 je při určení výše slevy z kupní ceny třeba přihlédnout vždy ke konkrétním okolnostem daného případu, k povaze a rozsahu vady vzhledem ke sjednané kupní ceně věci, ke snížení funkčních vlastností věci nebo její estetické hodnoty, k tomu, jak se vytčená vada projevuje při užívání věci, jak vady omezují či komplikují užívání, popř. snižují životaschopnost věci, k dalšímu možnému způsobu a rozsahu užívání věci, k ceně nutných oprav věci (přičemž slevu obvykle nelze ztotožnit pouze s náklady spojenými s odstraněním vad či s hodnotou všech nákladů, které se sám kupující rozhodl vynaložit na odstranění vady), a jiným obdobným hlediskům, přičemž prostřednictvím slevy by měla být vytvořena situace blížící se stavu, kdy by bylo plněno bez vad (viz. závěry formulované v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR, např. sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. , spisová značka, ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. , spisová značka, ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. , spisová značka, ze dne 13. 5. 2008, sp. zn. , spisová značka, ze dne 28. 1. 2004). Judikaturu lze v tomto směru použít i za účinností zákona č. 89/2012 Sb.
71. V konkrétní rovině v z obsahu spisu v této věci a výsledků dokazování vyplývá, že hala, a tedy předmětná podlaha, je žalobcem užívána od 4/2016 doposud; jiný stav žalobce netvrdil, nevyplynul ani z obsahu spisu (poslední znalecké šetření bylo realizováno v 12/2018 a bylo podkladem pro zpracování 1. znaleckého posudku VUT , adresa, , který byl ve věci předložen žalobcem); rovněž z posouzení STATIKA , adresa, plyne, že z hlediska statického posouzení desky je analyzovaný systém funkční a dostatečně únosný. Co do životnosti zhotovené podlahy soud odkazuje na znalecký posudek VUT , adresa, ze dne 21. 6. 2022 a na jeho propočty pod bodem 4. 1. posudku, z nichž odborným odhadem tento znalecký ústav dospěl k závěru o snížení živostnosti a trvanlivosti podlahové konstrukce o cca 50%, tj. z 60 let na 30 let. S ohledem na závažnost vady provedení, kterou trpí předmětná podlaha, jak byla v podrobnostech popsána shora, soud tento odborný závěr akceptuje, dle názoru soudu je dostatečně odůvodněn. V tomto směru se soud s námitkou žalovaného, který tento závěr zpochybňoval, neztotožňuje. Jiné okolnosti, tj. jakým způsobem se vytčená vada projevuje při užívání věci, jak vady omezují či komplikují užívání podlahy, nebyly žalobcem tvrzeny ani ze spisu nevyplývají.
72. Při stanovení přiměřené slevy z ceny díla soud vyšel ze znaleckého posudku VUT , adresa, , konkrétně z kapitoly 4. 3. znaleckého posudku, ve které tento znalecký ústav propočetl rozdíl mezi hodnotou, kterou by mělo dílo bez vad, a hodnotou, kterou mělo dílo dodané s vadami v době, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění, a to v kontextu cen sjednaných ve smlouvě o dílo mezi žalobcem a , právnická osoba, . – zhotovitelem. Zde byla propočtena cena bezvadného plnění desky na částku 889 835,20 Kč (bez DPH) a cena vadného plnění ve výši 641 359,90 Kč bez DPH, tato byla s ohledem na 50% živostnost podlahy ponížena na 50 %, tj. na částku 320 679,95 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami – částka ve výši 569 155,25 Kč pak dle názoru soudu představuje přiměřenou slevu z ceny díla, která odpovídá všem zjištěným okolnostem tohoto případu v kontextu kritérií citovaných shora. Tuto částku soud považuje za výslednou, a to z důvodů popsaných dále.
73. Velký prostor byl v tomto řízení věnován otázce opravy předmětné podlahy: rozsahu a způsobu jejího provedení, ceně opravy. Soud nenavýšil přiznanou částku dle výpočtu uvedeného shora, ještě o odhadovanou cenu hypotetické opravy, neboť toto je dostatečně zohledněno ve výpočtu shora při zohlednění 50% životnosti podlahy; opačný přístup by znamenal zohlednění téže skutečnosti duplicitně. Nadto nelze doposud uzavřít, zda jsou případně jakékoli opravy nezbytné a v jakém rozsahu. Soud rovněž odkazuje na tvrzení žalobce obsažená přímo v žalobě, že žalobce „navezl do haly technologická zařízení, zahájil provoz, proto by odstranění vady v podobě opravy celé podlahy žalobci způsobilo potíže (vystěhování celé haly, neschopnost plnit nasmlouvané zakázky) – proto zvolil jako nárok slevu z ceny díla a nechal zpracovat znalecký posudek.“ Ze spisu neplyne záměr žalobce kdykoli reálně přistoupit k jakékoli opravě podlahy, žalobce to ani netvrdil, resp. svým tvrzením, jak bylo citováno shora, toto fakticky vyloučil. Proto soud již dále ani nehodnotil důkazy provedené ke způsobu provedení opravy, jejímu rozsahu či nutnosti/vhodnosti způsobu opravy, její ceně, kdy toto považoval v této věci za nevýznamné. Ze stejného důvodu pak rovněž nevycházel ze znaleckých posudků předložených žalobcem či žalovaným ke stanovení výše slevy z ceny díla, pokud vycházely z ceny opravy podlahy či ji nějakým způsobem zohledňovaly při výpočtu. K vynaloženým nákladů na provedení opravy ve výši, ve které převyšují částku přiznané z titulu slevy z ceny díla srov analogicky např. závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 30. 3. 2016. Pokud VUT , adresa, ve znaleckém posudku č. 18/2022 propočítávalo různými dalšími metodami slevu z ceny díla, pak tyto postupy dle názoru soudu neodpovídají kritériím vyplývajícím ze shora citované judikatury. Kromě toho v rámci hodnocení výsledků jednotlivých metod a výpočtu průměrné slevy z ceny díla (tabulka v bodě 4.6. nadepsaná stanovení slevy váženým průměrem z vybraných oceňovacích metod) se již jedná nikoli odborné posouzení, nýbrž o právní hodnocení, které tomuto subjektu – znaleckému ústavu - nepřísluší.
74. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ustanovení § 1968, § 1970 o.z., přiznal soud žalobci – při absenci smluvního úroku z prodlení - rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 569 155,25 Kč od 1. 7. 2017 do zaplacení. Úrok z prodlení a jeho výše je odůvodněn ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřeneckých fondů a evidence údajů o skutečných majitelích). Splatnost pohledávky ze slevy z ceny díla není zákonem stanovena a nastává tak k výzvě věřitele, tj. žalobce ve smyslu ustanovení §1958 odst. 2 o.z. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení slevy z ceny díla v rozsahu uplatněném v tomto řízení předžalobní výzvou, která byla žalovanému odeslána dne 14. 6. 2017, ke dni 1. 7. 2017 tak byl žalovaný nepochybně v prodlení s úhradou peněžní částky žalobci.
75. Soud tak rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou pro do částku ve výši 569 155,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 1. 7. 2017 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, což odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem; jedná se o základní, zákonnou lhůtu k plnění, kdy ke stanovení lhůty odlišné soud neměl podmínky. Ve zbytku, pokud žalobce, po zohlednění již povedeného částečného zpětvzetí, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, požadoval jistinu ve větším rozsahu, soud žalobu zamítl, stejně tak zamítl žalobu, pokud žalobce požadoval z této části žalobního nároku příslušenství – zákonný úrok z prodlení, neboť toto sdílí osud jistiny (viz výrok ad. II tohoto rozsudku).
76. Ačkoli bylo řízení pro částku ve výši 909 000 Kč s příslušenstvím zastaveno a žaloba ve zbývající části – pro částku ve výši 640 944,75 Kč s příslušenstvím - zamítnuta, přiznal soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, pokud záviselo rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo měl-li procesní neúspěch pouze v nepatrné části. Stěžejní pro posouzení, zda lze o náhradě nákladů řízení rozhodovat podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., není povaha nároku, ale to, že co do základu věci měl účastník ve věci plný úspěch a neúspěch se projevil jen ve výši plnění (k tomuto srov. např. závěry vyjádřené v rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, ), jako je tomu v tomto případě při určení výše slevy z ceny díla. Soud dospěl k závěru, že v dané věci záležela výše slevy z ceny díla na znaleckém posudku, čemuž odpovídá i průběh řízení, jak je v podrobnostech popsán shora. Žalobce na počátku sporu stanovil výši slevy z ceny díla na podkladě prvního ze znaleckých posudků, jehož zpracování zadal, následně s ohledem na procesní vývoj, avšak rovněž s ohledem na později zpracovaný (revizní) znalecký posudek, vzal žalobu částečně zpět, následně opětovně – obě strany – založily znalecké posudky k doložení výše slevy z ceny díla, které se rozcházely. Soud tedy shrnuje, že procesní neúspěch žalobce v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby a dále vyjádřený v rozhodnutí výrokem II. tohoto rozhodnutí, se projevil jen ve výši plnění.
77. V dané právní věci zástupce žalobce učinil v průběhu celého řízení dle obsahu spisu celkem , hodnota, úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny za jeden úkon právní služby je stanovena z tarifní hodnoty 569 155,25 Kč (tj. z částky, kterou soud žalobci na jistině přiznal) ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a závěrů vyjádřených např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24. 6. 1969, sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. , spisová značka, a činí 10 580 Kč za jeden úkon právní služby (§ 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).
78. Zástupce žalobce učinil dle obsahu spisu tyto úkony právní služby, za které mu náleží odměna: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, písemná podání ve věci samé ze dne 13. 12. 2017, ze dne 27. 4. 2018, odvolání ze dne 26. 3. 2020, žaloba pro zmatečnost ze dne 6. 8. 2020, vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 17. 3. 2021, vyjádření ve věci samé ze dne 26. 1. 2022, ze dne 15. 3. 2022, ze dne 18. 7. 2022, ze dne 23. 11. 2022, ze dne 23. 8. 2023, účast u ústního jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 22. 3. 2018 v době od 9:00 do 12:00 hod., účast u ústního jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 5. 6. 2018 v době od 9:13 do 12:34 hod., účast u ústního jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 17. 1. 2019 v době od 9:30 do 12:38 hod, účast u ústního jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 12. 11. 2019 v době od 8:30 do 14:15 hod., účast u ústního jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 16. 1. 2020 v době od 9:30 do 10:22 hod., účast u ústního jednání před Krajským soudem v , adresa, dne 11. 1. 2021 v době od 10:09 do 10:52, účast u ústního jednání před Vrchním soudem v Olomouci dne 29. 4. 2021 v době od 8:48 do 9:25, účast u ústního jednání před Krajským soudem v , adresa, dne 16. 11. 2021 v době od 8:30 do 10:00, účast u ústního jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 13. 6. 2023 v době od 9:30 do 11:21 hod., účast u ústního jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 1. 2. 2024 v době od 10:00 do 10:30 hod. Za tyto úkony tak soud přiznal žalobci odměnu celkem ve výši 275 080 Kč (tj. 26 x 10 580 Kč).
79. Jako samostatné úkony právní služby soud z hlediska odměny nepovažoval řadu kratších podání žalobce, která soud hodnotí pouze jako podání týkající se procesního postupu; dále pak za něj rovněž nepovažoval podání žalobce ze dne 18. 6. 2018, které obsahovalo reakci žalobce na poučení soudu dle § 118a o.s.ř. u ústního jednání dne 5. 6. 2018 (k jejímuž splnění žalobce žádal poskytnutí lhůty), a podání žalobce ze dne 10. 1. 2020 obsahující závěrečnou řeč, kdy oba tyto úkony mohl žalobce realizovat přímo u příslušného jednání soudu. Jako samostatný úkon pak soud rovněž nehodnotil zaslání stejnopisu žaloby žalovanému, aby takto byla realizována předžalobní výzva, neboť sepis žaloby již byl samostatně zohledněn v rámci odměny (viz. shora).
80. Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 7 800 Kč (26 x 300 Kč).
81. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta k ústnímu jednání a zpět, a to za každou započatou půlhodinu 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále pak cestovní výdaje za cestu k ústním jednáním a zpět motorovým vozidlem RZ 9 B97553, při spotřebě 6,2 l/100 km (dle opakovaně doloženého velkého TP).
82. V souvislosti s účastí u jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 22. 3. 2018 a dne 5. 6. 2018 žalobci náleží vždy náhrada za ztrátu času ve výši 700 Kč a dále pak žalobci náleží cestovní výdaje dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. za cestu k ústnímu jednání a zpět motorovým vozidlem RZ 9 B97553, celkem , hodnota, km, při spotřebě 6,2 l/100 km, ceně nafty – 29,80 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4 Kč/km, tj. částka 2 046,66 Kč. Celkem soud přiznal žalobci na náhradě cestovného a náhrady za ztrátu času ve vztahu ke každému z těchto jednání částku ve výši 2 744,66 Kč, tj. celkem 5 493,32 Kč.
83. V souvislosti s účastí u jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 17. 1. 2019 žalobci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 700 Kč a dne 22. 11. 2019 ve výši 800 Kč a dále pak žalobci náleží cestovní výdaje ve vztahu ke každému z jednání dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. za cestu k ústnímu jednání a zpět motorovým vozidlem RZ 9 B97553, celkem , hodnota, km, při spotřebě 6,2 l/100 km, ceně nafty – 33,60 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,10 Kč/km, tj. vždy částka 2 164,12 Kč. Celkem soud přiznal žalobci na náhradě cestovného a náhrady za ztrátu času ve vztahu k těmto jednáním částku ve výši 5 828,24 Kč.
84. V souvislosti s účastí u jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 16. 1. 2020 žalobci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 700 Kč a dále pak žalobci náleží cestovní výdaje dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. za cestu k ústnímu jednání a zpět motorovým vozidlem RZ 9 B97553, celkem , hodnota, km, při spotřebě 6,2 l/100 km, ceně nafty – 31,80 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,20 Kč/km, tj. částka 2 160,06 Kč. Celkem soud přiznal žalobci na náhradě cestovného a náhrady za ztrátu času ve vztahu k tomuto jednání částku ve výši 2 860,06 Kč.
85. V souvislosti s účastí u jednání u Krajského soudu v , adresa, dne 11. 1. 2021 žalobci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 800 Kč a dále pak žalobci náleží cestovní výdaje dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. za cestu k ústnímu jednání a zpět motorovým vozidlem RZ 9 B97553, celkem , hodnota, km, při spotřebě 6,2 l/100 km, ceně nafty – 27,20 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč/km, tj. částka 2 130,24 Kč. Celkem soud přiznal žalobci na náhradě cestovného a náhrady za ztrátu času ve vztahu k tomuto jednání částku ve výši 2 930,24 Kč.
86. V souvislosti s účastí u jednání u Vrchního soudu v Olomouci dne 29. 4. 2021 žalobci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 400 Kč a dále pak žalobci náleží cestovní výdaje dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. za cestu k ústnímu jednání a zpět motorovým vozidlem RZ 9 B97553, celkem , hodnota, km, při spotřebě 6,2 l/100 km, ceně nafty – 27,20 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč/km, tj. částka 973,82 Kč. Celkem soud přiznal žalobci na náhradě cestovného a náhrady za ztrátu času ve vztahu k tomuto jednání částku ve výši 1 373,82 Kč.
87. V souvislosti s účastí u jednání u Krajského soudu v , adresa, dne 16. 11. 2021 žalobci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 700 Kč a dále pak žalobci náleží cestovní výdaje dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. za cestu k ústnímu jednání a zpět motorovým vozidlem RZ 9 B97553, celkem , hodnota, km, při spotřebě 6,2 l/100 km, ceně nafty – 27,20 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč/km, tj. částka 2 191,10 Kč. Celkem soud přiznal žalobci na náhradě cestovného a náhrady za ztrátu času ve vztahu k tomuto jednání částku ve výši 2 891,10 Kč.
88. V souvislosti s účastí u jednání Okresního soudu v , adresa, dne 13. 6. 2023 žalobci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 800 Kč a dále pak žalobci náleží cestovní výdaje dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. (ve znění účinném do 30. 6. 2023) za cestu k ústnímu jednání a zpět motorovým vozidlem RZ 9 B97553, celkem , hodnota, km, při spotřebě 6,2 l/100 km, ceně nafty – 44,10 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč/km, tj. částka 2 776,97 Kč. Celkem soud přiznal žalobci na náhradě cestovného a náhrady za ztrátu času ve vztahu k tomuto jednání částku ve výši 3 576,97 Kč.
89. V souvislosti s účastí u jednání Okresního soudu v , adresa, dne 1. 2. 2024 žalobci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 800 Kč a dále pak žalobci náleží cestovní výdaje dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. za cestu k ústnímu jednání a zpět motorovým vozidlem RZ 9 B97553, celkem , hodnota, km, při spotřebě 6,2 l/100 km, ceně nafty – 38,70 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,60 Kč/km, tj. částka 2 879,78 Kč. Celkem soud přiznal žalobci na náhradě cestovného a náhrady za ztrátu času ve vztahu k tomuto jednání částku ve výši 3 679,78 Kč.
90. Rovněž soud žalobci přiznal náhradu jeho hotových výdajů souvisejících s dokazováním, a to náklady, které dle doložených dokladů vynaložil na zpracování znaleckého posudku VUT v , adresa, ve výši 230 098 Kč a na zpracování znaleckého posudku VUT v , adresa, ve výši 108 900 Kč. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 650 511,53 Kč je nutno navýšit o 21 % DPH, jehož je dle doloženého potvrzení o registraci k DPH zástupce žalobce plátcem, tj. konkrétně o částku 136 607,42 Kč. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby soudní poplatek ve výši 105 955 Kč, za odvolání pak soudní poplatek ve výši 60 505 Kč, za žalobu pro zmatečnost soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, které mu soud rovněž jako součást náhrady nákladů řízení přiznal.
91. Strana žalovaná, tj. žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného byli zavázáni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení po haléřovém zaokrouhlení celkem ve výši 958 579 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozsudku, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku - § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem. Jedná se o základní, zákonnou lhůtu k plnění, kdy ke stanovení lhůty odlišné soud neměl podmínky. Náhradu nákladů řízení je nutno zaplatit k rukám zástupce žalobce, což koresponduje s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.
92. Pouze pro úplnost soud dodává, že v souvislosti s částečným zpětvzetím nelze žalobci vrátit žádnou část soudního poplatku, neboť toto bylo realizováno až po zahájení jednání ve věci samé (srov. §6a, § 10 odst. 3 o.s.ř. a contrario zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).
93. Výrok IV. tohoto rozhodnutí, kterým soud přiznal České republice právo na náhradu nákladů tohoto řízení, je pak odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy u žalovaného ani vedlejšího účastníka nebyly shledány podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly hotové výdaje v podobě svědečného a znalečného, kdy konkrétně vyplatil celkem částku ve výši 52 511,90 Kč, podle pravomocných usnesení: č.j. , spisová značka, ze dne 24. 1. 2019 částku 695 Kč, č.j. , spisová značka, ze dne 31. 12. 2019 částku 3 558,10 Kč, č.j. , spisová značka, ze dne 13. 1. 2020 částku 4 595,90 Kč, č.j. , spisová značka, ze dne 15. 1. 2020 částku 5 984 Kč, č.j. , spisová značka, ze dne 15. 1. 2020 částku 12 628 Kč, č.j. , spisová značka, ze dne 3. 8. 2023 částku 7 194,30 Kč, č.j. , spisová značka, ze dne 3. 8. 2023 částku 3 024,40 Kč, č.j. , spisová značka, ze dne 1. 9. 2023 částku 14 832,20 Kč. Tuto celkovou částku nákladů státu dle výroku ad. IV jsou žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného povinni zaplatit společně a nerozdílně státu na účet Okresního soudu v , adresa, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy ke stanovení lhůty odlišné soud neměl podmínky.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.