Okresní soud v Ostravě · Rozsudek

31 C 251/2022

č. j. 31 C 251/2022-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-15 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOV:2022:31.C.251.2022.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Ostravě rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. října do zaplacení. Soud uznal, že smlouva o půjčce je neplatná kvůli nedostatku odborné péče při posouzení úvěruschopnosti podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. Žalobce nemá nárok na vrácení částky 7 000 Kč z druhé smlouvy, protože žalovaná již přesahující výši 10 000 Kč účetně uhrazená částka přesahuje poskytnutou částku. Soud zamítl žalobu ve zbytku, protože žalobce neprokázal, že byl odeslán oznámení o postoupení pohledávky.

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 522,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 220 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 21. 10. 2022 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení -) částky ve výši 14 302,19 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 11 522,19 Kč od 2. 11. 2016 do 30. 9. 2022, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 302,19 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 171,28 Kč od 2. 8. 2016 do 11. 6. 2018, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 085,43 Kč od 12. 6. 2018 do 28. 6. 2018, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 042,33 Kč od 29. 6. 2018 do 2. 8. 2018, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 000 Kč od 3. 8. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 15dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 21. 10. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 18 522,19 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel společnost právnická osoba, sídlem adresa, IČO, uzavřela dne 20. 6. 2015 smlouvu číslo. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Celková částka splatná žalovanou činila částku 17 400 Kč, viz čl. 4 Smlouvy. Součástí dlužné částky byla načerpaná jistina 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 2 000 Kč, obchodní úrok 1 400 Kč a služba hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku, a to včetně nákladů souvisejících s poskytnutím úvěru formou 58 týdenních splátek ve výši 300 Kč. Dále původní věřitel uzavřel dne 22. 9. 2015 smlouvu číslo. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč. Celková částka splatná žalovanou činila částku 20 880 Kč, viz čl. 4 Smlouvy. Součástí dlužné částky byla načerpaná jistina 12 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 2 400 Kč, obchodní úrok 1 680 Kč a služba hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku, a to včetně nákladů souvisejících s poskytnutím úvěru formou 58 týdenních splátek ve výši 360 Kč. Své závazky z výše uvedených úvěrových smluv žalovaná řádně neplnila a dlužné pohledávky byly postoupeny na žalobce. Na účet žalobce, či jeho právního zástupce, žalovaný dosud uhradil 171,28 Kč. Platby byly připsány na jistinu úvěru číslo. Celková částka dlužné jistiny k dnešnímu dni činí: úvěrová smlouva číslo: 7 000 Kč, úvěrová smlouva číslo: 11.522,19 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dluhu se žalobce dále domáhá úroku z prodlení z částky dlužné jistiny za období od data po splatnosti poslední ze splátek. Tj. jde o úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 7 171,28 Kč od 2. 8. 2016 do 11. 6. 2018, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 7 085,43 Kč od 12. 6. 2018 do 28. 6. 2018, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 7 042,33 Kč od 29. 6. 2018 do 2. 8. 2018, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 7 000 Kč od 3. 8. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 11 522,19 Kč od 2. 11. 2016 do zaplacení. Zde uplatňovaná pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. insolvenční spisová značka, přičemž pro neplnění podmínek oddlužení bylo insolvenční řízení zastaveno. Žalobce s ohledem na datovou velikost seznamu postoupených pohledávek zasílá úvodní a závěrečnou stranu tohoto seznamu spolu s příslušnou stranou, kde je uvedena žalovaná pohledávka.

2. Následně žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 21. 11. 2022. Uvedl, že žalovaná uhradila na úvěr poskytnutý v rámci smlouvy o půjčce číslo dohromady částku ve výši 10 400 Kč, na smlouvu o půjčce číslo bylo uhrazeno 7 780 Kč. Žalobce tak není blíže specifikovat rozpad plateb, tj. na jakou dílčí část pohledávky byly platby započteny. Žalobce je původním věřitelem vždy odkázán jen na přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, kdy obsahu přihlášky vychází výše uvedené. Po postoupení pohledávky byla uhrazena částka 171,28 Kč (započteno na smlouvu číslo). Pokud jde o úrok z prodlení, požaduje jej žalobce přiznat od data po splatnosti poslední ze splátek dle smlouvy, a to již z ponížené částky. Žalobce tak bohužel není schopen k dotazu soudu blíže reagovat, nicméně žalobce má za to, že své povinnosti tvrzení dostál. Ve zbytku tíží povinnost tvrdit příslušné úhrady a uplatňovat další námitky žalovaného. Pokud se jedná o částku 7 000 Kč a 11 522,19 Kč jde o zbývající části jistiny ze smluv o půjčce. Žalobce uvádí, že v souladu s požadavky zákona účinného v době uzavření smlouvy, tj. ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., případně dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, posoudil původní věřitel úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované při osobním pohovoru s ním, přičemž získané informace si dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Původní věřitel posoudil především schopnost žalované (zaznamenané též v žádosti o úvěr) splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění jejích dosavadních dluhů na základě informací, které mu žalovaná poskytla při ústním pohovoru a které jsou zaznamenané v kartě zákazníka přiložené k úvěrové smlouvě. Zejména došlo k vyvinutí zákonem zamýšleného úsilí ověřit informace od žalované nahlédnutím do BRKI, NRKI, databází sdružení SOLUS a insolvenčního rejstříku ISIR, když dále původní věřitel telefonicky kontaktoval zaměstnavatele žalované ke zjištění její příjmové stránky a zohlednil i dostupné pohyby na bankovním účtu žalované v relevantním časovém období ke zjištění osobního rozpočtu žalované za současného reflektování státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. S ohledem na výše uvedené a celkovou výši poskytnutého úvěru, respektive stanovené měsíční splátky shledal původní věřitel, že žadatel je schopen poskytnutý úvěr splácet.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. K ústnímu jednání dne 15. 12. 2022 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Žalobce se rovněž nedostavil, svou nepřítomnost u jednání omluvil. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizována dvě slova, IČ číslo, soud zjistil, že původní obchodní firma této společnosti byla do datum právnická osoba a následně právnická osoba s tím, že na tuto společnost přešlo jako na nástupnickou společnost v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti právnická osoba, IČO.

6. Z karty zákazníka ze dne 20. 6. 2015 soud zjistil, že žalovaná pod původním příjmením příjmení poskytla základní údaje o osobních a majetkových poměrech. U žalované je uvedena adresa: adresa, obec – část obce.

7. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne 20. 6. 2015 včetně Smluvních podmínek soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, v postavení úvěrujícího uzavřela s žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, kdy žalované byla tato částka poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit tuto částku včetně úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku 17 400 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením příjmení, rodným číslem, adresou adresa.

8. Z karty zákazníka ze dne 22. 9. 2015 soud zjistil, že žalovaná (označená již současným příjmením) poskytla základní údaje o osobních a majetkových poměrech. U žalované je uvedena adresa: adresa, obec – část obce.

9. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne 22. 9. 2015 soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, v postavení úvěrujícího uzavřela s žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, kdy žalované byla tato částka poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit tuto částku včetně úroku ve výši 1 680 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku 20 800 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a současným příjmením, rodným číslem, adresou adresa.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2018 včetně výňatků z přílohy – strana 1, 67, 142, číslo soud zjistil, že tuto uzavřela společnost právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobce jako postupník, touto byla na žalobce postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo číslo (poř. číslo na straně 67 přílohy).

11. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 4. 2018 soud zjistil, že společnost právnická osoba mínila oznámit žalované postoupení pohledávek ze smluv na žalobce.

12. Z předžalobní výzvy k plnění 23. 9. 2022 včetně podacího archu ze dne 23. 9. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy. Tato výzva byla žalované odeslána dne 23. 9. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvách.

13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

16. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedostojí-li tedy vysoce kvalifikované činnosti profesionál v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje soudní teorie i soudní praxe, při vymezení odborné péče (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěry, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastává tedy takový výklad ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivně-aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

18. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smluv posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením doložil pouze zákaznické karty, žádné další důkazy, zejména na ně navazující ověřené dokumenty od žalované nedoložil, rovněž ke svým skutkovým tvrzením uvedeným v doplňujícím podání žalobce (viz. shora) týkajících se ověřování informací u zaměstnavatele žalované a lustrací v dostupných databázích neoznačil ani nedoložil ničeho. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce číslo ze dne 20. 6. 2015 a číslo ze dne 22. 9. 2015 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

19. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy číslo ze dne 20. 6. 2015 částku ve výši 10 000 Kč a v den uzavření smlouvy číslo ze dne 22. 9. 2015 částku ve výši 12 000 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží, když mu byla postoupena předchůdcem žalobce shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek. Soud vzal za prokázáno, výzvou ze dne 23. 9. 2022 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy, kdy toto jí bylo odesláno poštou na adresu uvedenou ve smlouvě dne 23. 9. 2022.

20. Soud nevzal za prokázáno odeslání oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 4. 2018 žalované, kdy v tomto směru byl doložen pouze text oznámení, nikoli však již doklad o odeslání oznámení do dispoziční sféry žalované. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil.

21. Na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu soud konstatuje, že žalobě lze vyhovět pouze částečně.

22. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy číslo ze dne 22. 9. 2015, a to částku 12 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 7 780 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky na tuto smlouvu). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 4 220 Kč (tj. 12 000 Kč minus 7 780 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2022, která jí byla odeslána dne 23. 9. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 7 dnů, tj. do 30. 9. 2022. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 4 220 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši dle žaloby, tj. 8,05 % ročně od 1. 10. 2022 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

23. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

24. Ve zbývajícím rozsahu, pokud jde o nároky uplatněné na základě smlouvy číslo ze dne 22. 9. 2015, pak soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

25. Dále již žalobci nelze v rámci tohoto řízení přiznat ničeho. Předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření neplatné smlouvy číslo ze dne 20. 6. 2015 částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná uhradila celkem částku ve výši 10 571,28 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky na tuto smlouvu). Žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované. V této věci však dle této smlouvy žalobci nelze přiznat již pouze na základě matematického srovnání předchůdcem žalobce poskytnuté částky ve výši 10 000 Kč a žalovanou uhrazené částky celkem ve výši 10 571,28 Kč ničeho, kdy na straně žalované žádné bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení by mohl soud žalovanou zavázat, nebylo prokázáno. Na základě uvedeného tak soud žalobu, pokud se jí žalobce podle této smlouvy domáhal zaplacení částky ve výši 7 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 302,19 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 171,28 Kč od 2. 8. 2016 do 11. 6. 2018, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 085,43 Kč od 12. 6. 2018 do 28. 6. 2018, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 042,33 Kč od 29. 6. 2018 do 2. 8. 2018, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 000 Kč od 3. 8. 2018 do zaplacení, zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.

26. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla vůči žalobci požadovat, nevznikly.

27. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.