31 C 256/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 25 581 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 13 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 040 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 26. 5. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 12 541 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 870,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 374,41 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 251,82 Kč od 17. 11. 2017 do 21. 12. 2017, zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 1 211,82 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 14 251,82 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 26. 5. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 25 581 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 25. 5. 2015 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Jak plyne z čl. 13 Podmínek, žalovaná výslovně prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 12 541 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 975 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 082 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 484 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 460 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 7. 2016. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 2. 6. 2015. Ke dni 1. 10. 2015 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 14 815,75 Kč a dlužný poplatek částku 12 265,25 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14 251,82 Kč dále úrokem ve výši 20,50 % ročně sjednaným v čl. 4 Smluvních podmínek, a to od 18. 7. 2016, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 18 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 960 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 11. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 16. 11. 2017 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 25 581 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 25 581 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 14 251,82 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 329,18 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 2 374,41 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 870,12 Kč, - úroků ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 251,82 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 251,82 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 374,41 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 20,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 251,82 Kč od 18. 7. 2016, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 16. 11. 2017. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 870,12 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 251,82 Kč od 10. 6. 2015, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 16. 11. 2017. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Podáním ze dne 11. 10. 2021 žalobce doplnil, že žalovaná dne 18. 11. 2015 svůj dluh dle smlouvy písemně uznala a zavázala se jej zaplatit. Dlužná částka činila 27 081 Kč.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. K ústnímu jednání dne 19. 10. 2021 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Žalobce se k jednání nedostavil, svou nepřítomnost omluvil. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. <b><i>5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

7. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 25. 5. 2015 včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou jako zákazníkem v postavení spotřebitele smlouvu o zápůjčce, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 15 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 12 541 Kč, zahrnující úrok ve výši 1 975 Kč, částku za administrativní činnost ve výši 3 082 Kč, částku za hotovostní režim splátek ve výši 7 484 Kč, tj. celkem 27 541 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 460 Kč, poslední ve výši 401 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa].

8. Z uznání dluhu ze dne 18. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaná uznala svůj dluh dle smlouvy [číslo] ve výši 27 081 Kč a zavázala se jej splácet předchůdci žalobce ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně počínaje prosincem, kdy splátka byla splatná vždy k 25. dni v měsíci.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017, vč. výňatku z Přílohy [číslo] – str. [číslo] - seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle citované smlouvy o zápůjčce žalobci.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2017 ve spojení s podacím lístkem ze dne 6. 12. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] tímto sdělením, které žalované zaslal na adresu uvedenou ve smlouvě, oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení.

11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 15. 7. 2020 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 15. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 29. 7. 2020. Tato výzva byla zaslána žalované dne 15. 7. 2020 na adresu uvedenou ve smlouvě.

12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016 se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

15. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedostojí-li tedy vysoce kvalifikované činnosti profesionál v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje soudní teorie i soudní praxe, při vymezení odborné péče (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěry, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastává tedy takový výklad ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivně-aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením nedoložil ničeho. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se k jednání nedostavil a svou dobrovolnou neúčastí se o možnost být ze strany soudu poučen připravil. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou, proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 25. 5. 2015 pro rozpor se zákonem (shora citovaný § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

18. Pokud žalobce odkazoval na uznání dluhu ze dne 18. 11. 2015, pak k tomuto soud konstatuje, že obecně je dána možnost stranám, aby si ujednaly změnu svých práv a povinností, případně aby ujednaly zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. Předpokladem pro takovou úpravu práv a povinností smluvních stran však je platná primární smlouva. Pokud nebyla platně upravena smlouvou práva a povinnosti stran z tvrzené smlouvy o zápůjčce, nebylo možné tuto smlouvu dohodou platně ukončit ani tvrzená práva a povinnosti dohodou upravovat. Uvedené lze vztáhnout i na jednostranné prohlášení žalované o uznání dluhu ze dne 18. 11. 2015. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce, dovozuje soud závěr o absolutní neplanosti i u uznání dluhu ze dne 18. 11. 2015.

19. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 15 000 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží, když mu byla postoupena původním věřitelem shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek. Soud vzal za prokázáno, že žalované byla změna v osobě věřitele oznámena původním věřitelem, soud vzal za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, jak citováno shora.

20. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě lze vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal dále za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku 15 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 1 960 Kč (což žalobce pouze tvrdil, žalovaná však ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady, které by žalobcem či jeho předchůdcem nebyly zohledněny). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 13 040 Kč (tj. 15 000 Kč minus 1 960 Kč). Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2017, která jí byla odeslána dne 6. 12. 2017, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované dne 11. 12. 2017; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů od doručení, tj. do 21. 12. 2017. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 13 040 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 22. 12. 2017 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

21. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

22. Ve zbývajícím rozsahu – tj. pokud žalobce požadoval dle této smlouvy zaplacení částky ve výši 12 541 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 870,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 374,41 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 251,82 Kč od 17. 11. 2017 do 21. 12. 2017, zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 1 211,82 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 14 251,82 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

23. Výrok ad III. tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce v řízení byl převážně procesně neúspěšný a žalované, které náleží právo na náhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady, jejichž náhradu by mohla požadovat vůči žalobci, v souvislosti s tímto řízením nevznikly.