31 C 271/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 55 377 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 32 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 32 520 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 20. 8. 2021 se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení - částky ve výši 11 952 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 33 568,12 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29 952 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 11 952 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, - částky ve výši 9 960 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 29 342,20 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 24 480 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 9 960 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, - částky ve výši 945 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 086,86 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 945 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 553 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 20. 8. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 55 377 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 24. 4. 2006 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 11 952 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 576 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 4. 2007. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni 26. 2. 2007 činila dlužná jistina částku 18 000 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 11 952 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 29 952 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 29 952 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18 000 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 11 952 Kč - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 33 568,12 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 29 952 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 33 568,12 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 29 952 Kč od 6. 3. 2007, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 18. 12. 2020. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 18. 4. 2006 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 4. 2007. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 24. 4. 2006. Ke dni 26. 2. 2007 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 14 711,54 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 9 768,46 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 480 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 24 480 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 24 480 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 14 711,54 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 9 768,46 Kč - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 29 342,20 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 24 480 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 29 342,20 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 24 480 Kč od 2. 5. 2006, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 18. 12. 2020. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 4. 2. 2006 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 11. 2006. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 24. 4. 2006. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 4. 11. 2006. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 4. 11. 2006 činila dlužná jistina částku 590,99 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 354,01 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 7 050 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 945 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 945 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 590,99 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 354,01 Kč - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 086,86 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 945,00 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 086,86 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 945 Kč od 12. 11. 2006, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání dne 26. 10. 2021 se žalobce dostavil, na žalobě setrval. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalovaného. Toto jednání bylo k žádosti žalobce odročeno, kdy ve spise nebyly založeny příslušné smlouvy v čitelné podobě tak, aby bylo zřejmé i jejich číslo. Další jednání se konalo dne 1. 2. 2022, žalobce dostavil, na žalobě setrval. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalovaného. Po dokončení dokazovaní a navazujících procesních úkonem soud ve věci vynesl rozsudek ve znění uvedeném shora. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

5. Ze zákaznických karet ze dne 12. 4. 2006, ze dne 24. 4. 2006, ze dne 31. 1. 2006 soud zjistil, že žalovaný poskytl základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 31. 1. 2006, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 5 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 5 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek v částce 2 995 Kč, tj. celkem 7 995 Kč v 39 týdenních splátkách ve výši 205 Kč, první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa žalovaného].

7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 12. 4. 2006, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 15 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 15 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek v částce 9 960 Kč, tj. celkem 24 960 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa žalovaného].

8. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 4. 2006, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 18 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 18 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek v částce 11 952 Kč, tj. celkem 29 952 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 576 Kč, první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa žalovaného].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, vč. výňatku z Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - str. [číslo], potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 26. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil své pohledávky za žalovaným dle smluv, z nichž jsou uplatněny pohledávky v tomto řízení.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] tímto sdělením oznámil žalovanému postoupení pohledávek dle označených smluv na žalobce. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z obou smluv ve lhůtě do 10 dnů. Z poštovního podacího lístku ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že uvedené bylo žalovanému odesláno na adresu uvedenou ve smlouvě.

11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 7. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dle citovaných smluv do 13. 8. 2021. Tato výzva byla zaslána žalovanému dne 30. 7. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě.

12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej vymezil žalobce v podané žalobě s úpravou, že smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena dne 31. 1. 2006 a smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena dne 12. 4. 2006.

13. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále v textu jen„ ObčZ“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

17. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

18. Po právní stránce soud konstatuje, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. ObčZ, které však nebyly uzavřeny platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavíral žalovaný v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků. Důvodem neplatnosti těchto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák. S ohledem zejména na výši těchto poplatků, které plní funkci úroku a bez jehož sjednání by žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 39 obč. zák. ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smluv, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.

19. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě lze vyhovět pouze částečně. [právnická osoba] poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy [číslo] ze dne 24. 4. 2006 celkem částku ve výši 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný tuto částku převzal a neuhradil žalobci či jeho předchůdci před podáním žaloby částku ničeho (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaný netvrdil a neprokazoval žádné úhrady, které by nebyly zohledněny). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině dle této smlouvy ve výši 18 000 Kč (tj. 18 000 Kč minus 0 Kč). [právnická osoba] dále poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy [číslo] ze dne 12. 4. 2006 celkem částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný tuto částku převzal a uhradil žalobci či jeho předchůdci před podáním žaloby částku ve výši 480 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaný netvrdil a neprokazoval žádné úhrady, které by žalobcem nebyly zohledněny). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny dle této smlouvy ve výši 14 520 Kč (tj. 15 000 Kč minus 580 Kč).

20. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl vyzván poprvé k plnění žalobcem ve smyslu ustanovení § 563 ObčZ oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 odeslaným mu dne 1. 2. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě, lze dovodit, že se tato výzva doslala do dispozice žalovaného dne 4. 2. 2021. V této výzvě předchůdce žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů od doručení, tj. do 14. 2. 2021. Dnem následujícím – 15. 2. 2021, se tak žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 32 520 Kč (tj. 18 000 Kč plus 14 520 Kč rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši dle žaloby, tj. 7,25% ročně od 15. 2. 2021 do zaplacení.

21. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem, kdy se jedná o lhůtu základní a ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

22. Dále již žalobci nelze v rámci tohoto řízení přiznat ničeho. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření neplatné smlouvy [číslo] ze dne 31. 1. 2006 částku ve výši 5 000 Kč, žalovaný uhradil celkem částku ve výši 7 050 Kč. Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému. V této věci však dle této smlouvy žalobci nelze přiznat již pouze na základě matematického srovnání předchůdcem žalobce poskytnuté částky ve výši 5 000 Kč a žalovaným uhrazené částky celkem ve výši 7 050 Kč ničeho, kdy na straně žalovaného žádné bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení by mohl soud žalovaného zavázat, nebylo prokázáno.

23. Na základě uvedeného tak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.

24. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl ve věci neúspěšný, žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl vůči žalobci požadovat, v této věci nevznikly.

25. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 2 216 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 2 769 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 553 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).