31 C 274/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 17 460 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a pro smluvní pokutu ve výši 5 460 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 000 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba došlá soudu dne 19. 2. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do 20. 12. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 495,89 Kč, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 189,10 Kč k rukám zástupce žalobce: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. -) Žalobou došlou soudu dne 19. 2. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 17 460 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 11. 7. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), Smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 11. 7. 2019 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČ: [číslo] (dále jen„ zprostředkovatel“), kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy, k tomu prosím vizte text smlouvy pod vyčíslením úrokové sazby a rovněž poslední odstavec smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy tedy [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z části Smlouvy nazvané Podmínky úvěru, řádku Celková splatná částka, zavázal [právnická osoba] vrátit částku 12 000 Kč spolu s příslušenstvím do 10. 8. 2019. Žalobce dále doplňuje, že smlouva o úvěru byla za žalovaného i [právnická osoba] uzavřena okamžikem souhlasného projevu vůle žalovaného a stvrzením o převzetí jistiny úvěru, kdy obě tyto skutečnosti nastaly připojením vlastnoručního podpisu žalovaného k textu smlouvy, k tomu prosím vizte poslední řádek textu smlouvy. Žalovaný rovněž v rámci procesu uzavírání smlouvy obdržel předsmluvní informace, a to na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jehož převzetí a seznámení se s informacemi v něm obsaženými žalovaný stvrdil svým popisem, k tomu prosím vizte předposlední odstavec smlouvy. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 4. 12. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 17 572 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, - nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, - nesplacené smluvní pokuty ve výši 5 472 Kč neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. [příjmení] paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy. Sjednaná výše úhradu za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobci postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo Žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 0 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 100 Kč = 100 Kč. Žalobce požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 495,89 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 11. 8. 2019 do 8. 11. 2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 12 000 Kč. Žalobce doplňuje, že kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočítán nejvýše do tzv. Rozhodného dne, tj. do 8. 11. 2020, k tomu prosím vizte čl. 2 odst. 2.2 výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 21. 11. 2020 z jistiny ve výši 12 000 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 27. 1. 2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020, a to ve výši 5 472 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 5 460 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 11. 8. 2019 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 12 000 Kč do 8. 11. 2020 Smluvní pokuta je požadována v souladu s ustanovením § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

2. Podáním ze dne 10. 9. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět pro částku ve výši 5 560 Kč představující částku 100 Kč na kapitalizovaném úroku a částku 5 460 Kč na smluvní pokutě. Ve zbytku na žalobě setrval. Uvedl, že důkazy o posuzování úvěryschopnosti žalovaného nedisponuje.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. První jednání se konalo dne 26. 10. 2021, k tomuto jednání se žalovaný nedostavil, ač byla řádně a včas předvolán. Žalobce se nedostavil a svou nepřítomnost omluvil. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodl na podkladě výsledků dokazování a obsahu spisu.

5. V souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. a v souladu s dispozitivním úkonem žalobce soud řízení částečně zastavil, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí. K tomuto nevyžadoval souhlas žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé. <b><i>Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:</b></i> 6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce vzal soud za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

7. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 7. 2019 včetně Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako smluvní strana je zde uvedena společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient, kdy předmětem této smlouvy je závazek této společnosti poskytnout klientovi, tj. žalovanému, za podmínek stanovených níže, peněžní prostředky v úhrnné výši jistiny úvěru. Klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit a zaplatit věřiteli úroky přirostlé k úvěru a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisí s úvěrem, a to vše ke dni splatnosti úvěru. [příjmení] jistiny úvěru činí 12 000 Kč, základní doba splatnosti je dne 30 dnů od poskytnutí úvěru (bez prodloužení), procentní sazba úroku 0% ročně. Je sjednáno poskytnutí úvěru v hotovosti v prodejnách (tzv. trafiky) [právnická osoba], a.s. Klient - žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že jako čerpání úvěru převzal částku 12 000 Kč v hotovosti.

8. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 ve spojení s listinou [anonymizováno] [číslo] a potvrzením o přijetí platby ze dne 20. 11. 2020, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobce jako postupník, předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek, které tvoří úvěrové portfolio, specifikovaných v příloze [číslo] k této smlouvě na žalobce.

9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2020, ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 7. 12. 2020 soud zjistil, že předchůdce žalobce informoval žalovaného o postoupení pohledávky na žalobce, současně ho vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 17 572 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu. Uvedená listina byla žalovanému zaslána dne 7. 12. 2020 na adresu uvedenou ve smlouvě.

10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 27. 1. 2021 ve spojení s podacím archem ze dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že touto vyzývá žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužných částek do 12. 2. 2021. Uvedená listina byla žalovanému zaslána formou doporučené zásilky dne 29. 1. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě.

11. Z Obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově ([anonymizována dvě slova] [rok] [číslo]) soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

12. Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 11. 7. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému vyplacena v den podpisu smlouvy částka ve výši 12 000 Kč. Soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, kdy bylo prokázáno, že pohledávka, která byla předmětem žaloby, byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou žalobce ze dne 27. 1. 2021 odeslanou dne 27. 1. 2021, rovněž mu bylo odesláno dne 4. 12. 2020 do jeho dispoziční sféry oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2020.

13. Soud nevzal za prokázáno, že by předchůdce žalobce při uzavření smlouvy zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy v tomto směru byl žalobce v rámci přípravy k jednání vyzván k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, avšak žalobce v tomto směru na výzvu soudu nereagoval, kdy pouze sdělil, že tyto důkazy nemá k dispozici. Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.

14. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Na základě právě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 11. 7. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému vyplacena v den podpisu smlouvy částka ve výši 12 000 Kč. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti této smlouvy pro rozpor se zákonem (ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ). Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když bylo prokázáno, že na něj byla pohledávka postoupena shora označenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy postoupení bylo žalovanému oznámeno. Soud tedy konstatuje, že žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytl žalovanému. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 12 000 Kč, představující žalovanému poskytnuté a žalovaným nevrácené finanční prostředky, kdy žalovaný z této částky nezaplatil žalobci či jeho předchůdci ničeho (což žalobce nijak neprokazoval, nicméně ani žalovaný netvrdil a neprokazoval žádné úhrady, které by žalobcem či jeho předchůdcem zohledněny nebyly, resp. neuplatnil žádnou procesní obranu). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, také právo na zákonné úroky z prodlení za dobu od 21. 12. 2020 do zaplacení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaný byl podle 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl vyzván. Žalovaný byla poprvé vyzván k úhradě oznámením o postoupením pohledávky ze dne 4. 12. 2020, které bylo odesláno dne 7. 12. 2020, za použití § 573 o. z. mu tak bylo doručeno do jeho dispoziční sféry dne 10. 12. 2020. Žalovaný byl povinen plnit do 10 dnů od doručení, tj. do 20. 12. 2020, od 21. 12. 2020 je tak v prodlení s úhradou této částky žalobci. Úroky z prodlení pak soud přiznal ve výši 8,25 % ročně, tj. v zákonné výši, ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

17. Na základě právě uvedeného tak soud žalobě vyhověl pro částku ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 21. 12. 2020 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu - po zohlednění částečného zpětvzetí - zamítl, jak uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.

18. Výrok ad. IV tohoto rozsudku v části týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 o. s. ř. Soud provedl kapitalizaci předmětu řízení k datu rozhodnutí soudu; matematickým propočtem zjistil, že vyhověl žalobě po zaokrouhlení v rozsahu 63,4 %. Procesní úspěch žalobce z hlediska náhrady nákladů řízení pak činí rozdíl mezi úspěchem v rozsahu 63,4 % a neúspěchem v rozsahu 36,6 %, tj. 26,8 %.

19. V dané právní věci zástupce žalobce učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva k plnění. Jako samostatné úkony právní služby soud z hlediska odměny nepovažoval doplňující podání žalobce, jak citována shora, kdy tyto byla realizována žalobcem až k výzvě soudu a zástupce žalobce odpovídá za úplnost skutkových tvrzení již v žalobě v rámci své odbornosti a profese. Za shora označené úkony do podání žaloby včetně dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží žalobci odměna za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá sazbě 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 900 Kč (tj. 3 x 300 Kč), ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 100 Kč (14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 300 Kč. Pokud by byl žalobce zcela procesně úspěšný, náležela by mu na odměně částka 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl procesně úspěšný pouze v rozsahu 26,8 %, přiznal mu soud na odměně pouze částku ve výši 321,60 Kč. Tuto částku pak nutno navýšit o 21 % DPH, jehož je dle doloženého potvrzení o registraci k DPH zástupce žalobce plátcem, tj. konkrétně po zaokrouhlení o částku 67,50 Kč. Dále pak soud přiznal žalobci částku ve výši 800 Kč na zaplaceném soudním poplatku, kdy se jedná o pevnou částku soudního poplatku, kterou by žalobce hradil, i kdyby uplatnil jen tu část nároku, se kterou byl procesně úspěšný. S ohledem na výši zaplaceného soudního poplatku však není dán prostor v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby ani k částečnému vrácení soudního poplatku (§ 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

20. Celková částka náhrady nákladů řízení, kterou soud žalobci přiznal, činí po zaokrouhlení celkem částku 1 189,10 Kč (viz výrok IV rozsudku).

21. Částku dle výroku ad. II tohoto rozsudku včetně příslušenství a náhradu nákladů řízení dle výroku ad. IV tohoto rozsudku je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, kdy toto odpovídá ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem. Jde o základní zákonnou lhůtu k plnění, kdy ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).