31 C 279/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 34 790,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 16 552 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 16 552 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 2. 11. 2022 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 18 238,12 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 109,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 540,53 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 772,41 Kč od 29. 1. 2022 do 11. 3. 2022, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 220,41 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 18 772,41 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 348 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 2. 11. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 34 790,12 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 13. 9. 2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 23 057 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 129 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 800 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 128 Kč a pojistného (bylo-li sjednáno), (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti ve 100 týdenních (sedmidenních) splátkách po 431 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 8. 2021. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 25. 11. 2019. Ke dni 29. 7. 2020 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 18 772,41 Kč a dlužný poplatek částku 16 017,71 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 18 772,41 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 14. 8. 2021, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 3 448 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 28. 1. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 49 054,57 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 49 054,57 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 34 790,12 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18 772,41 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16 017,71 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 2 540,53 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 109,07 Kč, - úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 772,41 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 772,41 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 540,53 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 772,41 Kč od 14. 8. 2021, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 28. 1. 2022. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 109,07 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 772,41 Kč od 3. 12. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 28. 1. 2022. V. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. První jednání se konalo dne 7. 2. 2023. K tomuto jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Žalobce se rovněž k jednání nedostavil, svou nepřítomnost omluvil. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná poskytla základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Je zde uvedena adresa trvalého pobytu žalované totožná s adresou uvedenou ve smlouvě a kontaktní adresa: [adresa žalované].

6. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 13. 9. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] v postavení úvěrujícího uzavřela s žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit tuto částku včetně úroku ve výši 6 129 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 800 Kč, částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 128 Kč, pojistné ve výši 3 000 Kč. Celkovou částku 43 057 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 100 týdenních splátkách po 431 Kč, poslední ve výši 388 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou bydliště: [ulice a číslo], [část obce].

7. Z tabulky umoření k této smlouvě soud zjistil, že je evidováno 8 úhrad ve výši 431 Kč v době od 13. 9. 2019 do 25. 11. 2019.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně výňatku z přílohy – str. [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] postupitel a žalobce jako postupník, touto byly na žalobce postoupeny pohledávky za žalovanou ze smlouvy, dle které jsou uplatněny nároky žalobce v tomto řízení.

9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 ve spojení s podacím lístkem ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávek ze smlouvy na žalobce, současně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek do 10 dnů od doručení dopisu. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne 24. 2. 2022 na adresu [adresa žalované].

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 6. 6. 2022 včetně podacího lístku ze dne 7. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k dlužné úhradě částky do 21. 6. 2022 s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne 7. 6. 2022 na adresu [adresa žalované].

11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

15. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 17. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

19. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

20. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Uvedenému závěru odpovídá i znění § 87 odst. 1 citovaného zákona ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022.

21. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smluv posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením označil a doložil pouze zákaznickou kartu, žádné další důkazy, zejména na ni navazující ověřené dokumenty od žalované, nedoložil. Soud byl připraven poučil žalobce u ústního jednání dne 7. 2. 2023 dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však dobrovolnou neúčastí u tohoto jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 13. 9. 2020 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

22. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy 20 000 Kč, žalovaná uhradila celkem částku 3 448 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží, když mu byla postoupena původním věřitelem shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, které jí bylo odesláno dne 24. 2. 2022 na kontaktní adresu; v této výzvě byla žalovaná poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Rovněž byla žalovaná vyzvána žalobcem k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby.

23. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy částku ve výši 20 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 3 448 Kč (což žalobce pouze tvrdil a dokládal tabulkou umoření, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 16 552 Kč (tj. 20 000 Kč minus 3 448 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou – oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, která jí byla odeslána dne 24. 2. 2022, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované dne 1. 3. 2022; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 11. 3. 2022. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 16 552 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, tj. 10 % ročně od 12. 3. 2022 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

24. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

25. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

26. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla vůči žalobci požadovat, nevznikly.

27. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 1 392 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 740 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 348 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).