31 C 293/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 390 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce na vydání rozsudku pro uznání ze dne 16. 11. 2021 se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 10 000 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba došlá soudu dne 20. 8. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 5 390 Kč, kapitalizovaného úroků z prodlení ve výši 15 305,70 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 390 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 5 390 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 19 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 20. 8. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutím, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 15 390 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 21. 11. 2007 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5 390 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 27 týdenních (sedmidenních) splátkách po 570 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 5. 2008. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 28. 5. 2008. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 28. 5. 2008 činila dlužná jistina částku 10 000 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 5 390 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 15 390 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 15 390 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10.000,00 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 5 390 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 15 305,70 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 15 390 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 15 305,70 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 15 390 Kč od 5. 6. 2008, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 3. 10. 2021 tak, že žádá o projednání věci v nepřítomnosti, nežádal o zastoupení. S tvrzením protistrany žalovaný souhlasil, přiznal dluh navržený protistranou včetně příslušenství, kdy s tvrzením protistrany souhlasí a bere na vědomí výrok soudu ve svůj neprospěch.

3. Soud konstatuje, že ve věci nevydal rozsudek pro uznání, neboť ve věci nejsou splněny předpoklady pro jeho vydání. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. – věta první – uzná-li žalovaná v průběhu řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodně soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít smír (§99 odst. 1 a 2). Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. – soud rozhodne, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V souzené věci již z obsahu žaloby vyplývá, že uplatněný nárok není v souladu s hmotným právem, a to s ohledem na nepoměr poskytnutého plnění a výši souhrnného poplatku, k právnímu hodnocení soud odkazuje na níže uvedený právní závěr (viz. odstavec 16 odůvodnění tohoto rozsudku). Na základě uvedeného tak soud zamítl návrh žalobce ze dne 16. 11. 2021 na vydání rozsudku pro uznání, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku.

4. K ústnímu jednání dne 16. 11. 2021 se žalobce dostavil, na žalobě setrval. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, svou nepřítomnost omluvil, jak konstatováno shora. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalovaného, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 21. 11. 2007, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 10 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 10 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 5 390 Kč, tj. celkem 15 390 Kč v 27 týdenních splátkách ve výši 570 Kč, první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa]. Dle čl. 1 podmínek činí RPSN při splácení na 27 týdnů 460,9 %.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, vč. výňatku z Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - str. [číslo] vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovaným dle citovaných smluv o půjčce žalobci.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 ve spojení s podacím archem ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] tímto sdělením, které žalovanému zaslal na adresu uvedenou ve smlouvě, oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů.

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 7. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dle citované smlouvy do 13. 8. 2021. Tato výzva byla zaslána žalovanému dne 30. 7. 2021 na adresu [adresa].

10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej vymezil žalobce v podané žalobě.

11. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále v textu jen„ ObčZ“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

16. Po právní stránce soud konstatuje, že mezi předchůdcem žalobce – společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. ObčZ, která však nebyla uzavřena platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavíral žalovaný v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků Důvodem neplatnosti těchto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák. S ohledem zejména na výši těchto poplatků, které plní funkci úroku a bez jehož sjednání by žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 39 obč. zák. ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smluv, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.

17. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce a dále skutečnost, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatných smluv celkem částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný tuto částku převzal a neuhradil žalobci či jeho předchůdci před podáním ničeho (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaný netvrdil a neprokazoval žádné úhrady, které by nebyly zohledněny). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 10 000 Kč. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl vyzván poprvé k plnění žalobcem ve smyslu ustanovení § 563 ObčZ oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které mu bylo odesláno dne 1. 2. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě, lze tedy shrnout, že do dispoziční sféry žalovaného se tato zásilka dostala dne 4. 2. 2021. V této výzvě předchůdce žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 14. 2. 2021. Dnem následujícím – 15. 2. 2021, se tak žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 10 000 Kč rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, tj. ve výši 7,25% ročně od 15. 2. 2021 do zaplacení.

18. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem, kdy se jedná o lhůtu základní a ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

19. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu, pokud žalobce odvozoval své nároky od smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 21. 11. 2007, zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.

20. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že přiznal žalovanému, který byl ve věci převážně procesně úspěšný, vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný ve věci není právně zastoupen, náleží mu tak náhrada hotových výdajů odpovídající poštovnému v celkové výši 19 Kč, které žalovaný vynaložil za odeslání podání soudu (č.l. 15 spisu). Částku ve výši 19 Kč je žalobce povinen zaplatit žalovanému ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

21. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).