31 C 315/2024
č. j. 31 C 315/2024-29
V PLATNOSTIOkresní soud v Ostravě rozhodl, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele podle § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud tedy žalobu částečně vyhověl, přiznal žalobci nárok na vrácení částky 19 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Nárok na smluvní pokutu a kapitalizovaný úrok byl zamítnut, protože nebyly prokázány skutečnosti podložené důkazy. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 955 Kč, včetně DPH, na základě účelnosti vynaložených nákladů a úspěchu v rozsahu 40 %.
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 24 030 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se pro částku ve výši 4 750 Kč na kapitalizovaném úroku a částku ve výši 3 541 Kč na smluvní pokutě zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 19 800 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 19 800 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Žaloba došlá soudu dne 21. 10. 2022, jíž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 689 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 19 800 Kč od 9.6.2022 do 30. 6. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 825,36 Kč, se zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 955 Kč k rukám zástupce žalobce: tituly před jménem jméno FO – Anonymizováno, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobou došlou soudu dne 21. 10. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 24 030 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 8. 11. 2021 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČ IČO (dále jen „Anonymizováno“), Smlouvu o úvěru tel. číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 8. 11. 2021 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. právnická osoba., IČ: tel. číslo (dále jen „zprostředkovatel“), kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy, k tomu prosím vizte text smlouvy pod vyčíslením úrokové sazby a rovněž poslední odstavec smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy tedy společnost Anonymizováno poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z části Smlouvy nazvané Podmínky úvěru, řádku Celková splatná částka, zavázal společnosti Anonymizováno vrátit částku 24 600 Kč spolu s příslušenstvím do 8. 12. 2021. Žalobce dále doplňuje, že smlouva o úvěru byla za žalovaného i společnost Anonymizováno uzavřena okamžikem souhlasného projevu vůle žalovaného a stvrzením o převzetí jistiny úvěru, kdy obě tyto skutečnosti nastaly připojením vlastnoručního podpisu žalovaného k textu smlouvy, k tomu prosím vizte poslední řádek textu smlouvy. Žalovaný rovněž v rámci procesu uzavírání smlouvy obdržel předsmluvní informace, a to na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jehož převzetí a seznámení se s informacemi v něm obsaženými žalovaný stvrdil svým popisem, k tomu prosím vizte předposlední odstavec smlouvy. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit společnosti Anonymizováno smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne 8. 12. 2021 byla mezi spol. Anonymizováno a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako „Rámcová smlouva“). Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. K uvedenému prosím vizte čl. 3. a 4. rámcové smlouvy. K dodatečnému prokázání postoupení pohledávek na žalobce bylo mezi smluvními stranami dále ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, které je přílohou tohoto žalobního návrhu. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 091 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 19 800 Kč - nesplaceného úroku ve výši 4 600 Kč - nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 541 Kč - neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, s tím že žalobce uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy. Sjednaná výše úhradu za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobci postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo Žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 4 600 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 4 750 Kč. Žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 825,36 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 9. 12. 2021 do 6. 6. 2022, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 19 800 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobce postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 9. 6. 2022 z jistiny ve výši 19 800 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 689 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 3. 10. 2022 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a o.s.ř.). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit společnosti Anonymizováno smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2022 s účinností ke dni 8. 6. 2022, a to ve výši 3 541 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 3 541 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 9. 12. 2021 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 19 800 Kč do 5. 6. 2022. Smluvní pokuta je požadována v souladu s ustanovením § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
2. Podáním ze dne 13. 5. 2024 žalobce sdělil, že doklady k ověřování úvěryschopnosti žalovaného nedisponuje. Doplnil, že žalovaný uhradil pouze částku ve výši 200 Kč. Současně vzal žalobu částečně zpět pro částku 8 291 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok ve výši 4 750 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 541 Kč. Ve zbytku na žalobě setrval.
3. Na základě uvedeného tak soud řízení v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí; k tomuto nevyžadoval souhlas žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
5. K ústnímu jednání se žalobce, jeho právní zástupce ani žalovaný dne 25. 6. 2024 nedostavil, žalobce svou neúčast u ústního jednání omluvil s tím, že souhlasil s tím, aby jednání proběhlo bez jeho účasti. Na základě právě uvedeného soud jednal v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl na podkladě provedeného dokazování a obsahu spisu.
6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal prokázánu jeho procesní subjektivitu.
7. Ze Smlouvy o úvěru č. tel. číslo ze dne 8. 11. 2021 soud zjistil, že tuto uzavřela společnost právnická osoba jako věřitel, jako klient je uveden žalovaný. Věřitel se zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, splatnost je stanovena na 30 dnů. Celková částka, kterou klient zaplatí, činí 24 600 Kč, roční úroková sazba 279,83%. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, kontaktními údaji a adresou: adresa. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí částky 20 000 Kč v hotovosti.
8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 11. 2021, včetně společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2022, plné moci ze dne 31. 12. 2022 soud zjistil, že tuto uzavřela společnost právnická osoba, jako postupitel a žalobce jako postupník, předmětem této smlouvy je mimo jiné i postoupení pohledávky vůči žalovanému ze shora identifikované smlouvy.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2022 soud zjistil, že žalovanému bylo společností právnická osoba oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2022 soud zjistil, že žalovanému bylo žalobcem oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, současně byl vyzván k úhradě dlužné částky do 30. 6. 2022. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 14. 6. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 14. 6. 2022).
10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k okamžité úhradě jeho dluhu s příslušenstvím před podáním žaloby, do 14. 10. 2022. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 5. 10. 2022 (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 5. 10. 2022).
11. Z upomínky ze dne 22. 12. 2021, opakované výzvy k úhradě ze dne 31. 12. 2021, předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 8. 1. 2022, přípisu: předání do advokátní kanceláře ze dne 18. 7. 2022 soud zjistil, že jimi mínil žalobce vyzvat žalovaného k úhradě dlužných částek. Z listiny: výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 20. 10. 2022 soud zjistil, že je zde evidováno odeslání dopisu žalovanému dne 18. 7. 2022, 3 telefonické odchozí hovory a návštěva žalovaného terénním pracovníkem žalobce dne 2. 8. 2022 a dne 3. 8. 2022.
12. Z obchodních podmínek právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno), Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
17. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 19. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).
21. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
22. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
23. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením nedoložil ničeho. Žádné další důkazy nedoložil ani po výzvě soudu při přípravě jednání, kdy sdělil, že těmito nedisponuje. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se k jednání nedostavil a připravil se tak o možnost být ze strany soudu poučen. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázané, že předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. tel. číslo ze dne 8. 11. 2021 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).
24. Soud nevzal za prokázané, že by listiny: upomínka ze dne 22. 12. 2021, opakovaná výzva k úhradě ze dne 31. 12. 2021, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 8. 1. 2022, přípis: předání do advokátní kanceláře ze dne 18. 7. 2022 byly odeslány do dispoziční sféry žalovaného, kdy žádný doklad v tomto směru soudu předložen nebyl. Dále nebyla prokázána realizace tvrzených návštěv terénního pracovníka u žalovaného, ani realizace odchozích telefonických hovorů, kdy žádný důkaz v tomto směru soudu předložen nebyl. Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.
25. Soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, kdy bylo prokázáno, že pohledávka, která je předmětem žaloby, byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Soud vzal za prokázáno, že žalovanému bylo odesláno do jeho dispoziční sféry oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2022 i předžalobní výzva ze dne 3. 10. 2022. Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku celkem ve výši 20 000 Kč, a to při podpisu smlouvy.
26. Na základě právě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy, a to celkem částku 20 000 Kč, žalovaný zaplatil 200 Kč (což žalobce nedokládal, nicméně žalovaný nenamítal, že by něco žalobcem zohledněno nebylo). Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když bylo prokázáno, že na něj byla pohledávka postoupena shora označenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy postoupení bylo žalovanému oznámeno. Soud tedy konstatuje, že žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 19 800 Kč představující žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky k datu rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 OZ, také právo na zákonné úroky z prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaný byl podle 1958 odst. 2 OZ, povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl vyzván. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2022 odeslanou do dispoziční sféry žalovaného dne 14. 6. 2022. Žalovaný byl dle výzvy povinen hradit do 30. 6. 2022. Lze tak shrnout, že od 1. 7. 2022 byl žalovaný v prodlení s úhradou jistiny žalobci. Na základě uvedeného tak soud přiznal žalobci částku ve výši 19 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně, tj. v zákonné výši dle žaloby, ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, z této částky od 1. 7. 2022 do zaplacení.
27. Ve zbývajícím rozsahu po zohlednění částečného zpětvzetí, soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozhodnutí.
28. Výrok ad. IV tohoto rozsudku v části týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 o. s. ř. Soud provedl kapitalizaci předmětu řízení k datu rozhodnutí soudu; matematickým propočtem zjistil, že vyhověl žalobě po zaokrouhlení v rozsahu 70 %. Procesní úspěch žalobce z hlediska náhrady nákladů řízení pak činí rozdíl mezi úspěchem v rozsahu 70 % a neúspěchem v rozsahu 30 %, tj. 40 %.
29. V dané právní věci zástupce žalobce učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva k plnění. Jako samostatný úkon právní služby soud z hlediska odměny nepovažoval doplňující podání žalobce, jak citováno shora, kdy toto bylo realizováno žalobcem až k výzvě soudu a zástupce žalobce odpovídá za úplnost skutkových tvrzení již v žalobě v rámci své odbornosti a profese. Za shora označené úkony do podání žaloby včetně dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží žalobci odměna za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá sazbě 300 Kč (§ 14b odst. 2 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 900 Kč (tj. 3 x 300 Kč), ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 100 Kč (14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 300 Kč. Pokud by byl žalobce zcela procesně úspěšný, náležela by mu na odměně částka 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl procesně úspěšný pouze v rozsahu 40 %, přiznal mu soud na odměně pouze částku ve výši 480 Kč. Tuto částku pak nutno navýšit o 21 % DPH, jehož je dle doloženého potvrzení o registraci k DPH zástupce žalobce plátcem, tj. konkrétně po zaokrouhlení o částku 101 Kč. Dále pak soud přiznal žalobci 40 % ze soudního poplatku ve výši 934 Kč, tj. částku ve výši 374 Kč. V souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby nelze žalobci vrátit žádnou část soudního poplatku (srov. § 6a odst. 3, 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
30. Celková částka náhrady nákladů řízení, kterou soud žalobci přiznal, činí po zaokrouhlení celkem částku 955 Kč (viz výrok IV rozsudku).
31. Částku dle výroku ad. II tohoto rozsudku včetně příslušenství a náhradu nákladů řízení dle výroku ad. IV tohoto rozsudku je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, kdy toto odpovídá ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem. Jde o základní zákonnou lhůtu k plnění, kdy ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.