31 C 32/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 55 325 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 970 Kč od 7. 9. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 824,02 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 7. 9. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení -) částky ve výši 26 869 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 44 412,19 Kč, úroku ve výši 44,334 % ročně z částky 52 839 Kč od 7. 9. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 991,01 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 869 Kč od 7. 9. 2021 do zaplacení, -) částky ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úrok z prodlení ve výši 278,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 Kč od 7. 9. 2021 do zaplacení, -) částky ve výši 526 Kč, -) částky ve výši 460 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 85,45 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 460 Kč od 7. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 7. 9. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 55 325 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že ne 5. 8. 2018 uzavřel žalovaný s žalobcem [příjmení] smlouvu č. [spisová značka] (dále též jen Smlouva). Na základě této Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 62 998 Kč na nákup zboží u prodejce, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci, specifikovanému v čl. 2 Smlouvy. K částce poskytnutého úvěru lze dospět následujícím výpočtem: Konečná cena předmětu financování 68 998 Kč - Část kupní ceny vozidla uhrazená žalovaným při podpisu Smlouvy 6 000 Kč = 62 998 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 44,333741 % p. a., jak plyne z bodu 4. Smlouvy„ Podmínky splácení úvěru“, kdy tato úroková sazba byla v průběhu úvěrového vztahu neměnná. Celkem se žalovaný zavázal svůj úvěr uhradit v 24. pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 992 Kč, kdy první splátka byla dle Smlouvy splatná dne 2. 9. 2018 a konečná splatnost úvěru (tedy i splatnost poslední splátky) byla v souladu s bodem 4. Smlouvy určena na den 2. 8. 2020. Žalovaný se celkem zavázal uhradit částku ve výši 95 808 Kč, jak vyplývá z bodu 4. Smlouvy, konkrétně z kolonky„ Celková částka splatná spotřebitelem“. Splatnost jednotlivých splátek byla v souladu s ÚS určena vždy do 2. dne v kalendářním měsíci, jak je patrné z bodu 4. Smlouvy. Žalobce dále uvádí, že úvěrové podmínky žalobce (dále jen„ ÚP“) jsou součástí Smlouvy, což je vyjádřeno v samotném textu předmětné Smlouvy (konkrétně bod 7.9) a žalovaný svým podpisem stvrdil, že tyto ÚP převzal a je s nimi seznámen:„ Podpisem smlouvy potvrzujete, že jste se seznámili se smlouvou a všemi ostatními dokumenty, všem jejich ustanovením rozumíte a souhlasíte být jimi vázáni a že vaše prohlášení uvedené ve smlouvě a v úvěrových podmínkách jsou pravdivá." Žalobce zároveň vždy při uzavírání Smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. [právnická osoba] v tomto případě zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto úvěry platí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, tyto závazky hradí a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále srovnává příjmy a výdaje žadatele o úvěr, které jsou povinnou položkou, jež musí být vyplněna při žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaný porušil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, k jejímuž dodržování se zavázal na základě Smlouvy a ust. odd. 5 ÚP a z toho důvodu využil žalobce svého oprávnění dle ust. odd. 8 ÚP a úvěr zesplatnil ke dni 15. 10. 209, jak vyplývá z Výpisu čerpání, splátek a úhrad přiloženého k návrhu na vydání EPR. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno Výzvou k zaplacení celého úvěru - zesplatnění ze dne 15. 10. 2019, která byla žalovanému zaslána formou dopisu dne 15. 10. 2019, a to prostřednictvím poštovních služeb České pošty, s. p. Výzvu k zaplacení celého úvěru i příslušný podací arch České pošty, s. p., dokládající odeslání Výzvy k zaplacení celého úvěru žalovanému, žalobce přiložil k návrhu na vydání EPR. Dlužná částka byla ke dni zesplatnění vyčíslena na 55 325 Kč. Tato částka byla určena jako součet: - dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 19 960 Kč - úrokové vyrovnání, resp. obchodní úrok, který byl spočítán od data poslední splátky před zesplatněním úvěru do data ukončení smlouvy ve výši 526 Kč - nesplacené jistiny, kterou měl žalovaný hradit po dni zesplatnění ve výši 32 879 Kč - smluvních sankcí účtovaných v případě prodlení dle ustanovení bodu [číslo] Smlouvy (dále také odd. 7 ÚP) ve výši 1 500 Kč - účelně vynaložené náklady ve výši 460 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok je nárokován ode dne následujícího po dni splatnosti v odeslané Výzvě k zaplacení celého úvěru do dne sepsání žalobního návrhu. Kapitalizovaný úrok je nárokován z dlužné nesplacené jistiny a dlužných splátek ode dne následujícího dni zesplatnění (viz Výzva k zaplacení celého úvěru) do dne sepsání žalobního návrhu. Přesný rozpis těchto úroků je uveden ve splátkovém kalendáři, který je v příloze žalobního návrhu. Dlužná nesplacená jistina a dlužné splátky jsou po celou dobu prodlení žalovaného dále úročeny obchodním úrokem a celá dlužná částka se po dobu trvání prodlení úročí zákonným úrokem z prodlení. Jelikož žalovaný na svůj dluh již ničeho nezaplatil, dne 22. 4. 2020 byla žalovanému v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Žalovaný na výzvu žalobce nereagoval a ničeho neuhradil. K částce v celkové výši 1 500 Kč označenou jako poplatky dospěl žalobce součtem neuhrazených poplatků účtovaných za upomínky. Nárok žalobce na uhrazení poplatku účtovaného za upomínku vyplývá z bodu 5. Smlouvy a dále z ust. bodu [číslo] ÚP, kde je výše upomínky stanovena na částku 500 Kč. [příjmení] 1 500 Kč požadovaná žalobcem z titulu poplatků za upomínky odesílané na adresu žalovaného z důvodu prodlení s úhradou splátek dle splátkového kalendáře se skládá z částky 500 Kč za 1. písemnou upomínku v pořadí, která byla žalovanému odeslána dne 22. 6. 2019, z částky 500 Kč za upomínku, která byla žalovanému odeslána 6. 8. 2019, a z částky 500 Kč za upomínku, která byla žalovanému odeslána 5. 9. 2019 Tyto upomínky jsou také uvedeny v podepsaném formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který byl žalobcem přiložen k žalobnímu návrhu. Kromě písemných upomínek odesílaných žalované na jím uvedenou adresu, byl žalovaný opakovaně kontaktován a upomínán ze strany žalobce telefonicky a formou SMS zpráv. Písemné upomínky byly odeslané klasickou poštou bez doručenky. Žalobce je nearchivoval, a tudíž není možné po něm požadovat doložení potvrzení o odeslání. Úrokové vyrovnání ve výši 526 Kč je úrokovým vyrovnáním ode dne 2. 10. 2019 (datum splatnosti 14. splátky dle splátkového kalendáře) do dne 15. 10. 2019 (datum zesplatnění úvěru), tj. za 12 dní, je počítáno jako předepsaný a neuhrazený úrok za část měsíce, kdy došlo k zesplatnění úvěru. Jedná se o poměrný úrok z částky 1 313,28 Kč, která je celým úrokem v anuitě 14. splátky dle splátkového kalendáře. Konkrétně 1 313,28 Kč * [číslo] 525,31 Kč. Z důvodu odlišného zaokrouhlování je žalobcem požadována částka ve výši 526 Kč. K částce v celkové výši 460 Kč označené jako účelně vynaložené náklady, žalobce dospěl součtem neuhrazených nákladů na vymáhání. Nárok žalobce na uhrazení nákladů na vymáhání vyplývá z oddílu 7 ÚP (dále dle bodu 5 Smlouvy.). S ohledem na účinnost zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tyto žalobce od 1. 12. 2016, nadále požaduje jako účelně vynaložený náklad, který mu vznikl v souvislosti s prodlením žalovaného, a to ve výši 100 Kč v případě, kdy po procesu vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů a e-mailů, byla žalovanému zaslána výzva k úhradě formou obyčejného psaní a ve výši 130 Kč v případě doporučeného psaní. Ke dni podání žaloby tak činí celková částka 460 Kč. Dne 22. 4. 2020 byla žalovanému v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Dlužná nesplacená jistina a dlužné splátky byly po celou dobu prodlení žalovaného dále úročeny obchodním úrokem a celá dlužná částka se po dobu trvání prodlení úročí zákonným úrokem z prodlení.

2. K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 7. 4. 2022 tak, že žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu uhradil částku ve výši 37 028 Kč, jak plyne ze Saldokonta Úvěrové smlouvy č.: [spisová značka], jež představuje uhrazené měsíčné splátky (tj. 1. – 9. splátku v celkové výši 35 928 Kč) a částku ve výši 1 100 Kč, představující uhrazené poplatky za vymáhání. K dotazu soudu ohledně způsobu posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, a předložení důkazů prokazujících daná tvrzení si žalobce dovoluje sdělit následující: Dle dikce § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“ Žalovaný byl v souvislosti s uzavíráním úvěrové smlouvy vyzván, aby uvedl výši svých příjmů a výdajů, což jsou informace, které je v souvislosti s ustanovením § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. povinen uvádět úplné a pravdivé. Žalovaný k výzvě žalobce uvedl, že je zaměstnaný s trvalým příjmem. K prokázání těchto skutečností žalobkyně zasílá dokument nazvaný„ [anonymizována tři slova]“, ze kterého je patrné, jaké údaje žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl. Pravdivost všech údajů uvedených v rámci uzavírání úvěrové smlouvy následně žalovaný stvrdil svým podpisem, kdy je tato skutečnost v [anonymizována tři slova] taktéž uvedena. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizoval žalobce kontrolou klienta v externích registrech. Využívány jsou úvěrové registry [příjmení] a NRKI. S jejich pomocí jsou shromažďovány klientské informace, jako je např. existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Hodnotu informací z těchto registrů je přitom potřeba považovat za význačnou s ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u velkého počtu věřitelů – dá se říci, že u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu. Žalobce si dovoluje přiložit výpis z úvěrového registru NRKI, který žalobce pořídil v rámci posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, a potvrzení o provedení dotazu do Registru FO sdružení SOLUS. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce nepochybil, když tvrzení žalovaného považoval za dostatečné s ohledem na neexistenci důvodné pochybnosti o pravdivosti tvrzení žalovaného, když zároveň jeho posouzení nebylo založeno jen na těchto tvrzeních žalovaného (jak bylo popsáno výše). Žalobce vyjadřuje přesvědčení, že s ohledem na výši úvěru, a dále s ohledem na analýzu, které byl žalovaný při sjednávání úvěru podroben, splnil žalobce podmínky zákona, kdy míra prověření odpovídá úvěrované částce, a tedy postupoval v dané věci s odbornou péčí. Pro úplnost žalobce uvádí výpočet, který pro posouzení použil: příjem 30 000 Kč – výdaje 10 000 Kč – živ. minimum 3 410 Kč – splátky NRKI 3 480 Kč = 13 110 Kč. Od získané částky žalobce odečetl měsíční splátku poskytovaného úvěru žalobcem ve výši 3 992 Kč. Žalobce dále přikládá printscreen ze systému kontrol. Výše citované ustanovení je nutno s ohledem na přítomnost neurčitých právních pojmů vykládat v kontextu obecné právní úpravy, především potom teleologickým výkladem. V této otázce výkladu lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. dubna 2015, č. j. 1 As 30/2015 - 39, který v odst. 20 vymezuje smysl zakotvení výše uvedené povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (bonitu spotřebitele) především ochranou spotřebitele před rizikovými úvěry, a dále řešením problému rostoucího zadlužení domácností. Povinnost věřitele posuzovat před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele přitom představuje i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby spotřebitele do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním zájmem výše citovaného ustanovení je potom ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru. Na poli poskytování úvěrů je žalobce eminentním subjektem poskytujícím desítky tisíc úvěrů měsíčně, v podobě řady produktů od hotovostních bezúčelových úvěrů, přes účelové úvěry na nákup zboží, po revolvingové úvěry spojené s kreditními kartami. Zájmem řádného věřitele je zisk z poskytnutí úvěru v podobě úroku dosažený spotřebitelovým řádným splácením. Zájmem věřitele podnikajícího popsaným způsobem a v popsaném rozsahu není a nemůže být záměr následného vymáhání pohledávek vzniknuvších prodlením dlužníka. To je zřejmé už prostou úvahou zohledňující náklady takového vymáhacího procesu (např. soudní poplatky, právní zastoupení) a obecně známou problematickou vymožitelnost podobných pohledávek. Je tedy nepochybné, že žalobce byl motivován k řádnému posouzení schopnosti splácet nejen ustanoveními právních předpisů, ale i zcela zřejmými ekonomickými faktory.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. První jednání se konalo dne 2. 6. 2022, k tomuto jednání se žalobce dostavil, na žalobě setrval. Žalovaný se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. Toto jednání bylo po poučení žalobce dle § 118a o.s.ř. k jeho žádosti odročeno.

5. Podáním ze dne 7. 6. 2022 žalobce doložil doklad o čerpání úvěru avizovaný u ústního jednání dne 2. 6. 2022. Sdělil, že částka poskytnutého úvěru ve výši 62 998 Kč byla zaslána na účet č. [bankovní účet], patřící prodejci předmětu financování, a to společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jak je uvedeno v bodu 2.. Úvěrové smlouva č. [spisová značka].

6. Další jednání se konalo dne 21. 7. 2022, k tomuto jednání se žalobce dostavil, na žalobě setrval. Žalovaný se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. U tohoto jednání soud vynesl rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části shora. <b><i>Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:</b></i> 7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

8. Z listiny [anonymizována tři slova] – fyzická osoba - soud zjistil, že žalovaný poskytl základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Uvedl svého zaměstnavatele, jeho příjem v pracovním poměru na dobu neurčitou činí 30 000 Kč měsíčně, výdaje na domácnost (podnájem) činí 10 000 Kč, je svobodný a má jednu vyživovací povinnost. Jiné údaje (závazky) nejsou uvedeny. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že tu jsou evidovány dva existující kontrakty, jeden splátkový se splátkou 3 480 Kč měsíčně a jeden nesplátkový – kontokorentní úvěr.

9. Z úvěrové smlouvy č. [spisová značka] ze dne 5. 8. 2018 včetně Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 8. 2018, listiny„ zpracování osobních údajů“ soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jednající zprostředkovatelem a prodejcem: [právnická osoba], [IČO] a žalovaný jako klient, který je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec], e-mailem a číslem OP. Podle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému účelový úvěr na zaplacení ceny zboží, ve výši 62 998 Kč, který měl žalovaný splatit ve 24 splátkách ve výši 3 992 Kč měsíčně počínaje dnem 2. 9. 2018, splatnost poslední splátky byla dne 2. 8. 2020, splátky byly splatné vždy k 2. Dni v kalendářním měsíci. Roční úroková sazba činila 44,333741 %, RPSN 54,6%, celková částka splatná spotřebitelem 95 808 Kč. Klient žádal o poskytnutí úvěru na účet dohodnutý s prodejcem, který s tímto souhlasí. U prodejce je uveden účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí této smlouvy jsou úvěrové podmínky [právnická osoba] s kódem [anonymizováno], matriční list, splátkový kalendář, sazebník poplatků.

10. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 3. 6. 2022 soud zjistil, že je zde zobrazena odchozí platba z účtu žalobce ve výši 62 998 Kč dne 6. 8. 2018 na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol].

11. Z listiny„ splátkový kalendář“ soud zjistil, že je tu celkem evidováno 9 uhrazených splátek vždy ve výši 3 992 Kč za dobu od 31. 8. 2018 do 14. 5. 2019, tj. celkem částka ve výši 35 928 Kč. Z listiny„ saldokonto úvěrové smlouvy“ soud zjistil, že kromě těchto úhrad splátek je dále evidována platba celkem ve výši 1 100 Kč dne 14. 5. 2019 započtená na sankce - 2 x 500 Kč a na účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč Celkem je tak evidována jako uhrazená částka ve výši 37 028 Kč.

12. Z výpisu čerpání splátek a úhrad k číslu smlouvy [číslo] soud zjistil, že se jedná o přehled čerpání a úvěru žalovaným s tím, že dne 15. 10. 2019 evidováno zesplatnění pohledávky, kdy celkem dlužná částka činí 109 916,30 Kč, z čehož činí nesplacená jistina 32 879 Kč, obchodní úrok 44 412,19 Kč, úrok z prodlení 10 179,11 Kč, úrokové dorovnání 526 Kč, dlužné splátky 19 960 Kč, dluhy ostatní (pokuty, poplatky) 1 500 Kč, účelně vynaložené náklady 460 Kč.

13. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 15. 10. 2019 včetně kalkulace finančního vyrovnání pro předčasné splacení a ukončení úvěrové smlouvy č. SSU18/101980 ke dni 15. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celého úvěru čerpaného na základě smlouvy č. [spisová značka], a to v důsledku prodlení žalovaného s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy. Tímto žalobce vyzýval žalovaného, nechť zaplatí částku 55 325 Kč do 14 dnů od sepisu této výzvy. Z poštovního podacího archu ze dne 16. 10. 2019 a dodejky č. [anonymizováno] soud zjistil, že žalovanému byla tato výzva zaslána dne 16. 10. 2019 na adresu uvedenou ve smlouvě.

14. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 22. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve výši 70 161,46 Kč do 7 dnů. Z poštovního podacího archu ze dne 26. 4. 2020 soud zjistil, že žalovanému byla tato výzva zaslána prostřednictvím pošty na adresu trvalého pobytu uvedenou ve smlouvě a na adresu [adresa žalovaného].

15. Z listin: Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] označených kódem [anonymizováno], soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

20. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 22. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

24. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

25. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

26. Soud nevzal za prokázáno, že žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobce ověřoval údaje sdělené žalovaným o jeho příjmové stránce i stránce výdajové (např. náklady na bydlení), kdy v tomto směru doložil pouze matriční list. Soud poučil žalobce u ústního jednání dne 2. 6. 2022 podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobce však svá skutková tvrzení nijak nedoplnil, rovněž neoznačil další důkazy. S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy č. [spisová značka] ze dne 5. 8. 2018 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

27. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně.

28. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobce poskytl ve prospěch žalovaného na základě neplatné smlouvy na účet společnosti [právnická osoba], [IČO] dne 6. 8. 2018 plnění, a to částku ve výši 62 998 Kč, žalovaný uhradil před podáním žaloby částku 37 028 Kč. Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 25 970 Kč (tj. 62 998 Kč minus 37 028 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou k zaplacení celého úvěru ze dne 15. 10. 2019, která mu byla odeslána dne 16. 10. 2019 na adresu uvedenou ve smlouvě, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalovaného; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 14 dnů od vystavení výzvy, tj. do 29. 10. 2019. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 25 970 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 30. 10. 2019 do 6. 9. 2021 v kapitalizované podobě (v souladu s žalobním návrhem žalobce) ve výši 4 824,02 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 25 970 Kč ročně od 7. 9. 2021 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

29. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem, kdy se jedná o základní zákonnou lhůtu k plnění a ke stanovení lhůty odlišné soud neměl podmínky.

30. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

31. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, v souvislosti s tímto řízením nevznikly.