31 C 332/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení xanon číslo s příslušenstvím

I. Žaloba došlá soudu dne 15. 9. 2020, jíž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši xanon [číslo], úroku ve výši 17,9% ročně z částky 14 966,71 Kč od 25. 8. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky xanon [číslo] za dobu od 25. 8. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 810,30 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 191,55 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 15. 9. 2020 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši xanon [číslo] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný předal žalobci dne 25. 4. 2016 vyplněnou„ Žádost o založení osobního účtu“ - návrh na uzavření smlouvy, ve které žádal o uzavření smlouvy o běžném účtu ve smyslu §2662 a násl. občan. zákoníku (dále jen "účet“). Mezi žalobcem a žalovaným tak došlo k uzavření Smlouvy o účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] a úprava vzájemných práv a povinností mezi žalobcem a žalovaným. Nedílnou součástí Smlouvy o účtu jsou„ Podmínky pro účty“, s jejichž zněním vyjádřil žalovaný souhlas podpisem Žádosti o založení účtu. Následně došlo mezi žalobcem a žalovaným dne 29. 3. 2017 k uzavření Smlouvy o Kontokorentu [číslo], a to na základě Žádosti o poskytnutí Kontokorentu [číslo] ze dne 29. 3. 2017. Žalobce na základě Smlouvy o Kontokorentu umožnila žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené Smlouvy o Kontokorentu jsou "Podmínky pro Kontokorent" (dále jen "Podmínky pro Kontokorent"), s jejichž zněním vyjádřil žalovaný souhlas podpisem Žádosti o poskytnutí Kontokorentu. Dle čl. 4 Podmínek pro Kontokorent jsou čerpané peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu úročeny úrokovou sazbou sjednanou při uzavření smluvního vztahu, a to v souladu s Oznámením žalobce o úrokových podmínkách vkladů a úvěrů ve výši v tomto oznámení uvedené ke dni otevření účtu Kontokorentu (dále též "Oznámení o úrokových podmínkách"). Tato sazba je v souladu s Oznámením o úrokových podmínkách platným ke dni uzavření smluvního vztahu, ve výši 17,9 % ročně. Dle čl. 5 Podmínek pro Kontokorent se splácení úvěru uskutečňuje tím, jak majitel účtu nakládá s peněžními prostředky na účtu, tj. při převodu peněžních prostředků na běžný účet je nejprve splácen vyčerpaný kontokorentní úvěr. Dle čl. 4 obchodních podmínek pro Kontokorent je žalobce oprávněn účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků [ulice] [anonymizováno] (dále též jako " Sazebník). Žalované dlužné poplatky ve výši 1 950 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za upomínku k zaplacení dlužné částky účtovaným ve výši 300 Kč ke dni 10. 5. 2019, a poplatky za výzvy k zaplacení dlužné částky účtovanými ve výši 500 Kč ke dnům 17. 5. 2019, 5. 6. 2019, 9. 7. 2019 a poplatkem za výzvu - dodržení podmínky Kontokorentu ve výši 150 Kč ze dne 12. 9. 2019. Dle čl. 5 Podmínek pro Kontokorent byl žalovaný povinen zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. naběhlých úroků z prodlení týkajících se Kontokorentu (poskytnutého úvěru), a to vždy ke dni splatnosti, kterým je dle Podmínek pro Kontokorent vždy poslední den kalendářního měsíce. Žalovaný se naposledy ocitl v prodlení ke dni 10. 5. 2019, nicméně žalobkyně přistoupila k níže uvedenému zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek resp. dlužných poplatků až po odeslání " Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky" ze dne 9. 7. 2019 žalovanému. Dle čl. 9 Podmínek pro Kontokorent byl žalobce oprávněn písemným oznámením odeslaným žalovanému prohlásit, že všechny jeho pohledávky z poskytnutého Kontokorentu jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení, pokud nastane některá ze skutečností předvídaných v čl. 9 Podmínek pro Kontokorent (dále též "Oznámení o zesplatnění úvěru"). Žalobce tak činí zejména při porušení některého ze závazků vyplývajících pro žalovaného z čl. 8 Podmínek pro Kontokorent. Na základě porušení shora uvedené povinnosti byly předmětným Oznámením o zesplatnění úvěru veškeré závazky žalovaného plynoucí ze Smlouvy o Kontokorentu prohlášeny za splatné ke dni 30. 10. 2019. Žalovaný tyto neuhrazené peněžní prostředky včetně příslušenství do dnešního dne bance neuhradil. Podrobný přehled nárůstu příslušenství pohledávky, tj. z jaké částky a v jaké výši je příslušenství počítáno, vyplývá z přílohy tohoto návrhu označené jako "Stav dlužné jistiny a příslušenství". Žalovaný k datu vyhotovení předmětného Oznámení o zesplatnění úvěru dlužil žalobci částku ve výši 18 339,99 Kč, která se skládala z: dlužná jistina: 14 966,71 Kč, dlužný smluvní úrok: 1 361,95 Kč, dlužný úrok z prodlení: 61,33 Kč, dlužné poplatky: 1 950 Kč. Při zaslání Oznámení o zesplatnění úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě veškerých dlužných částek. Ze strany žalovaného však k úhradě dlužné částky do dnešního dne nedošlo. Po datu zesplatnění dlužná částka narůstala o běžný úrok a úrok z prodlení. Částečné úhrady dlužné částky je žalobce oprávněn použít na úhradu svých jednotlivých pohledávek dle vlastního uvážení. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě svého dluhu vůči žalobci. V tomto dopise, zaslaném žalovanému dne 4. 9. 2020 na poslední známou adresu, žalobce informoval žalovaného o výši jeho dluhu a současně jej vyzval k neprodlené úhradě celé dlužné částky. V tomto dopise rovněž upozornil žalovaného na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou pro případ, že žalovaný svůj závazek nesplní. Žalovaný však na výzvu ze strany žalobce nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Po zohlednění veškerých plateb uhrazených žalovaným ve prospěch svého dluhu, dluží žalovaný žalobkyni ke dni 24. 8. 2020 částku ve výši 21 918,56 Kč, která se skládá z: dlužná jistina: 14 966,71 Kč, kapitalizovaný běžný úrok: 3 810,30 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení: 1 191,55 Kč, poplatky: 1 950 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok žalovaný v částce ve výši 3 810,30 Kč byl zkapitalizován za období od 1. 4. 2019, když žalovaný naposledy uhradil v plné výši dlužný úrok za měsíc březen roku 2019 do 24. 8. 2020, tedy do dne, kdy byla pohledávka vyčíslena pro účely soudního vymáhání, z částky nesplacené jistiny. Sazba tohoto úroku byla ve výši 17,9 % (viz bod II.). Dle čl. 5 Podmínek pro Kontokorent byl úrok z poskytnutých peněžních prostředků splatný vždy na konci kalendářního měsíce. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení žalovaný v částce ve výši 1 191,55 Kč byl zkapitalizován za období od 10. 5. 2019, kdy se žalovaný dostal opět a naposledy do prodlení, do 24. 8. 2020, tedy do dne, kdy byla pohledávka vyčíslena pro účely soudního vymáhání, z částky nesplacené jistiny a dlužných poplatků, jejichž výše je patrná ze Stavu dlužné jistiny a příslušenství (sloupec "poplatky“). Sazba úroku byla ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy v zákonné výši. Veškeré výpočty jednotlivých částek provádí interní systém žalobce. Výše běžného úroku je počítána dle sjednané úrokové sazby z celkové čerpané a dosud neuhrazené jistiny. Smluvní úrok je dle čl. 4 Podmínek pro Kontokorent vypočítáván a účtován na bázi roku o 360 dnech a měsíce o skutečném počtu kalendářních dnů. Na základě shora uvedeného vznikla dále žalovanému povinnost uhradit žalobkyni: - úrok z prodlení z dlužné jistiny a dlužných poplatků, a to od 25. 8. 2020 do zaplacení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013Sb., - běžný úrok z vyčerpané a nesplacené jistiny ve výši 17,9 % ročně od 25. 8. 2020 do zaplacení.

2. Následně žalobce rozsáhle doplnil skutková tvrzení k výzvě soudu podáním ze dne 25. 1. 2021 tak, že žalobkyně před uzavřením smlouvy, kterou sjednala spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované strany na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované straně, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z a.n. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Úvěr byl schválen ve standardním procesu s doložením příjmu. Vnitřním systémem žalobce bylo vyhodnoceno, že u žalovaného je dána dostatečná platební kapacita pro splátku úvěru ve výši 750 Kč měsíčně (5% z limitu). Jedná se o statistický model, který je založený na datech ze žádosti, doloženém příjmu a na statistické pravděpodobnosti. Model porovnává doložený příjem s modelovým příjmem. Tento model je určen pro klienty, kteří deklarovali společenské postavení zaměstnanec nebo důchodce. Příjem žalovaného byl zjišťován výpisem z účtu žalovaného, který je veden u žalobce. Žalobce je nadto pravidelně kontrolován ČNB, která je dostatečně personálně a odborně vybavena zhodnotit přiměřenost a postupy, které se týkají právě posuzování úvěruschopnosti, což samo o sobě zajišťuje vysoký standard v této oblasti. Při posuzování bonity a úvěruschopnosti klienta byla během schvalování úvěru posuzována zejména:

1. Finanční situace: I. příjem: - příjem na základě transakcí na běžném účtu, který vstupoval do výpočtu platební kapacity – 14 394 Kč II. výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity – 9 630 Kč (splátky 1 736 Kč + životní náklady 7 894 Kč), III. platební kapacita vypočtená systémem – 4 764 Kč  platební kapacita pro splátku ve výši 750 Kč je tedy dostatečná (5% z limitu), 2. Zadluženost klienta: - zjišťována z transakcí klienta + [anonymizováno] – ok, bez negativních informací, 3. Risk KO kritéria: Kontrola Interních Blacklistů, Fraudlistů, Delikvencí. Kontrola DB neplatných dokladů, Insolvencí, Exekucí apod. Dále bylo ověřeno, že klientův b.ú. (s.ú.) nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (např. z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.). Všechna výše uvedená KO kritéria byla splněna. Žalovaný po průběžném čerpání úvěru porušil čl. 5 Obchodních podmínek a čl. II odst. 2 smlouvy o úvěru, když dne 30. 4. 2019 neměl na běžném účtu dostatek disponibilních prostředků k úhradě úroků a bance tedy vzniklo oprávnění celý dluh žalovaného prohlásit za splatný dle čl.

9. Obchodních podmínek. Jednotlivá čerpání, účtované poplatky a splátky, jakož i způsob jejich započtení od 29. 3. 2017, tedy od vzniku smluvního vztahu, do 24. 8. 2020, tedy do dne vyčíslení pohledávky za účelem podání žaloby, vyplývá z dokumentu„ Stav dlužné jistiny a příslušenství“. Žalobce předně sděluje skutečnosti rozhodné pro vznik smluvního poměru mezi účastníky řízení. Žalovaný předal žalobci dne 25. 4. 2016 vyplněnou„ Žádost o založení osobního účtu č. [bankovní účet] - návrh na uzavření smlouvy, ve které žádal o uzavření smlouvy o běžném účtu (dále jen„ postžirový účet“). Žalobce na základě tohoto návrhu žalovaného na uzavření smlouvy jeho návrh přijal a osobní účet s výše uvedeným číslem mu otevřel. Mezi žalobcem a žalovaným tak došlo k uzavření Smlouvy o účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] a úprava vzájemných práv a povinností mezi žalobcem a žalovaným. Posléze došlo mezi žalobcem a žalovaným k uzavření Smlouvy o Kontokorentu [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), a to na základě„ Žádosti o poskytnutí Kontokorentu [číslo]“ ze dne 29. 3. 2017. Žalobce následně umožnil žalovanému přečerpat jeho účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené Smlouvy o Kontokorentu jsou "Podmínky pro Kontokorent" (dále jen "Podmínky pro Kontokorent"), s jejichž zněním vyjádřil žalovaný souhlas podpisem Žádosti o poskytnutí Kontokorentu. Dle čl. 11 Obchodních podmínek je žalobce oprávněn podmínky aktualizovat. Žalovanému bylo umožněno čerpat peněžní prostředky do výše dílčího úvěrového limitu s tím, že takto čerpané prostředky jsou úročeny úrokovou sazbou ve výši 17,9 % ročně sjednanou ve Smlouvě o úvěru. Dle čl. 5 Obchodních podmínek se splácení úvěru uskutečňovalo tím, jak majitel účtu nakládal s peněžními prostředky na běžném účtu, tj. při převodu peněžních prostředků na běžný účet byl nejprve splácen vyčerpaný kontokorentní úvěr. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky následujícím způsobem dle čl. II odst. 2 Smlouvy o úvěru. Žalovaný byl povinen uhradit úrok z vyčerpané částky kontokorentu vždy ke konci kalendářního měsíce. Žalovaný byl povinen zajistit na svém běžném účtu, k němuž je povolené přečerpání poskytnuto, k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, naběhlých úroků z prodlení a smluvní pokuty. Nezajistí-li žalovaný na svém běžném účtu, k němuž je povolené přečerpání poskytnuto, k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, naběhlých úroků z prodlení nebo smluvní pokuty, jsou splatné dlužné částky uhrazeny z disponibilních peněžních prostředků (nevyčerpané části) úvěrového limitu povoleného přečerpání, a dojde tak k odpovídajícímu čerpání úvěrového limitu. Jednotlivé splátky žalovaného a jejich alokace vyplývají z dokumentu historie splátek, kdy„ principle“ značí jistinu,„ interest“ značí úrok, a z tabulky uvedené výše. Žalovaný řádně a včas neuhradil splátku splatnou dne 30. 4. 2019 a každou další. Jednotlivá čerpání, účtované poplatky a splátky, jakož i způsob jejich započtení od 29. 3. 2017, tedy ode dne založení účtu, do 24. 8. 2020, tedy do dne vyčíslení pohledávky za účelem podání žaloby, žalobce pro přehlednost uvedl v tabulce, na kterou soud odkazuje, kdy je součástí citovaného podání žalobce. Dle čl. 4 obchodních podmínek pro Kontokorent je žalobce oprávněn účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků [ulice] spořitelny. Žalované dlužné poplatky ve výši 1 950 Kč jsou tvořeny: - poplatkem za upomínku k zaplacení dlužné částky účtovaným ve výši 300 Kč ke dni 10. 5. 2019 dle sazebníku poplatků poštovní spořitelny str. 7 (nedodržení smluvních podmínek kontokorentu – upomínka k uhrazení dlužné částky); - poplatky za výzvy k zaplacení dlužné částky účtovanými ve výši 500 Kč ke dnům 17. 5. 2019, 5. 6. 2019, 9. 7. 2019 (3 x 500 = 1 500) dle sazebníku poplatků poštovní spořitelny str. 7 (nedodržení smluvních podmínek kontokorentu – výzva k uhrazení dlužné částky); poplatkem za výzvu - dodržení podmínky Kontokorentu ve výši 150 Kč ze dne 12. 9. 2019 dle sazebníku poplatků poštovní spořitelny str. 7 (nedodržení smluvních podmínek kontokorentu – výzva ke splnění smluvních podmínek). Předmětný úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni 31. 10. 2019, a to z důvodu porušení povinností uvedených v čl. 9. obchodních podmínek a čl. II. odst. 7 smlouvy o úvěru, tedy z důvodu, že žalovaný i přes četné výzvy k uhrazení dlužné částky, ve kterých bylo žalovanému poskytnuto 30 dní k jejich uhrazení, dlužnou částku neuhradil. Oznámení o zesplatnění bylo žalovanému zasláno na poslední známou adresu dne 4. 11. 2019. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 810,30 Kč byl zkapitalizován za období od 1. 4. 2019 do 24. 8. 2020, tedy do dne vyčíslení pohledávky za účelem podání žaloby, z částky nesplacené jistiny, jejíž výše je patrná z pravého sloupce přílohy„ Denní historie účtu“ povoleného přečerpání (sloupec„ Balance“). Sazba úroku byla ve výši 17,9 % ročně dle čl. II odst.

1. Smlouvy o úvěru. Dle čl. 5 Obchodních podmínek byl úrok z poskytnutých peněžních prostředků splatný vždy na konci kalendářního měsíce. Veškeré výpočty jednotlivých částek provádí interní systém žalobkyně. Výše běžného úroku je počítána dle úrokové sazby z celkové čerpané a dosud neuhrazené jistiny. Smluvní úrok je dle čl. 4 Obchodních podmínek vypočítáván a účtován na bázi rok o 360 dnech a měsíce o skutečném počtu kalendářních dnů. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 191,55 Kč byl zkapitalizován za období od 10. 5. 2019, kdy se žalovaný dostal opakovaně a naposledy do prodlení, do 24. 8. 2020, tedy do dne vyčíslení pohledávky za účelem podání žaloby, z částky nesplacené jistiny, jejíž výše je patrná z pravého sloupce přílohy„ Denní historie účtu“ povoleného přečerpání (sloupec„ Balance“), a dlužných poplatků, jejichž výše je patrná ze [příjmení] dlužné jistiny a příslušenství (sloupec„ Poplatky“). Sazba úroku z prodlení byla zákonné výši.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Ústní jednání bylo nařízeno na 2. 3. 2021, k tomuto jednání se žalobce ani žalovaný nedostavil, ač byli řádně a včas předvoláni, svou nepřítomnost u jednání žalobce omluvil a žádal, aby soud jednal v nepřítomnosti žalobce. Na základě uvedeného tak soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy vyšel z obsahu spisu a výsledků dokazování. Toto jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 9. 3. 2021, kdy soud opět v nepřítomnosti účastníků řízení vynesl rozsudek ve znění, jak je uvedeno ve výrokové části shora. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 5. Z žádosti o založení osobního účtu ze dne 25. 4. 2016 ve spojení s Oznámením o otevření účtu ze dne 25. 4. 2016, Obchodních podmínek pro platební karty účinných od 1. 4. 2015 soud zjistil, že žalobce – banka – k žádosti žalovaného ze dne 25. 4. 2016 založila a pro žalovaného vedla osobní účet č. [bankovní účet]. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 29. 3. 2017, Smlouvy o kontokorentu – smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29. 3. 2017 ve spojení s formulářem: Předsmluvní informace ke kontokorentu ze dne 29. 3. 2017 a Vysvětlení předsmluvních informací a základních informací o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů poskytovaných [právnická osoba] ze dne 29. 3. 2017, Podmínek pro kontokorent účinných od 1. 4. 2016 soud zjistil, že žalobce s žalovaným identifikovaná jménem, příjmením, rodným číslem, dalšími kontaktními údaji a bydlištěm: [adresa], uzavřeli dne 29. 3. 2017 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí kontokorentu – bezúčelového úvěrového produktu sjednaného na dobu neurčitou s opakovanou možností čerpání, úročený pohyblivou úrokovou saznou. Žalobce se zavázal tento produkt žalovanému poskytnou k účtu č. [bankovní účet], do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Úroková sazba je sjednána v souladu s [právnická osoba] [ulice] spořitelny o stanovených úrokových podmínkách vkladů a výběrů v Kč. V okamžiku uzavření smlouvy činí 17,9% ročně. Úrok z vyčerpané částky kontokorentu je klient povinen uhradit vždy ke konci kalendářního měsíce. Dle čl. II. bodu 5 smlouvy v případě, že klient nedodrží termíny a výši splátek nebo nesplatí ostatní peněžité závazky vyplývající ze smlouvy úvěru, je banka oprávněna účtovat úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně, obojí z částek, které je klient povinen zaplatit dle smlouvy o úvěru a které nebyly zaplaceny v dohodnutých termínech. Banka je oprávněna zasílat klientovi upomínky a výzvy a klient je povinen hradit poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev, ve výši 300 Kč za první a druhou upomínku, ve výši 500 Kč za výzvu. Dle čl. II bodu 6 smlouvy v případech zde uvedených, zejména a) bude-li klient v prodlení s placením jakékoli částky vůči [právnická osoba], g) klient nezajistí na účtu, ke kterému ke povolené přečerpání poskytnuto, měsíční kreditní obrat (příjem) ve výši minimálně 50% úvěrového limitu dle čl. II bodu 11 smlouvy, h) nezaplatí vyčerpanou částku úvěru nejméně jedenkrát dle č.l. II bodu 10 smlouvy, je [právnická osoba] oprávněna mimojiné a) omezit nebo zastavit, resp. neumožnit čerpání peněžních prostředků. Dle čl. II bodu 9 je klient povinen splatit vyčerpanou splátku úvěru, včetně naběhlých úroků, poplatků a úroků z prodlení a smluvní pokuty nejméně jedenkrát za 6 měsíců. Dle čl. II bodu 10 smlouvy je klient povinen zajistit na svém účtu, ke kterému je povolené přečerpání poskytnuto, měsíční kreditní obrat (příjem) ve výši 50% úvěrového limitu. Pokud toto klient nezajistí, je banka oprávněna postupně úvěrový limit snížit, resp. následně pozastavit čerpání zcela. Dle čl. II bodu 14 smlouvy není úvěrový limit dovoleno překročit. Částka, o kterou bude překročen, tj. nepovolený debet, je splatný ihned. V čl. II bodě 11 smlouvy jsou vymezeny poplatky a volitelné služby, další jsou uvedeny včetně aktuální výše v Sazebníku. Nedílnou součástí smlouvy jsou Podmínky pro kontokorent.

6. Z historie účtu – údajů seřazených v tabulce k účtu [číslo] soud zjistil, že jde o přehled vývoje jistiny, úroku z prodlení, poplatků a smluvního úroku za dobu od 29. 3. 2017 do 24. 8. 2020, kdy byl účet uzavřen se stavem na jistině: 14 966,71 Kč, na smluvním úroku 3 810,30 Kč, na úroku z prodlení 1 191,55 Kč, na poplatcích: 1 950 Kč. Z historického výpisu z účtu [číslo] ze dne 5. 8. 2020 a ze dne 22. 1. 2021 soud zjistil, že jde o historický výpis z účtu žalovaného, kdy z tohoto přehledu vyplývá zatěžování účtu poplatky, úroky z prodlení, úroky, zaúčtovávání příchozích finančních prostředků, vývoj částky požadované na jistině od doby založení účtu. Soud z těchto listin nevzal za prokázáno, jakou konkrétní částku žalovaný vyčerpal, tj. jak vysokou částku finančních prostředků od žalobce po dobu trvání kontokorentu získal. Z těchto listin je zřejmé, že do„ čerpání“ byly zahrnuty různě vysoké částky, avšak není zřejmé, zda se skutečně jednalo o žalovaným vyčerpané finanční prostředky či jiné položky zaúčtovávané žalobcem do jistiny (úroky, poplatky, apod.). Žalobce se nedostavil k jednání před soudem, připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu v tomto směru poučen podle ust. § 118a odst. 1, 2, 3 o. s. ř., kdy v tomto směru na výzvu soudu v rámci přípravy k jednání nereagoval.

7. Z první upomínky - nedatované bylo zjištěno, že žalobce mínil oznámit žalovanému, že neproběhla v plné výši úhrada kontokorentu, neboť na účtu nebylo dost finančních prostředků, kdy dlužná částka ke dni 9. 5. 2019 činí 523,36 Kč. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 17. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalobce mínil vyzvat žalovaného k úhradě, kdy dlužná částka ke dni 16. 5. 2019 činí 1 023,85 Kč. Z Opakované výzvy k zaplacení dluhu ze dne 5. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalobce mínil vyzvat žalovaného k zaplacení dluhu před zesplatněním, který ke dni 4. 6. 2019 činil 1 757,97 Kč. Z Poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 9. 7. 2019 soud zjistil, že s ohledem na skutečnost, že na základě předchozích opakovaných písemných a telefonických upozornění nebyl zaplacen dluh vyplývající ze smlouvy o kontokorentu [číslo], mínil žalobce vyzvat naposledy žalovaného k neprodlenému zaplacení vzniklého dluhu před prohlášením úvěru za splatný, a to ve výši 2 491,08 Kč ke dni 8. 7. 2019. Z upomínky ze dne 8. 8. 2019 a upomínky ze dne 12. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce mínil informovat žalovaného o nedodržení podmínky zajištění kreditního obratu na účtu. Soud u těchto listin nevzal za prokázáno, že by byly skutečně odeslány/doručeny do dispoziční sféry žalovaného, kdy odpovídající důkaz (poštovní podací arch, podací lístek, doručenka, apod.) nebyl žalobcem ani označen. Žalobce se nedostavil k jednání před soudem, připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu v tomto směru poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

8. Z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 2. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce v souladu se smluvními podmínkami prohlásil ke dni 31. 10. 2019 všechny pohledávky žalovaného z poskytnutého úvěru za splatné. Žalovaný byl dopisem zároveň vyzván k zaplacení celého dluhu, který ke dni 1. 11. 2019 činil 18 585,69 Kč. Toto bylo žalované zasláno dne 4. 11. 2019 na adresu [adresa], přičemž zásilku si žalovaný v úložní době nevyzvedl (zjištěno z dodejky [anonymizováno]).

9. Z Předžalobní výzvy k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 28. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem prostřednictvím jeho zástupce vyzván, aby dlužnou částku v celkové výši 21 918,56 Kč s příslušenstvím neprodleně uhradil, v případě, že tak neučiní, byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Předžalobní upomínka byla zaslána žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě dne 4. 9. 2020 (zjištěno z Poštovního podacího archu ze dne 4. 9. 2020).

10. Z Informací z [anonymizována dvě slova], včetně dokumentu„ data o žádosti“ (č.l. 20-26) soud zjistil, že žalovaný měl evidováno 5 smluv, 1 existující splátkový kontrakt a hypotéku, 1 nedokončenou žádost a jednu žádost odvolanou klientem o splátkový kontrakt a hypotéku, dále 1 odvolanou žádost a 1 ukončený nesplátkový kontrakt a debet na BÚ. V případě existujícího splátkového kontraktu a hypotéky činily celkové měsíční splátky částku 1 736 Kč a nesplacená jistina částku 102 424 Kč. Další existující produkty nebyly evidovány. Z historického výpisu z účtu [číslo] ze dne 22. 1. 2021 (č.l. 27 spisu) soud zjistil, že jsou zde evidovány příchozí položky ve prospěch tohoto účtu v době od 13. 1. 2017 do 17. 3. 2017, a to příjem od [právnická osoba] dne 13. 1. 2017 ve výši 14 394 Kč, dne 15. 2. 2017 ve výši 9 847 Kč, dne 15. 3. 2017 ve výši 15 255 Kč, nemocenská ve výši 666 Kč dne 6. 3. 2017, půjčka od [právnická osoba] dne 2. 2. 2017 ve výši 3 000 Kč, dne 27. 2. 2017 ve výši 4 000 Kč, dne 8. 3. 2017 ve výši 3 300 Kč, platba od [webová adresa], s.r.o. dne 13. 2. 2017 ve výši 159,34 Kč. Z těchto listin soud vzal za prokázáno, že žalobce se zabýval posouzením pouze příjmové stránky u žalovaného, k tomuto odkazoval a dokládal historický výpis z účtu [číslo] zobrazující příjmy žalovaného 3 měsíce před uzavřením smlouvy. K tomuto soud konstatuje, že kromě příjmu žalovaného ze zaměstnání jsou zde zobrazeny i další příchozí platby, které není možno hodnotit jako příjem, konkrétně půjčky od nebankovního subjektu [právnická osoba] Další listiny, které soudu byly předloženy: [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova], dokumentu„ data o žádosti“ (č.l. 20-26) však skutková tvrzení žalobce stran řádného prověřování schopnosti žalovaného úvěr splácet neprokazují, kdy soud z nich nezjistil žádné relevantní informace. K lustraci insolvencí a exekucí k datu uzavření smlouvy pak žalobce neoznačil ani nedoložil ničeho. Žalobce se nedostavil k jednání před soudem, připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení.

11. Z dalších listin, které byly čteny k důkazu, zejména Sazebník poplatků [ulice] [anonymizováno] ve znění k 1. 9. 2016, rozhodnutí [anonymizováno] soudu [obec] č.j. 91 Co 28/2015 – 11 ze dne 11. 2. 2015, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

16. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 18. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

20. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

21. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 /48/ dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

22. V tomto konkrétním případě žalobce rozsáhle doplnil skutková tvrzení v rámci doplňujícího podání v rámci přípravy k jednání, jak citováno shora. Soud vzal za prokázáno, že žalobce se zabýval posouzením pouze příjmové stránky u žalovaného, k tomuto odkazoval a dokládal historický výpis z účtu [číslo] zobrazující příjmy žalovaného 3 měsíce před uzavřením smlouvy. K tomuto soud konstatuje, že kromě příjmu žalovaného ze zaměstnání jsou zde zobrazeny i další příchozí platby, které není možno hodnotit jako příjem, konkrétně půjčku od nebankovního subjektu [právnická osoba] Další listiny, které soudu byly předloženy: Informace z [anonymizována dvě slova], dokumentu„ data o žádosti“ (č.l. 20-26) však skutková tvrzení žalobce stran řádného prověřování schopnosti žalovaného úvěr splácet neprokazují, kdy soud z nich nezjistil žádné relevantní informace. K lustraci insolvencí a exekucí k datu uzavření smlouvy pak žalobce neoznačil ani nedoložil ničeho. Žalobce se nedostavil k jednání před soudem, připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení. Je to žalobce, kdo nese odpovědnost za to, že v řízení bude tvrzeno, jak posuzoval úvěruschopnost žalovaného a pravdivost tohoto tvrzení prokázána, aby mohl soud učinit právní závěr o naplnění odborné péče; pokud ne, je povinen žalobce nést negativní následky (spočívající ve ztrátě sporu). S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o kontokorentu – smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29. 3. 2017, pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

23. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě nelze vyhovět ani částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy. Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 a § 2993 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému. Jak již bylo konstatováno shora, soud nevzal za prokázáno z žalobcem označených a předložených důkazů, (historie účtu – údaje seřazené v tabulce k účtu [číslo] historické výpisy z účtu [číslo] ze dne 5. 8. 2020 a ze dne 22. 1. 2021) jakou konkrétní částku žalovaný vyčerpal, tj. jak vysokou částku finančních prostředků od žalobce po dobu trvání kontokorentu získal. Z těchto listin je zřejmé, že do„ čerpání“ byly zahrnuty různě vysoké částky, avšak není zřejmé, zda se skutečně jednalo o žalovaným vyčerpané finanční prostředky či jiné položky zaúčtovávané žalobcem do jistiny (úroky, poplatky, apod.). Žalobce se nedostavil k jednání před soudem, připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu v tomto směru poučen podle ustanovení § 118a odst. 1, 2, 3 o. s. ř., kdy v tomto směru na výzvu soudu v rámci přípravy k jednání dostatečně nereagoval. Soud tak uzavírá, že nedisponoval údaji nezbytnými ke zúčtování případného bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Soud nevzal za prokázáno, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení v konkrétní výši, k jehož vrácení (zaplacení) by soud mohl v této věci žalovaného zavázat. Není-li dán nárok žalobce na jistinu – bezdůvodné obohacení, pak není dán ani nárok na zákonný úrok z prodlení v kapitalizované či běžící podobě. Vzhledem k tomu, že soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou, je neplatné rovněž ujednání o úroku, případných poplatcích. Na základě uvedeného tak soud žalobu jako takovou v celém rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí.

24. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a skutečností, že žalobce byl zcela procesně neúspěšný, procesně zcela úspěšnému žalovanému pak dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl vůči žalobci požadovat, v souvislosti s tímto řízením nevznikly.